Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2005 OBYVATELSTVO Počet obyvatel Jihomoravského kraje k 30. 9. 2005 se od počátku letošního roku o 597 osob zvýšil, a to na 1 130 837 osob. Tento růst je způsoben především stěhováním. Přirozenou měnou obyvatelstvo ubývá –v průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2005 zemřelo v kraji 8 728 osob a narodilo se 8 430 dětí. Z okresů Jihomoravského kraje došlo k celkovému úbytku obyvatel pouze v okrese Brno-město (úbytek 503 osob) a Hodonín (úbytek 170 obyvatel). Naopak nejvyšší celkový nárůst počtu obyvatel (564 osob) zaznamenal okres Brno-venkov. Zatímco okres Blansko získal první příčku s nejvyšším přírůstkem stěhováním (544 osob) v Jihomoravském kraji, největší úbytek stěhováním byl zaznamenán v okrese Brno-město, kde tímto způsobem ubylo 617 obyvatel. Nejvíce cizinců se v průběhu prvních tří čtvrtletí letošního roku přistěhovalo do Brna-města (1 191), nejméně jich se jich přistěhovalo do Vyškova (pouze 149). Celkem se do Jihomoravském kraje přistěhovalo 3 190 cizinců, což je ve srovnání s loňským stejným obdobím o 2,7 tis. osob méně. Ve sledovaném období letošního roku se v Jihomoravském kraji živě narodilo 8 430 dětí, z toho 35,0 % v Brně (2 949). Jihomoravský kraj se podílí na počtu narozených dětí v České republice v 1. až 3. čtvrtletí 10,8 %. Více než čtvrtina narozených dětí v kraji (26,0 %, tj. 2 191) se narodila mimo manželství, což je pod republikovým průměrem, kde se mimo manželství narodilo téměř každé třetí dítě. Z okresů Jihomoravského kraje nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí vykazuje okres Znojmo (32,3 %, tzn. 269 dětí z 832), naopak nejnižší podíl je v okrese Brno–venkov (20,8 %, tzn. 276 z 1 327 dětí). V průběhu 1. až 3. čtvrtletí letošního roku zemřelo v Jihomoravském kraji 8 728 lidí. Nejčastější příčinou úmrtí zůstaly nemoci oběhové soustavy, na kterou zemřelo 2 064 mužů (z toho 503 na infarkt myokardu) a 2 584 žen (z toho 783 žen na cévní nemoci mozku). Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou novotvary, kterým ve sledovaném období v kraji podlehlo 1 207 mužů a 974 žen. Sebevraždu spáchalo v 1. až 3. čtvrtletí 80 mužů a 18 žen. V 1. až 3. čtvrtletí bylo v Jihomoravském kraji uzavřeno 4 587 sňatků a rozvedeno bylo 2 421 manželství. Největší rozvodovost (počet rozvodů na 1 000 obyvatel) vykazuje okres Brno–město (3,6), naopak nejnižší okres Břeclav (2,1). V tomto okrese je i nejnižší index rozvodovosti (počet rozvodů připadající na 100 sňatků), a to 42, nejvyšší je v okrese Blansko, kde na 100 sňatků uzavřených v 1. až 3. čtvrtletí připadalo 58 rozvedených manželství. Ve sledovaném období bylo provedeno 2 938 potratů, přičemž na 100 živě narozených dětí připadlo v Jihomoravském kraji 35 potratů (v republikovém průměru připadlo na 100 živě narozených dětí 38 potratů). ZAMĚSTNANOST A MZDY Mzdový vývoj za 1. až 3. čtvrtletí 2005 v Jihomoravském kraji byl charakterizován dosaženou průměrnou mzdou fyzických osob ve výši 16 411 Kč s meziročním přírůstkem 5,2 %. Růst průměrné mzdy byl v kraji pomalejší než růst průměrné mzdy za celou Českou republiku, kde mzda vzrostla o 5,8 % na 18 421 Kč. Spotřebitelské ceny se zvýšily ve sledovaném období o 1,7 %, reálná mzda v kraji tak vzrostla o 3,4 %, v České republice o 4,0 %. V meziokresním srovnání byla absolutně nejvyšší mzda v Brně–městě a činila 17 542 Kč. Krajský průměr překročila mzda již jen v okrese Brno–venkov (16 642 Kč), kde byl současně nejrychlejší meziroční růst jak nominální mzdy (o 7,3 %), tak reálné mzdy (o 5,5 %). V okresech Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo výše průměrné mzdy nepřekročila dokonce ani 15 000 Kč. V okrese Vyškov reálně vzrostla průměrná mzda jen o 2,2 %. Při porovnání mzdového vývoje mezi odvětvími kraje na přepočtené osoby byla absolutně nejvyšší mzda ve finančním zprostředkování, kde dosáhla 31 026 Kč, relativně meziročně vzrostla o 7,9 %. Nejnižší průměrnou mzdu pobírali zaměstnanci v odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin (9 957 Kč) při meziročním růstu o 5,8 %. V pěti odvětvích se průměrná mzda v porovnání s 1. až 3. čtvrtletím minulého roku dokonce snížila, nejvýrazněji (o 6,9 %) v odvětví výroby radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů na 16 122 Kč. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo ve 3. čtvrtletí 2005 v Jihomoravském kraji 517,1 tis. osob, z toho 57,0 % tvořili muži. Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání 11,3 tis. osob. Zatímco podíl mužů ze zaměstnaných v dalším zaměstnání činí 60,2 %, z počtu 26,7 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je výraznější podíl žen (73,0 %). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla ve sledovaném čtvrtletí 58,5 %, u mužů činí 68,2 %, u žen 49,5 %. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji dosáhl ve sledovaném období 44,9 tis. osob. V tomto období byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 8,0 %, přesáhla tak republikový průměr, ale oproti stejnému období roku 2004 se snížila o 0,3 procentního bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v tomto období v Ústeckém kraji - 13,8 % a Moravskoslezském kraji - 13,7 %, nejnižší byla v Praze (3,4 %). NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) K 30. 9. 2005 činila podle údajů úřadů práce v Jihomoravském kraji míra registrované nezaměstnanosti 9,93 %. Jihomoravský kraj tak stále patří mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v České republice a v pořadí od nejnižší míry nezaměstnanosti zaujímá 10. pozici. Výrazně vyšší míru registrované nezaměstnanosti vykazují ženy (12,13 %, o 3,91 procentních bodů více než muži, u kterých tato hodnota činila 8,22 %). Úřady práce registrovaly celkem 62 019 uchazečů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jejich počet ve většině okresů snížil s výjimkou okresu Znojmo, kde došlo k nárůstu počtu uchazečů o 0,6 procentních bodů a okresu Hodonín, kde se počet uchazečů nezměnil. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenaly okresy Hodonín (14,10 %, nezaměstnanost žen v tomto okrese dosáhla míry 16,34 %) a Znojmo (11,78 %), nejnižší nezaměstnanost je v okrese Brno-venkov (7,08 %). Z celkových 5 101 volných pracovních míst nabízí nejvíce okres Brno-město, na který připadá 39,0 % volných pracovních míst v kraji. Občanům se změněnou pracovní schopností bylo nabídnuto 130 volných míst. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo činil v 1. až 3. čtvrtletí 2005 v Jihomoravském kraji 12,2 osob. Nejvíce zájemců o práci na jedno pracovní volné místo evidovali v okrese Hodonín (23,1 osob), nejméně jich připadá na jedno volné pracovní místo v okrese Blansko (6,5 osob). ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY Statistický registr ekonomických subjektů evidoval k 30. 9. 2005 v kraji 256 858 jednotek. Z hlediska právní formy připadá největší počet na fyzické osoby (203 191 subjektů, tj. 79,1 % z celkového počtu). Právnických osob je zaregistrováno 53 667 (tj. 20,9 %), z toho je 31 488 obchodních společností (12,3 %), 1 629 družstev (0,6 %), 87 státních podniků (0,03 %) a 20 463 ostatních organizací (8,0 %). Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů (25,7 %) zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, z toho největší počet subjektů se zabýval maloobchodem kromě motorových vozidel, opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Další významný podíl (21,0 %) mají subjekty s činností v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a 14,1 % subjektů se věnuje průmyslové činnosti. Z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců jsou nejpočetnější skupinou (87,3 %) jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,5 % jednotek zaměstnává 1 - 5 zaměstnanců. Celkem má v kraji sídlo 78 podnikatelských subjektů, které zaměstnávají více jak 500 zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ V 1. až 3. čtvrtletí 2005 vydaly stavební úřady v Jihomoravském kraji celkem 14 446 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 24 103 mil. Kč. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila 1,7 mil. Kč. Ze 6 977 stavebních povolení na stavby budov převažovaly především změny dokončených staveb - budov, které tvořily 65,0 % všech stavebních povolení na stavby budov. Nejvyšší orientační hodnota připadla v 1. až 3. čtvrtletí 2005 na novou výstavbu budov nebytových (7 206 mil. Kč) a na novou výstavbu bytových budov (5 766 mil. Kč). Celkem na tyto stavby připadá 69,6 % z orientační hodnoty staveb budov celkem. Počty vydaných stavebních povolení klesly v 1. až 3. čtvrtletí 2005 ve srovnání se stejným obdobím 2004 ve většině okresů Jihomoravského kraje, s výjimkou okresu Hodonín, kde bylo vydáno o 217 stavebních povolení více (nárůst o 13,7 %) a okresu Břeclav (o 117 stavebních povolení více, nárůst o 6,7 %). V okrese Brno-venkov bylo vydáno nejvíce stavebních povolení (téměř 27 % z celkového počtu v kraji) s meziročním nárůstem o téměř 5 % (počítáno z údajů bez promítnutí územních změn). Orientační hodnota staveb vzrostla ve většině okresů, s výjimkou okresu Blansko, Brno-venkov a Znojmo. Nejvyšší nárůst zaznamenali ve sledovaném období v okrese Břeclav , kde se orientační hodnota staveb, na které byla vydána stavební povolení, téměř zdvojnásobila. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla nejvyšší v okrese Brno-město (3,2 mil. Kč), nejnižší byla v okrese Znojmo (necelý 1,0 mil. Kč). Počtem vydaných stavebních povolení se Jihomoravský kraj řadí ve sledovaném období na 2. místo v České republice za Středočeský kraj, orientační hodnota staveb byla třetí nejvyšší (nejvyšší hodnotu měly stavby v Hl. městě Praha a Středočeském kraji). BYTOVÁ VÝSTAVBA V 1. až 3. čtvrtletí 2005 byla v Jihomoravském kraji zahájena výstavba 3 404 bytů. Pokles zahájené bytové výstavby ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zaznamenaly všechny okresy s výjimkou okresu Brno-venkov a Vyškov. Nejvýrazněji se pokles zahájené výstavby projevil v okrese Znojmo (o 129 bytů méně). Už tradičně byla zahájena výstavba více bytů v rodinných domech (o 392) než v domech bytových. Nejvíce jich zahájili v okrese Brno-venkov, kde ale ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2004 došlo k poklesu o 74 bytů (počítáno z údajů bez promítnutí územních změn). Převahu zahájených bytů v bytových domech zaznamenal okres Brno-město, kde bylo zahájeno o 392 bytů v rodinných domech méně než v domech bytových. Z 2 419 dokončených bytů v 1. až 3. čtvrtletí 2005 bylo dokončeno 898 bytů v rodinných domech, z nich nejvíce (332 bytů) v okrese Brno-venkov. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se na zvýšení počtu dokončených bytů v Jihomoravském kraji podílí pouze dokončené byty v bytových domech (nárůst o 214 bytů dokončených bytů), počet dokončených bytů v rodinných domech naopak poklesl o 80 bytů. Nejvíce bytů v bytových domech (365) bylo dokončeno v okrese Brno-město. Největší nárůst počtu dokončených bytů celkem zaznamenal okres Vyškov, kde ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2004 dokončili o 85,9 % (o 122 bytů) více. Naopak v okrese Znojmo se meziročně snížil počet dokončených bytů o jednu polovinu. K 30. 9. 2005 bylo v kraji rozestavěno 18 032 bytů, nejvíce v okrese Brno-město (o pětinu více než ke konci září 2004). Pouze v tomto okrese převažují počty bytů v bytových domech nad počty bytů v rodinných domech. Ve srovnání se stejným obdobím 2004 bylo ve sledovaném období zahájeno o 149 modernizací bytového fondu méně, dokončeno a rozestavěno jich však bylo téměř o 16 % více. Bytová výstavba ve všech fázích výstavby řadí Jihomoravský kraj mezi regiony s nejrozvinutější výstavbou. ZEMĚDĚLSTVÍ V 1. až 3. čtvrtletí 2005 prodaly zemědělské organizace Jihomoravského kraje více jak 579 tisíc tun obilovin celkem (13,7 % z celkového prodeje obilovin v České republice), z toho největší díl tvořila pšenice (65,0 %) a ječmen (27,1 %). Jihomoravský kraj se objemem prodaných obilovin celkem v hodnoceném období řadil v mezikrajském porovnání na druhé místo za kraj Středočeský. Prodej kukuřice na zrno dosáhl téměř 37 tisíc tun (nejvíce z krajů České republiky) a na celkovém republikovém prodeji se podílel 39,5 %. V hodnoceném období realizoval Jihomoravský kraj 18,3 % republikového prodeje luštěnin, tedy nejvíce v mezikrajském porovnání. Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti dosáhla v 1. až 3. čtvrtletí 2005 celkem 38 730 tun (pokles o 8,2 % oproti 1. až 3. čtvrtletí 2004). Nejvíce bylo vyrobeno vepřového masa - 34 503 tun (pokles o 7,7 % oproti 1. až 3. čtvrtletí 2004), přičemž jeho výroba činí 89,1 % celkové výroby masa v kraji. Výroba masa činí 12,5 % výroby v České republice a řadí Jihomoravský kraj na třetí místo za kraj Středočeský (s Hl. městem Prahou) a Jihočeský kraj. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji sídlilo v 1. až 3. čtvrtletí 2005 celkem 262 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Jihomoravský kraj se tímto počtem řadí na první místo v České republice, ostatní sledované ukazatele jej však zařazují na příčky nižší. Tržby z průmyslové činnosti jsou až páté nejvyšší v republice a průměrná měsíční mzda zaměstnanců sledovaných podniků ve výši 16 513 Kč znamená pro Jihomoravský kraj až 11. místo v České republice. Převažující počet podniků (téměř 95 %) se zabývá zpracovatelským průmyslem, především výrobou a opravou strojů a zařízení, výrobou kovů, hutních a kovodělných výrobků a výrobou potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků. Zpracovatelský průmysl zaměstnává 92,0 % (72 204) zaměstnanců z celkového počtu 78 468. Počet zaměstnanců zůstal ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2004 téměř na stejné úrovni. Průměrná měsíční mzda 16 513 Kč vzrostla o 3,7 %, je však pouze na úrovni 90 % průměrné republikové mzdy zaměstnanců v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci. Nejvyšší průměrnou mzdu mají zaměstnanci v podnicích s těžbou nerostných surovin (21 265 Kč, o 6,5 % více než v 1. až 3. čtvrtletí 2004), nejvyšší nárůst mzdy (o 18,0 %) byl zaznamenán v podnicích s výrobou dopravních prostředků a zařízení. Nejnižší mzda byla v 1. až 3. čtvrtletí 2005 v podnicích s výrobou usní a výrobků z usní (10 502 Kč, o 3,9 % více než v 1. až 3. čtvrtletí 2004). Pokles průměrné mzdy ve sledovaném období zaznamenalo odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, mzda v těchto podnicích však i tak výrazně převyšovala krajský průměr. V Jihomoravském kraji celkem vzrostly nejvíce tržby za prodej vlastních výrobků a služeb z průmyslové činnosti v odvětví těžby nerostných surovin (o 27,9 %). Ve zpracovatelském průmyslu ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2004 o vzrostly tržby z průmyslové činnosti o 15,8 %. Největší nárůst tržeb (o 56,4 %) zaznamenala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Naopak nejvíce poklesly tržby u výroby usní a výrobků z usní (pokles o 28,8 %). STAVEBNICTVÍ V 1. až 3. čtvrtletí 2005 se na území Jihomoravského kraje zabývalo stavební výrobou průměrně 305 podniků s 20 a více zaměstnanci (jde o podniky se sídlem v kraji). V tomto období vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv ("S") o 4,2 procentních bodů ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2004. Výraznější nárůst, a to o 16,7 %, zaznamenala v tomto srovnání základní stavební výroba (ZSV) s objemem prací 20 392 mil. Kč v b. c. Jihomoravský kraj tak objemem stavební výroby zůstává na druhém místě v České republice (za Hlavním městem Prahou). Nejvyšší nárůst stavební výroby zaznamenali v okrese Břeclav, kde vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv o 38,2 % a základní stavební výroba o 46,6 %, naopak snížení u "S" (o 7,2 %) i u ZSV (o 4,7 %) se projevilo v okrese Brno-venkov. Nejvýrazněji klesl objem stavebních prací podle dodavatelských smluv ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 v okrese Znojmo (o 13,1 %), kde ale vzrostla základní stavební výroba o 7,1 %. Z celkového objemu stavebních prací "S" (25 575 mil. Kč) připadá na práce v tuzemsku 96,3 % (tj. 24 619 mil.). Z hodnoty tuzemských prací "S" je významný především podíl prací na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, který dosahuje 92,3 % (22 714 mil. Kč). Pozemní stavitelství, které zaznamenalo v Jihomoravském kraji nárůst o 1,0 % oproti 1. až 3. čtvrtletí 2004, činí 60,4 % z celkového objemu nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací. V 1. až 3. čtvrtletí 2005 pracovalo ve stavebních podnicích se sídlem v Jihomoravském kraji 20 129 zaměstnanců (zvýšení o 3,5 % ve srovnání s 1. až 3.čtvrtletím 2004), jejichž průměrná mzda 17 080 Kč zaznamenala v tomto srovnání nárůst o 3,0 %. Nejvíce zaměstnanců evidovaly stavební podniky v okrese Brno-město (12 893, tj. 64,1 % z celkového počtu). Jejich zaměstnanci pobírali nejvyšší průměrnou mzdu (18 630 Kč) ve srovnání s ostatními okresy v kraji. |