Jihomoravský kraj, který je pro svoji výhodnou pol
Jihomoravský kraj, který je pro svoji výhodnou polohu na hranicích s EU a na spojnici Středozemí se střední a severní Evropou nazýván křižovatkou Evropy, se rozlohou a počtem obyvatel zařadil na čtvrté místo v České republice. Kraj sousedí se Slovenskem a členskou zemí EU Rakouskem. V rámci kraje lze rozlišit tyto základní krajinné typy: východní okraj České vysočiny s Českomoravskou vysočinou, Boskovickou brázdou, Brněnským masívem, Moravským krasem a Drahanskou vysočinou, dále moravské úvaly s Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem a Vyškovskou bránou a karpatské vysočiny zahrnující Pálavu a Dunajovické kopce, Ždánický les a Litenčické vrchy a Bílé Karpaty s podhůřím. Přírodní vlastnosti jednotlivých částí kraje, ať už z hlediska nerostného bohatství, kvality půdy pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody a dopravní dostupnosti mají vliv na lidské aktivity a potenciály jejich využití.
Z celkové rozlohy kraje tvoří více jak 60% zemědělská půda, z níž 84,2 % připadá na půdu ornou. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na půdě zemědělské) 91,8 % mají v kraji okresy Vyškov a Znojmo, vysoký stupeň je ale rovněž v okresech Brno - venkov (86,1 %) a Břeclav (81,0 %). V celé ČR má stupeň zornění vyšší než 91,8 % pouze okres Nymburk. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Vzhledem k velmi příznivým klimatickým podmínkám má Jihomoravský kraj dávnou tradici a vysokou úroveň specializované zemědělské výroby, jako je vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji je téměř 90 % výměry všech vinic v ČR a více jak pětina výměry ovocných sadů. Vinohradnictví je rozvinuto v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo a částečně také v okrese Brno - venkov.
Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje téměř desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR (dosahuje 11 %). Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje dosáhl v roce 2002 ve srovnání s průměrem EU 55 % (s výjimkou Hlavního města Praha, které přesahuje průměr EU, jsou pod průměrem tohoto srovnání všechny kraje ČR).
Důležitou pozici v ekonomice kraje má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celkové hrubé přidané hodnotě vytvořené v kraji dosahuje více jako 26 %. Značný podíl na ekonomice kraje si udržuje také obchod a opravy spotřebního zboží (16,0 %). K odvětvím s velkou vahou se patří i tzv. komerční služby (správa a prodej nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj), které dosahují 13,1 % a stavebnictví se 7,9 %. Zemědělství, s bohatou tradicí zejména v jižních okresech kraje, představuje podíl 4,7 %.
Vzhledem ke zvyšování požadavků na ekologii výroby dochází postupně ke snižování znečištění ovzduší. Životní prostředí ovlivňuje zejména koncentrace průmyslu, dopravy a stavebnictví, ale i zemědělství. Podle měrných emisí základních znečišťujících látek patří kraj mezi kraje s lepší kvalitou ovzduší. V rámci okresů Jihomoravského kraje dosahují nepříznivých hodnot měrných emisí znečišťujících látek zejména okresy Brno - město a Brno - venkov. Problémem zůstává nadále čistota vodních toků - střední a dolní úseky Moravy, Svratky a Dyje vykazují silné až velmi silné znečištění. Jednou z příčin je stále nedostačující intenzita čištění odpadních vod. Přestože počet kanalizačních sítí s čističkou odpadních vod se za poslední rok zvýšil, patří další výstavba čističek odpadních vod mezi priority kraje.
Na území kraje se nachází Národní park Podyjí a významné chráněné krajinné oblasti Pálava, Bílé Karpaty a Moravský kras. Na území kraje se dále rozkládá nebo do něj zasahuje 275 maloplošných chráněných území s řadou přírodních parků a národních přírodních rezervací.
V 647 obcích žilo ke konci roku 2002 na území kraje o celkové rozloze 7 066 km2 1 121,8 tisíc obyvatel. Z tohoto počtu osob žije ve 47 obcích se statutem města celkem 64 % obyvatel. Podíl městského obyvatelstva tak nedosahuje průměru České republiky, i když hustota obyvatelstva (159 osob na 1 km2) je v rámci ČR třetí nejvyšší a převyšuje průměr ČR o 30 osob. Tři čtvrtiny všech obcí jsou ve velikostní struktuře do 1 000 obyvatel, v nichž žije 18,2 % obyvatelstva kraje. V současnosti se významně projevují tendence dobrovolného zájmového seskupování obcí pro efektivní zabezpečení jejich obnovy a rozvoje, neboť sdružením prostředků a možností čerpání strukturních fondů EU podle konkrétních projektů mohou zastavit nepříznivý vývoj zejména v malých obcích - postupné vylidňování, nedostatek pracovních příležitostí apod. Vytváření mikroregionů představuje významný krok k naplňování hlavních směrů rozvoje kraje.
Velkoměstem s významným regionálním postavením a současně druhým největším městem v ČR je krajská metropole Brno. V tomto hospodářském, kulturním a správním centru jižní Moravy žije třetina všech obyvatel kraje. Význam města Brna přesahuje krajské hranice - je sídlem Ústavního soudu, Nejvyššího soudu ČR, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, Kanceláře veřejného ochránce práv (ombudsmana), je místem konání mezinárodních veletrhů, je významným centrem vysokého školství a vědy. Pro rozvoj regionu je rovněž velmi významná spolupráce s vídeňským regionem.
Snižování počtu obyvatel v kraji se potvrdilo i v roce 2002. Celkový úbytek je dán zejména přirozeným úbytkem, porodnost je dlouhodobě nižší než úmrtnost.
Z porovnání definitivních výsledků SLDB 2001 s předchozím sčítáním je patrno, že celková úroveň bydlení se zlepšuje. O tom svědčí průměrný počet 51,8 m2 obytné plochy na byt (bez ohledu na druh domu), stejně jako 18,7 m2 na osobu a průměrný počet 2,85 obytných místností na byt. Technická vybavenost bytů je rovněž na vyšší úrovni. Ke zlepšení došlo především u připojení obydlených bytů na plyn ze sítě a napojení na veřejnou kanalizaci. Téměř všechny byty jsou dnes vybaveny vodovodem v bytě, což příznivě ovlivňuje i počet vlastních koupelen a WC v bytě.
Počet zaměstnanců v podnicích s 20 a více zaměstnanci se v Jihomoravském kraji v roce 2002 snížil. Stále však zůstává více jak třetina všech zaměstnanců kraje v odvětví průmyslu, téměř 12 % všech zaměstnanců je ve školství a 11 % v odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dosaženou úrovní průměrné mzdy zaměstnance (14 059 Kč) je Jihomoravský kraj výrazně pod průměrem za ČR (15 857 Kč), přestože je dosaženým podílem středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva na druhém místě v republice. Značné rozdíly v úrovni mezd jsou mezi jednotlivými okresy kraje. Nejvyšší mzdy 15 051 Kč, která však nedosahuje republikového průměru, dosáhl okres Brno - město. Nejnižší mzdu vykazují okresy Znojmo a Hodonín, které jsou téměř na posledním místě v republice. V odvětvové struktuře kraje jsou tradičně nejvyšší mzdy dosahovány v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Výrazně nadprůměrné mzdy dosáhly rovněž zaměstnanci v odvětví dobývání nerostných surovin.
Míra registrované nezaměstnanosti 11,2 % zařadila v roce 2002 Jihomoravský kraj až na 11. místo ze 14 krajů v ČR. Na 2 905 volných pracovních míst připadlo 63 777 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 49,9 % žen. Pouze okresy Brno - venkov a Blansko vykazují míru nezaměstnanosti nižší, než je průměr za ČR. Nejvyšší nezaměstnanost je v okresech Hodonín a Znojmo, které patří mezi 10 okresů v ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Problémem stále zůstává nezaměstnanost absolventů, jejichž počet opět vzrostl o 2,5 %.
Nemalou důležitost má Jihomoravský kraj také z hlediska dopravy. Zvláštní význam části regionu dávají vazby mezi Brnem, Vídní a Bratislavou. Dopravní spojení těchto oblastí je součástí evropské dopravní infrastruktury. Nejvýznamnější dopravní uzel regionu je město Brno, které je nejen křižovatkou železničních tratí, ale je i přímo napojeno na dálnice D1 a D2. Civilní letiště Brno - Tuřany je schopno přijímat celoročně všechny typy letadel. Zatímco délky silnic a dálnic zůstávají téměř nezměněny, problémem je neustálé zvyšování počtu dopravních prostředků. V roce 2002 bylo v kraji evidováno téměř 374 tisíc osobních automobilů a 44 tisíc nákladních a speciálních automobilů.
Počet návštěvníků, kteří v roce 2002 překročili v obou směrech státní hranice s Rakouskem nebo Slovenskem, se od posledních let příliš neliší. Pro okresy s poměrně nízkou průměrnou mzdou, jako je Břeclav a především Znojmo, to znamená významný efekt z cestovního ruchu.
Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje přední postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko - valtický, jako jedna z devíti památek UNESCO v ČR, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Podobné postavení se svými kulturními památkami zaujímá i metropole Brno. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí.
Z celkového počtu ubytovacích zařízení v kraji připadá většina na hromadná ubytovací zařízení, jako jsou hotely, motely a kempy. V nich se v roce 2002 ubytovalo více jak 762 tisíc hostů a z tohoto počtu bylo 39 % cizinců. Nezanedbatelné je však i individuální ubytování, které tvoří více jak 41 % ubytovacích zařízení. K přednostem kraje z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter dodávají kraji folklórní tradice a lidová kultura. Kladně v tomto směru působí na jihu Moravy i cykloturistika, a to i v mezinárodním kontextu (Moravsko-slezská dálková cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka, cyklotrasa Brno - Vídeň).
Kvalitní zdravotní péče v kraji je zabezpečena jednak sítí 23 nemocnic s celkovým počtem 8 243 tisíc lůžek (údaje za všechny rezorty), ale i dostatečným počtem ostatních samostatných zdravotnických zařízení, samostatných ordinací lékařů a lékáren, popřípadě výdejen léků.
Děti v předškolním věku svěřují rodiče 681 mateřským školám, základní vzdělání poskytuje 457 základních škol, z nichž převážná část žáků přechází na další studium do 57 středních odborných učilišť nebo 128 středních odborných škol a gymnázií. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí, i když se stále ještě projevují některé nedostatky. Snahou středního a učňovského školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce.
Jihomoravský kraj má významné postavení v systému vysokého školství. Na jeho civilních vysokých školách v Brně a v Lednici studuje pětina všech vysokoškolských studentů celé ČR. Kraj má významné postavení i jako centrum vysokého vojenského školství se školami v Brně a ve Vyškově, která disponuje rozlehlým výcvikovým prostorem s moderní infrastrukturou.