Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick

Podle předběžných statistických údajů o stavu a pohybu obyvatel bylo k 31. 3. 2004 v Jihomoravském kraji 1 123 047 obyvatel, což je o 965 (o 0,1 %) více než ve stejném období roku 2003. Z tohoto počtu je 51,5 % žen. Na růstu počtu obyvatel se podílí především migrace obyvatelstva. Ve sledovaném období se do kraje přistěhovalo 3 436 osob a vystěhovalo 2 550. Úbytek obyvatel stěhováním zaznamenaly pouze dva okresy, z nichž významnější je úbytek 142 osob v Brně - městě. Přirozenou měnou ubylo v kraji 409 obyvatel. Zatímco se jich živě narodilo 2 478, zemřelo 2 887 osob.

Největší podíl na migračním přírůstku obyvatel má okres Brno - venkov, ve kterém migrační saldo za 1. čtvrtletí 2004 činí 600 obyvatel (přistěhovalo se 1 361, vystěhovalo se 761 osob). Největší přirozený úbytek obyvatel vykazuje okres Brno - město, kde rozdíl mezi narozenými a zemřelými dosáhl záporného rozdílu 118 osob a okres Hodonín s přirozeným úbytkem 114 osob. Přestože se do Brna přistěhovalo v 1. čtvrtletí 2004 nejvíce osob (2 028) v porovnání s ostatními okresy, vystěhovalo se jich 2 170. Stejně jako ve srovnatelném období roku 2003 má největší celkový přírůstek obyvatel okres Brno - venkov a nejvyšší úbytek okres Brno - město.

Ve sledovaném období došlo k uzavření méně manželství (o 9,1 %) než ve stejném období 2003, zatímco počet rozvodů absolutně v tomto srovnání stoupl o 100. Na 100 sňatků připadalo v Jihomoravském kraji 127 rozvodů. Nejhůře je na tom z okresů Jihomoravského kraje v této bilanci okres Brno - město, kde na sto sňatků uzavřených v 1. čtvrtletí 2004 připadlo 145 rozvodů.

Počet potratů se v Jihomoravském kraji snížil oproti stejnému období roku 2003 o 78 a na 100 živě narozených dětí připadá 41 potratů.

Z 2 478 živě narozených dětí v kraji bylo 1 241 chlapců. Ve většině okresů mírně převažoval počet narozených chlapců. Nejvíce dívek na 100 živě narozených připadá na okres Blansko, kde ze 100 živě narozených bylo 56,8 dívek. Nejvyšší podíl narozených chlapců je v okrese Brno - město, kde ze sta narozených dětí je 52,5 chlapců a 47,5 dívek. Opět se projevuje tendence nárůstu počtu narozených dětí mimo manželství. V hodnoceném období stoupl počet těchto dětí oproti stejnému období minulého roku o 141, největší podíl takto narozených dětí je v Brně, kdy se ze 100 dětí narodilo 31,1 mimo manželství.

V průběhu 1. čtvrtletí roku 2004 zemřelo v Jihomoravském kraji celkem 2 887 osob, což je o 262 méně než ve stejném období loňského roku. Nejvíce lidí (1 674) zemřelo na nemoci oběhové soustavy, z toho 456 na cévní nemoci mozku a 340 na infarkt myokardu. Druhou nejčastější skupinou příčin úmrtí jsou zhoubné novotvary, kterým podlehlo 656 lidí. V roce 2003 bylo v Jihomoravském kraji spácháno 161 sebevražd, za první čtvrtletí letošního roku došlo k 29 sebevraždám. Ve srovnání s loňským 1. čtvrtletím došlo ke snížení úmrtí kojenců, v Jihomoravském kraji se vyskytlo 5 případů (loni 10).


ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. čtvrtletí 2004 celkem 310 467 fyzických osob. Proti stejnému období minulého roku tak došlo ke snížení počtu zaměstnanců o 0,4 %, což odpovídá trendu ve většině krajů republiky. Nárůst počtu zaměstnanců v uvedených subjektech v relativním vyjádření byl zaznamenán pouze v okrese Brno - venkov (o 6,5 %) a Hodonín (o 6,4 %), v ostatních okresech došlo k úbytku zaměstnanců. To se projevilo nejvíce v okrese Blansko, kde došlo oproti stejnému období loňského roku k úbytku o 5,4 %.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda fyzických osob dosáhla v Jihomoravském kraji v 1. čtvrtletí 2004 hodnoty 14 927 Kč, zatímco průměr v celé České republice činil 16 722 Kč (nárůst o 8,8 %). V meziročním srovnání vzrostla průměrná mzda v kraji o 1 323 Kč (tj. zvýšení o 9,7 %). Při nárůstu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2004 o 2,3 % vzrostla reálná mzda v kraji o 7,2 %.

V meziokresním srovnání byla absolutně nejvyšší průměrná měsíční mzda fyzických osob v Brně - městě a činila 15 911 Kč a jako jediná překročila krajský průměr. Nejnižší mzdu (13 158 Kč) měli zaměstnanci okresu Hodonín. Relativně nejvyšší meziroční nárůst mzdy byl v okrese Břeclav (13,2%), nejnižší v okrese Hodonín (8,4 %).

Při porovnání mzdového vývoje mezi odvětvími kraje byla absolutně nejvyšší mzda ve finančním zprostředkování, kde dosáhla 24 421 Kč, relativně je to však jediné odvětví, kde průměrná mzda meziročně poklesla (o 5,6 %). Nejmenší průměrnou mzdu pobírali zaměstnanci ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (9 144 Kč) při relativním meziročním růstu o 10,2 %.


VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

V 1. čtvrtletí 2004 pracovalo v Jihomoravském kraji 508,3 tis. osob v jednom nebo hlavním zaměstnání, tedy o 1 tis. méně než ve stejném období předchozího roku. Podíl mužů činil 57 % (stejně jako loni).

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání 10,1 tis. osob. Četnost této kategorie opět vykázala snížení, dalšímu zaměstnání se věnovalo o 3,2 tis. osob méně než ve stejném období roku 2003. Zatímco druhé a další zaměstnání se týká převážně mužů, z počtu 26,8 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 79,1 % žen. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2003 vzrostl počet osob se zkrácenou pracovní dobou o 4,4 tis.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let v %) se oproti 1. čtvrtletí 2003 snížila o 0,2 bodu a výrazně se nezměnila ani v porovnání mužů a žen. Vyšší míru ekonomické aktivity vykazují muži (68,1 %), u žen činila 49,3 %.

Z celkového počtu 48,7 tis. nezaměstnaných, vypočteného na základě VŠPS, připadlo v 1. čtvrtletí 2004 na ženy 25,3 tis. (52,0 %). V tomto období byla v Jihomoravském kraji zjištěna obecná míra nezaměstnanosti 8,7 %. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil se zvýšila ve srovnání s 1. čtvrtletím 2003 o 0,4 bodu, u žen o 0,6 bodu a u mužů o 0,3 bodu.


NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

K 31. 3. 2004 evidovaly úřady práce v kraji celkem 67 687 uchazečů o zaměstnání, tedy o 4,6 % více než ke stejnému datu roku 2003. Ve většině okresů v kraji stoupl počet zájemců o práci, nejvíce v okrese Vyškov (o 9,0 %). Pouze v okresech Břeclav a Znojmo došlo k mírnému poklesu.

Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla v 1. čtvrtletí 2004 hodnoty 11,82 %, tj. o 0,53 bodu více než v 1. čtvrtletí 2003. Vyšší míru nezaměstnanosti vykazují úřady práce u žen (13,12 %) než u mužů (10,79 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti má ve sledovaném období okres Hodonín (15,80 %, z toho 16,48 % ženy a 15,26 % muži) a Znojmo (15,00 %, z toho 17,15 % ženy a 13,32 % muži). Naopak nejmenší míru nezaměstnanosti vykazuje okres Brno - venkov (8,83 %, z toho 10,59 % ženy a 7,47 % muži). K jejímu nejvyššímu nárůstu došlo v okresech Vyškov a Brno - město. Naopak pokles registrované míry nezaměstnanosti se projevil v okresech Znojmo a Břeclav.

V porovnání 1. čtvrtletí 2004 a stejného období 2003 vzrostl počet volných pracovních míst o 446 (tj o 15,5 %). Pro občany se změněnou pracovní schopností bylo o 30 (o 15,9 %) volných míst méně než v 1. čtvrtletí 2003. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku snížil z 22,5 na 20,4. Nejvýrazněji se to projevilo v okresech Znojmo a Brno - město, nárůst byl zaznamenán pouze v okresech Vyškov a Hodonín.


ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

Statistický Registr ekonomických subjektů evidoval k 31. 3. 2004 celkem 251 667 jednotek, tedy o 9 301 (o 3,8 %) subjektů více než k 31. 3. 2003.

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby (202 211 subjektů, tj. 80,3 % z celkového počtu), dále bylo 29 443 obchodních společností (11,7 %), 1 409 družstev (0,6 %), 97 státních podniků (0,01 %) a 18 507 ostatních organizací (7,4 %).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů (26,4 %) zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, z toho největší počet subjektů spadá do odvětví maloobchodu kromě motorových vozidel, 20,6% podíl na celkovém počtu subjektů mají subjekty s činnosti v oblasti nemovitostí a nelze opomenout ani 14,2% podíl subjektů zpracovatelského průmyslu.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců je nejpočetnější skupina 62,6 % jednotek, které nezaměstnávají žádného zaměstnance. Téměř 24 % subjektů počet zaměstnanců neuvedlo. Z ostatních je významnější ještě skupina (9,2 %) jednotek, zaměstnávající 1 - 5 zaměstnanců.


STAVEBNÍ POVOLENÍ

V 1. čtvrtletí 2004 bylo v Jihomoravském kraji vydáno celkem 4 022 stavebních povolení s orientační hodnotou staveb 5 836 mil Kč. Počet stavebních povolení se proti stejnému období minulého roku zvýšil o 48,6 % (o 1 316), orientační hodnota staveb celkem vzrostla o 16,0 %. Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila 1 451 tis. Kč.

Nejvíce stavebních povolení (1 876) bylo vydáno na stavby budov, a to především na změny dokončených staveb bytových budov. Nejvyšší orientační hodnota připadá na novou výstavbu nebytových budov (1 489 mil. Kč). V 1. čtvrtletí 2004 bylo také vydáno 1 262 stavebních povolení pro stavby na ochranu životního prostředí v orientační hodnotě 691 mil. Kč.

Počty vydaných stavebních povolení vzrostly ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce (o 89,5 %) v okrese Brno - venkov. Oproti stejnému období loňského roku vzrostl výrazně počet stavebních povolení pro stavby na ochranu životního prostředí (nárůst o 85,0 %). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení je nejvyšší v okrese Brno - město (3 028 tis. Kč), nejnižší v okrese Blansko (857 tis. Kč).


BYTOVÁ VÝSTAVBA

V Jihomoravském kraji se v 1. čtvrtletí 2004 počet zahájených bytů mírně snížil. Byla započata výstavba o 1,2 % (tj. o 10 bytů) méně než ve stejném čtvrtletí 2003. O 55 vzrostl počet zahájených bytů v rodinných domech, naproti tomu počty zahájených bytů v bytových domech klesly ve srovnání s 1. čtvrtletím 2002 o 70,1 %. Výstavba největšího počtu bytů v rodinných domech byla zahájena v okrese Brno - venkov a nejmenšího v Brně - městě. Významnou roli hraje rovněž téměř dvojnásobný počet modernizací bytového fondu ve srovnání se stejným obdobím minulého roku.

V 1. čtvrtletí 2004 byla v kraji dokončena výstavba 760 bytů, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku to bylo o 36 % (o 201 bytů) více. Zvýšil se zejména počet dokončených bytů v bytových domech (o 146 bytů) a v domech s pečovatelskou službou a penzionech, kde bylo dokončeno 32 bytů v okrese Znojmo, zatímco v 1. čtvrtletí 2003 žádný. Téměř 63 % všech dokončených bytů v kraji připadá na okresy Brno - město a Brno - venkov, naopak nejnižší počet bytů byl dokončen v okresech Vyškov (29 bytů) a Hodonín (36 bytů).

K 31. 3. 2004 je v kraji rozestavěno 15 173 bytů, tedy o 3,7 % (o 548 bytů) více než ke stejnému datu loňského roku. Z tohoto počtu jsou to především byty v rodinných domech (více jak 50 %), kterých zůstává rozestavěno o 539 více ve srovnání s 1. čtvrtletím 2003.


ZEMĚDĚLSTVÍ

Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti dosáhla v 1. čtvrtletí 2004 celkem 14 894 tun (o 1 122 tun více jako ve stejném období minulého roku). Na tom má největší podíl výroba vepřového masa, kterého bylo vyrobeno o 8,0 % více ve srovnání s 1. čtvrtletím 2003 a tvoří 88,6 % výroby masa v Jihomoravském kraji celkem.

Množstvím prodaných obilovin celkem (82 992 tun) se Jihomoravský kraj zařadil v 1. čtvrtletí 2004 na druhé místo v republice (za kraj Středočeský). Z celkového množství tvořil 48,0 % ječmen, 37,0 % pšenice a velký podíl na prodeji v kraji má rovněž kukuřice na zrno (11,1 %). Této komodity bylo prodáno 31,6 % z celkového prodeje v ČR. Z ostatních komodit bylo významné množství zeleniny, která se podílela 27,7 % na prodeji zeleniny v republice.


PRŮMYSL

V 1. čtvrtletí 2004 bylo v kraji 265 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Zatímco průměrný evidenční počet zaměstnanců těchto podniků klesl oproti 1. čtvrtletí 2003 o 3,9 % (o 3 233 osob), vzrostla průměrná měsíční nominální mzda o 10,4 %. Relativně nejvíce přibylo zaměstnanců v odvětví výroby usní a výrobků z usní (zvýšení o 53,2 %). Nejvíce zaměstnanců ubylo v odvětví zpracování dřeva a výrobě dřevařských výrobků kromě nábytku (snížení o 16,4 %), kde ale došlo k nejvyššímu nárůstu průměrné mzdy o 17,5 %. V žádném odvětví průmyslové výroby nedošlo ve sledovaném období ke snížení průměrné měsíční nominální mzdy.

Rovněž tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem se proti stejnému období minulého roku zvýšily, a to o 7,4 % v běžných cenách, přičemž ke snížení došlo pouze v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 13,1 %.Toto odvětví bylo rovněž jediné, ve kterém došlo k poklesu tržeb z průmyslové činnosti. Celkově se tržby z průmyslové činnosti ve sledovaném období zvýšily o 9,6 %, přičemž největší nárůst byl zaznamenán ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 29,2 %).


STAVEBNICTVÍ

V 1. čtvrtletí 2004 pokračoval ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraj nárůst objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv ("S"). V běžných cenách se objem zvýšil o 13,5 %, nejvíce v okrese Znojmo (o 82,2 %) a Vyškov (o 65,6 %). K největšímu snížení objemu došlo v okrese Hodonín o 15,8 %. V tuzemsku bylo provedeno 96,7 % z celkového objemu "S", z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (92,3%).

Objem základní stavební výroby (ZSV) vzrostl v 1. čtvrtletí 2004 proti 1. čtvrtletí 2003 o 13,6 %. Nárůst zaznamenaly téměř všechny okresy, obdobně jako u "S" vzrostl objem ZSV nejvíce v okresech Vyškov (o 58,3 %) a Znojmo (o 42,4 %). Pouze v okrese Hodonín se objem stavebních prací podle dodavatelských smluv snížil o 11,6 %.

V hodnoceném období došlo ve stavebnictví růstu zaměstnanosti o 3,2 %. K navýšení počtu zaměstnanců došlo téměř ve všech okresech kraje, nejvíce o 12,0 % v okrese Blansko, pouze okres Hodonín a Znojmo vykázal malé snížení o méně než 0,5 %. Průměrná měsíční mzda (15 149 Kč) byla proti mzdě ve stejném období minulého roku o 12,9 % vyšší, nejvíce se navýšila v okrese Vyškov o 30,2 %. Produktivita práce ze ZSV v kraji zaznamenala opět stoupající tendenci (nárůst o 10,0 % proti stejnému období minulého roku). Nejvíce se její hodnota zvýšila v okresech Vyškov (o 51,1 %) a Znojmo (o 42,5 %), snížení se projevilo v okresech Hodonín (o 11,2 %) a Blansko (o 3,9 %).

Z hlediska základních ukazatelů stavebnictví prokázaly nejlepší hodnoty ve srovnání s 1. čtvrtletím 2003 okresy Vyškov a Znojmo, v tomto hodnocení však nelze opomenout ani okres Brno - město s téměř 55 % všech stavebních firem kraje.