SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICK

Z hlediska jednotlivých okresů byl vývoj poměrně diferencovaný. Ve 4 okresech došlo k nárůstu početních stavů obyvatelstva, přitom pouze v okrese Č. Krumlov jak pozitivním vlivem přirozené měny tak migrace. Kladné saldo stěhování mimo tento okres zaznamenaly další 4 okresy, takže záporně se stěhování na počtu obyvatel projevilo jen v okresech J. Hradec a Prachatice. Ani v těchto okresech však nejde o nijak závratné počty. Naproti tomu vývoj přirozené měny obyvatelstva byl převážně negativní, případně rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých byl minimální.

ZAMĚSTNANOST A MZDY
V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno 154 183 osob (přepočet na plně zaměstnané). V porovnání s 1. čtvrtletím roku 2005 se tak zaměstnanost snížila o 1,3 %, když poměrně značné diference přetrvávají ve vývoji podle jednotlivých odvětvových činností. K dalšímu snížení zaměstnanosti došlo v zemědělství. Meziročně nižší byla i zaměstnanost v průmyslu, a to jak ve zpracovatelském tak v energetickém. K poklesu o více než 5 % došla pak v odvětví ubytování a stravování. Naopak nárůst se projevil v dopravě, obchodě, finančním zprostředkování a také ve veřejné správě. Vedle rozdílných vývojových trendů v jednotlivých odvětvích jsou značné rozdíly také v jednotlivých odvětvových činnostech. Nejvýraznější relativní nárůst počtu zaměstnanců zaznamenala odvětvová činnost recyklace druhotných surovin (více než zvojnásobení počtu zaměstnanců na 200 osob) a výroba elektronických zařízení (nárůst o 55,7 %). Naproti tomu zaměstnanost v činnosti výroba chemických vláken se meziročně snížila na 60 % a obdobná situace je ve výrobě oděvů. Z regionálního pohledu se Jihočeský kraj zařadil mezi čtyři kraje republiky, kde zaměstnanost v prvních třech měsících roku meziročně poklesla.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 7,0 % a činila na osobu 16 772 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 722 Kč a mezi 14 kraji ČR se tak Jihočeský kraj řadí na 9. místo. Rozdílnou úroveň mezd mezi jednotlivými odvětvími v kraji dokumentuje na jedné straně finanční zprostředkování, kde průměrná mzda dosahuje téměř 30 tis. Kč a na straně druhé výroba oděvů, kdy je dosahováno jen zcela nepatrně vyššího průměru než 10 tis. Kč.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve 1. čtvrtletí roku 2006 v Jihočeském kraji 298,1 tis. osob, z toho bylo 57 % mužů. Počet podnikajících (v hlavním zaměstnání) dosahoval 41,5 tis. osob, což představuje 13,9 % z celkového počtu zaměstnaných (o 1,3 procentního bodu méně než průměr ČR). V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 0,8 tisíce osob nižší (o 0,3 %); počet podnikatelů se ale snížil téměř o více než 5 tis. osob na 91,4 % úrovně roku 2005. V odvětvové struktuře připadá 31,6 % zaměstnaných na průmysl, 12,4 % na odvětví obchodu a oprav, 8,9 % na stavebnictví a 6,2 % na zemědělství, lesnictví a rybolov. Souběžně se svým hlavním zaměstnáním uvádí druhé a další zaměstnání 5,3 tis. osob. Ze 14,3 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří tři čtvrtiny ženy.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) dosáhla 59,6 % a proti 1. čtvrtletí 2005 se změnila jen nevýznamně. Ekonomická aktivita mužů zůstala prakticky na úrovni předchozího roku, u žen došlo k jejímu mírnému nárůstu z 50,5 % na 51,0 %.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval v 1. čtvrtletí 2006 celkem 20,5 tis. osob, při poněkud vyšším zastoupení žen. Proti stejnému čtvrtletí minulého roku se nezaměstnanost zvýšila o 4,4 tis. osob vlivem nárůstu nezaměstnaných žen o 3,8 tisíce. Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 6,4 %, když v předcházejícím roce dosahovala 5,1 %.

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo ke konci 1.čtvrtletí 2006 evidováno 24 583 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 12 817 žen). Proti předchozímu roku se počet nezaměstnaných zvýšil o 2,5 %. Počet dosažitelných uchazečů představoval 22 3731 osob, což je o 1,6 % více než v roce 2005.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci čtvrtletí 6,80 %. Přitom u mužů představuje 5,86 %, u žen převyšuje 8 %. V porovnání s rokem 2005 se celková nezaměstnanost snížila, ovšem pokles jak celkem tak v obou kategoriích je minimální. Relativní zvýšení nezaměstnanosti se přitom projevilo pouze v okresech Č. Budějovice, Písek a Tábor. V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov (10,24 %). Naopak nejnižší je dlouhodobě nezaměstnanost v okrese České Budějovice. Celkově je v kraji míra registrované nezaměstnanosti 4. nejnižší v ČR, což z hlediska dlouhodobého vývoje znamená sice zhoršení, ale koresponduje s výsledky závěru roku 2005.

V meziročním srovnání se mírně změnila struktura nezaměstnaných. Zvýšil se podíl nezaměstnaných žen, na které připadá 52 % z celkového počtu nezaměstnaných. Vyšší je také podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (41 % z celkového počtu) a rovněž vyšší je zastoupení osob se zdravotním postižením (15 %). Naproti tomu pozitivní meziroční trend zaznamenala kategorie mladistvých a absolventů škol, když jejich počet poklesl z 1 931 v roce 2005 na 1 825 v roce letošním.

Koncem 1. čtvrtletí bylo v kraji 3 514 volných pracovních míst, tj. o 13 % více než v 1. čtvrtletí 2005. Na jedno volné pracovní místo připadalo 7 uchazečů, což představuje meziroční pokles téměř o 1 osobu. Proti stavu v roce 2005 poklesl počet uchazečů na volné místo téměř ve všech okresech s výjimkou okresů Č. Budějovice a Tábor.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 31. 3. 2006 bylo v kraji evidováno ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 144,8 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (101,9 tis. subjektů), dále bylo 8,5 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,8 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Právnické osoby jsou zastoupeny mimo jiné 10,5 tis. společností s ručením omezeným, 671 akciovými společnostmi a 744 družstvy.

Proti roku 2005 se počet ekonomických subjektů zvýšil o 1,1 %. Nejdynamičtěji přitom rostl počet družstev a obchodních společností. Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (37,2 tisíc subjektů). Zhruba 21 tisíc jednotek je pak orientováno na činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky. Ke 20 tisícům se blíží počet podniků, orientovaných na průmysl. V meziročním srovnání se struktura registru výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala a 47,6 tisíce neuvádí žádného zaměstnance. V kategorii nad 2 500 zaměstnanců má v kraji sídlo pouze 1 subjekt. Proti stavu před rokem ani ve velikostní struktuře podniků nedošlo k podstatnější změně.

STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební úřady vydaly během roku 2006 na území kraje 1 867 stavebních povolení (orientační hodnota staveb 4 251 mil. Kč). Počet povolení tak meziročně poklesl zhruba o 5 %, ale orientační hodnota staveb je vyšší o 60 %. Z celkového počtu vydaných povolení se týkalo 52 % budov a z nich více než třetinu zaujímaly nové stavby. Stavby na ochranu životního prostředí tvořily jen 15 % akcí. Nejvíce stavebních povolení vydáno v okresech České Budějovice a J. Hradec, a to jak celkem, tak i ve většině dílčích kategorií.

Průměrná hodnota na jedno stavební povolení představovala v kraji 2 277 tis. Kč. Finančně nejnáročnější akce byly povoleny v okresech Písek a Tábor, kde rozpočtované náklady na jednu stavbu překračují hodnotu 4 mil. Kč. Naopak v okrese Strakonice jsou průměrné rozpočtové náklady na jednu akci nejnižší (kolem 820 tis. Kč).

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu roku 2006 byla v kraji zahájena výstavba 395 bytů, tj. o čtvrtinu méně než na počátku roku 2005.. Naproti tomu v dokončování byla minuloroční úroveň překročena zhruba o třetinu, když dokončeno bylo 403 bytů.. Přitom vývoj v jednotlivých okresech byl značně diferencovaný. Nárůst zahajování i dokončování bytů se projevil v okresech Č. Krumlov a J. Hradec. Naproti tomu v okresech Tábor a Prachatice jak dokončování tak zahajování bytů meziročně pokleslo (v okrese Prachatice poměrně významně). Ke konci čtvrtletí zůstalo v kraji rozestavěno 14 296 bytů, o 1,6 % více než v roce 2005.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V průběhu1. čtvrtletí 2006 bylo v kraji prodáno 68,7 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice 43,4 tis. tun) a ječmene (13,8 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej brambor konzumních 10,3 tis. tun a řepky 5,4 tis. tun. Proti roku 2005 se prodej obilovin zvýšil o 4,5 %, stejně jako u konzumních brambor.

Výroba masa dosáhla 14,1 tis. tun, z toho připadalo 11,4 tis. tun na maso vepřové a 2,7 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2005 výroba masa v kraji stagnuje. Při mírném meziročním poklesu výroby vepřového masa došlo naopak k nárůstu u masa hovězí. V porovnání s celorepublikovým trendem je tak u masa hovězího tendence v kraji opačná.

PRŮMYSL
V 1. čtvrtletí 2006 mělo v kraji své sídlo 163 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech představoval 48,7 tis. osob. Proti roku 2005 poklesl o 3,4 %, zejména vlivem poklesu zaměstnanosti v energetice, i když také ve zpracovatelském průmyslu se početní stavy snížily (nejvíce ve výrobě textilu). Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 17 241 Kč a meziročně vzrostla o 6,7 %. Ve zpracovatelském průmyslu přírůstek představoval 6,5 %, ale v energetice nadprůměrné mzdy vzrostly meziročně o 11,5 %.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 26,7 mld. Kč. Z toho zhruba 80 % připadá na zpracovatelský průmysl, kde došlo meziročně k nárůstu v běžných cenách o 6,4 %, čemuž v zásadě odpovídá i růst tržeb průmyslové povahy. Problematické je hodnocení vývoje v energetice, kde v důsledku organizačních a metodických změn v minulém období je nutno uváděné výsledky posuzovat skutečně pouze orientačně. To se pak projevuje i v hodnocení za celý průmysl. Toto tvrzení do určité míry dokládá i srovnání vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy ve stálých cenách. Jihočeský kraj má sice při tomto srovnání za 3 měsíce roku nižší dynamiku než republikový průměr (5,6 % proti 16,2 %), ale v třech krajích je růst tržeb ještě pomalejší.

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (161 subjektů) dosáhl v 1. čtvrtletí 2006 v běžných cenách 1,7 mld. Kč a proti roku 2005 došlo k nárůstu o 15,5 %. Meziroční nárůst stavební výroby se projevil v celé struktuře stavebních prací. Relativně nejvyšší nárůst zaznamenala hodnotově nižší kategorii ostatní práce, kde došlo proti srovnatelnému období minulého roku k trojnásobnému zvýšení.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců dosáhl v roce 2006 v uvedené skupině stavebních podniků 8 698 osob (fyzické počty) a meziročně poklesl o 1,2 %. Průměrná měsíční mzda ve výši 15 444 Kč znamená meziroční nárůst o 7,5 %, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti srovnatelnému období minulého roku vyšší o 16,6 %.