Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick

OBYVATELSTVO

Počet obyvatel Jihomoravského kraje k 30. 6. 2005 se od počátku letošního roku nepatrně zvýšil (o 380), a to na 1 130 620 osob. Na tomto růstu se podílí především stěhování. Přirozenou měnou obyvatelstvo ubývá – v průběhu 1. pololetí zemřelo v kraji 5 830 osob, narodilo se však pouze 5 501 dětí. Ve všech jihomoravských okresech došlo ke zvýšení počtu obyvatel (největší nárůst zaznamenal opět okres Brno – venkov, a to o 561) kromě okresu Brno – město a Hodonín, kde ubylo 537 a 99 lidí.

Ve sledovaném období letošního roku se v Jihomoravském kraji živě narodilo 5 501 děti, z toho 34,9 % v Brně (1 922). Jihomoravský kraj se podílí na počtu narozených dětí v České republice v 1. pololetí zhruba jednou desetinou. Více než čtvrtina narozených dětí v kraji (25,5 %, tj. 1 401) se narodila mimo manželství, což je pod republikovým průměrem, kde se mimo manželství narodilo téměř každé třetí dítě. Z okresů Jihomoravského kraje nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí vykazuje okres Znojmo (32,3 %, tzn. 180 dětí z 558), naopak nejnižší podíl je v okrese Brno – venkov (20,8 %, tzn. 177 z 851 dětí).

V průběhu 1. pololetí letošního roku zemřelo v Jihomoravském kraji 5 830 lidí. Nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy, na kterou zemřelo 1 408 mužů (z toho 347 na infarkt myokardu) a 1 737 žen (z toho 495 na cévní nemoci mozku). Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou novotvary, kterým v 1. pololetí v kraji podlehlo 789 mužů a 610 žen. 54 mužů a 12 žen spáchalo sebevraždu, což představuje 8,5 % z celkového počtu 776 sebevražd spáchaných v České republice.

V 1. pololetí bylo v Jihomoravském kraji u zavřeno 2 481 sňatků a rozvedeno bylo 1 521 manželství. Největší rozvodovost (počet rozvodů na 1 000 obyvatel) vykazuje okres Brno – město (3,5), naopak nejnižší okres Brno – venkov (1,7). V tomto okrese je i nejnižší index rozvodovosti (počet rozvodů připadající na 100 sňatků), a to 44, nejvyšší je v okrese Blansko, kde na 100 sňatků uzavřených v 1. pololetí připadalo 72 rozvedených manželství ve stejném období.

Ve sledovaném období bylo provedeno 1 952 potratů, přičemž na 100 živě narozených dětí připadlo v Jihomoravském kraji 35 potratů (v republikovém průměru připadlo na 100 živě narozených dětí 39 potratů).

Do Jihomoravského kraje se v průběhu 1. pololetí přistěhovalo 4 518 lidí, z toho bylo 2 065, tj. 45,7 % z ciziny, naopak se z kraje vystěhovalo celkem 3 809 obyvatel, z toho do ciziny 997, tj. 26,2 %. Přírůstek obyvatel stěhováním činil 709. Nejvíce cizinců se přistěhovalo do Brna – města (654) a Brna – venkova (473), do zahraničí se pak odstěhovalo 438 obyvatel Brna – venkova a 285 obyvatel Brna – města.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

V Jihomoravském kraji dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob v 1. pololetí letošního roku 16 204 Kč, v celé České republice činila 18 220 Kč. V meziročním srovnání průměrná mzda vzrostla o 803 Kč, tj. o 5,2 %. Růst průměrné mzdy byl v kraji nižší než růst průměrné mzdy za celou Českou republiku (meziroční nárůst o 5,6 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily v 1. pololetí 2005 o 1,6 %, reálná mzda v kraji tak vzrostla o 3,5 %, v České republice o 3,9 %

V mezikrajském srovnání jsou mzdy fyzických osob v Jihomoravském kraji na 7. místě, nejvyšší průměrná mzda byla v tomto období v Hlavním městě Praze (22 937 Kč), nejnižší výdělky byly v Karlovarském kraji (15 295 Kč).

V meziokresním srovnání byla absolutně nejvyšší mzda v Brně – městě a činila 17 363 Kč. Krajský průměr překročila mzda ještě pouze v okrese Brno – venkov (16 422 Kč). Nejnižší mzdu (14 050 Kč) měli zaměstnanci okresu Znojmo. Relativně nejvyšší meziroční nárůst mzdy byl v okrese Brno - venkov (7,6 %), nejnižší v okrese Vyškov (3,6 %).

Při porovnání mzdového vývoje mezi odvětvími kraje byla absolutně nejvyšší mzda ve finančním zprostředkování, kde dosáhla na přepočtené osoby 31 372 Kč, relativně meziročně vzrostla o 8,0 %. Nejnižší průměrnou mzdu pobírali zaměstnanci v odvětví činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (9 667 Kč) při meziročním růstu o 2,1 %. V pěti odvětvích se průměrná mzda v porovnání s 1. pololetím minulého roku snížila, nejvýrazněji (o 14,5 %) v odvětví výroby radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů na 14 730 Kč.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo ve 2. čtvrtletí 2005 v Jihomoravském kraji 510,1 tis. osob, z toho 56,7 % tvoří muži.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání 11,5 tis. osob. Zatímco podíl mužů ze zaměstnaných v dalším zaměstnání činí 59,1 %, z počtu 26,6 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je výraznější podíl žen (73,3 %).

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla ve sledovaném čtvrtletí 57,7 %, u mužů činí 67,3 %, u žen 48,8 %.

Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji dosáhl ve sledovaném období 43,3 tis. osob. V tomto období byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 7,8 %, což odpovídá republikovému průměru a oproti stejnému období roku 2004 se snížila o 0,8 procentního bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v tomto období v Ústeckém kraji - 14,4 % a Moravskoslezském kraji - 14,1 %, nejnižší byla v Praze (3,8 %).

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

K 30. 6. 2005 činila podle údajů úřadů práce v Jihomoravském kraji míra registrované nezaměstnanosti 9,65 %. Jihomoravský kraj se touto hodnotou posunul z 11. na 10. místo v České republice. Již tradičně vykazují vyšší míru registrované nezaměstnanosti ženy (11,53 %, o 3,34 procentních bodů více než muži, u kterých tato hodnota činila 8,19 %).

Úřady práce registrovaly celkem 60 167 uchazečů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jejich počet ve většině okresů snížil s výjimkou okresu Znojmo, kde došlo k nárůstu počtu uchazečů o 2,3 procentních bodů. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenaly okresy Hodonín (13,83 %, nezaměstnanost žen v tomto okrese dosáhla míry 15,41 %) a Znojmo (11,63 %), nejnižší nezaměstnanost je v okrese Brno – venkov (6,60 %).

Z celkových 7 173 volných pracovních míst nabízí nejvíce okres Brno - město, na který připadá 54,7 % volných pracovních míst v kraji. Občanům se změněnou pracovní schopností bylo nabídnuto 132 volných míst. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo činil v 1. pololetí 2005 v Jihomoravském kraji 8,4 osob. Nejvíce zájemců o práci na jedno pracovní volné místo evidovali v okrese Hodonín (19,6 osob), nejméně jich připadá na jedno volné pracovní místo v okrese Brno - město (5,1 osob).

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

Statistický registr ekonomických subjektů evidoval k 30. 6. 2005 v kraji 255 840 jednotek. Počet registrovaných právnických osob činil 52 884 subjektů, fyzických osob bylo k tomuto datu registrováno 202 956.

Z hlediska právní formy připadá největší počet na fyzické osoby (202 956 subjektů, tj. 79,3 % z celkového počtu), dále bylo 31 210 obchodních společností (12,2 %), 1 595 družstev (0,6 %), 89 státních podniků (0,03 %) a 19 990 ostatních organizací (7,8 %).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů (25,7 %) zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, z toho největší počet subjektů se zabýval maloobchodem kromě motorových vozidel, opravami výrobků pro osobní pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Další významný podíl (20,9 %) mají subjekty s činností v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a 14,2 % subjektů se věnuje oblasti průmyslu.

Z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců jsou nejpočetnější skupinou (87,4 %) jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,4 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců. Celkem má v kraji sídlo 80 podnikatelských subjektů, které zaměstnávají více jak 500 zaměstnanců.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

V 1. pololetí 2005 vydaly stavební úřady v Jihomoravském kraji celkem 8 548 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 13 893 mil. Kč. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila 1,6 mil. Kč.

Nejvíce stavebních povolení (4 365) bylo vydáno na stavby budov, a to především na změny dokončených staveb - budov, které tvoří 67,1 % všech stavebních povolení na stavby budov. Nejvyšší orientační hodnota připadla v 1. pololetí 2005 na novou výstavbu budov bytových (3 723 mil. Kč) a na novou výstavbu nebytových budov (3 410 mil. Kč).

Ve sledovaném období bylo vydáno 2 368 stavebních povolení na stavby na ochranu životního prostředí, jejichž orientační hodnota byla 1 456 mil. Kč.

Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno v okrese Brno - venkov (2 162), relativně nejvyšší nárůst ve srovnání s 1. pololetím 2004 byl zaznamenán v okrese Hodonín (11,9 %, tj. o 115 povolení více). V tomto okrese zaznamenali také nejvyšší nárůst orientační hodnoty staveb (o 415 mil. Kč více, tj. o 38,9 %). Naproti tomu nejvíce klesl počet vydaných stavebních povolení v okrese Znojmo (o 465, tj. o 27,1 %). Orientační hodnota staveb vzrostla ve většině okresů s výjimkou Blanska (snížení o 73 mil. Kč, tj. o 5,9 %) a Brna - města (snížení o 277 mil. Kč, tj. o 5,2 %).

Počtem vydaných stavebních povolení se Jihomoravský kraj řadí ve sledovaném období na 2. místo v České republice za Středočeský kraj, orientační hodnota staveb byla třetí nejvyšší (nejvyšší hodnotu měly stavby v Hl. městě Praha a Středočeském kraji).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

V 1. pololetí 2005 byla v Jihomoravském kraji zahájena výstavba 2 155 bytů. Ve všech okresech zaznamenala zahájená bytová výstavba pokles, nejvýrazněji (téměř o polovinu) se snížil počet zahájených bytů v okrese Znojmo. Nejvíce bytů v bytových domech začali stavět v okrese Brno - město (594, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to však o pokles o 6,2 %), zahájená výstavba bytů v rodinných domech je opět nejvyšší v okrese Brno - venkov.

Z 1 440 dokončených bytů bylo v 1. pololetí 2005 dokončeno 572 bytů v rodinných domech, z nich nejvíce (207 bytů) v okrese Brno - venkov. Z 391 dokončených bytů v bytových domech jich nejvíce dokončili v okrese Vyškov (160 bytů). Největší nárůst počtu dokončených bytů celkem zaznamenal okres Vyškov, kde ve srovnání s 1. pololetím 2004 dokončili o 256,7 % bytů více. Naopak v okrese Znojmo pokleslo dokončení bytové výstavby o 52,2 %.

K 30. 6. 2005 bylo v kraji rozestavěno 17 764 bytů, nejvíce v okrese Brno - město (o 36,5 % více než v 1. pololetí 2004). Z celkového počtu rozestavěných bytů připadá 47,3 % na byty v rodinných domech.

O vzrůstající kvalitě bydlení svědčí také počty modernizací bytového fondu. V 1. pololetí 2005 bylo v kraji zahájeno 1 921, dokončeno 1 608 a rozestavěno 9 251 modernizací. Více jak 60 % modernizací bytového fondu ve všech fázích výstavby připadá na Brno-město.

Jihomoravský kraj se počtem zahájených a dokončených bytů zařadil v 1. pololetí 2005 v mezikrajském srovnání na třetí místo v České republice, počtem rozestavěných bytů dosáhl ve sledovaném období druhé příčky.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V prvním pololetí letošního roku prodaly zemědělské organizace Jihomoravského kraje téměř 280 tisíc tun obilovin celkem (15,3 % z celkového prodeje obilovin v České republice), z toho největší díl tvořila pšenice (62,4 %) a ječmen (24,3 %).

Jihomoravský kraj se svým objemem prodaných obilovin celkem v hodnoceném období řadil v mezikrajském porovnání na druhé místo za kraj Středočeský. Prodej kukuřice na zrno dosáhl téměř 32 tisíc tun (nejvíce z krajů České republiky) a na celkovém republikovém prodeji se podílel 40,4 %. V hodnoceném období realizoval Jihomoravský kraj více jak 18 % republikového prodeje luštěnin, což je rovněž nejvíce v mezikrajském porovnání.

Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti dosáhla v 1. pololetí 2005 celkem 26 172 tun (pokles o 10,4 % oproti 1. pololetí 2004). Nejvíce bylo vyrobeno vepřového masa 23 227 tun (pokles o 10,5 %), přičemž jeho výroba činí 88,7 % celkové výroby masa v kraji.

Výroba masa činí 12,6 % výroby v České republice a řadí Jihomoravský kraj na třetí místo za kraj Středočeský (s Hl. městem Prahou) a Jihočeský kraj.

PRŮMYSL

V Jihomoravském kraji sídlilo v 1. pololetí 2005 celkem 264 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se sice Jihomoravský kraj řadí na první místo v České republice, ostatní sledované ukazatele jej však zařazují na příčky nižší. Zejména průměrná měsíční mzda zaměstnanců těchto podniků ve výši 16 288 Kč znamená pro Jihomoravský kraj až 11. místo v České republice.

Převažující počet podniků (téměř 95 %) se zabývá zpracovatelským průmyslem, především výrobou a opravou strojů a zařízení a výrobou potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků. Zpracovatelský průmysl zaměstnává 92,1 % (72 465) zaměstnanců z celkového počtu 78 706. Počet zaměstnanců se ve srovnání s 1. pololetím 2004 zvýšil jen o 0,8 %.

Průměrná měsíční mzda 16 288 Kč vzrostla o 3,3 %. Nejvyšší průměrnou mzdu mají zaměstnanci v podnicích s těžbou nerostných surovin (21 328 Kč, o 6,1 % více než v 1. pololetí 2004), nejvyšší nárůst mzdy (o 17,4 %) byl zaznamenán v podnicích s výrobou dopravních prostředků a zařízení. O 6,1 % vzrostla také mzda zaměstnancům ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů, zůstala však přesto nižší, než je průměrná mzda v průmyslových podnicích v Jihomoravském kraji celkem. Nejnižší mzda byla v 1. pololetí 2005 v podnicích s výrobou usní a výrobků z usní (10 109 Kč, o 2,3 % více než v 1. pololetí 2004).

V Jihomoravském kraji celkem vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb z průmyslové činnosti ve zpacovatelském průmyslu ve srovnání s 1. pololetím 2004 o 19,5 %. Největší nárůst tržeb (o 68,5 %) zaznamenala výroba elektrických a optických přístrojů. Naopak nejvíce poklesly tržby u výroby usní a výrobků z usní (pokles o 35,1 %).

STAVEBNICTVÍ

V 1. pololetí 2005 se na území Jihomoravského kraje zabývalo stavební výrobou průměrně 300 podniků s 20 a více zaměstnanci (jde o podniky se sídlem v kraji). V tomto období vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv ("S") o 2,6 procentních bodů ve srovnání s 1. pololetím 2004. Nárůst zaznamenala také základní stavební výroba (ZSV) s objemem prací 11 198 mil. Kč v b. c. (zvýšení o 12,8 procentních bodů oproti 1. pololetí 2004). Jihomoravský kraj si tak objemem stavební výroby drží i nadále na druhé místo v České republice (za Hlavním městem Prahou).

Z celkového objemu stavebních prací "S" (14 219 mil. Kč) připadá na práce v tuzemsku 97,1 % (tj. 13 813 mil.). Z hodnoty tuzemských prací "S" je významný především podíl prací na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, který dosahuje 92,5 % (12 772 mil. Kč) a objem těchto prací se zvýšil o 4,3 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Pozemní stavitelství, které zaznamenalo v Jihomoravském kraji nárůst o 5,5 procentních bodů oproti 1. pololetí 2004, činí 62,8 % z celkového objemu nové výstavby, rekonstrukce a modernizace.

V 1. pololetí 2005 pracovalo ve stavebnictví 19 766 zaměstnanců (zvýšení o 3,7% ve srovnání s 1. pololetím 2004), jejichž průměrná mzda 16 722 Kč se v tomto srovnání zvýšila o 2,7 procentních bodů. Nejvíce zaměstnanců evidovaly stavební podniky v Brně - městě (12 788, tj. 64,7 % z celkového počtu), jejich zaměstnanci pobírali nejvyšší průměrnou mzdu v kraji (18 302 Kč).
Ve sledovaném období došlo v Jihomoravském kraji k nárůstu produktivity práce u základní stavební výroby o 8,8 %.