METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Veškeré údaje se týkají všec

Územní členění výsledků zpracování za kraje a oblasti důsledně respektuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření VÚSC (a jeho novelu č. 176/2001), a navazující klasifikaci CZ-NUTS, zavedenou opatřením ČSÚ ze dne 27.4.1999.

Střední stav obyvatel je počet obyvatel o půlnoci z 30.6. na 1.7. příslušného roku. ČSÚ bilancoval střední stavy obcí do roku 2000. Za roky 2001-2003 ČSÚ bilancuje střední stav obyvatel jen do úrovně okresů, proto bylo nutno za obce (správní obvody obcí s rozšířenou působností) provést přepočet z průměrných stavů.

Stav obyvatel k 31.12. příslušného roku vyjadřuje počet obyvatel ve 24,00 hodin 31.prosince. Výjimečná situace nastává vždy při aplikaci výsledků sčítání lidu. Např. podle definitivních výsledků sčítání lidu 2001 ČSÚ provedl zpětnou bilanci k 1. lednu 2001. Údaje o počtu obyvatel a o věkové struktuře k 1.lednu 2001 se proto liší od údajů o počtu obyvatel k 31.prosinci 2000, vycházejících ještě z bilance navázané na předchozí sčítání v roce 1991. Proto počáteční stav obyvatelstva v roce 2001 se liší od koncového stavu obyvatelstva v roce 2000.

Mrtvorozenost je počet mrtvě narozených dětí připadající na 1000 celkem narozených.

Kojenecká úmrtnost je počet dětí zemřelých do 1 roku na 1000 živě narozených, novorozenecká úmrtnost je počet dětí zemřelých do 28 dnů, připadající na 1000 živě narozených.

Přirozený přírůstek je rozdílem živě narozených a zemřelých, přírůstek stěhováním je rozdílem přistěhovalých a vystěhovalých. Celkový přírůstek je součtem přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním a zároveň rozdílem stavu k 31.12. daného roku a stavem k 31.12. předchozího roku.

Údaje o počtu obyvatel podle pohlaví a věku jsou uvedeny podle stavu k 31.12. příslušného roku. Index stáří představuje počet osob starších 65 roků na 100 osob ve věku 0-14 roků.

V demografické statistice je považováno za sňatek uzavření manželství, za něž zaslala zpravodajská jednotka (matrika) statistické hlášení Obyv 1-12 o uzavření manželství. Sňatky jsou územně tříděny (zde do krajů) podle místa trvalého bydliště ženicha.

Za rozvod je považován zánik manželství, o kterém zaslala zpravodajská jednotka (soud) statistické hlášení o rozvodu Obyv 4-12 příslušnému krajskému soudu a o kterém je ve statistickém hlášení konstatováno, že manželství bylo rozvedeno. Rozvody jsou územně tříděny (zde do krajů) podle posledního společného bydliště manželů. Příčinu rozvratu manželství zjišťuje soud a třídí je podle deseti kódů, zvlášť za příčiny rozvratu manželství na straně muže a za příčiny rozvratu manželství na straně ženy.

Za narozeného je považováno dítě, o jehož narození zaslala vykazující jednotka (matrika) statistické hlášení o narození Obyv 2-12. Kritéria, určená pro definici živě, resp. mrtvě narozeného dítěte jsou stanovena vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 ze dne 22. ledna 1988. Narození jsou územně tříděni (zde do krajů) podle místa trvalého bydliště matky. Úhrnná plodnost představuje počet živě narozených dětí, které by připadaly na ženu během celého jejího reprodukčního věku (15-49 let), pokud by se během tohoto období neměnily míry plodnosti žen podle věku a zůstaly na úrovni daného roku.

Tabulky o potratech jsou zpracovány ze souboru dat, který ČSÚ přebírá od Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. V roce 1991 byla mimoděložní těhotenství zahrnuta do umělých přerušení těhotenství (UPT), od roku 1992 do ostatních potratů. Ministerstvo zdravotnictví ČR od 1.1.1994 používá v třídění žen podle rodinného stavu i pojem družka. Úhrnná potratovost představuje počet potratů, které by připadal na každou ženu během celého jejího reprodukčního věku (15-49 let), pokud by se během tohoto období neměnily míry potratovosti žen podle věku a zůstaly na úrovni daného roku.

Za zemřelou osobu je považována osoba, za niž vykazující jednotka (obecní nebo městský úřad pověřený vedením matriky) zaslala Statistické hlášení o úmrtí (Obyv 3-12). Údaje o zemřelých podle příčin smrti jsou rozděleny do dvou období, a to podle používání mezinárodní klasifikace nemocí. Za roky 1991-1993 jsou údaje tříděny podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí, úrazů a příčin smrti ve znění 9. decenální revize (MKN-9) a za roky 1994-2003 podle Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10.decenální revize (MKN-10).

Naděje dožití (též střední délka života) vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě uvedeného věku za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Pro ČR jsou uvedeny údaje příslušného roku, pro kraje je používán průměr za dvouleté období.

Do údajů o stěhování jsou zahrnuty změny trvalého bydliště z obce do obce nebo v Praze z urbanistického obvodu do jiného urbanistického obvodu. Sleduje počet případů stěhování, nikoli počet stěhujících se - někteří se mohli stěhovat dvakrát nebo vícekrát. Statistické hlášení o stěhování (Obyv 5-12), zasílá Českému statistickému úřadu za stěhování občanů ČR ohlašovna pobytu v obci, do které se občan přistěhoval, pro stěhování cizinců je vykazující jednotkou Okresní oddělení Cizinecké a pohraniční policie. Zde je pro stěhování do kraje použito termínu přistěhovalí do kraje a pro stěhování z kraje termínu vystěhovalí z kraje, přičemž v obou případech je myšleno stěhování přes hranice kraje (tedy včetně zahraničního stěhování). Za roky 1991-2000 je v zahraničním stěhování České republiky zahrnuto stěhování všech osob (včetně cizinců) s místem trvalého pobytu v České republice a od 1.1.2001 všech občanů ČR s trvalým pobytem na území ČR, cizinců s povolením k trvalému pobytu na území ČR, cizinců s vízem nad 90 dní a cizinců s azylem na území ČR. Vnitrokrajským stěhováním je myšleno stěhování uvnitř krajů (tzn. ne přes hranice kraje) a je rozděleno na stěhování mezi okresy kraje a mezi obcemi okresu (tj. uvnitř okresu, tedy ne přes hranice okresu).