Karlovarský kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karl
Karlovarský kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění se nachází na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, což z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary s 51 807 obyvateli. Celkově žije v obcích do 20 000 obyvatel 63,9% obyvatel kraje.
Karlovarský kraj se rozkládá na západě území České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký. Nejvyšším bodem kraje je krušnohorský Klínovec (1 244 m n.m.), nejnižší místo (320 m n.m.) leží na hranicích kraje v okrese Karlovy Vary na řece Ohři. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Z přírodních zdrojů je možné pokládat za nejdůležitější zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince, rozhodující jsou zejména zdroje minerálních a léčivých vod. Karlovarský kraj je po kraji Libereckém druhým nejmenším a svou rozlohou 3 314,5 km2 zaujímá 4,2% rozlohy ČR. Zalesněná plocha 1 433 km2 představuje podíl zalesnění 43,2%, tj. téměř 1,3 násobek průměru ČR, což je po Libereckém kraji druhá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR. Rozloha zemědělské půdy 1 246 km2 je jako v jediném kraji menší než rozloha lesních pozemků. Podíl orné půdy nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR a je s velkým rozdílem na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR (570 km2 představuje 17,2% z celkové rozlohy kraje). Území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou vnitřní diferenciací jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury a stavu životního prostředí. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu.
Počet obyvatel Karlovarského kraje k 31.12.2003 dosáhl 304 249, z toho 51% žen (tj. 155 314). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se opět snížil počet živě narozených dětí (2 887) o 62 dětí a celkový počet zemřelých (3 095) vzrostl o 244 osob. Z toho důvodu saldo přirozené měny obyvatelstva dosáhlo záporné hodnoty (-208). Počet přistěhovalých do kraje byl vyšší, než počet vystěhovalých, takže migrační saldo vykázalo kladnou hodnotu (237).
Ve srovnání s rokem 2002 se snížil počet sňatků o 245 (tj. o 13,4%) na 1 584. Počet rozvodů se zvýšil, a to o 86 (tj. o 7,5%) na 1 238.
Průměrný počet zaměstnanců v Karlovarském kraji je 2,2% všech zaměstnaných v ČR. Podíl obyvatel kraje z celkového počtu obyvatel ČR je 3,0% a meziročně velmi mírně narůstá. Mírou registrované nezaměstnanosti 10,62 % k 31.12.2003 se řadí Karlovarský kraj v rámci ČR na 10. místo proti nejnižší 4,02% v hlavním městě Praha a nejvyšší 17,94% v kraji Ústeckém. Na jedno volné pracovní místo připadalo 15,1 uchazečů (v celé ČR 13,5), zatímco v roce 1994 jen 1,16 uchazečů. Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce k 31.12.2003 činil 17 362, z toho bylo 7 983, tj. 46% žen, 1 528 (tj. 8,8%) absolventů škol a mladistvých a 1 715 (tj. 9,9%) občanů se ZPS. Průměrnou měsíční mzdou 14 472 Kč se Karlovarský kraj v rámci ČR řadil na předposlední místo před kraj Olomoucký. Proti celorepublikovému průměru byla mzda o 14,5% nižší.
V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. Lázeňské služby poskytuje přes 70 lázeňských zařízení, tj. přes 44% z celé ČR. Mimo lázeňské organizace poskytuje své služby v kraji velké množství ubytovacích zařízení různých kategorií. Ve 470 těchto zařízení za rok 2003 využilo možnosti ubytování 532 860 hostů, z toho 64,5% ze zahraničí.