SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICK

Údaje pro hodnocení základních vývojových tendencí v kraji jsou čerpány v rozhodující míře ze státního statistického výkaznictví. Program statistických zjišťování na rok 2005 byl zveřejněn v příloze částky 196 k vyhlášce č. 576/2004 Sb., rozeslané dne 25. listopadu 2004. Tento program obsahuje téměř 130 druhů státních statistických zjišťování s měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční či jinou periodicitou (týdenní zjišťování cen vybraných výrobků, jednorázová zjišťování apod.). Ekonomické subjekty jsou z pohledu statistického výkaznictví členěny do 2 základních skupin. Ve větších subjektech je zjišťování rozsáhlejší a výkaznickou povinnost mají všechny jednotky, v menších subjektech je rozsah zjišťování omezený a jsou používány výběrové metody. Základní hranicí mezi většími a menšími subjekty je 20 zaměstnanců, i když v některých odvětvích je tato hranice modifikována.

OBYVATELSTVO
Ke konci 1. pololetí 2005 bylo v Jihočeském kraji 626 870 trvale bydlících obyvatel (včetně cizinců s dlouhodobým pobytem). Proti stavu na počátku roku se počet obyvatel zvýšil o 1 158 osob. Vývoj byl kladně ovlivněn stěhováním, když počet přistěhovalých převýšil o 1 334 osob počet vystěhovalých. Přirozená měna naopak působí i nadále na celkový vývoj obyvatelstva negativně. Počet zemřelých byl o 176 osob vyšší než počet živě narozených. V porovnání se situací před rokem se při zachování úrovně úmrtnosti mírně zvýšila porodnost. Nižší byl sice počet přistěhovalých osob, ale vzhledem k tomu, že velmi významně (téměř o třetinu) poklesl počet výstěhovalých osob, působilo stěhování na vývoj stavu obyvatelstva pozitivně. Kladný vliv stěhování i změněné tendence ve vývoji přirozené měny se projevily v mírném meziročním zvýšení počtu obyvatel kraje.

Z hlediska jednotlivých okresů nebyl vývoj příliš diferencovaný. Ve všech okresech (s výjimkou okresu Písek) došlo během 1. pololetí k poklesu početních stavů vlivem přirozené měny obyvatelsta. Také vliv stěhování byl ve všech okresech (mimo okres Tábor) na celkový stav obyvatelstva pozitivní. Celkově se počet obyvatel za 6 měsíců leošního roku nezvýšil pouze v okrese Tábor. Naproti tomu v okrese Č. Budějovice doešlo k nárůstu počtu obyvatel o 655 osob a v okrese Ć. Krumlov o 378 osob

ZAMĚSTNANOST A MZDY
V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno 157 065 osob (přepočet na plně zaměstnané). Také v roce 2005 zůstaly poměrně značné diference ve vývoji zaměstnanosti podle jednotlivých odvětvových činností. V porovnání se stejným obdobím minulého roku se celková zaměstnanost zvýšila o 2,2 %. Přitom k dalšímu snížení zaměstnanosti došlo v zemědělství, ale také v činnostech v oblasti nemovitostí. Naproti tomu nárůst počtu zaměstnanců zaznamenal obchod a poměrně významně také průmysl. Z regionálního pohledu se zaměstnanost zvýšila ve třech okresech, z toho v okrese Č. Krumlov o více než 10 %.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 5,0 % a v průměru činila na osobu 16 354 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 444 Kč a mezi 14 kraji ČR se tak Jihočeský kraj řadí na 8. místo. Rozdílnou úroveň mezd mezi jednotlivými odvětvími v kraji dokumentuje na jedné straně finanční zprostředkování nebo činnosti v oblasti výpočetní techniky (kde průměrná mzda převyšuje 26 tis. Kč) a na straně druhé oděvní průmysl, kdy není dosahováno ani úrovně 9,6 tis. Kč.

Z jednotlivých okresů dosahuje nejvyšší hodnoty mzda v okrese České Budějovice (18 023 Kč), který je z 91 okresů ČR (včetně 15 částí Hl. města Prahy) na 25. místě. Naproti tomu v poslední desítce má kraj zastoupení třemi okresy a nižší mzdu než v okrese Prachatice a J. Hradec mají ze všech okresů ČR jen okresy Znojmo a Jeseník.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v 2. čtvrtletí roku 2005 v Jihočeském kraji 299,5 tis. osob, z toho bylo 57 % mužů a 43 % žen. Počet podnikajících (v hlavním zaměstnání) dosahoval 44 tis. osob, což představuje 14,6 % z celkového počtu zaměstnaných, což je o 0,8 procentního bodu méně než průměr ČR. V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 3,1 tisíce osob vyšší (o 1,0 %); počet podnikatelů se ale snížil o 6,7 tis. osob). V odvětvové struktuře připadá 31,4 % zaměstnaných na průmysl, 13,0 % na odvětví obchodu a oprav, 10,2 % na stavebnictví a 6,3 % na zemědělství, lesnictví a rybolov.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním uvádí druhé a další zaměstnání 6,3 tis. osob. Ze 13,9 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří zhruba 70 % ženy.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) dosáhla 59,3 % a proti 2. čtvrtletí 2004 se mírně zvýšila. V ekonomické aktivitě podle pohlaví byl zaznamenán mírný pokles u žena stagnace u mužů.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval ve 2. čtvrtletí 2005 celkem 15,6 tis. osob, při poněkud vyšším zastoupení žen. Proti stejnému čtvrtletí minulého roku se nezaměstnanost snížila o 3,0 tis. osob, když žen je o 2,8 tisíce nezaměstnaných méně než před rokem. Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 4,9 %, když v předcházejícím roce byla o 1,0 procentní bod vyšší.

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo ke konci června 2005 evidováno 20 207 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 11 596 žen). Proti stejnému období minulého roku se počet nezaměstnaných snížil o 0,6 %.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci června 5,75 %. Přitom u mužů je mírně přes 4 %, u žen převyšuje 7 %. V porovnání s rokem 2004 se celková nezaměstnanost mírně snížila – projevuje se zde však metodická změna při výpočtu tohoto ukazatele. Relativní pokles nezaměstnanosti přitom zaznamenaly všechny okresy. V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov (8,52 %). Naopak nejnižší je dlouhodobě nezaměstnanost v okrese České Budějovice. Celkově je v kraji míra registrované nezaměstnanosti 2. nejnižší v ČR, hned po Hl.městě Praze.

V meziročním srovnání se mírně změnila struktura nezaměstnaných, když se snížil počet nezaměst-naných absolventů škol (z 1,6 tis. osob na 1,0 tis. osob) a naopak vzrostl počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. Nepatrně vyšší je podíl žen, které představují 57 % z celkového počtu nezaměstnaných. Osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti tvořily zhruba 35 % z celkového počtu neumístěných. Jejich počet ale meziročně poklesl o 20 %.

Koncem 1. pololetí bylo v kraji 3 103 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 6,5 uchazeče, zatímco před rokem to bylo 7,4 uchazeče. Proti stavu v roce 2004 vzrostl počet volných míst o 13 %. Pro osoby se zdravotním postižením se nabídka volných pracovních zvýšila téměř o 15 %.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 30. 6. 2005 bylo v kraji evidováno ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 143,7 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (101,8 tis. subjektů), dále bylo 8,5 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,7 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Právnické osoby jsou zastoupeny mimo jiné 10,2 tis. společností s ručením omezeným, 647 akciovými společnostmi, 713 družstvy a 38 státními podniky.

Proti minulému roku se počet ekonomických subjektů zvýšil o 1,4 %. Nejdynamičtěji přitom rostl počet obchodních společností o 5,2 %. Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (38 tisíc subjektů). Zhruba 20 tisíc jednotek je pak orientováno na Činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky, stejně jako na průmysl. V meziročním srovnání se struktura registru výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala a 50 tisíc neuvádí žádného zaměstnance. V kategorii nad 2 500 zaměstnanců má v kraji sídlo pouze 1 subjekt. Proti stavu před rokem ani ve velikostní struktuře podniků nedošlo k podstatnější změně.

STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební úřady vydaly během 1. pololetí na území kraje 4 371 stavebních povolení (orientační hodnota staveb 5 975 mil. Kč b.c.). Počet povolení tak meziročně poklesl zhruba o desetinu a také orientační hodnota staveb je nižší o 10 %. Z celkového počtu vydaných stavebních povolení se týkalo 55 % budov (z nich pouze čtvrtinz % zaujímaly nové stavby). Stavby na ochranu životního prostředí tvořily jen 18 % akcí. Nejvíce stavebních povolení vydáno v okrese České Budějovice, a to jak celkem, tak i ve většině jednotlivých kategorií.

Průměrná hodnota na jedno stavební povolení představovala v kraji 1 367 tis. Kč. Ve čtyřech okresech byly akce finančně nejnáročnější (v průměru za 1,6 – 1,8 mil. Kč). Ve zbývajích 3 okresech se průměr na jednu akci pohyboval mírně pod 1 mil. Kč.

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu 1. pololetí 2005 byla v kraji zahájena výstavba 1 043 bytů, tj. o téměř desetinu méně než v roce 2004. Také v dokončování není dosaženo minuloroční úrovně a pokles je zde zhruba čtvrtinový. Přitom vývoj v jednotlilvých okresech je značně diferencovaný a proti vysokým nárůstům v okrese Prachatice, Č. Krumlov a Písek stojí pokles v ostatních okresech (v okrese Tábor na necelou polovinu minuloročního stavu). Počet rozestavěných bytů byl ke konci pololetí větší než před rokem o 5,8 %; celkem bylo rozestavěno 14 200 bytů, z toho se více než polovina vztahovala k výstavbě rodinných domů.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V průběhu šesti měsíců roku bylo v kraji prodáno 150,0 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice (89,8 tis. tun) a ječmene (34,3 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej brambor konzumních 11,3 tis. tun a řepky 7,6 tis. tun. Proti roku 2004 se prodej obilovin zvýšil téměř na dvojnásobek. Podařilo se tak již realizovat značnou část vysoké sklizně obilovin z roku 2004.

Výroba masa dosáhla 28,8 tis. tun, z toho připadalo 23,6 tis. tun na maso vepřové a 5,2 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2004 se výroba masa celkem i ve většině základních druhů v kraji snížila. Přitom pokles výroby vepřového je jen nepatrný, u hovězího masa došlo ale ke snížení produkce téměř o třetinu. Celkový vývoj výroby masa v kraji se odlišuje od celorepublikového průměru – pokles výroby hovězího masa je v kraji podstatně vyšší, opačná situace je u masa vepřového.

PRŮMYSL
V roce 2005 mělo v kraji své sídlo 163 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech představoval 50,8 tis. osob. Proti roku 2004 poklesl o 2,7 %, zejména s poklesem zaměstnanosti v energetice, i když také ve zpracovatelském průmyslu se početní stavy snížily (zejména v odvětví ostatní nekovové minerální výrobky a výroba dopravních prostředků). Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 17 894 Kč a meziročně vzrostla o 3,2 %. Ve zpracovatelském průmyslu přírůstek představoval 4,0 %, ale nadprůměrné mzdy v energetice poklesly meziročně o 4,5%..

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 57,8 mld. Kč. Z toho zhruba tři čtvrtiny připadají na zpracovatelský průmysl, kde došlo meziročně k mírnému poklesu v běžných cenách o 1,2 %, čemuž odpovídá i pokles tržeb z průmyslové činnosti. Problematické je hodnocení vývoje v energetice, kde došlo ke změně v metodickém přístupu a zjištěná data nejsou plně srovnatelná s údaji za minulé období. Proto toto odvětvní nelze podle krajů posuzovat v meziročním vývoji a nelze tedy ani provést hodnocení za celý průmysl..

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (163 subjektů) dosáhl za leden až červen 2005 v běžných cenách 4,4 mld. Kč a proti roku 2004 poklesl zhruba o 20 %. Dynamika stavební výroby se tak proti minulému roku výrazně zpomalila. Svůj vliv má do značné míry vysoká srovnatelnál základna z minulého roku související mimo jiné se snahou stavebních podniků realizovat co největší objemy prací ještě před zavedením nové sazby DPH. Meziroční pokles stavební výroby se projevil v celé struktuře stavebních prací. Pomineme-li hodnotově nižší kategorii ostatních prací, pak k nejvýraznějšímu snížení došlo v opravách a údržbě.

V 1. pololetí 2005 dosáhl průměrný evidenční počet zaměstnanců v uvedené skupině stavebních podniků 9 148 osob (fyzické osoby) a meziročně vzrostl o 6,8 %. Průměrná měsíční mzda ve výši 15 473 Kč znamená meziroční stagnaci, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti srovnatelnému období minulého roku nižší o desetinu.