SOUHRNNÝ PŘEHLEDSHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁL

SOUHRNNÝ PŘEHLED

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE
JIHOČESKÉHO KRAJE V 1. POLOLETÍ 2007

Údaje pro hodnocení základních vývojových tendencí v kraji jsou čerpány v rozhodující míře ze státního statistického výkaznictví. Program statistických zjišťování na rok 2007 byl zveřejněn v příloze k vyhlášce č. 476/2006 Sb. (částka 156), rozeslané dne 2. listopadu 2006. Tento program obsahuje zhruba 120 druhů státních statistických zjišťování s měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční či jinou periodicitou (týdenní zjišťování cen vybraných výrobků, jednorázová zjišťování apod.). Ekonomické subjekty jsou z pohledu statistického výkaznictví členěny do 2 základních skupin. Ve větších subjektech je zjišťování rozsáhlejší a výkaznickou povinnost mají všechny jednotky, v menších subjektech je rozsah zjišťování omezený a jsou používány výběrové metody. Základní hranicí mezi většími a menšími subjekty je 20 zaměstnanců, i když v některých odvětvích je tato hranice modifikována.

OBYVATELSTVO
Ke konci 1. pololetí 2007 žilo v Jihočeském kraji 631 434 trvale bydlících obyvatel (včetně cizinců s dlouhodobým pobytem). Proti stavu na počátku roku se počet obyvatel zvýšil o 1 428 osob. Vývoj je dlouhodobě kladně ovlivněn především stěhováním a od 1. pololetí 2006 na něj působí příznivě i přirozená měna obyvatelstva. I když se nepatrně zvýšila úmrtnost, bylo zvýšením porodnosti zajištěno kladné saldo přirozené měny (304 osob). Rozhodujícím faktorem růstu obyvatelstva však zůstává migrace do kraje. V 1. pololetí dosáhl počet přistěhovalých téměř 3 200 a naopak vystěhovalých z kraje bylo více než 2 000 osob.

Z hlediska jednotlivých okresů byl vývoj v 1. pololetí poměrně diferencovaný. Početní stavy obyvatelstva vzrostly v 6 okresech. V okresech České Budějovice a Strakonice se počet obyvatel zvýšil dokonce o 10 %, přičemž tento nárůst byl ovlivněn především vyšším saldem migrace. V okresech Písek a Tábor zabezpečil přírůstek stěhováním zvýšení počtu obyvatel i přes záporné saldo přirozené měny. Jiná situace nastala v okrese Český Krumlov, kde přes záporné saldo migrace vzrostl počet obyvatel vlivem vyššího přirozeného přírůstku. K mírnému snížení početních stavů obyvatel během 1. pololetí došlo v okrese Jindřichův Hradec, a to vlivem stěhování obyvatel z okresu.

ZAMĚSTNANOST A MZDY
V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno více než 154 tisíc osob (přepočet na plně zaměstnané). V porovnání s 1. pololetím roku 2006 se tak zaměstnanost snížila o 0,6 %. Z regionálního pohledu se Jihočeský kraj zařadil mezi pět krajů republiky, kde zaměstnanost v první polovině roku meziročně poklesla.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 7,9 % a činila na osobu 18 842 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 760 Kč. Mezi 14 kraji ČR má Jihočeský kraj 8. nejvyšší mzdu.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným zaměstnáním dosáhl ve 2. čtvrtletí roku 2007 v Jihočeském kraji 310,2 tis. osob, z toho 57 % tvořili muži. Počet podnikajících činil 49,4 tis. osob, což představuje 15,9 % z celkového počtu zaměstnaných (o 0,4 procentního bodu více než průměr ČR). V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 8,5 tisíce osob vyšší (o 2,8 %); když počet podnikajících se zvýšil o 7 tis. osob. V odvětvové struktuře připadá 30,9 % zaměstnaných na průmysl, 11,2 % na odvětví obchodu a oprav, 11,5 % na stavebnictví a 6,4 % na zemědělství, lesnictví a rybolov. Druhé a další zaměstnání uvádí 4,3 tis. osob. Z 12,9 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří ženy tří čtvrtiny.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) dosáhla 59,1 % a v porovnání s 2. čtvrtletím 2006 je nižší o 0,3 bodu. Pokles ekonomické aktivity byl zaznamenán u obou pohlaví. Míra ekonomické aktivity mužů je nižší o 0,1 procentního bodu (68,2%) a aktivita žen klesla o 0,5 bodu na 50,4 %.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval ve 2. čtvrtletí 2007 celkem 8,8 tis. osob, při poněkud vyšším zastoupení žen. Proti 2. čtvrtletí minulého roku se nezaměstnanost snížila o 7,5 tis. osob, když počty nezaměstnaných žen klesly o 4,3 tis. osob a mužů o 3,2 tis. osob. Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 2,8 %, proti stejnému období minulého roku významně klesla (v předcházejícím roce dosahovala 5,1 %).

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo ke konci 1. pololetí 2007 evidováno 15 875 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 9 359 žen). Proti stejnému období předchozího roku se počet nezaměstnaných významně snížil (o 20 %). Počet dosažitelných uchazečů činil koncem pololetí 14 510 osob, což je v meziročním srovnání rovněž o 20 % méně. V meziročním srovnání se mírně změnila struktura nezaměstnaných. Zvýšil se podíl nezaměstnaných žen, na které připadá 59,0 % z celkového počtu nezaměstnaných (loni 57,5 %), vyšší je zastoupení osob se zdravotním postižením (20,1 %, loni 17,0 %) a zvýšil se rovněž podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (37,4 %, loni 35,5 %). Naproti tomu pozitivní meziroční trend zaznamenala kategorie absolventů škol, když jejich podíl klesl na 3,9 % (loni 4,8 %).

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci pololetí 4,36 %. Přitom u mužů je nižší - 3,18 %, a u žen je vyšší - 5,90 %. V porovnání s 1. pololetím 2006 celková nezaměstnanost poklesla o 1,14 bodu, když u mužů se snížila o 0,96 a u žen o 1,37 bodu. Snížení nezaměstnanosti bylo rovněž zaznamenáno ve všech jihočeských okresech. V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov - 5,59 %, kde byl ale zaznamenán nejhlubší pokles nezaměstnanosti (o 2,38 bodu). Naopak nejnižší je dlouhodobě nezaměstnanost v okrese České Budějovice, letos 3,51 %, když i zde nezaměstnanost klesla (o 0,39 bodu). V mezikrajovém srovnání má Jihočeský kraj koncem června druhou nejnižší nezaměstnanost. V pořadí krajů tak zlepšil svou pozici vůči krajům Středočeskému a Plzeňskému, za kterými se řadil v minulém roce.

Nabídka volných pracovních míst se významně zvýšila. Koncem 1. pololetí 2007 jich bylo v kraji 7 451, tj. o 60 % více než v 1. pololetí 2006. Na jedno volné pracovní místo připadali 2 uchazeči, což je o 2 osoby méně než v loňském roce. Počet uchazečů na volné pracovní místo klesl ve všech okresech kraje.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 30. 6. 2007 bylo ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) evidováno v kraji 147,9 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku (103,9 tis. subjektů), dále bylo 8,3 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,8 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Právnické osoby jsou zastoupeny mimo jiné 11 tis. společností s ručením omezeným, 704 akciovými společnostmi a 746 družstvy.

Proti roku 2006 se počet ekonomických subjektů zvýšil o 1,7 %. Absolutně největší nárůst zaznamenala nejpočetnější právní forma - fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v OR. Nejdynamičtěji pak rostl počet společností s ručením omezením, společenství vlastníků jednotek, dále pak počet zahraničních osob a sdružení (svaz, spolek, společnost, klub). Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (37 tisíc subjektů). Dále pak zhruba 22 tisíc jednotek je zaměřeno na činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky. Ke 20 tisícům se blíží počet podniků orientovaných na průmysl a k 19 tisícům se blíží počet jednotek orientovaných na stavebnictví. V meziročním srovnání se struktura registru výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala a 46,5 tisíce neuvádí žádného zaměstnance. V kategorii nad 2 500 zaměstnanců má v kraji sídlo pouze 1 subjekt. Snížil se počet firem s 1 500 – 2 tis. zaměstnanci ze 4 na 2, naopak se zvýšil počet podniků s počtem zaměstnanců 500 – 999 ze 35 na 39. Změny ve struktuře RES podle počtu zaměstnanců ovlivňuje nejen samotný pohyb jednotek v RES (vznik, zánik, přestěhování sídla, apod.), ale také skutečnost, že údaje o zaměstnanosti v RES se každoročně aktualizují z výkaznictví a z administrativních zdrojů. Proto dochází k mírnému pohybu mezi jednotlivými kategoriemi.

STAVEBNÍ POVOLENÍ
Od 1. ledna 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, kterým se mimo jiné v zájmu zjednodušení administrativy nahrazuje pro jednoduché stavby institut stavebního povolení stavebním ohlášením. Stavební úřady od tohoto roku vykazují celkový počet stavebních ohlášení a stavebních povolení vydaných k zahájení nových staveb. Změna základních plánovacích dokumentů nemá vliv na srovnatelnost dat z minulých let.

Stavební úřady v kraji během 1. pololetí roku 2007 vydaly 4 164 stavebních ohlášení a povolení (orientační hodnota staveb 7 522 mil. Kč). Z tohoto počtu se 57 % týkalo budov a z nich více než dvě třetiny zaujímaly budovy bytové. V bytových budovách je vyšší počet povolení na změny dokončených staveb. Pokud jde o předpokládanou hodnotu bytových budov tvoří rozhodující objem nová výstavba. Stavby na ochranu životního prostředí tvořily zhruba 10 % akcí. V meziokresním srovnání bylo nejvíce stavebních ohlášení a povolení vydáno v okresech České Budějovice, Tábor a Jindřichův Hradec, a to jak celkem, tak i ve většině dílčích kategorií.

Průměrná hodnota na jedno stavební ohlášení a povolení představovala v kraji 1 806 tis. Kč. Finančně nejnáročnější akce byly povoleny v okresech Tábor a Prachatice, kde rozpočtované náklady na jednu stavbu překračují hodnotu 2 mil. Kč. Naopak v okrese Jindřichův Hradec jsou průměrné rozpočtové náklady na jednu akci nejnižší (1 mil. Kč).

V porovnání se stejným obdobím minulého roku klesl počet povolených staveb o 6 %, přičemž orientační hodnota staveb klesla o 17 %. Snížil se zejména počet staveb na ochranu životního prostředí o 30 % (když jejich předpokládaná hodnota je letos nižší dokonce o 66 %) a staveb nebytových budov o 20 % (jejich předpokládaná hodnota je nižší o 15 %). Mezi kraji ČR zaznamenaly pokles počtu stavebních povolení všechny kraje s výjimkou Pardubického. Orientační hodnota staveb klesla naproti tomu jen v 7 krajích.

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu roku 2007 byla v kraji zahájena výstavba 1 164 bytů a dokončeno bylo 692 bytů. Převažujícím druhem stavby jsou rodinné domy, jejich podíl ze zahájených bytů činí 65 % a z dokončených bytů 73 %. V zahájených bytech je významný rovněž podíl bytových domů – 20 %. Z hlediska územního mají největší počet zahájených bytů okresy České Budějovice a Tábor; pokud jde o dokončené byty zařadil se mezi tyto okresy ještě okres Jindřichův Hradec. Ve srovnání s 1. pololetím 2006 bylo v kraji zahájeno o 3 % bytů méně, naproti tomu dokončeno o 4 % bytů více. Vývoj v jednotlivých okresech byl značně diferencovaný. Nárůst v zahajování i dokončování bytů zaznamenal pouze okres Tábor. Z ostatních okresů zaznamenaly nárůst v zahajování výstavby a současně pokles počtu dokončených bytů okresy České Budějovice a Strakonice. Opačný vývoj, tedy nárůst počtu dokončených bytů při poklesu počtu zahájených zaznamenaly zbylé 4 okresy.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V průběhu 1. pololetí 2007 bylo v kraji prodáno 77,0 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice (45,0 tis. tun) a ječmene (20,8 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej brambor konzumních 9,0 tis. tun, řepky 3,6 tis. tun a ovoce 2,9 tis. tun. Proti roku 2006 se prodej rostlinných výrobků snížil – v obilovinách o 37 % a v konzumních bramborách dokonce o 45 %. Zvýšil se pouze prodej ovoce.

Výroba masa (bez drůbežího) dosáhla 28 tis. tun, z toho připadalo 22 tis. tun na maso vepřové a téměř 6 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2006 je výroba masa v kraji o 2,6 % nižší vlivem nižší produkce vepřového masa. Výroba ostatních druhů masa (kromě telecího) meziročně vzrostla. V porovnání s celorepublikovým trendem jsou vývojové tendence u většiny jednotlivých druhů masa shodné s výjimkou masa vepřového a koňského, kde jsou tendence opačné. V ČR výroba vepřového masa vzrostla a díky tomu vzrostla i výroba masa celkem.

PRŮMYSL
V 1. pololetí 2007 mělo v kraji své sídlo 168 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. V těchto subjektech bylo 50,3 tis. zaměstnanců (přepočtené počty) a jejich průměrná hrubá měsíční mzda činila 19 758 Kč. Na celkovém počtu zaměstnanců se 93 % podílí zpracovatelský průmysl.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 62,5 mld. Kč, meziročně vzrostly o 15 %. Z celkových tržeb více než 80 % připadá na zpracovatelský průmysl a 16 % na energetiku. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb z vlastní průmyslové činnosti vzrostly o 17 %, na jejich objemu se zpracovatelský průmysl podílí 93 % a energetika 6 %. Z odvětví zpracovatelského průmyslu nejdynamičtější nárůst tržeb zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků (téměř o tři čtvrtiny), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (téměř o polovinu) a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (o víc než 40 %). Naopak pokles tržeb z vlastní průmyslové činnosti i tržeb celkem zaznamenal pouze „zpracovatelský průmysl jinde neuvedený“ a nepatrný pokles tržeb z vlastní průmyslové činnosti zaznamenala navíc i výroba potravin a nápojů.

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (165 subjektů) dosáhl v 1. pololetí 2007 v běžných cenách 6,3 mld. Kč. Proti roku 2006 došlo vlivem mírné zimy k nárůstu o 25 %. Tento nárůst se projevil prakticky v celé struktuře stavebních prací, klesl pouze objem ostatních prací. Relativně nejvyšší nárůst (o 27 %) zaznamenala rozhodující kategorie - nová výstavba, rekonstrukce a modernizace a v ní především pozemní stavitelství (o 32 %).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců dosáhl v 1. pololetí 2007 v uvedené skupině stavebních podniků 9 199 osob (fyzické počty) a meziročně vzrostl o 2 %. Průměrná měsíční mzda ve výši 18 159 Kč znamená meziroční nárůst o 9,3 %, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti srovnatelnému období minulého roku vyšší téměř o 18 %.

CESTOVNÍ RUCH
V hromadných ubytovacích zařízeních kraje se v 1. pololetí 2007 ubytovalo 356,7 tis. hostů, víc než třetina z nich byla ze zahraničí. Ve srovnání s minulým rokem se návštěvnost v těchto zařízeních snížila o necelých 10 % vlivem domácích hostů, když počet hostů ze zahraničí vzrostl zhruba o 2 %. Pokles návštěvnosti domácích hostů představoval v 1. pololetí 15 %, přitom v 1. čtvrtletí činil 23 % a ve 2. čtvrtletí 10 %.

Z výsledků Výběrového šetření cestovního ruchu vyplývá rovněž pokles cest za účelem trávení volného času, a to zejména cest kratších (o 13 %). Počet delších cest je nižší o necelé 1 %. Celkový počet cest do Jihočeského kraje klesl meziročně o 10 %, v celé ČR došlo k poklesu o 7 %. Počet přenocování při kratších cestách klesl v kraji o 3,1 %, v ČR dokonce o 9,7 %. Příznivější je vývoj v počtu přenocování při tuzemských delších cestách, který v kraji vzrostl o 2,2 %, v ČR dokonce o 8,5 %.

K 31.12. 2006 bylo ČSÚ zjištěno v ČR 7 616 hromadných ubytovacích zařízení. Největší počet těchto zařízení má Jihočeský kraj (1 011 zařízení). Jde o 352 penzionů, 161 hotelů, 125 kempů, 120 chatových osad a 253 ostatních hromadných ubytovacích zařízení.

ČSÚ dává uživatelům poprvé k dispozici základní verzi aplikace, ve které lze získat přehled o hromadných ubytovacích zařízeních v ČR. Ubytovací zařízení jsou uváděna do úrovně obce. Ambicí projektu je poskytnout přehled o hromadných ubytovacích zařízeních, o kterých má ČSÚ nějakou informaci (minimálně jejich adresu a kapacitu). Informace získané ze zveřejněného seznamu mohou uživatelé využít nejen pro analytické účely související s podnikatelskými záměry či při zvažování změn v regionálních územních plánech, ale také pro orientaci při hledání ubytování o dovolené. ČSÚ si od zveřejnění seznamu zároveň slibuje zpětnou vazbu v podobě aktualizace informací o stávajících ubytovacích zařízeních, případně doplnění chybějících.

Aplikace je přístupná na internetových stránkách ČSÚ (www.czso.cz) v sekci:
Ekonomika – Cestovní ruch – Databáze hromadných ubytovacích zařízení ČR
nebo Databáze, registry, IČO – Ubytovací zařízení ČR
na adrese: http://www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/index