Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje kraje v 1. pololetí 2006 OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků demografické statisticky žilo k 30. červnu 2006 na území Jihomoravského kraje 1 131 323 obyvatel (549 tis. mužů, 582 tis. žen). V kraji tak na 1 000 mužů připadá 1 059 žen, což je v mezikrajském porovnání po hlavním městě Praze (1 084 žen na 1000 mužů) druhý nejvyšší podíl žen v populaci. Od počátku roku přibylo v kraji 965 obyvatel, avšak v hodnocení celkového přírůstku na 1 000 obyvatel se Jižní Morava nachází až na 9. místě. Nejvyšší přírůstek obyvatel zaznamenal Středočeský kraj (14,4 na 1 000 obyvatel), naopak k nejvyššímu snížení počtu obyvatel, a to o 740, tj. 1,2 na 1 000 obyvatel došlo v Moravskoslezském kraji. Při hodnocení Jihomoravských okresů se nejvíce zvýšil od začátku roku počet obyvatel v okrese Brno-venkov (o 834), k největšímu snížení počtu obyvatel došlo v okrese Hodonín (o 214). Brno vykazuje nejvyšší podíl žen v populaci (1 103 žen na 1 000 mužů) mezi okresy celé republiky, v okrese Český Krumlov je poměr mužů a žen shodný, v ostatních okresech je vždy vyšší podíl žen. V 1. pololetí 2006 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 5 702 dětí (2 918 chlapců, 2 784 děvčat) což je o 201 dětí více než v 1. pololetí roku 2005. Více než třetina, a to 2 011 letos narozených Jihomoravánků se narodila v Brně, v přepočtu na 1 000 obyvatel (hrubá míra porodnosti) je však hodnota stejná v Brně a v okrese Brno-venkov (11,1) a tyto dva okresy jako jediné z Jihomoravského kraje překračují celorepublikovou hodnotu (10,3) tohoto ukazatele. Oproti loňském 1. pololetí se opět zvýšil počet i podíl dětí narozených mimo manželství. V průběhu letošního roku se mimo manželství v Jihomoravském kraji narodilo 1 549 dětí (27,2 %), loni to bylo 1 401 dětí (25,5 %). Ještě vyšší procento vykazuje okres Znojmo (33,8 %, tj. 187 mimomanželsky narozených dětí z 554 dětí živě narozených celkem). Nejmenší podíl (21,4 %) dětí narozených mimo manželství je v okrese Brno-venkov (206 z 961 dětí). V 1. pololetí 2006 zemřelo v Jihomoravském kraji 5 660 osob (2 856 mužů, 2 804 žen), z toho v dubnu až červnu 2 781. Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) a nemoci dýchací soustavy. V letošním roce zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 1 347 mužů (47,2 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 1 604 žen (57,2 % z celkového počtu zemřelých žen), na novotvary 794 mužů (27,8 %) a 645 žen (23,0 %). Třetí nejčastější příčinou úmrtí mužů byly vnější příčiny, a to 237 případů (8,3 %), u žen ve 201 případech nemoci dýchací soustavy (7,2 %). Celkem 9 žen a 67 mužů spáchalo v 1. pololetí letošního roku sebevraždu, Nejvíce lidí zemřelo v Brně (1 748 osob), avšak v relativním vyjádření, tj. v počtu zamřelých na 1 000 obyvatel, první místo zaujímá okres Hodonín (11,3), naopak nejmenší úmrtnost (8,9 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. V průběhu 1. pololetí 2006 bylo uzavřeno 2 401 sňatků, což je o 80 méně než v předcházejícím roce. V hodnoceném období bylo ukončeno 1 874 rozvodových řízení, z nichž bylo povoleno 1 638 rozvodů, (o 117 více než v 1. pololetí roku 2004), 3 byly zamítnuty a ve 170 případech došlo k usmíření. Pouze u 39 % případů byla rozvedena manželství bez nezletilých dětí. Největší rozvodovost (počet rozvodů na 1 000 obyvatel) vykazuje okres Brno-město (3,3), naopak nejnižší je v okrese Brno-venkov (2,2). Rozvodovost v Jihomoravském kraji je 2,9 rozvodu na 1 000 obyvatel, v České republice pak 3,2. Všechny Jihomoravské okresy, s výjimkou Brna, nedosahují republikové hodnoty. V okrese Brno-venkov je i nejnižší index rozvodovosti (počet rozvodů připadající na 100 sňatků), a to 49, nejvyšší je v okrese Blansko, kde na 100 sňatků uzavřených v 1. pololetí připadalo 78 rozvodů, což je o 6 rozvodů více než ve stejném období minulého roku. Do Jihomoravského kraje se v 1. pololetí 2006 přistěhovalo 4 677 osob (2 306 mužů, 2 371 žen), což je o 159 osob více než ve stejném období roku 2005. Z kraje se od počátku roku vystěhovalo 3 754 osob (2 072 mužů, 1 682 žen), je to o 55 osob méně než v 1. pololetí loňského roku. V Jihomoravském kraji v prvních šesti měsících letošního roku přibylo stěhováním 923 obyvatel, což představuje zvýšení migračního přírůstku v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 214 osob. Na přírůstku stěhováním se však podílí zahraniční stěhování. Migrační saldo zahraničního stěhování představuje přírůstek 1 443 lidí, zatímco saldo stěhování v rámci republiky je záporné, z kraje se vystěhovalo o 520 obyvatel více než se přistěhovalo. V meziokresním srovnání se od roku 1995 na kladném migračním saldu kraje nejvíce podílí okres Brno-venkov, nejinak tomu bylo i v letošním 1. pololetí, kdy se do okresu přistěhovalo 2 387 a vystěhovalo pouze 1 747 obyvatel, přírůstek stěhováním v okrese činil 640 obyvatel. ZAMĚSTNANOST A MZDY V 5 604 ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno v 1. pololetí 2006 celkem 323 081 fyzických osob (tj. 311 601 osob přepočtených na plně zaměstnané). Meziroční nárůst přepočtených osob o 3,0 % je druhý nejvyšší v ČR, nejvyšší nárůst zaznamenali v Libereckém kraji (4,9 %). Nejvyšší nárůst zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se projevil v odvětví činností v oblasti výpočetní techniky, kde přibylo 33,8 % přepočtených osob. K meziročnímu poklesu zaměstnanosti došlo v odvětví ubytování a stravování (o více jak jednu desetinu), v zemědělství, myslivosti a lesnictví (o téměř 6 %), pokles zaznamenala i některá významná odvětví zpracovatelského průmyslu (výroba potravinářských výrobků a nápojů, výroba oděvů, výroba vlákniny a papíru a další). V 1. pololetí dosáhla v Jihomoravském kraji průměrná mzda fyzických osob hodnoty 17 470 Kč a meziročně vzrostla o 8,1 %. Průměrný nárůst mzdy v České republice na 19 484 znamenal zlepšení o 7,0 % oproti 1. pololetí 2005. V mezikrajském srovnání byla mzda fyzických osob v Jihomoravském kraji pátá nejvyšší, první místo zaujala již tradičně mzda v Hlavním městě Praze (24 596 Kč). Poslední příčka zůstala jako obvykle na Karlovarský kraj (16 161 Kč, nárůst o 5,5 %). Při porovnání mzdového vývoje fyzických osob mezi odvětvími kraje byla absolutně nejvyšší mzda v pojišťovnictví, kde 42 589 Kč znamenalo nárůst o 8,5 % a ve finančním zprostředkování, kde dosáhla 34 200 Kč s relativním meziročním nárůstem 12,8 %. Nejnižší průměrnou mzdu pobírali zaměstnanci v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 344 Kč) při meziročním růstu o 6,4 %. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Ve 2. čtvrtletí 2006 pracovalo v jediném nebo hlavním zaměstnání v Jihomoravském kraji 514,1 tis. osob (ve srovnání se stejným obdobím 2005 je to o 4 tis. osob více), z toho 294,1 tis. osob (tedy 57,2 %) byli muži. Zatímco počet žen v hlavním zaměstnání klesl ve srovnání s 2. čtvrtletím 2005 o 0,8 tisíc, počet takto zaměstnaných mužů vzrostl o 4,7 tisíc. Z 10,7 tisíc osob, pracujících ve druhém a dalším zaměstnání bylo o 0,7 tisíc více mužů než žen. Celkově se počet takto zaměstnaných osob meziročně snížil o 0,8 tisíc osob a činil téměř desetinu všech osob zaměstnaných ve druhém zaměstnání v České republice. Z 26,5 tisíc osob, které využily možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu (o 0,1 tis. osob méně než ve stejném období 2005), bylo 75,5 % žen. Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) byla o 1,5 % nižší než je celostátní průměr a zachovala si stejnou úroveň jako ve stejném období minulého roku. Dosáhla v krajském průměru 57,7 %, u mužů činila 67,4 %, u žen 48,6 %. Počet nezaměstnaných zahrnoval ve sledovaném období 44,6 tis. osob (12,2 % z celkového republikového počtu) a Jihomoravský kraj tak zaujal třetí místo v republice mezi kraji s nejvyšším počtem nezaměstnaných. Více je jich pouze v Moravskoslezském kraji (77,6 tisíc osob) a v Ústeckém kraji (58,2 tisíc osob). V meziročním porovnání přibylo v kraji 1,3 tisíce nezaměstnaných osob, a to především zásluhou nezaměstnaných žen, kterých přibylo 2 tisíce, zatímco počet nezaměstnaných mužů se o 0,7 tisíc snížil. Ve 2. čtvrtletí byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 8,0 %, která přesáhla republikový průměr o 0,9 procentního bodu a oproti stejnému období 2005 vzrostla o 0,2 procentního bodu. V mezikrajském srovnání Jihomoravský kraj zůstal na 10. místě v pořadí od nejnižší hodnoty. Nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti zaznamenali v Ústeckém kraji (13,7 %) a Moravskoslezském kraji (12,7 %), naopak nejnižší míru nezaměstnanosti si dlouhodobě udržuje Hlavní město Praha (2,6 %). NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke konci prvního pololetí letošního roku 8,74 %, v České republice celkem 7,74 % Na konci loňského prvního pololetí činila míra nezaměstnanosti 9,65 %, což je o 0,91 procentního bodu více než letos. Přestože je Jihomoravský kraj mírou nezaměstnanosti mezi kraji až na 10. místě před kraji Olomouckým, Karlovarským, Moravskoslezským a Ústeckým, je příznivým jevem její neustálý pokles v jednotlivých měsících letošního roku (v lednu 2006 činila 10,52 %). V 1. pololetí 2006 pokračoval trend vyšší míry nezaměstnanosti žen (10,79 % v krajském průměru oproti 7,16 % u mužů) při snížení o 0,74 procentního bodu oproti stejnému období 2005. Tradičně nejvyšší míru nezaměstnanosti žen (16,10 %) vykazují v okrese Hodonín, za kterým následuje s 14,19 % okres Znojmo. Ve sledovabném období se počet neumístěných uchazečů o práci ve srovnání se stejným obdobím 2005 snížil o 8,7 % (o 5 226 osob). Úřady práce registrovaly celkem 54 941 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 53,8 % žen (29 573). Meziroční snížení počtu uchazečů o zaměstnání v krajském průměru zaznamenaly téměř všechny sledované skupiny, nejvýrazněji se projevilo u absolventů škol, kterých zůstalo bez zaměstnání o 16,5 % méně než ve stejném období minulého roku. Celkem bylo v kraji k dispozici 9 617 volných pracovních míst. Z toho 45,0 % (4 329 míst) nabízel okres Brno-město. Relativní meziroční nárůst počtu volných míst však zůstal v tomto okrese, stejně jako v předcházejícím čtvrtletí, nejnižší v kraji (o 10,3 pracovních míst více). Naopak nejvyšší relativní nárůst pracovních příležitostí zaznamenali v meziročním srovnání v okrese Brno-venkov (o 114,9 % více). Občanům se zdravotním postižením bylo nabídnuto 211 volných míst ( o 59,8 % více než ve stejném období minulého roku). Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se snížil o 2,7 osob a činil v Jihomoravském kraji 5,7 osob na jedno pracovní místo. Nejvíce zájemců o práci na jedno volné pracovní místo evidovali v okrese Hodonín (13,0 osob), nejméně jich připadá na jedno volné pracovní místo v okrese Blansko (3,3 osoby). ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY Statistický registr ekonomických subjektů evidoval k 30. 6. 2006 celkem 260 842 subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji, tedy 10,8 % subjektů z registru ČR. Nejvýznaměji se na těchto subjektech v kraji podílel okres Brno-město, který evidoval 41,9 % registrovaných jednotek v kraji. Z hlediska právní formy téměř 80 % registru tvoří fyzické osoby, a to především fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku (k 30. 6. 2006 jich bylo 176 100 a jejich počet se zvýšil ve srovnání se stavem k 30. 6. 2005 o 2 140). Z celkového počtu 55 930 právnických osob tvoří nejpočetnější skupinu obchodní společnosti (32 737 subjektů, tj. 58,5 %), z nichž více jak 90 % je jich společnostmi s ručením omezeným. Z hlediska odvětvové struktury se nejvíce subjektů (78 360, tj. 30,0 %) subjektů zabývá obchodem vč. oprav spotřebního zboží a ubytováním a stravováním, dále 54 971 subjektů (21,1 %) zajišťuje služby převážně pro podniky nebo podniká v oblasti nemovitostí, 36 576 subjektů (14,0 %) podniká v průmyslu a 29 382 subjektů (11,3 %) ve stavebnictví. V odvětví zemědělství je registrováno 17 055 subjektů (6,5 %), jejich počet meziročně vzrostl o 140 jednotek. Také z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců zůstává stejný trend jako v předcházejících obdobích. Nejpočetnější skupinou (87,4 %) jsou jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,4 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců. Celkem má v kraji sídlo 89 podnikatelských subjektů, které zaměstnávají více jak 500 zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ V 1. pololetí 2006 bylo v Jihomoravském kraji vydáno celkem 8 315 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 15 712 mil. Kč. V České republice byl ve sledovaném období evidován celkový počet 59 709 vydaných stavebních povolení, což představovalo snížení o 7,9 % oproti 1. pololetí 2005. Snížení zaznamenaly téměř všechny kraje s výjimkou kraje Jihočeského (nárůst o 1,3 %) a Zlínského (nárůst o 1,1 %). Nejvíce stavebních povolení bylo opět vydáno v kraji Středočeském (10 656), Jihomoravský kraj si i nadále udržel druhou příčku. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení se meziročně v kraji zvýšila o 16,3 %, v republikovém srovnání však byla hodnota (1,9 mil. Kč) výrazně pod průměrem ČR (2,8 mil. Kč). Na stavby budov bylo ve sledovaném období vydáno v Jihomoravském kraji 4 417 stavebních povolení v orientační hodnotě 11 457 mil. Kč. Z tohoto počtu převažují podílem 65,5 % povolení na změnu dokončených staveb bytových a nebytových budov. Nejvíce stavebních povolení na stavby budov (1 282, tj. 29 % z celkového počtu v kraji) bylo vydáno v okrese Brno-město, z toho počtem 963 převažovaly změny dokončených bytových budov. Naopak 36,6 % z celkového počtu stavebních povolení na novou výstavbu bytových budov v kraji potvrzuje pokračující rozvoj výstavby v okrese Brno-venkov, kde 366 stavebních povolení na tento typ výstavby znamená nárůst o 48,2 % oproti stejnému období roku 2005. Jihomoravský kraj se řadí k těm krajům, ve kterých došlo ve srovnání s 1. pololetím 2005 ke zvýšení orientační hodnoty staveb celkem. Nárůstem orientační hodnoty o 13,1 % se zařadil na čtvrté místo v České republice. Nejvyšší orientační hodnota staveb byla ve sledovaném období zaznamenána v Ústeckém kraji s vysokým meziročním nárůstem o 166,3 %. I když se počtem stavebních povolení na stavby na ochranu životního prostředí řadí Jihomoravský kraj na druhé místo v České republice, znamenal jejich počet (2 212) snížení o 6,6 %. Zatímco 47,3 % těchto povolení bylo vydáno v okrese Brno-venkov, orientační hodnota byla nejvyšší v okrese Vyškov, kde na 33 vydaných povolení připadlo 38,1 % (618 mil. Kč) orientační hodnoty staveb na ochranu životního prostředí v Jihomoravském kraji. V porovnání s 1. pololetím 2005 poklesly počty vydaných stavebních povolení ve čtyřech okresech Jihomoravského kraje (v relativním vyjádření nejvíce v okrese Vyškov o 23,6 %), naopak největší nárůst byl zaznamenán v okrese Brno-venkov (nárůst o 9,4 %). Orientační hodnota vzrostla ve většině okresů (nejvíce o 120,8 % v okrese Vyškov), pokles zaznamenaly tři okresy, nejvíce však okres Hodonín o 18,5 %. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla nejvyšší v okrese Vyškov (4,0 mil. Kč), nejnižší byla v okrese Znojmo (1,0 mil. Kč). BYTOVÁ VÝSTAVBA V 1. pololetí 2006 bylo v kraji dokončeno celkem 1 628 bytů, tedy o 13,1 % více než v 1. pololetí 2005. Počet dokončených bytů celkem zařadil Jihomoravský kraj na třetí místo v České republice. V rodinných domech bylo dokončeno 634 bytových jednotek, což znamená meziroční nárůst 10,8 %. Na tomto počtu se 37,2 % (236 bytů) podílí okres Brno-venkov. Snížení výstavby bytů v rodinných domech zaznamenaly v meziročním srovnání okresy Brno-město (o 8,9 %) a Břeclav (o 8,8 %), nejvyšší nárůst byl naopak v okrese Hodonín, kde dokončili o 50,9 % více bytů v rodinných domech, než ve stejném období 2005. V 1. pololetí 2006 bylo v kraji dokončeno 561 bytů v bytových domech. Bylo to o 43,5 % více než ve stejném období loňského roku, a to především zásluhou Brna-města, kde se počet dokončených bytů bytových domech téměř zdvojnásobil a činil 40,1 % z celkového počtu těchto dokončených bytů v kraji. V Jihomoravském kraji je třetí nejvyšší počet rozestavěných bytů v České republice (19 397 bytů). Ve většině okresů se jejich počet meziročně zvýšil (nejvyšší nárůst 43,8 % byl zaznamenán v okrese Vyškov), pouze v okrese Hodonín došlo k poklesu o 2,9 % oproti 1. pololetí loňského roku. Brno-město a Brno-venkov byly v uplynulém období jediné okresy v kraji, kde byla zahájena (101 bytů) a také dokončena výstavba bytů v domech s pečovatelskou službou (88 bytů). Jihomoravský kraj jejich počtem zaujal přední místo v České republice. Ve sledovaném období vzrostl počet modernizací bytového fondu (na základě stavebního povolení). V 1. pololetí byla v kraji dokončena modernizace 1 754 bytů (o 9,1 % více než ve stejném období 2005). Převážná část modernizace bytů (68,0 %) byla dokončena v okrese Brno-město. ZEMĚDĚLSTVÍ V 1. pololetí 2006 prodaly zemědělské organizace Jihomoravského kraje více jak 237 tisíc tun obilovin celkem (to je 16,5 % z celkového prodeje obilovin v České republice a o 14,9 % méně než ve stejném období loňského roku). Na prodeji obilovin má největší podíl pšenice objemem 111 tis. tun (14,3 % celkového prodeje v ČR). Ve sledovaném období bylo prodáno 58,7 tisíc tun kukuřice na zrno (44,3 % celkového prodeje v republice) a 63,9 tisíc tun ječmene (14,4 % republikového prodeje). Z mezikrajského srovnání tak nejvýznamnější komoditou zůstala kukuřice na zrno, jejíž prodej v tunách převyšoval několikanásobně ostatní kraje České republiky. Význam zelinářství v Jihomoravském kraji potvrzuje prodej 5,1 tisíc tun zeleniny (26,5 % z celkového prodeje v ČR) a ve výčtu významných komodit nelze opomenout ani prodej 4,2 tisíc tun luštěnin, který zařadil Jihomoravský kraj na druhé místo v republice za kraj Vysočinu. Z celkové republikové výroby masa v tunách jatečné hmotnosti připadá 13,2 % na Jihomoravský kraj. Vyrobených 27 254 tun (meziroční nárůst výroby o 4,8 %) znamená třetí místo v České republice. Ve výrobě masa v Jihomoravském kraji i nadále převládá výroba vepřového masa, která činí 90,0 % z celkové výroby masa v kraji. Vyrobených 24 532 tun vepřového masa znamená prvenství v ČR a současně nárůst o 6,3 % oproti stejnému období 2005. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji bylo v 1. pololetí roku 2006 evidováno celkem 276 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž téměř polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – ve výrobě a opravách strojů a zařízení (51 podniků), ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (39 podniků) a výrobě potravinářských výrobků a nápojů (34 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 79,9 tisíc zaměstnanců (čtvrtý nejvyšší počet mezi kraji), průměrný evidenční počet zaměstnanců proti stejnému období roku 2005 vzrostl o 1 503 osob, tj. o 1,9 %. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 17 480 Kč, proti 1. pololetí roku 2005 se sice zvýšila o 1 168 Kč (o 7,2 %), mezi ostatními kraji však svou výší zaujímá až desáté místo. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (23 190 Kč měsíčně), dále podniky v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (20 167 Kč) a v oblasti výroby dopravních prostředků a zařízení (19 032 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích v 1. pololetí tohoto roku přesáhly částku 76 miliard Kč (sedmý nejvyšší objem mezi kraji). Proti stejnému období loňského roku tyto tržby vzrostly téměř o 6,9 miliardy Kč, což představuje nárůst o 9,9 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků vyrábějících pryžové a plastové výrobky (o 20,4 %) a u podniků zabývajícími se těžbou nerostných surovin, zde se tržby zvýšily o 17,3 %. Podniky těchto odvětví také zaznamenaly nejvyšší nárůst tržeb z průmyslové činnosti. Výší dosažených tržeb z průmyslové činnosti v přepočtu na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj až na jedenácté místo v České republice STAVEBNICTVÍ V Jihomoravském kraji bylo v 1. pololetí 2006 evidováno celkem 304 podniků s 20 a více zaměstnanci (se sídlem v kraji), jejichž hlavní činnost je zaměřena na stavební výrobu. Více jak polovina z nich připadá na okres Brno-město. Ve srovnání s 1. pololetím 2005 došlo v kraji k nárůstu stavebních prací podle dodavatelských smluv („S") o 40,5 %, u základní stavební výroby (ZSV) to bylo 23,9 %. Dosaženým nadprůměrným tempem růstu stavebních prací se Jihomoravský kraj řadí na první místo v republice, objem stavebních prací znamená druhé místo v České republice za Hlavním městem Prahou. Téměř 93 % z celkového objemu stavebních prací „S" (20 171 mil. Kč) připadá na práce v tuzemsku, které při objemu 18 713 mil. Kč vzrostly meziročně o 34,2 %. Na stavebních pracech v tuzemsku se rovněž 93 % podílí nová výstavba, rekonstrukce a modernizace, přičemž na pozemní stavitelství, které zaznamenalo v Jihomoravském kraji nárůst o 29,6 % oproti 1. pololetí 2005, připadá 60 % z objemu celkových stavebních prací v tuzemsku na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci. Objemem stavebních prací dominuje v kraji Brno-město, v relativním vyjádření však zaznamenal nejvyšší nárůst stavebních prací „S“ (o 61,5 %) i ZSV (o 53,1 %) okres Vyškov. Naopak výrazné meziroční snížení vykazoval okres Brno-venkov (o 27,6 % u „S“ a 23,7 % u ZSV). K poklesu stavebních prací „S“ došlo v Jihomoravském kraji ještě v okrese Břeclav o 8,1 %, kde ale ZSV vzrostla o 6,7 %. V 1. pololetí 2006 zaměstnávaly sledované podniky v Jihomoravském kraji o 11,4 % vyšší průměrný evidenční počet zaměstnanců (22 009 fyzických osob) než ve stejném období minulého roku. Byl to nejvyšší meziroční nárůst počtu zaměstnanců ve stavebnictví v České republice. Také průměrná mzda zaznamenala nejvyšší relativní nárůst – o 18,2 % (v průměru za Českou republiku rostla jen o 6,2 %). Zaměstnanci sledovaných podniků pobírali v 1. pololetí průměrně 19 772 Kč, tedy o více jak pětinu méně než v Hlavním městě Praze, kde byla mzda nejvyšší v republice (25 222 Kč). Téměř 68 % zaměstnanců stavebních podniků v kraji evidovaly podniky v Brně-městě (14 894 osob), kde byla také dosažena ve srovnání s ostatními okresy v kraji nejvyšší průměrná mzda (22 340 Kč). V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla produktivita práce u základní stavební výroby o 11,3 %, produktivita práce ze stavebních prací podle dodavatelských smluv vzrostla o 27,4 %. Jihomoravský kraj se zařadil produktivitou práce v Kč na druhé místo za Hlavní město Prahu. CESTOVNÍ RUCH |