SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICK

Z hlediska jednotlivých okresů byl vývoj diferencovaný. Ve všech okresech sice došlo během 1. čtvrtletí k poklesu početních stavů vlivem přirozené měny obyvatelsta, ale vliv stěhování byl již odlišný. Nejvyšší kladné saldo stěhování zaznamenaly okresy České Budějovice a Český Krumlov, které také uvádějí nejvyšší přírůstek celkového počtu obyvatel. V okrecech J. Hradec, Prachatice a strakonice jsou celkové změny počtu obyvatel během prvních tří měsíců roku minimální. Naopak v okrese Písek a Tábro došlo ke snížení početních stavů.

ZAMĚSTNANOST A MZDY
V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno 157 171 osob (přepočet na plně zaměstnané). V porovnání s porovnatelným obdobím minulého roku se celková zaměstnanost zvýšila o 2,8 %. Přitom k dalšímu snížení zaměstnanosti došlo v zemědělství, ale také v činnostech zabezpečujících služby pro podniky. Naproti tomu nárůst počtu zaměstnanců zaznamenal obchod a poměrně významně také průmysl. Také v roce 2005 zůstaly poměrně značné diference ve vývoji zaměstnanosti podle jednotlivých odvětvových činností. Z regionálního pohledu se zaměstnanost zvýšila ve třech okresech, z toho v okrese Písek a Č. Krumlov o více než 10 %.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 5,5 % a v průměru činila na osobu 15 739 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 500 Kč a mezi 14 kraji ČR se tak Jihočeský kraj řadí na 9. místo. Rozdílnou úroveň mezd mezi jednotlivými odvětvími v kraji dokumentuje na jedné straně peněžnictví nebo činnosti v oblasti výpočetní techniky (kde průměrná mzda převyšuje 26 tis. Kč) a na straně druhé oděvní průmysl, kdy není dosahováno ani úrovně 9,5 tis. Kč.

Z jednotlivých okresů dosahuje nejvyšší hodnoty mzda v okrese České Budějovice (17 318 Kč), který je z 91 okresů ČR (včetně 15 částí Hl. města Prahy) na 26. místě. Naproti tomu v poslední desítce má kraj zastoupení třemi okresy a nižší mzdu než v okrese Prachatice a J. Hradec má ze všech okresů ČR jen okres Jeseník.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v 1. čtvrtletí roku 2005 v Jihočeském kraji 299 tis. osob, z toho bylo 57 % mužů a 43 % žen. Počet podnikajících (v hlavním zaměstnání) dosahoval 45 tis. osob, což představuje 15,2 % z celkového počtu zaměstnaných, což je jen o 0,4 procentního bodu méně než průměr ČR. V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 5,2 tisíce osob vyšší (o 1,8 %); počet podnikatelů se ale snížil o 6,5 tis. osob). V odvětvové struktuře připadá 31,3 % zaměstnaných na průmysl, 12,5 % na odvětví obchodu a oprav, 10,6 % na stavebnictví a 6,0 % na zemědělství, lesnictví a rybolov.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním uvádí druhé a další zaměstnání 6,6 tis. osob. Ze 16,2 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří téměř 80 % ženy.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) dosáhla 59,4 % a proti 1. čtvrtletí 2004 se mírně zvýšila. V ekonomické aktivitě podle pohlaví byla zaznamenána stagnace u žen, u mužů došlo k nárůstu o 0,6 procentního bodu.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval ve 1. čtvrtletí 2005 celkem 16,1 tis. osob, při poněkud nižším zastoupení žen. Proti stejnému čtvrtletí minulého roku se nezaměstnanost snížila o 2,8 tis. osob, když žen je o 1,6 tisíce nezaměstnaných méně než před rokem. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 5,1 %, když v předcházejícím roce byla o 1,0 procentní bod vyšší.

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo ke konci března 2005 evidováno 23 979 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 12 508 žen). Proti stejnému období minulého roku se počet nezaměstnaných zvýšil o 2,5 %. Údaje jsou uváděny již v nové metodice, která vstoupila v platnost v červenci minulého roku.

Registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla ke konci března 6,82 %. Přitom u mužů je mírně pod hranicí 6 %, u žen převyšuje 8 %. V porovnání s rokem 2004 se celková nezaměstnanost mírně snížila – projevuje se zde však metodická změna při výpočtu tohoto ukazatele. Pokles nezaměstnanosti přitom zaznamenaly všechny okresy s výjimkou okresu Písek. V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov (10,72 %). Naopak nejnižší je dlouhodobě nezaměstnanost v okrese České Budějovice. Celkově je v kraji registrovaná míra nezaměstnanosti 4. nejnižší v ČR, zatímco dlouhodobě se kraj pohyboval na druhém místě (po Hl.městě Praze).

V meziročním srovnání se mírně změnila struktura nezaměstnaných, když se snížil počet nezaměst-naných absolventů škol (z 2,6 tis. osob na 1,7 tis. osob) a naopak vzrostl počet nezaměstnaných osob se změněnou pracovní schopností. Mírně nižší je podíl žen, které představují 52 % z celkového počtu nezaměstnaných. Osoby s nárokem na příspěvek v nezaměstnanosti tvořily zhruba 40 % z celkového počtu neumístěných. Jejich počet ale meziročně poklesl o 15 %.

Koncem 1. čtvrtletí bylo v kraji 3 110 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 7,7 uchazeče, zatímco před rokem to bylo 8,9 uchazeče. Proti stavu v roce 2004 vzrostl počet volných míst o 18 %, ale pro osoby se zdravotním postižením zůstala nabídka volných pracovních míst jen na 40 % loňské úrovně.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 31. 3. 2005 bylo v kraji evidováno ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 143,3 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (101,7 tis. subjektů), dále bylo 8,5 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,7 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Právnické osoby jsou zastoupeny mimo jiné 10,0 tis. společností s ručením omezeným, 649 akciovými společnostmi, 712 družstvy a 40 státními podniky.

Proti minulému roku se počet ekonomických subjektů zvýšil o 0,9 %. Meziroční nárůst byl ovlivněn především zvýšením počtu obchodních společností o 5,6 %. Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (38 tisíc subjektů). Přes 20 tisíc jednotek je pak orientováno na Činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky, stejně jako na průmysl. V meziročním srovnání se struktura registru výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců zhruba čtvrtina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala a téměř dvě třetiny neuvádí žádného zaměstnance. V kategorii nad 2 500 zaměstnanců má v kraji sídlo pouze 1 subjekt. Proti stavu před rokem ani ve velikostní struktuře podniků nedošlo k podstatnější změně.

STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební úřady vydaly během 1. čtvrtletí na území kraje 1 960 stavebních povolení (orientační hodnota staveb 2 652 mil. Kč b.c.). Počet povolení tak meziročně poklesl zhruba o deesetinu, ale orientační hodnota staveb vzrostla o 4,0 %. Z celkového počtu vydaných stavebních povolení se týkalo 54 % budov (z nich pouze 42 % zaujímaly nové stavby a 58 % povolené změny dokončených staveb). Stavby na ochranu životního prostředí tvořily jen 18 % akcí. Nejvíce stavebních povolení vydáno v okrese České Budějovice, a to jak celkem, tak i ve většině jednotlivých kategorií.

Průměrná hodnota na jedno stavební povolení představovala v kraji 1 353 tis. Kč. Finančně nejnáročnější byly v průměru akce v okrese Tábor a Prachatice. Naopak nejnižší průměrná hodnota na jedno stavební povolení je uváděna v okresech Písek a Strakonice.

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu 1. čtvrtletí 2005 byla v kraji zahájena výstavba 297 bytů, tj. o 3,0 % více než v roce 2004. V dokončování se vlivem nepříznivého počasí zejména v závěru čtvrtletí meziročně tempo zpomalilo o 20 %. Přitom vývoj v jednotlilvých okresech je značně diferencovaný a proti téměř čtyřnásobnému nárůstu v okrese Prachatice stojí pokles na necelou polovinu minuloročního stavu v okrese J. Hradec. Počet rozestavěných bytů byl ke konci čtvrtletí větší než před rokem o 5,0 %; celkem bylo rozestavěno 14 067 bytů, z toho se více než polovina vztahovala k výstavbě rodinných domů.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V průběhu prvních tří měsíců roku bylo v kraji prodáno 76,7 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice (48,0 tis. tun) a ječmene (17,5 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej brambor konzumních 5,5 tis. tun a řepky 5,6 tis. tun. Proti roku 2004 se prodej obilovin zvýšil téměř o polovinu. Podařilo se tak již realizovat část vysoké sklizně obilovin z roku 2004.

Výroba masa dosáhla 14 tis. tun, z toho připadalo 11,5 tis. tun na maso vepřové a 2,5 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2004 se výroba masa celkem a i ve většině základních druhů v kraji snížila. Přitom pokles cen vepřového je necelých 5 %, u hovězího masa došlo ale ke snížení produkce téměř o pětinu. Celkové snížení výroba masa v kraji bylo poněkud nižší než v celorepublikovém průměru – dochází tedy k mezikrajovým přesunům.

PRŮMYSL
V roce 2005 mělo v kraji své sídlo 164 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech představoval 52,3 tis. osob. Proti roku 2004 se mírně zvýšil, zejména s nárůstem zaměstnanosti v energetice.. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 16 521 Kč a meziročně vzrostla o 4,4 %. Přitom ve zpracovatelském průmyslu přírůstek představoval jen 2,9 %, takže celkový nárůst byl docílen především zvýšením průměrné mzdy v energetice.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 29,7 mld. Kč. Z toho zhruba dvě třetiny připadají na zpracovatelský průmysl, kde došlo meziročně k mírnému nárůstu v běžných cenách o 0,4 %, když tržby z průmyslové činnosti byly meziročně v této kategorii vyšší o 0,8 %. Problematické je hodnocení vývoje v energetice, kde došlo ke změně v metodickém přístupu a zjištěná data nejsou plně srovnatelná s údaji za minulé období. Proto toto odvětvní nelze podle krajů posuzovat v meziročním vývoji a nelze tedy ani provést hodnocení za celý průmysl..

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (158 subjektů) dosáhl za leden až březen 2005 v běžných cenách 1,5 mld. Kč a proti roku 2004 poklesl o více než čtvrtinu. Dynamika stavební výroby se tak proti minulému roku výrazně zpomalila a až budoucí vývoj ukáže, zda jde o obecný trend nebo jen o důsledek meziročně horších povětrnostních podmínek v druhé polovině čtvrtletí. Svůj vliv mimo to má i snaha stavebních podniků realizovat v loňském roce co největší objemy prací ještě před zavedením nové sazby DPH. Meziroční pokles stavební výroby se téměř rovnoměrně projevil v celé struktuře stavebních prací.

V 1. čtvrtletí 2005 dosáhl průměrný evidenční počet zaměstnanců v uvedené skupině stavebních podniků 8 802 osob (fyzické osoby) a meziročně vzrostl o 7,0 %. Průměrná měsíční mzda ve výši 14 365 Kč znamená mírný meziroční pokles, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti srovnatelnému období minulého roku nižší téměř o 20 %.