1.2 Vývoj sídelní struktury

Na dlouhodobý vývoj osídlení území okresu působila celá řada faktorů. Byly to nejen přírodní podmínky, které ovlivnily vznik a umístění řady osad, ale také vlivy ekonomické a sociální. Počátky zakládání dnešních sídel na území chrudimského okresu se datují do období 11. století. První historicky doložená zmínka se vztahuje k hradu Chrudim, kde roku 1055 zemřel přemyslovský kníže Břetislav. V průběhu následujících let mělo pro celý region značný význam založení města Chrudim na místě starého hradiště (okolo r. 1260). Zanedlouho po svém založení se Chrudim stává královským „věnným“ městem (připisováno věnem českým královnám).

Po ukončení etapy slovanského osídlování vznikalo množství nových sídel na území chrudimského okresu v průběhu 13. – 15. století, a to zejména v důsledku probíhajícího procesu kolonizace neboli příchodu obyvatelstva ze starých sídelních oblastí Německa. Další vlna zakládání nových lokalit byla započata v 18. století. Vlivem dlouhodobého historického, sociálního i ekonomického vývoje směřoval postupný osidlovací proces v okrese k malým a rozptýleným sídelním jednotkám. V souvislosti s rozvojem průmyslové výroby a rozšiřování železniční a silniční sítě dochází k postupné koncentraci obyvatel do větších obecních a městských celků. Integrační snahy v podobě slučování obcí se více prosadily po druhé světové válce.

Po územní reformě v roce 1960 probíhalo v okrese Chrudim sčítání lidu k 1. březnu 1961 ve 158 obcích s průměrnou rozlohou 652 hektarů a průměrným počtem 689 obyvatel na jednu obec. Následující období se vyznačovalo silnými integračními tendencemi v sídelní struktuře. K nejrozsáhlejšímu procesu slučování obcí došlo v průběhu 70. let, mezi sčítáními v letech 1970 – 1980 se počet obcí v okrese snížil o 44. Další významná vlna slučování se projevila ve druhé polovině 80. let, přičemž na konci dekády počet obcí klesl pod 90. Zlom ve vývoji sídelní struktury však nastal v roce 1990.

Probíhající společensko-politické změny podpořily nastartování zcela opačného procesu – dezintegrace. Obce se začaly osamostatňovat, a to zejména z ekonomických důvodů. Sčítání v roce 1991 se provádělo již ve 102 obcích a od té doby se jejich seznam rozšířil o dalších 11: Biskupice, Klešice, Kněžice, Mrákotín, Ostrov, Otradov, Rabštejnská Lhota, Smrček, Úherčice, Zderaz, Žlebské Chvalovice. K 1. březnu 2001 tak bylo na území okresu celkem 113 obcí s průměrnou rozlohou 911 hektarů a průměrným počtem 931 obyvatel a 255 domů na jednu obec.

Zatímco ve zbývajících okresech Pardubického kraje dosahuje počet částí obcí v průměru 217, u okresu Chrudim je výrazně vyšší. K 1. 3. 2001 jich bylo celkem 343, v prosinci roku 2002 vznikla další nová část obce (Čertovina v Hlinsku). Mezi obce rozdělené do nejvíce částí patří Skuteč (13 částí), Luže (12 částí) a Seč (10 částí). Základy velké členitosti sídleních útvarů na území okresu byly položeny již v počátcích osídlování krajiny působením přírodních a ekonomických podmínek. Pouze 41 obcí s 10,6 % obyvatel okresu se nečlení na části.

Údaje zjištěné při sčítání lidu jsou zpracovávány a publikovány až do úrovně základních sídelních jednotek neboli základních prvků sídelní struktury, které jsou skladebnou součástí každého sídelního útvaru. Představují část území obce s jednoznačnými územně-technickými a urbanistickými podmínkami (ve vybraných městech se jedná o urbanistické obvody, na ostatním území o sídelní lokality). Počet základních sídelních jednotek se od roku 1970 zvýšil o 68, přičemž k navýšení o 10 v posledních deseti letech došlo především v souvislosti s revizí území a územní přípravou sčítání lidu 2001.

Tab. 1 Základní údaje o obcích

Změny ve vývoji sídelní struktury lze charakterizovat také na základě rozdělení obcí do velikostních skupin podle počtu obyvatel. Mezi sčítáními v letech 1980 – 1991 dochází v okrese Chrudim k největšímu růstu počtu obcí ve skupině do 199 obyvatel, a to především v důsledku již zmiňované dezintegrace. Chceme-li však získat srovnatelný pohled na vývoj struktury obcí v čase, je třeba oprostit údaje o vliv územních změn. Z tohoto důvodu byl proveden přepočet minulých dat na územní strukturu obcí k 1. 3. 2001, jak uvádí tabulka č. 2.

I po přepočtu je v 80. letech patrný nárůst počtu obcí i osob v kategorii do 199 obyvatel a zcela opačný trend v kategorii 200 – 499. Příčiny tohoto jevu lze spatřovat ve stárnutí a vymírání obyvatel malých obcí, které nebylo kompenzováno příchodem mladých rodin. V 90. letech tento vývoj pokračoval, i když ne v takovém rozsahu. Velikostní skupina obcí do 199 obyvatel se vyznačuje nejvyšším podílem obyvatel šedesátiletých a starších (23,2 %). V současné době je nejvíce obcí okresu zařazeno ve skupině 200 – 499: celkem 46 obcí, tj. 40,7 %. Mezi roky 1991 – 2001 ubylo v obcích do 500 obyvatel celkem 473 osob, v předchozím desetiletí to bylo 717 osob.

V kategorii 500 – 999 se v úhrnu počet obcí ani osob prakticky nezměnil, při bližším pohledu zjišťujeme, že z této skupiny v důsledku úbytku obyvatel odešlo Horní Bradlo a nahradily jej vlivem přírůstku Sobětuchy. Kategorie 2 000 – 4 999 byla posílena příchodem Heřmanova Městce, kde za posledních deset let ubyla 3 % obyvatel. Tak zbyla ve skupině 5 000 – 9 999 s nejnižším podílem šedesátiletých a starších (17,2 %) pouze Skuteč. Rovněž v Hlinsku (10 000 – 19 999) byl zaznamenán více než tříprocentní úbytek populace. Naproti tomu ve městě Chrudim, kde žije 22,7 % obyvatel okresu, došlo v posledních dvaceti letech k téměř dvanáctiprocentnímu nárůstu počtu osob.

Podíl městského obyvatelstva okresu Chrudim (nepřepočteno na současnou územní strukturu) se vyznačuje neustálým růstem, v posledním desetiletí bylo navýšení tohoto podílu ze 49,5 % na 54,0 % způsobeno především udělením statutu města obcím Ronov nad Doubravou a Třemošnice.

Shrneme-li vývoj sídelní struktury okresu mezi sčítáními v letech 1991 – 2001, můžeme říci, že se v tomto období projevoval převážně přesun obcí z vyšších velikostních kategorií do nižších, a to jak vlivem nízkého podílu živě narozených, tak i (zejména v nejmenších obcích) působením malého podílu přistěhovalých a vyšší úmrtností.

Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001

Jiný podrobnější pohled na územní strukturu nám dává administrativní rozdělení území okresu podle obvodů pověřených obecních úřadů. Ty byly ustaveny na konci 20. století a v okrese Chrudim se pověřenými obcemi staly Heřmanův Městec, Hlinsko, Chrast, Chrudim, Nasavrky, Skuteč a Třemošnice. Spádově nejvíce obcí patřilo k 1. 3. 2001 pod pověřené úřady Hlinsko, Chrast a Chrudim (po 22 obcích), nejméně pod Nasavrky (8 obcí). Územní obvod pověřeného úřadu Nasavrky se vyznačoval nejnižší hustotou obyvatel v okrese (40,4 osob/km2), zatímco na Chrudimsku byla hustota nejvyšší (225,5 osob/km2). Průměrná hustota obyvatel celého okresu dosáhla k datu sčítání hodnoty 102,2 osob/km2 (po okresu Svitavy druhá nejnižší mezi okresy Pardubického kraje), přičemž pod vlivem úbytku populace v posledních dvaceti letech neustále mírně klesá.

Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001

Od 1. 1. 2003 byly navíc vymezeny územní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), kterými jsou města Hlinsko a Chrudim. Obce Leština, Nové Hrady, Řepníky, Stradouň a Vinary ležící na území okresu Chrudim byly zařazeny pod ORP Vysoké Mýto z okresu Ústí nad Orlicí. Jak je patrné, obvody obcí s rozšířenou působností nejsou územně skladebné do hranic okresů. Jejich podrobná charakteristika z pohledu sčítání lidu je součástí krajské analytické publikace.