2.1 Vývoj počtu obyvatel

K 1. březnu 1961 měl okres Ústí nad Orlicí 129 939 obyvatel. Přirozený přírůstek 4 800 obyvatel v 60. letech 20. století byl z větší části kompenzován úbytkem obyvatelstva stěhováním. Počet obyvatel okresu rostl do roku 1970 jen zvolna. Populační vlna v polovině 70. let přispěla k tomu, že počet obyvatel okresu překročil 137 tisíc. V té době se snížil průměrný roční úbytek obyvatel stěhováním pod 25 osob a tento stav trval i v 80. letech. Nízký přirozený přírůstek v 80. letech pouze vyrovnával migrační saldo a počet obyvatel okresu stagnoval. Přestože začal od roku 1995 převažovat počet zemřelých nad živě narozenými, a tím docházelo k úbytku obyvatelstva přirozenou měnou, vysoká převaha přistěhovalých nad vystěhovalými způsobila, že počet obyvatel rostl až do roku 1999. Nepatrný úbytek obyvatel byl zaznamenán až v roce 2000.

K tomu, že bylo při sčítání v roce 2001 sečteno v okrese o 2 285 osob více než před 10 lety, částečně přispěla metodická změna. Do celkového počtu obyvatel se nyní započítávají i cizinci s dlouhodobým pobytem, kterých se sečetlo celkem 796. Odlišný vývoj byl mezi oběma pohlavími. Zatímco mužů přibylo 1 448 a pouze čtvrtinou se na tom podílejí cizinci s dlouhodobým pobytem, žen za poslední desetiletí přibylo 837 a cizinek z toho byla více než polovina. Podíl žen na 1 000 mužů se snížil za deset let o 10, přitom ke snížení podílu došlo pouze u osob patnáctiletých a starších. Nyní připadá na 1 000 mužů 1 035 žen.

Počet obyvatel v 10 městech se v roce 2001 oproti roku 1991 zvýšil o 1 341 (1,6 %), zatímco ve venkovských obcích přibylo 944 (1,8 %) obyvatel. Rychlejší růst počtu obyvatel ve venkovských obcích přispěl k tomu, že se snížil podíl městského obyvatelstva z 62,9 % v roce 1991 na 61,1 % v roce 2001. Další příčinou poklesu podílu městského obyvatelstva bylo osamostatnění 8 obcí, které byly ještě v roce 1991 součástmi měst. K úbytku došlo v 50 venkovských obcích a v 5 městech, z nich absolutně největší úbytek byl zaznamenán v Chocni – 210 osob a v Ústí nad Orlicí – 103 osob. Více než 50 osob ubylo ještě ve Vraclavi, Králíkách, Džbánově, Cotkytli, Těchoníně, Brandýse nad Orlicí a v České Třebové. V relativním vyjádření byl nejvýraznější pokles počtu obyvatel v Pustině – 29,5 % a v Libecině – 17,4 %. V dalších 8 obcích ubylo více než 10 % obyvatel.

Tab.4 Vývoj počtu obyvatel ve městech a v ostatních obcích dle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001

Z hlediska absolutního přírůstku obyvatel byla na prvních 2 místech města (viz tabulka), následovala Dolní Dobrouč s přírůstkem 174 a Červená Voda, kde přibylo 160 obyvatel. Více než 100 obyvatel přibylo ještě v Libchavách (131), Lanškrouně (117) a v Klášterci nad Orlicí (114). K růstu počtu obyvatel přispěla nejen dobíhající výstavba panelových domů počátkem 90. let (Žamberk) a rekonstrukce bytů po sovětské armádě (Vysoké Mýto, Červená Voda, Kostelec nad Orlicí), ale např. i účelová změna druhu pobytu majitelů rekreačních objektů kvůli získání dotace na plynovou přípojku (Dolní Dobrouč). V dalších 8 obcích přibylo více než 50 osob. V relativním přírůstku se na 1. místo dostala hodnotou 21,2 % obec Skořenice. V dalších 10 obcích byl přírůstek vyšší než 10 %.

Až do roku 1994 převažoval v okrese počet narozených nad počtem zemřelých. Nejvyšší hodnoty přirozeného přírůstku obyvatel byly v polovině 70. let, v té době se také nejvýrazněji zvyšoval počet obyvatel okresu. V letech 1991 – 1994 se ještě udržovala poměrně vysoká úroveň porodnosti, úmrtnost přitom klesala. Od roku 1995 se ve shodě s celostátními tendencemi začala porodnost snižovat, pokles úmrtnosti se zastavil. Až další pokles úmrtnosti v roce 2000 znamenal, že se počet narozených téměř vyrovnal s počtem zemřelých.

Velká vzdálenost okresu od významnějších hospodářských a správních center, do kterých byla soustředěna bytová výstavba, vedla v 60. a 70. letech k převaze počtu vystěhovalých nad přistěhovalými. Motivací k přistěhování bylo především zdravější životní prostředí, proto se do okresu stěhovaly většinou starší osoby nebo rodiny s malými dětmi, trpícími zdravotními problémy. Až v 90. letech počet přistěhovalých převážil nad počtem vystěhovalých. Tento pozitivní vývoj souvisí s nižším počtem osob, které se z okresu vystěhovaly. Vedla je k tomu poměrně příznivá situace na trhu práce a větší nabídka bytů. Intenzita vnitrookresního stěhování se v 90. letech snižovala až do roku 1998, v posledních dvou letech mírně vzrostla.

Tab.5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991 – 2000

Oproti roku 1991 bylo v roce 2001 sečteno více osob, které nebyly v rozhodný okamžik sčítání ve svém bydlišti. Na rozdíl od předchozího sčítání nastal rozhodný okamžik uprostřed pracovního týdne, a proto bylo více lidí mimo trvalé bydliště z důvodu pobytu v místě pracoviště nebo studia. K růstu počtu osob sečtených mimo místo trvalého pobytu přispělo i to, že někteří obyvatelé žijí i několik let mimo dům, kde mají trvalý pobyt, aniž tuto změnu bydliště „zlegalizují“. Počet dočasně nepřítomných vzrostl ze 6 129 na 13 478 a dočasně přítomných ze 4 018 na 8 894 (v tom 399 cizinců s krátkodobým pobytem). Nejvíce dočasně přítomných bylo sečteno v Ústí nad Orlicí (1 382), Vysokém Mýtě (1 141), České Třebové (906) a v Lanškrouně (883).