Jihomoravský kraj se svou rozlohou řadí mezi čtvrt

Více jak 60 % celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda, z které zejména orná půda představuje 51 % celkové rozlohy kraje. Vysoký stupeň zornění (podíl orné půdy na půdě zemědělské) je především v okresech Vyškov (91,8 %) a Znojmo (91,7 %). V celé ČR vyšší stupeň zornění má pouze okres Nymburk. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno na obiloviny, řepku, cukrovku, brambory a luskoviny. Specializací zemědělské výroby v kraji je orientace na ovocnářství a vinohradnictví. V kraji je téměř 90 % výměry všech vinic v ČR a více jak pětina výměry ovocných sadů. Vinohradnictví je rozvinuto v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo.

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje téměř desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR (dosahuje více jak 11 %). Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje dosáhl v roce 2000 ve srovnání s průměrem EU 53,3 % (s výjimkou Hlavního města Prahy, která o pětinu přesahuje průměr EU, jsou pod průměrem tohoto srovnání za ČR všechny kraje).

Dominantní postavení v ekonomice kraje zaujímá zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celkové hrubé přidané hodnotě vytvořené v kraji dosahuje téměř 25 %. Zemědělství s bohatou tradicí zejména v jižních okresech kraje představuje podíl 4,8 % a stavebnictví 8,2 %. Značný podíl na ekonomice kraje si udržuje obchod a opravy spotřebního zboží (více jak 14 %). Mezi odvětví s velkou vahou se řadí i tzv. komerční služby (správa a prodej nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj), které dosahují rovněž 14 %.

Restrukturalizace výroby, přechod na ušlechtilá paliva a zavádění koncových technologií má za následek postupné snižování znečištění ovzduší, zejména u velkých stacionárních zdrojů. Podle měrných emisí základních znečišťujících látek patří kraj mezi kraje s lepší kvalitou ovzduší. V rámci okresů Jihomoravského kraje dosahují nepříznivých hodnot měrných emisí znečišťujících látek zejména okresy Brno - město a Brno - venkov. I nadále zůstává problémem čistota vodních toků - střední a dolní úseky Moravy, Svratky a Dyje vykazují silné až velmi silné znečištění. Příčinou (mimo jiné) je stále nedostačující intenzita čištění odpadních vod. Kanalizační sítí s čističkou odpadních vod je kromě větších měst vybavena necelá polovina malých měst a obcí. Další výstavba čističek odpadních vod patří mezi priority kraje.

Na území kraje se nachází Národní park Podyjí a významné chráněné krajinné oblasti Pálava, Bílé Karpaty a Moravský kras. Na území kraje se dále rozkládá nebo do něj zasahuje 258 maloplošných chráněných území s řadou přírodních parků a národních přírodních rezervací.

Ke konci roku 2001 žilo na území kraje o celkové rozloze 7 066 km² 1 124,5 tisíc obyvatel. Z tohoto počtu osob žije ve 47 obcích se statutem města celkem 64 % obyvatel. Podíl městského obyvatelstva tak nedosahuje průměru České republiky, i když hustota obyvatelstva (159 osob na 1 km2) je v rámci ČR třetí nejvyšší a převyšuje průměr ČR o 30 osob. Tři čtvrtiny všech obcí jsou ve velikostní struktuře do 1 000 obyvatel, v nichž žije 18,2 % obyvatelstva kraje. V současnosti se významně projevují tendence dobrovolného zájmového seskupování obcí pro efektivní zabezpečení jejich obnovy a rozvoje, neboť sdružením prostředků a možností čerpání strukturních fondů EU podle konkrétních projektů mohou zastavit nepříznivý vývoj zejména v malých obcích - postupné vylidňování, nedostatek pracovních příležitostí apod. Vytváření mikroregionů představuje významný krok k naplňování hlavních směrů (priorit) rozvoje kraje.

V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a postupným dokončením jednotlivých etap reformy státní správy byly stanoveny správní obvody obcí 2. a 3. stupně. V současné době je v kraji 34 obcí 2. stupně (obcí s pověřeným obecním úřadem) a od 1. ledna 2003 bude v kraji vykonávat svou činnost 21 obcí 3. stupně (obcí s rozšířenou působností).

Metropolí kraje a současně druhým největším městem v ČR je Brno, ve kterém žije třetina všech obyvatel kraje. Hospodářský, společenský i politický význam města Brna přesahuje krajské hranice - Brno je sídlem Ústavního soudu, Nejvyššího soudu ČR, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, Kanceláře veřejného ochránce práv (ombudsmana), je místem konání mezinárodních veletrhů, je významným centrem vysokého školství a vědy.

Počet obyvatel kraje se v posledních letech snižuje. Podle definitivních výsledků sčítání z března 2001 se za posledních deset let snížil počet bydlícího obyvatelstva o více jak 9 tisíc osob. Úbytek obyvatelstva je dán zejména přirozeným úbytkem - snižuje se (stagnuje) porodnost, která je dlouhodobě nižší než úmrtnost. Migrační saldo již deset let představuje každoroční přírůstek obyvatelstva, ovšem nevyváží přirozený úbytek obyvatelstva.Tomuto vývoji odpovídá i změna ve věkové struktuře obyvatelstva - v Jihomoravském kraji poklesl za deset let podíl obyvatel ve věku 0 -14 let z 21,0 % na 16,0 % ve prospěch obyvatel produktivního věku 15 - 59 let (nárůst z 60,4 % na 65,1 %). Podílem obyvatelstva ve věkové skupině 60 a více let (19,0 %) je kraj v pořadí čtvrtý "nejstarší" (vyšší podíl je v Hl. městě Praze, v kraji Plzeňském a Královéhradeckém). Vysoký podíl staršího obyvatelstva ovlivňuje zejména město Brno, ve kterém více jak pětina všech obyvatel je starší šedesáti let. Město Brno také výrazně ovlivňuje i celkový demografický vývoj v kraji, neboť mezi sčítáními poklesl jeho počet obyvatel o více jak 12 tisíc. Naopak nejvyšší nárůst počtu obyvatel (o téměř 3 tisíce) zaznamenal okres Brno - venkov především z důvodu stěhování obyvatel z Brna - města.

Podle definitivních výsledků SLDB 2001 se 78,1 % trvale bydlícího obyvatelstva hlásí k české národnosti, k moravské národnosti se hlásí 17,6 % a ke slovenské národnosti 1,4 % obyvatel. K náboženské víře se přihlásilo 43,7 % obyvatel, naopak bez vyznání je 47,5 %. Údaje o náboženském vyznání nebyly zjištěny téměř u 9 % všech obyvatel. U věřícího obyvatelstva dominuje Církev římsko-katolická, ke které se přihlásilo téměř 90 % všech věřících.

V podnicích s 20 a více zaměstnanci bylo v Jihomoravském kraji zaměstnáno v roce 2001 téměř 333 tisíc zaměstnanců. Více jak třetina všech zaměstnanců kraje je zaměstnána v odvětví průmyslu, 11 % všech zaměstnanců je ve školství a 10 % v odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dosaženou úrovní průměrné mzdy zaměstnance (13 619 Kč) je Jihomoravský kraj významně pod průměrem za ČR (14 633 Kč). Značné rozdíly v úrovni mezd jsou mezi jednotlivými okresy kraje, nejnižší mzda byla vykázána v okrese Vyškov, nejvyšší a překračující republikový průměr v okrese Brno - město. V odvětvové struktuře kraje jsou tradičně nejvyšší mzdy dosahovány v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví a v komerčních službách (správa a prodej nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj).

Ke konci roku 2001 bylo v kraji evidováno 55 tisíc uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 50,3 % žen. Mírou registrované nezaměstnanosti 9,73 % se tak kraj řadí mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností. Pouze okresy Blansko, Brno - město a Brno - venkov vykazují míru nezaměstnanosti nižší, než je průměr za ČR. Nejvyšší nezaměstnanost je v okresech Hodonín a Znojmo, které patří mezi 17 okresů v ČR s mírou nezaměstnanosti vyšší než 12 %. Více jak 27 % všech uchazečů tvoří mladí ve věku do 25 let, 35 % tvoří uchazeči s délkou nezaměstnanosti nad 12 měsíců a 29 % jsou uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání.

K pozitivním stránkám Jihomoravského kraje patří vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Podle definitivních výsledků SLDB 2001 je v kraji po Hl. městě Praze (18,8 %) dosahován druhý nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve věku 15 a více let (10,3 %).

Z hlediska dopravy patří kraj k významným krajům České republiky. Město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem (dálnice D1 a D2, železniční doprava, letecká doprava). Na území kraje je 124 km dálnic, což je čtvrtina délky dálniční sítě ČR a téměř 4 300 km silnic I. až III. třídy. Významné je napojení Brno - Pohořelice - Mikulov (Vídeň) - součást plánované silniční dopravní sítě evropské dopravní infrastruktury. Podle evidence policejní statistiky je v Jihomoravském kraji evidováno celkem 363 tisíc osobních automobilů, 39 tisíc nákladních a speciálních nákladních automobilů a téměř 2 tisíce autobusů. Odhadovaná provozní délka železničních tratí činí 781 km. V železniční dopravě je specifická poloha Břeclavi jako významného dopravního uzlu v místě styku tří států (ČR, Slovensko, Rakousko). Letiště Brno - Tuřany splňuje mezinárodní standardy pro celoroční provoz všech typů letadel i za ztížených povětrnostních podmínek.

Podle informací hraničních přechodů se sídlem na území kraje překročilo v roce 2001 hranice se Slovenskou republikou v obou směrech 21,4 milionů návštěvníků, hranice s Rakouskem více jak 25 milionů. Zejména pro okresy Břeclav a Znojmo to znamená významný efekt z cestovního ruchu.

Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje přední postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko - valtický, jako jedna z devíti památek UNESCO v ČR, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Podobné postavení se svými kulturními památkami zaujímá i metropole Brno. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí.

V ubytovacích zařízeních cestovního ruchu (téměř 700, z toho 65 % tvoří hromadná ubytovací zařízení, zejména hotely, motely a pensiony) bylo v roce 2001 ubytováno celkem 875 tisíc hostů, z toho bylo 37 % cizinců. Ve srovnání s regiony s vyspělým turistickým ruchem jsou v kraji ještě rezervy ve zkvalitňování turistické infrastruktury a doprovodných služeb. K přednostem kraje z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter dodávají kraji folklórní tradice a lidová kultura. Velký rozvoj zaznamenává na jihu Moravy cykloturistika, a to i v mezinárodním kontextu (Moravsko-slezská dálková cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka, cyklotrasa Brno - Vídeň).

Ve zdravotnictví zabezpečuje lůžkovou péči v kraji síť 24 nemocnic s celkovým počtem 8,2 tisíc lůžek (údaje za všechny rezorty). Okresní nemocnice pokrývají všechny základní medicínské obory a zajišťují péči pro obyvatele svých obcí, v některých případech i pro obyvatele z přilehlých oblastí sousedních okresů.

Síť předškolních a školských zařízení v kraji představuje 692 mateřských škol, 458 základních škol, 57 středních odborných učilišť a 125 středních odborných škol a gymnázií. Tato síť je vcelku vyhovující a pokrývá požadavky na umístění dětí do škol, i když se projevují některé nedostatky - nízká naplněnost vesnických škol, nedostatek kvalifikovaných pracovníků jak pro mateřské školy, tak pro I. vzdělávací stupeň základních škol i pro výuku cizích jazyků a pro práci s výpočetní technikou. Střední a učňovské školství prochází procesem tzv. optimalizace - zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce.

Jihomoravský kraj má významné postavení v systému vysokého školství, neboť na jeho civilních vysokých školách v Brně a v Lednici studuje pětina všech vysokoškolských studentů celé ČR. Kraj má významné postavení i jako centrum vysokého vojenského školství se školami v Brně a ve Vyškově, která disponuje rozlehlým výcvikovým prostorem s moderní infrastrukturou.