Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick

OBYVATELSTVO

Podle předběžných statistických údajů o stavu a pohybu obyvatel žilo v Jihomoravském kraji k 31. 3. 2005 celkem 1 130 157 obyvatel, z toho bylo 51,5 % žen.

V tomto období se v kraji živě narodilo 2 537 dětí a zemřelo 3 126 osob. Hodnotu přirozeného úbytku (589 obyvatel) částečně vyrovnává přírůstek stěhováním, který činí ve sledovaném období 506 osob.

Na migračním přírůstku obyvatel Jihomoravského kraje se nejvíce podílí okres Brno – venkov, ve kterém migrační saldo za za 1. čtvrtletí 2005 činí 330 obyvatel (přistěhovalo se 1 131, vystěhovalo se pouze 801 osob). K největšímu přirozenému úbytku obyvatel došlo v Brně, kde rozdíl mezi narozenými a zemřelými dosáhl záporného rozdílu 136 osob. Do jihomoravské metropole se sice přistěhovalo 1 373 osob, ale naopak se i nejvíce osob z Brna stěhovalo jinam (1 570).

V 1. čtvrtletí 2005 uzavřelo v Jihomoravském kraji sňatek 543 párů, současně se však 748 manželství rozvedlo. Na 100 sňatků připadalo ve sledovaném období 138 rozvodů, což je o 7 rozvodů méně než je republikový průměr (v ČR připadlo 145 rozvodů na 100 sňatků). Nejhůře z okresů Jihomoravského kraje je na tom v bilanci sňatků a rozvodů okres Blansko, kde na 53 sňatků bylo 95 manželství rozvedeno (rozvodový index je 179,2).

Ve sledovaném období bylo provedeno 1 013 potratů, přičemž na 100 živě narozených dětí připadlo v Jihomoravském kraji 40 potratů (v republikovém průměru připadlo na 100 živě narozených dětí 42 potratů).

Ze 2 537 živě narozených dětí bylo 51,1 % chlapců. Počet živě narozených děvčat převýšil počet chlapců v okrese Brno - město, Břeclav a Hodonín. Nejvyšší podíl narozených chlapců je v okrese Vyškov, kde ze sta narozených dětí je 57,1 chlapců a 42,9 dívek. V 1. čtvrtletí 2005 se mimo manželství narodilo 644, tedy 25,4 % ze všech živě narozených dětí. Největší podíl takto narozených dětí je v okrese Znojmo, kdy se ze 100 dětí narodilo 31 mimo manželství.

V průběhu sledovaného období zemřelo v Jihomoravském kraji celkem 3 126 osob. Nejvíce lidí (1 675 osob, tj. 53,6 %) zemřelo na nemoci oběhové soustavy, z toho 427 na cévní nemoci mozku, 317 na infarkt myokardu a 444 na ostatní formy ischemické choroby srdeční. Druhou nejčastější skupinou příčin úmrtí jsou zhoubné novotvary, kterým podlehlo 755 lidí (24,2 %). V 1. čtvrtletí 2005 bylo v Jihomoravském kraji spácháno 26 sebevražd.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

V Jihomoravském kraji dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance (fyzické osoby) v 1. čtvrtletí letošního roku 15 586 Kč, v celé České republice činila 17 678 Kč. V meziročním srovnání vzrostla mzda v kraji o 703 Kč, tj. o 4,7 %. Růst průměrné mzdy tak byl v kraji nižší než růst průměrné mzdy za celou Českou republiku (meziroční nárůst o 5,8 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily v 1. čtvrtletí 2005 o 1,6 %, reálná mzda v kraji tak vzrostla o 3,1 %, v České republice o 4,1 %.

V mezikrajském srovnání jsou mzdy v Jihomoravském kraji na 7. místě, nejvyšší průměrná mzda byla v tomto období v Hlavním městě Praze (22 391 Kč), nejnižší výdělky byly v kraji Vysočina (14 984 Kč).

V meziokresním srovnání byla absolutně nejvyšší mzda v Brně – městě a činila 16 605 Kč. Krajský průměr překročila mzda ještě v okrese Brno – venkov (15 753 Kč). Nejnižší mzdu (13 694 Kč) měli zaměstnanci okresu Znojmo. Relativně nejvyšší meziroční nárůst mzdy byl v okrese Brno - venkov (6,9 %), nejnižší v okrese Blansko (2,2 %).

Při porovnání mzdového vývoje mezi odvětvími kraje byla absolutně nejvyšší mzda na přepočtené osoby ve finančním zprostředkování, kde dosáhla 30 344 Kč, relativně meziročně vzrostla rovněž nejvíce (o 21,5 %). Nejmenší průměrnou mzdu pobírali zaměstnanci v odvětví činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (9 552 Kč) při meziročním růstu o 0,3 %.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo v 1. čtvrtletí 2005 v Jihomoravském kraji 510,8 tis. osob, z toho 56,9 % tvoří muži.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání 12,2 tis. osob. Zatímco podíl mužů ze zaměstnaných v dalším zaměstnání činí 68,0 %, z počtu 26,6 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je výraznější podíl žen (74,1 %).

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla ve sledovaném čtvrtletí 57,9 %, u mužů činí 68,1 %, u žen 48,4 %.

Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji byl ve sledovaném období 46,8 tis. osob. V tomto období byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 8,4 % a oproti stejnému období roku 2004 se snížila o 0,3 procentního bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v tomto období v Ústeckém kraji - 14,9 % a Moravskoslezském kraji - 14,5 %, nejnižší byla v Praze (3,7 %).

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

V březnu 2005 pokračoval podle úřadů práce v Jihomoravském kraji pokles nezaměstnanosti. K 31. 3. 2005 činila míra registrované nezaměstnanosti 10,61%, tedy o 0,32 procentního bodu méně než v únoru 2005. Jihomoravský kraj se touto hodnotou zařadil na 11. místo v České republice. Vyšší míra registrované nezaměstnanosti byla vykázána u žen (11,95 %), u mužů činila 9,57 %.

Úřady práce registrovaly celkem 66 521 uchazečů, ve srovnání s únorem se jejich počet snížil o 2 150. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenaly okresy Znojmo (14,90%, nezaměstnanost žen v tomto okrese dosáhla míry 17,21 %), Hodonín (14,78 %) a Břeclav (11,51 %), nejnižší nezaměstnanost je v okrese Brno – venkov (7,03 %).

Z celkových 6 461 volných pracovních míst bylo občanům se změněnou pracovní schopností nabídnuto 150 volných míst. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se v 1. čtvrtletí 2004 v kraji snížil na 10,3 osob. Nejvíce zájemců o práci na jedno pracovní volné místo evidovali v okrese Hodonín (27,0 osob), nejméně jich připadá na jedno volné pracovní místo v okrese Brno - město (5,5 osob).

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

Statistický registr ekonomických subjektů evidoval k 31. 3. 2005 v kraji 254 897 jednotek. Počet registrovaných právnických osob činil 52 192 subjektů, fyzických osob bylo k tomuto datu registrováno 202 705.

Z hlediska právní formy připadá největší počet na fyzické osoby (202 705 subjektů, tj. 79,5 % z celkového počtu), dále bylo 30 922 obchodních společností (12,1 %), 1 555 družstev (0,6 %), 90 státních podniků (0,04 %) a 19 625 ostatních organizací (7,7 %).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů (25,8 %) zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, z toho největší počet subjektů se zabýval maloobchodem kromě motorových vozidel, oprav výrobků pro osobní pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významný podíl (20,9 %) zůstává subjektům s činností v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a 14,2 % subjektů se věnuje oblasti průmyslu.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců zůstává nejpočetnější skupinou 56,9 % jednotek, které nezaměstnávají žádného zaměstnance. Počet zaměstnanců neuvedlo 29,3 % subjektů a 9,5 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců. Celkem má v kraji sídlo 79 podnikatelských subjektů, které zaměstnávají více jak 500 zaměstnanců.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

V 1. čtvrtletí 2005 bylo v Jihomoravském kraji vydáno celkem 3 413 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 6 036 mil Kč. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila 1,8 mil Kč.

Nejvíce stavebních povolení (1 734) bylo vydáno na stavby budov, a to především na změny dokončených staveb - budov, které tvoří 67,8 % všech stavebních povolení na stavby budov. Nejvyšší orientační hodnota připadá na novou výstavbu budov nebytových (1 869 mil. Kč) a na novou výstavbu bytových budov (1 471 mil. Kč).

Bylo vydáno 1 000 stavebních povolení na stavby na ochranu životního prostředí. Orientační hodnota těchto staveb činila 507 mil. Kč.

Počty vydaných stavebních povolení klesly v 1. čtvrtletí 2005 ve srovnání se stejným obdobím 2004 téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje, s výjimkou okresu Vyškov, kde bylo vydáno o 50 stavebních povolení více (nárůst o 26,2 %) a okresu Břeclav (o 41 stavebních povolení více, nárůst o 9,5 %). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla nejvyšší v okrese Brno - město (3,9 mil. Kč), nejnižší byla v okrese Znojmo (0,9 mil. Kč).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

V 1. čtvrtletí 2005 byla v Jihomoravském kraji zahájena výstavba 1 077 bytů. Ve většině okresů došlo k poklesu zahájení bytové výstavby, především v okrese Blansko se snížil počet zahájených bytů o 47,6 %. Naopak počet bytů v této fázi výstavby se výrazně zvýšil především v Brně - městě, kde bylo zahájeno 556 bytů (o 172,5 procentních bodů více než v témže období 2004).

Z 801 dokončených bytů bylo v 1. čtvrtletí 2005 dokončeno 324 bytů v rodinných domech, z nich nejvíce (126 bytů) v okrese Brno venkov. V bytových domech bylo dokončeno 214 bytů, a to nejvíce (160 bytů) v okrese Vyškov, kde díky tomu došlo téměř k šestinásobnému nárůstu počtu dokončených bytů celkem. Nejvíce bytů celkem dokončilo v daném období město Brno (280 bytů, ale o 3,8 procentních bodů méně než ve stejném období 2004), naopak nejhorší byla situace v tomto ohledu v okrese Břeclav, kde dokončili 27 bytů celkem, tedy o 57,8 % méně.

K 31. 3. 2005 bylo v kraji rozestavěno 17 325 bytů, z nich 47,1 % (8 168) bylo rozestavěno v rodinných domech.

Významná je rovněž modernizace bytového fondu, a to především v okrese Brno - město, na který připadá téměř 70 % celkového počtu modernizací ve všech fázích výstavby v kraji.

Jihomoravský kraj se počtem zahájených a dokončených bytů zařadil v 1. čtvrtletí 2005 na třetí místo v České republice, počtem rozestavěných bytů dosáhl ve sledovaném období druhé příčky.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V prvním čtvrtletí letošního roku prodaly zemědělské organizace Jihomoravského kraje téměř 131 tisíc tun obilovin celkem (13,4 % z celkového prodeje obilovin v České republice), z toho největší díl tvořila pšenice (62,0 %) a ječmen (26,3 %).

Jihomoravský kraj se svým objemem prodaných obilovin celkem v hodnoceném období řadil v mezikrajském porovnání na druhé místo za kraj Středočeský. Prodej kukuřice na zrno dosáhl více jak 13 tisíc tun a na celkovém republikovém prodeji se podílel téměř 32 %. V hodnoceném období realizoval Jihomoravský kraj více jak pětinu republikového prodeje luštěnin, což je nejvíce v mezikrajovém porovnání.

Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti dosáhla v 1. čtvrtletí 2005 celkem 12 770 tun (pokles o 14,3 % oproti 1. čtvrtletí 2004). Nejvíce bylo vyrobeno vepřového masa (11 265 tun, ale pokles o 14,7 %) a Jihomoravskému kraji tak připadá třetí místo v České republice. Výroba vepřového masa současně tvoří 88,2 % celkové výroby v kraji.

PRŮMYSL

V Jihomoravském kraji sídlilo v 1. čtvrtletí 2005 celkem 265 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se sice Jihomoravský kraj řadí na první místo v České republice, ostatní sledované ukazatele jej však zařazují na příčky nižší. Zejména průměrná měsíční mzda zaměstnanců těchto podniků ve výši 15 712 Kč znamená pro Jihomoravský kraj až 12. místo v České republice.

Převažující počet podniků (téměř 95 %) se zabývá zpracovatelským průmyslem, především výrobou a opravou strojů a zařízení a výrobou potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků. Zpracovatelský průmysl zaměstnává 92,1 % (72 416) zaměstnanců z celkového počtu 78 633. Počet zaměstnanců se ve srovnání s 1. čtvrtletím 2004 zvýšil jen o 0,1 %. Průměrná měsíční mzda však vzrostla o 2,1 %. Nejvyšší průměrnou mzdu mají zaměstnanci v podnicích s těžbou nerostných surovin (21 470 Kč, o 6,6 % více než v 1. čtvrtletí 2004), nejnižší mzda byla v podnicích s výrobou usní a výrobků z usní (9 593 Kč, o 3 % méně než v 1. čtvrtletí 2004).

V Jihomoravském kraji celkem vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb z průmyslové činnosti ve zpacovatelském průmyslu ve srovnání s 1. čtvrtletím 2004 o 18,9 %. Největší nárůst tržeb (o 76,5 %) zaznamenala výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení a výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 75,5 %). Naopak nejvíce poklesly tržby u výroby usní a výrobků z usní (pokles o 40,7 %) a v odvětví zpracování dřeva a výroby dřevařských výrobků kromě nábytku (24,8 %).

STAVEBNICTVÍ

V 1. čtvrtletí 2005 se na území Jihomoravského kraje zabývalo stavební výrobou průměrně 295 podniků s 20 a více zaměstnanci (jde o podniky se sídlem v kraji). V tomto období vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv ("S") o 3,1 procentních bodů ve srovnání s 1. čtvrtletím 2004. Obdobný vývoj zaznamenala také základní stavební výroba (ZSV) s objemem prací 3 771 mil. Kč v b. c. (zvýšení o 6,1 procentních bodů oproti 1. čtvrtletí 2004). Jihomoravský kraj se tak objemem stavební výroby řadí i nadále na druhé místo v České republice (za Hlavním město Prahu).

Z celkového objemu stavebních prací "S" (5 043 mil. Kč) připadá na práce v tuzemsku 98,1 % (tj. 4 945 mil.). Z hodnoty tuzemských prací "S" je významný především podíl prací na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, který dosahuje 92,6 % (4 580 mil. Kč). Pozemní stavitelství, které zaznamenalo v Jihomoravském kraji nárůst o 11,5 procentních bodů oproti 1. čtvrtletí 2004, činí 72,3 % z celkového objemu nové výstavby, rekonstrukce a modernizace.

V 1. čtvrtletí 2005 pracovalo ve stavebnictví 19 348 zaměstnanců (zvýšení o 4 % ve srovnání s 1. čtvrtletím 2004), jejichž průměrná mzda 15 241 Kč zůstala v tomto srovnání na stejné úrovni. Nejvíce zaměstnanců evidovaly stavební podniky v Brně - městě (12 647, tj. 65,4 % z celkového počtu), nejvyšší průměrnou mzdu (16 774 Kč) však vykázal okres Vyškov.
Ve sledovaném období došlo v Jihomoravském kraji k nárůstu produktivity práce u základní stavební výroby o 2,0 %.