Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2007 OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků demografické statistiky žilo k 31. prosinci 2007 v Jihomoravském kraji 1 140 534 obyvatel, což je o téměř 8 tisíc více než v roce 2006. Přibylo 5 tisíc mužů a pouze 3 tisíce žen. Přesto se i nadále projevuje značná početní převaha žen nad muži (555 338 mužů, 585 196 žen). Při hodnocení meziokresního srovnání nutno zdůraznit, že od 1. ledna 2007 byly změněny hranice okresů (v Jihomoravském kraji se to týká všech okresů kromě Brna-města) z důvodu sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny s působností přes hranice okresů (vyhláška č 513/2006 Sb.). K největšímu přesunu došlo v okrese Brno-venkov, do kterého bylo začleněno 25 obcí z přilehlých okresů, nejvíce z okresu Blansko. Tím došlo k nárůstu počtu obyvatel okresu Brno-venkov z 175 151 k 31. prosinci 2006 na 190 834 obyvatel k 1. lednu 2007. V meziokresním srovnání v rámci Jihomoravského kraje (pokud budeme porovnávat data přepočtená na nově platnou územní strukturu) největší nárůst počtu obyvatel zaznamenal již tradičně okres Brno-venkov, kde se meziročně zvýšil počet obyvatel ze 190,8 tis. na 195,6 tis. Naopak k poklesu počtu obyvatel došlo pouze v okrese Hodonín (115 osob), pro který je postupné snižování počtu obyvatel charakteristické od roku 1994. Co se týče vývoje počtu obyvatel krajského města Brna lze konstatovat, že se poprvé od roku 1993 vloni projevil mírný meziroční nárůst počtu obyvatel (k 31. 12. 2007 žilo v Brně o 1,9 tis. obyvatel více než ke stejnému datu roku 2006). V mezikrajském porovnání nejvíce obyvatel opět přibylo ve Středočeském kraji (26,6 tis.), v Praze (24 tis.) a na třetím místě se umístil Jihomoravský kraj (nárůst o 8 tis.), v žádném z krajů republiky nedošlo meziročně k úbytku počtu obyvatel. Tato bilance je však ovlivněna především stěhováním, pouze v Moravskoslezském kraji byl přirozený přírůstek (705 osob) vyšší než přírůstek migrační (úbytek – 98 osob). Na rozdíl od předcházejících období byl u všech krajů zaznamenán kladný přirozený přírůstek (počet narozených dětí převýšil počet zemřelých osob). Do Jihomoravského kraje se v roce 2007 přistěhovalo 16 883 osob, vystěhovalo se z něj 9 509 osob. Nejvíce lidí se přistěhovalo do Brna (10,5 tis.) a do okresu Brno-venkov (8,6 tis.), z Brna se však i nejvíce lidí vystěhovalo (8,8 tis.). I přesto byl po více než deseti letech v Brně zaznamenán kladný migrační přírůstek. K poklesu počtu obyvatel v důsledku stěhování totiž docházelo v krajském městě od roku 1996. Jediným z okresů Jihomoravského kraje, ve kterém počet vystěhovalých osob převýšil počet přistěhovalých, byl okres Hodonín (56 osob). V tomto okrese dochází k migračnímu úbytku nepřetržitě od roku 2001. Jihomoravský kraj s počtem 10,7 tis. přistěhovalých cizinců se stal po Praze (30,6 tis. cizinců) a Středočeském kraji (17,3 tis. cizinců) třetím cizinci nejvyhledávanějším krajem republiky. Podíl cizinců na celkovém počtu přistěhovalých je však nejvyšší ze všech krajů (63,2 %). Meziročně se více než zdvojnásobil počet přistěhovalých osob s ukrajinským státním občanstvím (z 2,4 tis. v roce 2006 na 5,1 tis. v roce 2007). Bez zajímavosti také není to, že do okresu Blansko se přistěhovalo nejvíce osob s mongolským občanstvím v porovnání všech okresů republiky. Z celkového počtu vystěhovalých 9,5 tis. osob z kraje bylo pouze 2 tisíce osob s cizím státním občanstvím. V průběhu minulého roku došlo v rámci kraje k více než 18,8 tis. případů „vnitřního“ stěhování (tedy v rámci území kraje) a Jihomoravský kraj se tak umístil (stejně jako vloni) na pomyslné druhé příčce za krajem Středočeským (22 tis.). Nutno však upozornit na skutečnost, že ve výše uvedeném počtu 18,8 tis. nejsou zahrnuty případy stěhování v rámci jedné obce, což by v případě zahrnutí stěhování na území města Brna zcela určitě převýšilo počet stěhování ve Středočeském kraji. V rámci území okresů bylo nejčetnější stěhování mezi obcemi okresu Brno-venkov (2,3 tis. případů), k nejmenšímu pohybu došlo na Vyškovsku (přibližně 1 tisíc případů). Okres Brno-venkov se řadí mezi prvních 10 okresů republiky, v rámci kterého se lidé nejvíce stěhují. V Jihomoravském kraji se v roce 2007 živě narodilo 12 371 dětí, tj. o 859 více než v roce předcházejícím. Avšak ani pozvolný nárůst porodnosti projevující se od roku 2000 v kraji nepřekročil hranici 13 tisíc, která byla naposledy zaznamenána v roce 1993. Sledujeme-li vývoj počtu narozených dětí v kraji od počátku 70. let, maxima bylo dosaženo v roce 1974 (21,1 tis. dětí), od té doby porodnost postupně klesala až na své historické minimum v roce 1999, kdy se narodilo pouze necelých 9,6 tis. dětí. Tento vývoj však kopíruje porodnost v celé České republice. Od konce 2. světové války, konkrétně od roku 1947, ve kterém se na území republiky narodilo 210,5 tis. dětí, bylo dalšího maxima dosaženo také až v roce 1974 – 194,2 tis. dětí, nejméně dětí v republice se narodilo v roce 1999 – 89,5 tis. Od roku 1995 se na území ČR rodilo méně než sto tisíc dětí ročně, stotisícová hranice počtu narozených dětí byla opět překonána až v roce 2005.
V loňském roce zemřelo v Jihomoravském kraji 11 774 osob (5 859 mužů, 5 915 žen). Oproti roku 2006 došlo k mírnému nárůstu počtu zemřelých (o 107 osob). Již dlouhodobě jsou nejčastější příčinou úmrtí nemoci oběhové soustavy, kterým v loňském roce podlehlo 2 734 mužů a 3 518 žen. Přibližně o polovinu nižší je počet úmrtí na novotvary (2 915 případů), u mužů se nejčastěji vyskytuje zhoubný nádor průdušek a plic (387 případů), 176 žen v loňském roce zemřelo na zhoubný nádor prsu (v roce 2006 podlehlo této nemoci o 56 žen více). V počtu úmrtí na 1 000 obyvatel obsadil Jihomoravský kraj předposlední místo s druhou nejvyšší (nejhorší) hodnotou 10,4 případů, poslední příčku obsadil Ústecký kraj (10,6 případů), nejlépe je na tom kraj Vysočina (9,5 případů). Největší úmrtnost z jihomoravských okresů byla v loňském roce v Brně-městě (11,2 případů na 1 000 obyvatel) a spolu s okresem Kutná Hora se dělí o třetí místo od konce. Hůře na tom byly pouze okresy Rokycany a Louny. Z meziokresního srovnání v rámci kraje vyplývá, že v loňském roce byla nejvyšší kojenecká úmrtnost (4,6 zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených) na Břeclavsku, novorozenecká úmrtnost (3,9 zemřelých do 28 dnů na 1 000 živě narozených) na Hodonínsku. V roce 2007 byl v Jihomoravském kraji uzavřen rekordní počet sňatků od počátku 90. let minulého století, a to 6 287 sňatků. Nejvíce sňatků (bráno podle trvalého bydliště ženicha), a to jak v absolutním počtu (2,3 tis.), tak i v relativním vyjádření (6,3 sňatků na 1 000 obyvatel) bylo uzavřeno v Brně. Nejméně ženichů bylo z okresu Vyškov (pouze 428), i v přepočtu na 1 000 obyvatel bylo nejméně sňatků uzavřeno na Vyškovsku, pouze 4,9. Pro srovnání – v České republice i v Jihomoravském kraji bylo uzavřeno 5,5 manželství na 1 000 obyvatel. Rekordním byl rok 2007 pro Jihomoravský kraj i v počtu rozvodů. Od počátku 90. let se jednalo o nejvyšší počet rozvodů, a to 3 369. Z celkového počtu rozvodů v 2,2 tis. případech návrh na rozvod podaly ženy, v 57 % případů byla rozvedena manželství s nezletilými dětmi. V počtu 3,0 rozvodů na 1 000 obyvatel Jihomoravský kraj kopíruje hodnotu České republiky. Nejvyšší rozvodovost (3,6) byla již tradičně v krajích Karlovarském a Libereckém. Z okresů Jižní Moravy bylo nejméně rozvodů v okrese Břeclav (214), a to i v přepočtu na 1 000 obyvatel (1,9). Brno-město a okres Cheb dosahují s hodnotou 4,0 první nejhorší pozice. Počet potratů v roce 2007 v Jihomoravském kraji stejně jako v roce 2006 mírně vzrostl. V loňském roce bylo v Jihomoravském kraji vykázáno 4 074 potratů představující téměř desetinu všech potratů v ČR. V míře potratovosti (počet potratů na 1 000 obyvatel) s hodnotou 3,6 obsadil Jihomoravský kraj v mezikrajském srovnání páté nejlepší místo. Nejnižší hodnotu měl Zlínský kraj (3,2), nejvyšší Ústecký kraj (5,4). Republikový průměr činil 4,0 potratů na 1 000 obyvatel. Z okresů Jihomoravského kraje pouze ve Znojmě byla hodnota vyšší než republiková (4,1), okres Brno-venkov dokonce dosáhl druhé nejnižší potratovosti (3,0) po okresech Strakonice a Pardubice (2,7). Stejně dobré umístění docílil okres Brno-venkov počtem 26 potratů na 100 živě narozených, přičemž nejvyšší, tedy nejhorší hodnotu měl okres Chomutov (52 potratů na 100 živě narozených). ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech se sídlem v Jihomoravském kraji (bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť) pracovalo ve sledovaném období 335 197 zaměstnanců (fyzické osoby). Meziroční nárůst počtu zaměstnanců o 2,9 % zařadil Jihomoravský kraj na druhé místo za kraj Středočeský, kde byl zaznamenán nárůst o 4,1 %. Z celkového počtu 49 370 sledovaných subjektů v ČR jich připadlo na Jihomoravský kraj 11,5 % (5 680), počet zaměstnanců těchto vykazujících jednotek činil 10,1 % všech zaměstnaných v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob vzrostla ve sledovaném období v Jihomoravském kraji (stejně jako v Olomouckém kraji) meziročně o 8,3 %, což představovalo v mezikrajském srovnání nejvyšší nárůst po Středočeském kraji (nárůst o 9,2 %). Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob dosáhla v Jihomoravském kraji 91,6 % průměrné mzdy (21 692 Kč) v ČR a hodnotou 19 879 Kč zařadila Jihomoravský kraj na 5. místo v České republice. Nejnižší průměrná mzda zůstala opět na zaměstnance sledovaných podniků v Karlovarském kraji. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo v Jihomoravském kraji ve 4. čtvrtletí 2007 celkem 535,2 tis. osob (z toho 42,5 % byly ženy). Oproti 4. čtvrtletí minulého roku vzrostl v Jihomoravském kraji počet zaměstnaných v hlavním zaměstnání o 12,1 tis. osob. Byl to druhý nejvyšší nárůst v ČR po Moravskoslezském kraji, kde počet zaměstnaných osob meziročně vzrostl o 19,7 tis. osob. Růst zaměstnanosti zaznamenaly podle výsledků VŠPS všechny kraje v ČR, nejméně však v Ústeckém kraji, kde vzrostl počet pouze o 0,2 tis. osob. Ve sledovaném období klesla obecná míra nezaměstnanosti o 2,1 procentních bodů a činila 4,8 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce). Obecná míra nezaměstnanosti žen dosáhla 6,4 % a snížila se proti 4. čtvrtletí 2006 o 1,9 procentních bodů. V mezikrajském srovnání dosáhli nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (9,3 %), naopak nejnižší relativní hodnotu si udrželo Hlavní město Praha (2,2 %). V Jihomoravském kraji byla v tomto srovnání zaznamenána šestá nejvyšší obecná míra nezaměstnanosti v České republice. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2007 dosáhla míra ekonomické aktivity obyvatelstva ve věku 15 a více let v Jihomoravském kraji 57,4 % a klesla oproti stejnému období minulého roku o 0,5 procentního bodu. Ekonomická aktivita mužů vzrostla oproti stejnému období 2006 o 0,5 procentního bodu na 67,5 %, u žen klesla o 1,4 bodu na 48,0 %. V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj mírou ekonomické aktivity zařadil na dvanácté místo v posuzování od nejvyšší hodnoty v Hlavním městě Praze (61,5 %) po nejnižší v Ústeckém kraji (56,5 %). V osmi krajích dosáhla míra ekonomické aktivity vyšší hodnoty než byl průměr ČR (58,8 %). Nejvyšší počet osob, pracujících ve druhém a dalším zaměstnání byl zaznamenán opět v Hlavním městě Praze (11 tisíc osob). V Jihomoravském kraji, který se v počtu zaměstnaných ve druhém a dalším zaměstnání umístil v mezikrajském srovnání na druhé příčce, bylo ve 4. čtvrtletí takto zaměstnáno 9,2 tisíc osob (téměř dvojnásobek mužů než žen) a meziročně zůstal jejich počet na stejné úrovni. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu využilo v Jihomoravském kraji 30 tisíc osob (o 0,1 tisíce osob více než ve stejném období 2006), z tohoto počtu 74,3 % připadlo na ženy. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji ve sledovaném období dosáhl 27,0 tis. osob a meziročně klesl o 12 tisíc, nezaměstnaných žen ubylo 4,9 tisíc, počet nezaměstnaných mužů klesl o 7,1 tisíc. Nejvíce nezaměstnaných osob zaznamenali v Moravskoslezském kraji (49,2 tisíc) a Ústeckém kraji (36,8 tisíc), na Jihomoravský kraj opět připadlo třetí místo v tomto srovnání. Nejvyšší meziroční úbytek nezaměstnaných zaznamenali v mezikrajském srovnání v Ústeckém kraji, kde se jejich počet snížil o 18,4 tisíc. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) K 31. 12. 2007 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle údajů úřadů práce 6,92 % a meziročně se snížila o 1,9 procentních bodů. V mezikrajském srovnání to znamenalo čtvrté nejvyšší procento nezaměstnanosti, přičemž nejvyšší nezaměstnanost evidovali v Ústeckém kraji (10,96 %) a naopak nejnižší nezaměstnanost si udrželo Hlavní město Praha (2,16 %). Rovněž v roce 2007 byla míra nezaměstnanosti žen vyšší než u mužů. V Jihomoravském kraji byl rozdíl téměř 3 procentní body ve prospěch mužů. Nejvýrazněji se tento rozdíl projevil v Ústeckém kraji, kde bylo nezaměstnaných žen o 4,82 procentních bodů více než mužů. Zatímco míra nezaměstnanosti žen byla v Jihomoravském kraji v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší po Ústeckém a Moravskoslezském kraji, muži se v tomto srovnání umístili na čtvrtém místě. Při meziokresním pohledu je vidět meziroční snížení míry registrované nezaměstnanosti ve všech okresech v Jihomoravském kraji, nejvíce v okrese Hodonín (o 2,61 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okrese Znojmo (11,53 %), a to i u žen (14,034 %) i u mužů (9,34 %). K 31. 12. 2007 registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji 44 239 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho 54,5 % připadlo na ženy. Oproti roku 2006 klesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání o téměř jednu pětinu. Z uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji bylo ke konci září 41 658 dosažitelných (94,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání). Nejvíce se meziroční pokles uchazečů o práci projevil u absolventů škol, kterých oproti stavu k 31. 12. 2006 ubylo téměř o jednu pětinu. V roce 2007 bylo uchazečům o zaměstnání nabídnuto o 71,8 % více volných pracovních míst než v roce 2006. Nabídka práce vzrostla ve všech okresech kraje, nejméně v okrese Hodonín (pouze o 0,2 %), nejvýrazněji v Brně-městě, kde byl evidován nárůst o 176,6 %. Z celkového počtu 13 725 volných pracovních míst připadlo 46,5 % na Brno-město a 19,7 % na Brno-venkov. Ke dni 31. 12. 2007 klesl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihomoravském kraji více jak o polovinu oproti 31. 12. 2006, nejvíce zájemců o práci evidovali v okrese Hodonín (11,1 uchazečů na 1 volné pracovní místo, téměř trojnásobek krajského průměru), nejlepší byla opět situace v okrese Brno-venkov s 1,8 uchazeči na jedno volné pracovní místo. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA V Registru ekonomických subjektů (RES) bylo k 31. prosinci 2007 evidováno 269 366 subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji, což představovalo 10,9 % subjektů z celorepublikového registru. Ve srovnání se stavem k 31. 12. 2006 vzrostl počet subjektů v RES Jihomoravského kraje o 2,4 %, tj. o 6 297. Nejvíce registrovaných jednotek v Jihomoravském kraji připadlo na Brno-město (41,9 % z celkového počtu), kde byl zaznamenán meziroční nárůst o 2,3 % (o 2 557 subjektů). Z hlediska právní formy připadlo 77,6 % na fyzické osoby, a to především na fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, jejichž počet 183 044 meziročně vzrostl o 2,0 %. Převážná část právnických osob připadla na obchodní společnosti (35 329, tj. 58,6 %), jejichž počet vzrostl ve srovnání s rokem 2006 o 1 886 subjektů. Většina těchto společností (90,7 %) byla zaregistrována jako společnost s ručením omezeným. Na soukromé rolníky a zemědělské podnikatele připadlo 6,5 % (13 548) z celkového počtu fyzických osob. Podle odvětvové struktury RES se více než čtvrtina (69 380) subjektů zabývala obchodem, vč. oprav spotřebního zboží, 56 933 subjektů (21,1 %) zajišťovalo služby převážně pro podniky nebo podnikalo v oblasti nemovitostí, 37 293 subjektů (13,8 %) podnikalo v průmyslu a 31 107 subjektů (11,5 %) ve stavebnictví. Z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců nedošlo rovněž k výrazným změnám. Nejpočetnější skupinou (87,6 %) zůstaly jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,2 % jednotek zaměstnávalo 1 - 5 zaměstnanců a 28 firem mělo 1 000 a více zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ Stavební ohlášení a stavební povolení (dále jen SOP) odpovídají zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se stanovením závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. V roce 2007 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 15 028 SOP, což představuje v mezikrajském srovnání druhé místo a 12,8 % z celkového počtu 117 384 SOP, vydaných v roce 2007 v České republice. Na první příčce se v mezikrajském srovnání umístil Středočeský kraj, kde bylo vydáno 21 400 SOP. K poklesu počtu stavebních ohlášení a povolení došlo v roce 2007 ve všech krajích České republiky, orientační hodnota staveb však vykázala ve většině krajů nárůst. Nejvíce SOP evidovaly stavební úřady v okrese Brno-venkov, na který připadla třetina z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji. Naproti tomu v okrese Vyškov bylo vydáno nejméně SOP v Jihomoravském kraji (857). Z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji připadalo 55,5 % na stavby budov, na které bylo v roce 2007 vydáno 8 343 stavebních povolení v orientační hodnotě 29,3 mld. Kč. Z tohoto počtu bylo nejvíce (61,8 %) povolení vydáno na změnu dokončených staveb bytových a nebytových budov. Zatímco 71,2 % všech SOP na budovy v Brně-městě bylo vydáno na změny dokončených bytových budov, orientaci okresu Brno-venkov na novou výstavbu bytových budov potvrzoval počet 846 SOP, tedy 44,2 % povolení na stavby budov v tomto okrese celkem. Orientační hodnota staveb (36 mld. Kč), která zařadila v roce 2007 Jihomoravský kraj na čtvrté místo v mezikrajském srovnání, vykázala meziroční snížení o 10,0 %. Jihomoravský kraj tak patřil mezi pět krajů, ve kterých došlo ve srovnání s rokem 2006 ke snížení orientační hodnoty staveb celkem. Nejvyšší orientační hodnota staveb byla zaznamenána v Moravskoslezském kraji (51,9 mld. Kč), kde zaznamenali v mezikrajském srovnání nejvyšší meziroční nárůst (o 83,0 %) a průměrná hodnota na jedno SOP byla v tomto regionu více jak dvojnásobná než v Jihomoravském kraji. Téměř 41 % z orientační hodnoty staveb celkem připadlo v Jihomoravském kraji na Brno-město, kde hodnota 5,3 mil. Kč na jedno SOP více jak dvojnásobně převyšovala krajský průměr. V roce 2007 byI v Jihomoravském kraji vydán nejvyšší počet ohlášení a povolení na stavby na ochranu životního prostředí (3 979) v ČR. I přes tuto skutečnost došlo v Jihomoravském kraji k meziročnímu snížení počtu SOP o 17,2 % u tohoto typu staveb. Zatímco 58,4 % těchto SOP bylo vydáno v okrese Brno-venkov, orientační hodnota byla nejvyšší v okrese Brno-město, kde na 224 vydaných SOP připadlo 39,1 % (1,2 mld. Kč) orientační hodnoty staveb na ochranu životního prostředí v Jihomoravském kraji. BYTOVÁ VÝSTAVBA V roce 2007 vzrostla meziročně výstavba dokončených bytů v Jihomoravském kraji o více jak jednu polovinu, v ostatních fázích výstavby však došlo k poklesu. Bylo rozestavěno o 2,0 % bytů méně než v roce 2006 a zahájená výstavba bytů poklesla meziročně o 5,0 % bytů. Počet zahájených bytů (5 614) znamenal pro Jihomoravský kraj třetí místo v ČR po Středočeském kraji (8 201) a Hlavním městě Praze (7 886). Jmenované regiony se však spolu se šesti dalšími kraji zařadily mezi ty, v nichž došlo meziročně k poklesu zahájené výstavby. Ze šesti krajů, ve kterých naopak vzrostl počet zahájených bytů, byl nejvyšší nárůst v Olomouckém kraji (o 20,9 %). Z celkového počtu zahájených bytů v Jihomoravském kraji připadlo 64,9 % na okresy Brno-město a Brno-venkov. Zatímco v Brně-městě z celkových 2 187 zahájených bytů bylo 69,1 % zahájeno v bytových domech (1 512), z 1 456 zahájených bytů v Brně-venkově připadlo 65,7 % na rodinné domy (956). V roce 2007 byla v Jihomoravském kraji zahájená výstavba v rodinných domech téměř vyrovnaná s výstavbu bytů v bytových domech. Ve sledovaném roce bylo v kraji dokončeno celkem 6 013 bytů (nárůst o 50,9 %, což znamenalo druhý nejvyšší meziroční nárůst v ČR) a Jihomoravský kraj si tak v mezikrajském srovnání udržel třetí místo v České republice. Téměř všechny okresy Jihomoravského kraje s výjimkou okresu Blansko a Hodonín zaznamenaly meziroční nárůst dokončené výstavby. Nejvíce bytů bylo dokončeno v okrese Brno-město (2 736 bytů, tedy 45,5 % z celkového počtu v kraji, meziroční nárůst o 89,6 %). V roce 2007 se v kraji projevil výrazný rozdíl v počtu dokončených bytů v rodinných a bytových domech. V kraji bylo dokončeno o 64,5 % bytů v bytových domech (3 106) více než v domech rodinných (1 888). Na počtu dokončených bytů v bytových domech, kterých bylo dokončeno téměř jeden a půlkrát více než v roce 2006, se podílel především okres Brno-město (63,3 %). Naopak v okrese Hodonín nebyl dokončen žádný byt v bytovém domě. V rodinných domech bylo dokončeno meziročně o 17,2 % bytů více, přičemž 33,8 % z nich připadlo na okres Brno-venkov (639). Jihomoravský kraj měl k 31. 12. 2007 druhý nejvyšší počet rozestavěných bytů v České republice (19 758 bytů, tedy pokles o 2 % v meziročním porovnání). Z nich 27,9 % bytů bylo rozestavěno v okrese Brno-město a 23,3 % bytů v okrese Brno-venkov. V rozestavěnosti ke konci roku 2007 převažovaly byty v rodinných domech nad bytovými domy o 132,6 %. V roce 2007 byla zahájena výstavba pouze 14 bytů v domech s pečovatelskou službou a domovech - penzionech, tedy o 113 bytů méně než v minulém roce. Zatímco v České republice se meziročně snížil počet zahájených i dokončených modernizací, v Jihomoravském kraii došlo k poklesu pouze u zahájených modernizací (o 12,4 %), naopak byla dokončena modernizace 4 066 bytových jednotek (nárůst o 14,3 %), z nichž 72,9 % připadalo na Brno-město. ZEMĚDĚLSTVÍ V roce 2007 bylo v České republice prodáno celkem 4 761 514 tun obilovin celkem. Jihomoravský kraj se na tomto prodeji podílel množstvím 722 312 tun (15,2 % z celkového množství). Přestože to znamenalo druhý nejvyšší prodej obilovin v České republice po Středočeském kraji, ve srovnání s rokem 2006 došlo k poklesu o 11 %. Nejvýznamnější komoditou byla při prodeji obilovin v Jihomoravském kraji pšenice, jejíž prodaných 383 365 tun činilo 53,1 % z celkového prodeje v kraji. Na druhém místě se co do množství prodeje obilovin v Jihomoravském kraji umístil prodej kukuřice na zrno, jejíž prodaných 163 852 tun činilo 37,3 z celkového prodeje této komodity v České republice. Nelze opomenout ani význam prodeje ječmene, jehož prodaných 157 995 tun bylo druhé největší množství v ČR po Středočeském kraji. První pozici v mezikrajském srovnání si Jihomoravský kraj udržel při prodeji luštěnin celkem v množství 9 692 tun, tedy 21,3 % z celkového prodeje v České republice. Svůj význam si Jihomoravský kraj jako vždy zachoval také při prodeji zeleniny a ovoce. Z celkové republikové výroby masa (bez drůbežího) v tunách jatečné hmotnosti připadlo ve sledovaném období 12,9 % na Jihomoravský kraj. V roce 2007 bylo vyrobeno 54 171 tun masa celkem (meziroční nárůst výroby o 0,3 %) a Jihomoravský kraj si tak udržel třetí místo v České republice, přičemž výroba masa se v kraji už tradičně zaměřila na vepřové maso. V roce 2007 bylo v kraji vyrobeno 49 141 tun vepřového masa, tedy nejvíce v mezikrajském srovnání. Meziročně došlo k nárůstu výroby vepřového masa v kraji o 0,9 % a tento druh masa představoval 90,7 % z celkové výroby masa v kraji. Sklizňová plocha obilovin celkem v Jihomoravském kraji v roce 2007 činila téměř 224 tisíc ha a proti předcházejícímu období vzrostla o 8,6 tisíc ha. Celková sklizeň ve výši 977,2 tisíc tun byla proti roku 2006 vyšší o téměř 13,1 tisíc tun, což znamenalo nárůst o 1,4 %. Průměrný výnos tak z jednoho hektaru činil 4,37 tun s meziročním poklesem o 2,5 %. Více jak polovina sklizňové plochy obilovin připadla na pšenici celkem, 28,3 % na ječmen a 16,6 % na kukuřicí na zrno. V mezikrajském porovnání se Jihomoravský kraj v produkci obilovin opět zařadil na druhé místo za kraj Středočeský. V mezikrajském porovnání si Jihomoravský kraj udržel první místo v produkci luskovin. Na ploše 5,1 tisíc ha bylo sklizeno 11,6 tisíc tun, což představuje 17,8 % republikové sklizně luskovin. Ve srovnání s rokem 2006 však byly hektarové výnosy této komodity o 0,14 t/ha nižší. V Jihomoravském kraji se díky klimatickým podmínkám dobře daří vinné révě, a proto sklizňové plochy vinic svou rozlohou více jak 15,7 tisíc hektarů tvoří 92,4 % celkové sklizňové plochy v České republice. Sklizňová plocha vinic plodných v roce 2007 vzrostla ve srovnání s rokem 2006 o 1,4 tisíce hektaru a celková sklizeň 91,5 tisíc tun plodů znamenala nárůst o 69,3 % oproti předcházejícímu roku. Hektarový výnos vzrostl meziročně o 54 % a dosáhl 5,82 t/ ha. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v roce 2007 sídlilo celkem 275 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadil mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků (celkem 261) působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž téměř polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení (51 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (41 podniků) a výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (36 podniků). Průmyslové podniky v Jihomoravském kraji zaměstnávaly 82,5 tisíc zaměstnanců (přepočtený počet), což byl po Moravskoslezském a Středočeském kraji třetí nejvyšší počet mezi kraji a 9,2 % z republikového počtu zaměstnanců. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 19 938 Kč, proti republikovému průměru byla o 1 949 Kč, tj. o 8,9 % nižší, mezi ostatními kraji svou výší zaujímala až desáté místo. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (26 454 Kč měsíčně), dále podniky v oblasti ostatních nekovových minerálních výrobků (24 353 Kč) a v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (22 139 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích v roce 2007 přesáhly částku 200 miliard Kč (pátý nejvyšší objem mezi kraji). Proti roku 2006 tyto tržby vzrostly o 41,1 miliardy Kč, což představuje nárůst o 25,8 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků zabývajícími se výrobou elektrických a optických přístrojů, kde celkové tržby vzrostly o 80,7 %, dále u podniků vyrábějících ostatní nekovové minerální výrobky, zde se tržby zvýšily o 69,0 %. Podniky těchto odvětví také zaznamenaly nejvyšší nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy (tržby z průmyslové činnosti). Výší dosažených tržeb z průmyslové činnosti v přepočtu na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj na osmé místo v České republice. STAVEBNICTVÍ V roce 2007 bylo v České republice 2 442 podniků s 20 a více zaměstnanci, jejichž hlavní činnost byla zaměřena na stavební výrobu. Z tohoto počtu bylo 296 subjektů (12,1 %) evidováno na území Jihomoravského kraje. Při mezikrajském srovnání to byl druhý nejvyšší počet po Hlavním městě Praze (355). Oproti roku 2006 se počet stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje snížil o 12 subjektů. Převážná většina z nich (50,3 %) byla evidována v Brně-městě. V roce 2007 dosáhly stavební práce podle dodavatelských smluv („S“) v Jihomoravském kraji nadprůměrného tempa růstu, zatímco u základní stavební výroby (ZSV) odpovídal růst průměru ČR. V porovnání s rokem 2006 došlo v Jihomoravském kraji ke zpomalení nárůstu (v loňském roce vzrostly meziročně stavební práce „S“ o 40,1 % a ZSV o 26,9 %). V roce 2007 vykázaly stavební práce podle dodavatelských smluv nárůst o 17,8 % a základní stavební výroba se zvýšila o 9,8 %. Objemem stavebních prací „S“ si Jihomoravský kraj udržel druhé místo v České republice za Hlavním městem Prahou. Ze stavebních prací „S“ (63 070 mil. Kč) bylo v Jihomoravském kraji 92,5 % provedeno v tuzemsku. Tuzemské stavební práce vzrostly v kraji meziročně o 19,6 % a z jejich celkového objemu (58 359 mil. Kč) připadlo 94,4 % na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci. Na ní se podílelo především pozemní stavitelství (52,9 %) s meziročním nárůstem o 11,9 % a druhým nejvyšším objemem těchto prací (29 120 mil. Kč) v mezikrajském srovnání po Hlavním městě Praze. Stavební práce „S“ i ZSV vzrostly meziročně téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce v okrese Brno-venkov (zvýšení o 58,2 % u „S“ a o 23,1 % u ZSV). Výjimkou byl pouze okres Vyškov, kde došlo k poklesu prací „S“ o 0,5 % a prací ZSV o 3,9 %. Převážná část objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv (84,0%, 52 981mil. Kč) a základní stavební výroby (77,6 %, 32 334 mil. Kč) připadla v Jihomoravském kraji na Brno-město. Přestože v roce 2007 zaměstnávaly sledované stavební podniky Jihomoravského kraje druhý nejvyšší počet zaměstnanců po Hlavním městě Praze, průměrný evidenční počet zaměstnanců, který činil 22 366 fyzických osob, se v Jihomoravském kraji snížil o 0,8 %. Pokles počtu zaměstnanců se meziročně projevil ve většině krajů České republiky. V Jihomoravském kraji nejvyšší počet zaměstnanců zaměstnávaly stavební podniky v okrese Brno-město, na které připadlo 66,7 % z celkového počtu zaměstnanců, přestože i zde došlo k meziročnímu snížení o 1,8 %. Průměrná mzda zůstala v Jihomoravském kraji v roce 2007 druhá nejvyšší v ČR po Hlavním městě Praze a při nárůstu o 9,5 % oproti roku 2006 dosáhla hodnoty 22 503 Kč. Nejvyšší průměrnou měsíční mzdu pobírali zaměstnanci sledovaných podniků v Brně-městě (25 297 Kč), její nejvyšší meziroční nárůst však vykázaly stavební podniky v okrese Blansko (o 11,5 %). V Jihomoravském kraji byl zaznamenán nárůst produktivity práce u stavebních prací podle dodavatelských smluv o 18,8 % a u základní stavební výroby o 10,8 % oproti roku 2006. V mezikrajském srovnání produktivity práce z „S“ a ZSV patřilo Jihomoravskému kraji už tradičně jedno z předních míst v České republice. CESTOVNÍ RUCH V roce 2007 přijelo do Jihomoravského kraje téměř 1 178 tisíc hostů. Byl to v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší počet hostů po Hlavním městě Praze (4 480 tisíc hostů) a na Jihomoravský kraj tak připadlo 9,1 % z celkového počtu hostů, kteří využili kapacit hromadných ubytovacích zařízení v ČR při meziročním nárůstu o 10,1 %. Ze všech hostů, kteří se ubytovali ve sledovaném období v ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje, bylo 36,7 % hostů nerezidentů (cizinců). Jejich počet téměř 432 tisíc opět zařadil Jihomoravský kraj na třetí místo v mezikrajském srovnání, přičemž všechny kraje řádově převyšovalo v počtu hostů nerezidentů Hlavní město Praha. |