Jihomoravský kraj je podle platného zákonného usta

- Rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části kraje, známé především nejhlubší propastí v České republice o hloubce 138,5 metrů Macochou, skalními úbočími a množstvím chráněných lokalit. Řada jeskyní této unikátní oblasti, která se řadí k ekologicky nejčistějším v ČR, je zpřístupněna a hojně navštěvována našimi i zahraničními turisty.

- Jižní část kraje je převážně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. Množství vodních ploch národního parku Podyjí se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jižní Moravy je biosférická rezervace Pálava a Lednicko – valtický areál. Milovníci všech vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně vodní dílo Nové Mlýny.

- Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do kopců Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě.

- Přestože krajina v okolí Brna je ovlivněna existencí velké městské aglomerace, je okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hranicím města přiléhá Brněnská přehrada.

Na území kraje jsou čtyři místa, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako příklad soustavy lesů, luk a vodních ploch, skvěle doplněných romantickými stavbami chrámů a altánů a především zámky v Lednicích a Valticích je třeba na prvním místě jmenovat Lednicko – valtický areál. Nelze opomenout ani biosférické rezervace chráněných krajinných oblastí Pálavy a Bílých Karpat. Mistrovství našich architektů zastupuje v seznamu UNESCO vila Tugendhat v Brně.

Nejvyšší nadmořskou výšku v kraji má v okrese Hodonín hora Čupec (819 m n. m). Okres Břeclav se může pochlubit nejjižněji položenou obcí naší republiky Lanžhotem, na jehož katastru se nachází také nejníže položený bod kraje - soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.). Nejstarší přehrada na Moravě, postavená v letech 1894 - 1897 se nachází v okrese Znojmo v Jevišovicích, stejně jako největší vodní mlýn na Moravě ve Slupi, který pochází z 16. století. Slavnou tradici pěstování chřestu připomínají každoročně slavnosti chřestu v Ivančicích, které jsou známé i svými slavnými rodáky Vladimírem Menšíkem a Alfonsem Muchou, jehož proslulá Slovanská epopej je vystavena v nedalekém Moravském Krumlově. V Březině na území okresu Vyškov se nachází na rozloze 15 821 ha také jeden z pěti vojenských újezdů České republiky.

Z celkové rozlohy kraje tvoří více jak 60 % zemědělská půda, z níž připadá 84 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Znojmo a Brno – venkov. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 45 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno – venkov. Bez zajímavosti není ani vysoká úroveň šlechtitelské a plemenářské práce v chovu skotu a prasat.

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11 %. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje dosáhl v roce 2003 59,8 % průměru EU.

Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice kraje zpracovatelský průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 25,2 %, na další tradiční odvětví především jižních oblastí kraje, zemědělství, připadá pouze 3,6 %. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 8,1 % a nelze opomenout ani obchod a opravu spotřebního zboží s 12,4 % a tzv. komerční služby (15,2 %).

Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých průmyslových center. Z tohoto hlediska dosahují nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek především Brno - město a Brno – venkov. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve velkých městech. Nadále zůstává prioritním úkolem výstavba čističek odpadních vod, odpovídajících požadavkům EU. Je to jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy, Dyje a Svratky.

Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2003 činil celkový přírůstek 778 osob a ke konci roku žilo v 647 obcích celkem 1 122 570 obyvatel. Ve složení obyvatelstva podle pohlaví měly převažující podíl ženy, na 1 000 mužů připadlo 1 062 žen. Je to ovlivněno především strukturou města Brna, kde žije na 1 000 mužů 1 109 žen. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 39,8, z toho nejmladší je populace v obci Práče v okrese Znojmo s průměrným věkem 31,8 let a nejstarší jsou obyvatelé obce Nelepeč – Žernůvka v okrese Brno – venkov, kteří mají v průměru 61 let. Z celkového počtu obyvatel žilo ve 47 obcích se statutem města 63,4 % obyvatel. Hustota obyvatelstva dosahuje průměru 158,9 osob na km2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 30,4 osob více. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka 2 011,6 osob na km2 a nejmenší Zálesná Zhoř 7,5 osob na km2 .

K zabezpečení zájmů jednotlivých obcí pokračuje spolupráce v dobrovolných seskupováních v tzv. mikroregionech, které umožňují naplňování hlavních směrů rozvoje kraje. V posledních letech se rozvíjí také přeshraniční spolupráce v euroregionu Pomoraví, který sdružuje regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko. Většina těchto oblastí se vyznačuje intenzivní zemědělskou činností. Výjimku tvoří městské aglomerace Vídně, Brna a Bratislavy, kde je koncentrovaná průmyslová a obchodní činnost.

Přirozeným spádovým centrem celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má také značný nadregionální význam. Je jednak sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství.

Důležitým předpokladem pro rozvoj hospodářství kraje jsou také možnosti dojížďky a vyjížďky za prací. Podle SLDB v roce 2001 denně vyjíždělo mimo obec za prací 160 tis. osob. Za vzděláním vyjíždělo mimo obec denně téměř 55 tis. studentů, žáků a učňů. V rámci kraje z 510 tis. zaměstnaných osob dojížděl za prací největší počet osob do Brna – města, zatímco nejvíce osob vyjíždělo z okresu Brno – venkov.

Počet zaměstnanců v podnicích s 20 a více zaměstnanci se v Jihomoravském kraji v roce 2003 opět snížil. Stále však zůstává třetina všech zaměstnanců kraje v odvětví průmyslu, 12 % všech zaměstnanců pracuje v oboru vzdělávání a téměř shodný počet zaměstnanců se věnuje práci v odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dosaženou průměrnou mzdou zaměstnance 15 198 Kč na fyzické osoby je úroveň Jihomoravského kraje výrazně pod průměrem za ČR (16 917 Kč), přestože se podílem středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva řadí na druhé místo v republice. Nejvyšší průměrné mzdy, která však nedosahuje republikového průměru, dosáhl okres Brno – město (16 388 Kč) a Brno – venkov (14 797 Kč). Nejnižší mzdu vykazují zaměstnanci okresu Znojmo a Hodonín, které zůstávají i nadále téměř na posledním místě v republice. V odvětvové struktuře kraje jsou tradičně nejvyšší mzdy dosahovány v odvětví finančního zprostředkování. Výrazně nadprůměrné mzdy dosáhly rovněž zaměstnanci v odvětví těžby nerostných surovin.

Uchazečů o zaměstnání se v roce 2003 opět přibylo (nejvíce v okrese Vyškov). Celkově dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti hodnoty 11,45 %. Jihomoravský kraj se tak dostal na 11. místo ze čtrnácti krajů v republice. Došlo však ke zlepšení nabídky volných pracovních míst, především v okresech Znojmo a Břeclav. Nejhorší situace je v tomto ohledu v okrese Brno – venkov, jehož obyvatelé ale v častých případech nachází zaměstnání v Brně – městě a okres má v kraji nejmenší registrovanou míru nezaměstnanosti 8,64 %. V průměru se v kraji o jedno pracovní místo uchází 20,9 zájemců. Kladným rysem je snížení počtu nezaměstnaných absolventů škol a zvýšení nabídky volných pracovních míst pro občany se ZPS.

Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D – 1, D – 2, D – 47 a rychlostní komunikace R – 43 a R – 52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Jeho pozice je slabší pouze v případě letecké dopravy. Civilní letiště v Brně – Tuřanech je však celoročně schopno přijímat všechny typy letadel. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU a město Brno je členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice. Zvyšující se intenzita zejména silniční dopravy lze doložit počtem evidovaných 380 466 osobních a 36 793 nákladních automobilů v roce 2003 v kraji.

Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje přední postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko – valtický, jako jedna z památek UNESCO v ČR, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Podobné postavení se svými kulturními památkami zaujímá i metropole Brno. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí. Na území kraje přitahuje návštěvníky celá řada významných kulturních a společenských atraktivit, které jsou velmi přínosné pro rozvoj cestovního ruchu. K přednostem kraje z tohoto hlediska patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter dodávají kraji folklórní tradice a lidová kultura. Kladně v tomto směru působí na jihu Moravy i cykloturistika, a to i v mezinárodním kontextu (Moravsko-slezská dálková cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka, cyklotrasa Brno – Vídeň).

Z celkového počtu ubytovacích zařízení v kraji připadá většina na hromadná ubytovací zařízení, jako jsou hotely, motely a kempy. V nich se v roce 2003 ubytovalo více jak 1 041 tisíc hostů a z tohoto počtu bylo 32 % cizinců.

Kvalitní zdravotní péče v kraji je zabezpečena jednak sítí 23 nemocnic s celkovým počtem 8 227 lůžek (údaje za všechny rezorty), ale i dostatečným počtem ostatních samostatných zdravotnických zařízení, samostatných ordinací lékařů a lékáren, popřípadě výdejen léků.

K pozitivům kraje patří dostatečná síť předškolních a školských zařízení. Děti v předškolním věku svěřují rodiče 622 mateřským školám, základní vzdělání poskytuje 451 základních škol, z nichž převážná část žáků přechází na další studium do 55 středních odborných učilišť nebo 130 středních odborných škol a gymnázií. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí, i když se stále ještě projevují některé nedostatky. Snahou středního a učňovského školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce.

Na vysoké úrovni vzdělanosti v kraji se podílí i kvalitní systém vysokého školství. Na civilních vysokých školách v Brně a Lednici studuje pětina všech vysokoškolských studentů celé ČR. Opomenout nelze ani význam vysokého vojenského školství se školami v Brně a Vyškově, které disponuje rozlehlým výcvikovým prostorem a moderní infrastrukturou.