VÝVOJ OBYVATELSTVA V PLZEŃSKÉM KRAJI K 1.1.2003 ž

K 1.1.2003 žilo v Plzeňském kraji 549 374 obyvatel, z toho 268 949 mužů a 280 425 žen. Rozložení obyvatel v kraji je značně nerovnoměrné. Téměř třetina jich žije v Plzni a další více než pětina je soustředěna do 12 měst s více než 5 tisíci obyvateli. Zbývající necelá polovina obyvatel je rozptýlena do menších měst či obcí.

Z dlouhodobého hlediska byl vývoj obyvatelstva v kraji nerovnoměrný. Od roku 1869, kdy v kraji žilo 557 878 osob, narůstal postupně počet obyvatel až do třicátých let 20.století (na 709 661 v roce 1930). V důsledku druhé světové války a poválečného odsunu Němců došlo k výraznému úbytku populace v kraji, a to o více než čtvrtinu v roce 1950 oproti roku 1930. Počet obyvatel v kraji byl v tomto roce dokonce nižší než v roce 1869 (o téměř 30 tisíc osob). Poté docházelo opět k postupnému nárůstu počtu obyvatel až do začátku osmdesátých let 20. století, s výjimkou let 1967 až 1969, kdy úbytek obyvatelstva způsobený stěhováním převýšil přirozený přírůstek. Prudký nárůst počtu narozených ze sedmdesátých let, který byl způsoben vládními pronatalitními opatřeními, zapříčinil i rychlejší zvyšování počtu celkové populace. V roce 1980 však došlo ke zlomu v porodnosti - k náhlému a dlouhodobému poklesu, a to především v důsledku několikanásobného zvýšení cen dětského a kojeneckého odívání, ale i vlivem úbytku žen v plodném věku. Snižování počtu živě narozených dětí a jeho stagnace na velmi nízké úrovni v posledních letech, ale i záporný migrační přírůstek v osmdesátých letech, měly za následek postupný úbytek počtu obyvatel, který trvá dodnes a který nebyl kompenzován ani kladným migračním přírůstkem trvajícím od konce osmdesátých let téměř nepřetržitě až do současnosti.

V některých městech Plzeňského kraje byl vývoj obyvatelstva odlišný a značně nerovnoměrný. K nejvýraznějšímu nárůstu populace došlo v Plzni v poslední třetině 19. století, kdy se její počet téměř ztrojnásobil, a to ze 30 634 obyvatel v roce 1869 na 90 358 v roce 1900. V průběhu dalších třiceti let se počet obyvatel zvýšil až na 133 009, což je více než čtyřnásobek oproti roku 1869. Po poklesu počtu obyvatel způsobeném 2. světovou válkou došlo v Plzni k opětovnému nárůstu až do konce 80. let. Od roku 1991 populace v Plzni stejně jako v celém kraji ubývá. V Nýřanech se v průběhu dvaceti let od roku 1869 počet obyvatel zdvojnásobil. I v Přešticích, Klatovech a Rokycanech populace poměrně rychle narůstala. Naproti tomu v Domažlicích a Tachově byl koncem 19.století nárůst jen pozvolný a rychlejší přírůstek obyvatel byl zaznamenán až v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. K nejvýraznějšímu poklesu obyvatelstva došlo v roce 1950 oproti roku 1930 v Tachově (o 40,9%) a v Nýřanech (o 28,6%). Za posledních deset let se téměř ve všech jmenovaných městech počet osob snížil obdobně jako v celém kraji.

V období mezi sčítáními 2001 a 1991 přetrvával v kraji úbytek obyvatelstva způsobený velmi nízkou porodností. V roce 2001 se živě narodilo pouhých 4 774 dětí oproti 6 666 v roce 1991, přestože do plodného věku vstoupily na přelomu tisíciletí silné ročníky žen ze sedmdesátých let. Nízká porodnost v posledních letech je způsobena odkladem vstupu do manželství a založení rodiny do vyššího věku. Příčinou je především velmi obtížná dostupnost bydlení, ale i orientace mladých lidí na jiné hodnoty než rodinu (studium, cestování, pracovní kariéra). Nově uzavřených manželství ubývá, stejně jako v celé ČR. Počet rozvedených manželství se však nesnižuje a v průběhu deseti let relativní počet rozvodů na 100 sňatků vzrostl ze 44 na 53. Ani v tomto ukazateli se Plzeňský kraj výrazněji neodlišuje od celorepublikového průměru. Podstatně příznivější je situace u potratů, jejichž počet klesá, a to i v poměru ke snižujícímu se počtu živě narozených dětí (z 95 na 57 na 100 živě narozených dětí).

Charakteristickým rysem populačního vývoje v posledním desetiletí je urychlení stárnutí populace. Tento trend se projevuje v celé ČR a je způsoben zejména poklesem počtu živě narozených dětí a v dalších letech dojde k jeho zesílení vlivem vstupu silnějších válečných a poválečných ročníků do věku 60 let. K 1. 3. 2001 žilo v Plzeňském kraji 15,7% dětí do 14 let, 65,2% osob ve věku 15-59 let a 19,1% tvořili lidé ve věku 60 a více let (včetně nezjištěného věku). Za posledních padesát let docházelo ve věkovém složení obyvatelstva k velkým změnám. Nejvýrazněji se měnil podíl dětí do 14 let, což bylo způsobeno nerovnoměrným vývojem porodnosti v důsledku různě silných ročníků žen v plodném věku, ale i vládních opatření (v roce 1958 přijetí zákona o umělém přerušení těhotenství, v sedmdesátých letech vládní pronatalitní opatření). Ve sčítání 1961 byl zjištěn nejvyšší podíl dětí, který činil 24,4%, během dalších deseti let poklesl o 4 procentní body a v roce 1980 vzrostl v důsledku vysoké porodnosti ze sedmdesátých let o více než 2 procentní body. V roce 1991 pak opět poklesl na 20,4% a v roce 2001 se prudce snížil o téměř 5 procentních bodů (na 15,7%), což je nejnižší úroveň v historii celé ČR.

Obyvatelstvo Plzeňského kraje patří k nejstarším v republice. Vypovídá o tom průměrný věk 39,7 let (u mužů 38,3 a u žen 41,1), vyšší hodnoty dosáhl pouze v Hlavním městě Praze (41,5 let). V Plzeňském kraji je rozložení obyvatelstva podle věku značně nerovnoměrné. Nejstarší populace žije v okrese Plzeň-město (40,9 let), Rokycany (40,2) a Plzeň-jih (39,9), naopak nejnižší průměrný věk mají obyvatelé okresu Tachov (37,1). Značná nesourodost populace v rámci kraje je patrná z meziokresního srovnání průměrného věku obyvatelstva, neboť okresy Plzeňského kraje s nejvyšším průměrným věkem patří i v rámci ČR na přední místa - po Praze je Plzeň s Brnem na 2.-3. místě a právě tak se Tachov řadí po České Lípě a Sokolově k okresům s nejnižším průměrným věkem. Mezi sčítáními 1991 a 2001 se průměrný věk v kraji zvýšil o 2,6 roku, což je zatím nejvyšší zaznamenaná hodnota v desetiletém intervalu mezi dvěma sčítáními. Česká republika patří mezi nejstarší evropské země a průměrný věk žijících obyvatel ČR je nejvyšší v dosavadní historii.

Dalším ukazatelem, který charakterizuje věkové složení obyvatelstva a jeho stárnutí, je index stáří (počet osob 65letých a starších na 100 dětí ve věku 0-14 let). Podle výsledků SLDB 1991 činila jeho hodnota v kraji 63,4 (v ČR 60,2 a v Praze 83,0) a Plzeňský kraj byl tehdy na 5.místě s nejstarším obyvatelstvem v ČR. V průběhu deseti let došlo ke změnám ve věkovém složení obyvatelstva mezi jednotlivými kraji navzájem a Plzeňský kraj se od roku 1999 přesunul na 2.místo v ČR (po Hl.městě Praze), které zaujímá až do současnosti. V roce 2002 dosáhl index stáří v kraji hodnoty 94,6, v okrese Plzeň-město překročil hranici 100 v roce 1999 a v roce 2002 se zde vyšplhal již na 113,9.

Výrazným znakem polistopadového vývoje v ČR je také pokles sňatečnosti (počet uzavřených manželství na 1 000 obyvatel středního stavu) a přesun uzavírání manželství do vyššího věku, nebo jeho úplné odmítání. V devadesátých letech 20.století došlo v celé České republice ke zvyšování podílu svobodných a rozvedených osob, nejvýrazněji se zvýšil podíl svobodných u 20-29letých.

Zatímco v roce 1991 žily v manželství v Plzeňském kraji téměř dvě třetiny mužů a více než 61% žen (z 15letých a starších osob), v roce 2001 poklesl podíl ženatých mužů na 58% a vdaných žen na 55%. Od roku 1980 se podíl mužů žijících v manželství snížil o více než 11 procentních bodů a podíl vdaných žen o více než 9 procentních bodů. Podíl svobodných mužů vzrostl z 22,5% v roce 1980 na 24,8% v roce 1991 až na 29,8% v roce 2001. K obdobnému nárůstu došlo i u žen - z 12,7% na 14,4% a na 19,2%. Poměrně výrazně vzrostl i podíl rozvedených z 3,9% na 8,3% u mužů a z 4,8% na 9,9% u žen v letech 1980 a 2001.

Nejvýrazněji se mezi dvěma posledními sčítáními snížil podíl osob žijících v manželství ve věkové skupině 20-24letých, a to o 23 procentních bodů u mužů a 41 procentních bodů u žen, ve skupině o pět let starších mužů o 27 procentních bodů a žen o 21 procentních bodů. V uvedených věkových skupinách tedy v roce 2001 zůstávalo podstatně více svobodných osob než před deseti lety. I u osob ve věku 30 - 39 let byly ve struktuře podle rodinného stavu mezi roky 1991 a 2001 poměrně výrazné rozdíly, u starších věkových skupin byly již rozdíly mírnější.

ČSÚ zpracoval novou populační prognózu České republiky do roku 2050. Projekce byla zpracována i za kraje a jejich souhrn odpovídá střední variantě republikové projekce. Projekce za kraje byla vypočtena bez vlivu vnitřní i zahraniční migrace a ukazuje tedy na hypotetický vývoj počtu a složení obyvatelstva krajů, ovlivněný pouze přirozenou měnou obyvatel. Důvodem je skutečnost, že při odhadu migrace nelze vycházet z minulých trendů a její vývoj považujeme v současné době za prakticky nepředvídatelný.

V Plzeňském kraji dojde podle projekce ke snížení počtu obyvatel o více než 127 tisíc, a to z 549 374 v roce 2002 na 421 550 v roce 2050. Pod hranici 500 tisíc se dostane v roce 2028. Podle projekce dojde ke značné změně v poměru jednotlivých skupin obyvatelstva podle věku. Již v roce 2002 nízký podíl dětské složky obyvatelstva (15,2%) se bude ještě dále snižovat až na 12,2% v roce 2050. Podíl osob v produktivním věku (15-64 let), který v roce 2002 činil 70,4%, bude v několika následujících letech mírně narůstat, po té však začne poměrně výrazně klesat, a to až na pouhých 54,6% v roce 2050. Podíl osob ve věku 65 a více let se tedy bude značně zvyšovat, a to z 14,4% v roce 2002 na 33,2% v roce 2050. Tato situace je zobrazena v následujících grafech.