Metodické vysvětlivky

Obecné:
%body = procentní body (v grafech, tabulkách i textu)

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti:

Narození

Definice živě narozeného dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č.11/1988 Sb. Za živě narozené dítě se podle této definice považuje plod, který projevil některou ze známek života (dech, akce srdeční, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo nižší než 500 gramů, přežije-li 24 hodin po porodu. Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu známku života a má porodní hmotnost 1 000 gramů a vyšší.

Potraty
Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž:

Reprodukční míry podle věku ženy
Plodnost podle věku: počet živě narozených dětí ženám v daném věku na 1 000 žen téhož věku.

Úhrnná plodnost: průměrný počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let, za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku v daném kalendářním roce zůstaly nezměněny.

Hrubá míra reprodukce: průměrný počet živě narozených děvčat připadajících na jednu ženu ve věku 15-49 let, za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku v daném kalendářním roce zůstaly nezměněny.

Čistá míra reprodukce: průměrný počet živě narozených děvčat připadajících na jednu ženu ve věku 15-49 let, které by se dožily při neměnných mírách plodnosti a úmrtnosti věku své matky v době porodu. K perspektivnímu zachování stacionárního počtu obyvatelstva je nutné, aby čistá míra reprodukce byla rovna jedné.

Potratovost podle věku: počet potratů (všechny druhy) žen v daném věku na 1 000 žen téhož věku.

Úhrnná potratovost: průměrný počet potratů připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let, za předpokladu, že by míry potratovosti v daném kalendářním roce zůstaly nezměněny.

Ukončená těhotenství podle věku: počet ukončených těhotenství (tj. součet živě i mrtvě narozených a všech potratů) žen v daném věku připadajících na 1 000 žen téhož věku.

Úhrnná míra ukončených těhotenství: průměrný počet ukončených těhotenství připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let, za předpokladu, že by míry plodnosti a potratovosti podle věku v daném kalendářním roce zůstaly nezměněny.

Údaje o vzdělání snoubenců se týkají všech sezdaných osob v daném roce, ne tedy pouze svobodných snoubenců.
Věkové příspěvky na naději dožití u žen a u mužů jsou počítány z úmrtnostních tabulek za vybraná (v tomto případě pětiletá) období (1991-1995 a 2001-2005). Z pětiletých průměrů zemřelých a žijících osob byly zkonstruovány úmrtnostní tabulky, kde hlavními ukazateli pro konstrukci příspěvků byli naděje dožití při narození (ex) a tzv. tabulkový počet dožívajících (lx). Od součinu součtu hodnot lx a rozdílu hodnot ex spodní hranice vybraného věkového intervalu, děleného součtem kořenů úmrtnostních tabulek (tabulkové počty dožívajících ve věku 0) za obě sledovaná období, se odečte součin součtu hodnot lx a rozdílu hodnot ex spodní hranice následující věkové skupiny, opět dělený součtem kořenů
úmrtnostních tabulek.

kde:

lx je počet dožívajících, ex naděje dožití při narození a A a B porovnávaná období.

Příspěvky jednotlivých věkových skupin dávají dohromady rozdíl v nadějích dožití při narození mezi sledovanými obdobími.

Věkové příspěvky byly počítány zvlášť za ženy a za muže.

Definice základních ukazatelů za oblast rodiny a domácnosti:

V textu o domácnostech se jedná vždy pouze o ženy a muže v čele domácností. Pro potřeby této genderové analýzy jsou v případě úplných rodin za hlavu rodiny považováni oba partneři, tj. muž i žena.
Domácnost: společně bydlící příbuzné osoby
Úplná rodinná domácnost: manželský pár (resp. druh a družka) bez dětí nebo s dětmi
Neúplná rodinná domácnost: jeden rodič s alespoň jedním dítětem
Vícečlenná nerodinná domácnost: dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných společně hospodařících
Domácnost jednotlivce: jednotlivec (na rozdíl od SLDB zde nejsou zahrnuty osoby přidružené, např. podnájemník)
Osoba v čele domácnosti: v úplné rodině vždy manžel (druh) bez ohledu na to kdo je uživatelem bytu, v neúplných dvougeneračních rodinách vždy rodič, v třígeneračních člen prostřední generace, ve vícečlenných nerodinných domácnostech osoba, která byla vyznačena jako osoba v čele hospodařící domácnosti
Závislé děti: jsou osoby ve věku 0-25 let, které jsou ekonomicky neaktivní a žijí alespoň s jedním rodičem

Ekonomicky aktivní: jsou zaměstnané osoby nebo nezaměstnaní (v textové části se tato data vztahují vždy k osobě v čele domácnosti ve věku 25-49 let)
Údaje o vzdělání osob v čele domácnosti: se vztahují vždy pouze k osobám ve věku 25-49 let

2. Zdraví:

Některá poslední data ze zdravotnické statistiky byla teprve za rok 2004 a někde dokonce za rok 2003. Platí zásada, že uváděná data jsou vždy ta poslední, která byla k disposici.

Lékaři podle hlavního oboru činnosti – Zdroj: Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Ve zpracování podle hlavního oboru činnosti je každý pracovník zařazen dle oboru, kde má nejvyšší úvazek, v případě stejných úvazků podle oboru, ve kterém má vyšší kvalifikaci. Každý lékař je zde zařazen jen jednou – jako fyzická osoba, i v případě, že má úvazek ve více oborech. Uvedená data se týkají evidenčního počtu pracovníků, tj. těch, kteří v dané době vykonávali činnost. Data zahrnují i zubní lékaře.
Profesní skladba pracovníků ve zdravotnictví - Do skupiny „ostatní“ je začleněna i skupina „všeobecné sestry a porodní asistentky“ jejichž průměrný počet v roce 2005 byl 82 249 osob, což reprezentuje zhruba 48 % žen této skupiny a asi 41 % všech žen, zaměstnaných ve zdravotnictví.

Hospitalizace – Zdroj: Národní registr hospitalizovaných. Za jeden případ se považuje každé ukončení hospitalizace na jednom oddělení, ať již hospitalizace skončila propuštěním nebo úmrtím pacienta, či jeho přeložením na jiné oddělení zdravotnického zařízení. V tabulce jsou uvedeni hospitalizovaní na všech odděleních nemocnic všech rezortů. Propuštění a zemřelí z psychiatrických lůžkových zařízení jsou pacienti z psychiatrických oddělení nemocnic a z psychiatrických léčeben včetně Psychiatrického centra v Praze – Bohnicích. Do roku 1997 jde o údaje ze zdravotnických zařízení rezortu zdravotnictví, od roku 1998 ze všech rezortů.
Zhoubné novotvary – údaje jsou čerpány z registru zhoubných novotvarů a zahrnují všechny zhoubné novotvary včetně novotvarů in situ a dg. C 44, což je „jiný novotvar kůže“, který má poměrně častý výskyt, ale úmrtnost na něj je velmi malá.

Průměrné procento pracovní neschopnosti za rok se vypočítá jako podíl počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a průměrného počtu zaměstnanců nemocensky pojištěných, násobený počtem kalendářních dnů v roce.

Průměrný počet nemocensky pojištěných osob – ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Z pojištění ze zákona jsou vyňati: příslušníci ozbrojených sborů z povolání, cizí státní příslušníci (kteří nemají trvalý pobyt na území ČR), zaměstnanci, kteří jsou činní v ČR pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR a zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných se nezahrnují ženy na mateřské dovolené a dříve i vojáci základní vojenské služby.

Počet případů pracovní neschopnosti – údaje se týkají nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz.

Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz – počet kalendářních dnů, po které byli nemocensky pojištění zaměstnanci práce neschopní (na základě hlášení o počátku a ukončení pracovní neschopnosti).

Náklady na zdravotní péči – zjišťování vychází z metodiky OECD-Systém zdravotnických účtů (A System of Health Accounts; SHA), sledují se náklady na zdravotní péči zdravotních pojišťoven z hlediska věku a pohlaví pojištěnce a vybraných diagnóz z Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10). Data pochází z vlastního šetření ČSÚ. Jako průměr je označen vážený aritmetický průměr, kde vahami jsou počty pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách (jedná se o podíl celkových nákladů žen/mužů na celkovém počtu žen/mužů).

3. Vzdělání:

Veškeré údaje o vzdělání v této kapitole, s výjimkou mezinárodních přehledů, vycházejí z databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Údaje o mateřských, základních, středních, vyšších odborných školách a konzervatořích a údaje o pracovnících vysokých škol se získávají prostřednictvím vyčerpávajících šetření na školách, údaje o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol vycházejí z matriky studentů vysokých škol.

4. Práce a mzdy:

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) je zdrojem informací o trhu práce zjišťovaných dotazováním v domácnostech respondentů. Metodika ukazatelů zjišťovaných VŠPS koresponduje s definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO-International Labour Office) a umožňuje mezinárodní srovnatelnost charakteristik trhu práce.

Pracovní síla (Labour Force) zahrnuje všechny osoby 15 leté a starší, které jsou zaměstnané nebo nezaměstnané.

Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kritériem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod.

Podle mezinárodní metodiky jsou mezi zaměstnané zahrnovány:

osoby pracující ve vlastní či rodinné firmě,
profesionální i neprofesionální příslušníci armády, osoby ve výkonu civilní služby,
osoby na mateřské dovolené, které před nástupem pracovaly.

Podle mezinárodní metodiky nejsou mezi zaměstnané zahrnovány:
- osoby na mateřské dovolené, které před nástupem nepracovaly, a osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené - jsou klasifikovány jako nezaměstnané nebo osoby ekonomicky neaktivní podle toho, zda splňují či nesplňují podmínky ILO.

Podle výše uvedené definice jsou např. učni, studenti, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, kteří však v referenčním období odpracovali alespoň 1 hodinu za plat či odměnu nebo měli formální vztah k zaměstnání, považováni za zaměstnané.

Podle okruhu zahrnutých osob se rozlišují zaměstnaní v národním hospodářství celkem a zaměstnaní v civilním sektoru (tj. bez příslušníků armády).

Zaměstnanci (placení zaměstnaní) jsou všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr (v současné legislativní úpravě pracovní smlouva, jmenování a volba), dále dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, popřípadě další smluvní vztahy mimo oblast pracovního práva (např. autorské smlouvy).

Pracující důchodci jsou osoby, jejichž obvyklé postavení odpovídá situaci osob pobírajících důchod a přitom v referenčním období splňovaly kriterium pro zařazení mezi zaměstnané.

Nezaměstnaní jsou všechny osoby 15 leté a starší (bez horní věkové hranice), které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři základní podmínky:

byly bez práce, to znamená, že v referenčním týdnu neodpracovaly ani jednu hodinu za plat či odměnu ani neměly práci, ve které by byly dočasně nepřítomny,
hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání práce prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo aktivní hledání zaměstnání jakýmkoliv jiným způsobem,
byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů. Kromě těchto osob jsou podle definice Eurostatu klasifikovány jako nezaměstnané i osoby, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na pozdější dobu (nejpozději do tří měsíců).

Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní (podle dalších konkrétních charakteristik).

Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení. Jedná se o podíl nezaměstnaných na pracovní síle.

Za dlouhodobě nezaměstnané jsou považovány osoby, které byly v referenčním týdnu nezaměstnané déle než jeden rok.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjadřuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných na součtu osob zaměstnaných a dlouhodobě nezaměstnaných.

Míra zaměstnanosti je vyjádřena podílem zaměstnaných na počtu všech osob 15+.

Míra ekonomické aktivity je konstruována podle metodiky ILO a Eurostatu, tj. jako podíl celkové pracovní síly na počtu osob ve věku 15 a více let.

Rozlišení oblastí na město a venkov bylo provedeno na základě počtu trvale obydlených bytů v obci. Obce s počtem trvale obydlených bytů vyšším než 800 jsou považovány za město.

Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání.

Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní + neumístění uchazeči o zaměstnání).

OKEČ - Údaje o odvětví činnosti jsou členěny podle kategorií Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) platné k 1. 1. 2003. Klasifikace je kompatibilní s mezinárodní klasifikací NACE rev.1.1.

KZAM - Zaměstnání je klasifikováno podle 2. vydání Klasifikace zaměstnání vydaného ČSÚ v roce 1996. Klasifikace je kompatibilní s mezinárodní klasifikací ISCO-88.

Postavení v zaměstnání – je klasifikováno podle klasifikace ICSE-CZ, která je plně kompatibilní s mezinárodní klasifikací ICSE-93.

GPG – Gender Pay Gap – relativní rozdíl mediánu mzdy mužů a žen (vztažený k mediánu mzdy mužů). Vyjadřuje se v %. Vyšší GPG v některé z kategorií nemusí nutně znamenat existenci diskriminace. Z větší části lze rozdíl vysvětlit působením dalších faktorů s odlišnou strukturou u mužů a u žen (kromě vzdělání se jedná například o odvětví, zaměstnání, počet odpracovaných hodin, ad.).

Mediánová hrubá měsíční mzda – představuje prostřední hodnotu vzestupně seřazené řady mezd, nedochází zde (na rozdíl od průměru) ke zkreslení extrémně vysokými či nízkými hodnotami. Mediánová hrubá měsíční mzda zaměstnance se vypočte jako podíl, v němž je čitatel kumulace měsíční hrubé mzdy (včetně prémií a 13. a 14. platů) od počátku roku do konce sledovaného období a jmenovatel počet měsíců od počátku roku do konce sledovaného období. Aby zjišťovaná mediánová hrubá měsíční mzda nebyla ovlivněna zaměstnanci, kteří pracovali na kratší úvazky, zahrnují se do výpočtu jen zaměstnanci s týdenním úvazkem 30 hodin.
Číselné údaje v absolutním vyjádření jsou uváděny v tisících. Rozdíly mezi údajem za celek a součtem dílčích údajů v přílohových tabulkách vyplývají ze skutečnosti, že úhrn není součtem zaokrouhlených dílčích údajů, ale zaokrouhleným celkovým údajem. Absolutní i relativní údaje ve všech textových a přílohových tabulkách a v textu jsou vypočítány z nezaokrouhlených čísel.

Číselné údaje v absolutním vyjádření jsou uváděny v tisících. Rozdíly mezi údajem za celek a součtem dílčích údajů v přílohových tabulkách vyplývají ze skutečnosti, že úhrn není součtem zaokrouhlených dílčích údajů, ale zaokrouhleným celkovým údajem. Absolutní i relativní údaje ve všech textových a přílohových tabulkách a v textu jsou vypočítány z nezaokrouhlených čísel.

Poznámka: V publikacích VŠPS (Trh práce, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šeření pracovních sil – čtvrtletní údaje, roční průměry) jsou zde uváděné údaje podrobněji strukturované z hlediska věku, vzdělání, regionů apod. Tyto publikace naleznete na stránkách ČSÚ na Internetu:
/csu/czso/1-ep-3.

5. Sociální zabezpečení:

Počet a průměrná výše nově přiznaných důchodů podle druhu důchodu a pohlaví

V případě důchodů se pracuje s čísly, která se poskytují podle odpovídajících paragrafů zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (s výjimkou důchodu starobního poměrného) nebo příslušných ustanovení předcházejících předpisů:

starobní plný (§ 29, písm. a)
starobní poměrný (§ 26 zákona č. 100/1988 Sb., § 29, písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.)
starobní předčasný - o 2 roky (§ 30)
starobní předčasný - o 3 roky (§ 31)
invalidní plný (§ 38)
invalidní plný (tzv. invalidita z mládí) (§ 42)
invalidní částečný (§ 43)
vdovský (§ 49, odst. 1)
vdovecký (§ 49, odst. 2)
sirotčí (§ 52)

Průměrný počet osob nemocensky pojištěných

Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Z pojištění ze zákona jsou vyňati: příslušníci ozbrojených sborů z povolání, cizí státní příslušníci (kteří nemají trvalý pobyt na území ČR), zaměstnanci, kteří jsou činní v ČR pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR a zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostná zaměstnání. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných se nezahrnují ženy na mateřské dovolené a vojáci základní služby.

Do roku 1996 byly publikovány údaje o průměrném počtu osob nemocensky pojištěných pouze za předložené výkazy bez dopočtu non-response. Od roku 1997 jsou údaje dopočítávány na celý základní soubor.

Vyplacené dávky státní sociální podpory

Ve vyplacených dávkách státní sociální podpory jsou vykazovány dávky poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny – testované, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu a netestované (nárok na dávky není limitován výší příjmu rodiny), tj. rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Od 1. 7. 1997 začaly být vypláceny tzv. samostatné dávky, tj. příspěvek na teplo (vyplácení bylo ukončeno 30. 6. 2000) a příspěvek na nájemné (vyplácení bylo ukončeno 31. 12. 2000), které byly konstruovány obdobně jako testované dávky státní sociální podpory.

V rámci testovaných dávek byla v roce 2004 vyplacena mimořádná jednorázová dávka příspěvek na dítě ve výši 3 874 mil. Kč. Naopak byl v tomto roce ukončen příspěvek na dopravu a mezi dávkami netestovanými byly ukončeny dávky zaopatřovacího příspěvku, v souvislosti s ukončením základní vojenské služby.

6. Soudnictví, kriminalita:

Obviněno – počet osob, proti kterým byla u soudu podána obžaloba (návrh na potrestání).

Odsouzeno – počet osob, proti kterým byl vydán soudem odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.

Stíháno – počet osob, jejichž trestní stíhání vedené podle §160 trestního řádu bylo ve sledovaném roce ukončeno.

Stíhané osoby celkem tvoří osoby stíhané pro ostatní násilné činy celkem, mravnostní trestné činy celkem, majetkové trestné činy celkem, ostatní kriminální činy celkem, zbývající kriminalitu celkem, hospodářské trestné činy celkem, vojenské činy a činy proti ústavnímu zřízení celkem. Vraždy jsou zahrnuty pod ostatní násilné činy celkem.

Obžalováno – počet osob, na něž byla podána obžaloba podle §176 trestního řádu (po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný).

Zkrácené řízení – počet osob, u kterých bylo ve sledovaném roce ukončeno zkrácené přípravné řízení podle §179a trestního řádu.

Navrženo na potrestání – počet osob, na které byl u soudu podán návrh na potrestání podle §179c trestního řádu.

Majetkové trestné činy zahrnují podvod, zpronevěra, neoprávněné užívání cizí věci, zatajení věci, poškozování cizí věci, ostatní majetkové trestné činy.

Vraždy celkem zahrnují vraždy loupežné, sexuální, motivované osobními vztahy, vraždy na objednávku, vraždy novorozence matkou a vraždy ostatní.

Mravnostní trestné činy zahrnují znásilnění, pohlavní zneužívání v závislosti, pohlavní zneužívání ostatní, komerční formu sexuálního zneužívání v závislosti, komerční formu sexuálního zneužívání ostatní, ostatní pohlavní úchylky, ohrožování mravnosti, ohrožování pohlavní nemocí, ublížení na zdraví pohlavní nemocí, ublížení na zdraví pohlavní nemocí z nedbalosti, kuplířství, soulož mezi příbuznými, obchodování s lidmi, ostatní mravnostní trestné činy.

Pohlavní zneužití v závislosti – trestný čin, kdy někdo zneužije závislosti osoby mladší osmnácti let, nebo osoby svěřené jeho dozoru, přiměje ji k mimomanželské souloži, nebo takové osoby, zneužívaje její závislosti jiným způsobem pohlavně zneužije.

7. Veřejný život a rozhodování:

Volby do Senátu Parlamentu ČR se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásady většinového volebního systému v jednomandátových volebních obvodech. Volební obvody byly stanoveny v příloze volebního zákona tak, že každý z nich zahrnuje území republiky s průměrně 127 tisíci obyvateli. Volí se každé dva roky vždy jedna třetina senátorů na šestileté volební období. Právo volit mají státní občané ČR, kteří alespoň ve druhý den voleb dosáhnou věku nejméně 18 let a nenastala u nich zákonem stanovená překážka ve výkonu volebního práva. Pokud kandidát získal více než 50 % z celkového počtu platných hlasů ve volebním obvodu, byl zvolen senátorem, pokud žádný z kandidátů nedosáhl této hranice, senátor zvolen nebyl a v takovém volebním obvodu se konalo druhé kolo voleb. V něm však již nekandidovali všichni kandidáti, ale jen ti dva, kteří v prvním kole získali nejvíce platných hlasů. Naposledy se senátní volby konaly ve dnech 27. - 28. října 2006.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se konaly 2. - 3. června 2006 na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích. Ústavou byl stanoven počet volených poslanců (mandátů) na 200. V příloze zákona bylo stanoveno 14 volebních krajů tak, že se shodovaly s krajským členěním ČR. Bylo umožněno volit i v zahraničí, kde byly vytvářeny volební místnosti u zastupitelských úřadů a generálních konzulátů ČR. Voliči byli státní občané ČR, kteří alespoň ve druhý den voleb dosáhli věku nejméně 18 let a nenastala u nich zákonem stanovená překážka ve výkonu volebního práva.

První volby do Evropského parlamentu po vstupu České republiky do Evropské unie (1. května 2004) na území České republiky proběhly ve dnech 11. - 12. června 2004. Do Evropského parlamentu se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásad poměrného zastoupení. V těchto prvních volbách se v České republice volilo 24 poslanců na pětileté volební období. Volebním územím, v rámci něhož se tyto mandáty rozdělovaly, byla celá Česká republika. Poslancem Evropského parlamentu mohl být zvolen každý občan České republiky nebo některé z dalších členských zemí Evropské unie, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let, nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům a splňoval zákonem stanovené podmínky pro výkon aktivního volebního práva, zejména pokud jde o skutečnost, že byl nejméně 45 dnů před druhým dnem voleb veden v evidenci obyvatel podle zvláštního předpisu. Aktivní volební právo bylo limitováno dosažením věku 18 let alespoň druhý den voleb, své právo však volič mohl uplatnit, jen když u něj nenastaly zákonem uvedené překážky ve výkonu volebního práva.

Volby do zastupitelstev krajů se konaly 5. - 6. listopadu 2004 na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásady poměrného systému. Volby se nekonaly v kraji Praha, protože funkci zastupitelstva kraje zde plní zastupitelstvo hlavního města Prahy, volené podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Počet mandátů v zastupitelstvu kraje byl pro tyto volby stanoven na základě počtu obyvatel kraje k 1. lednu 2004 tak, že se volilo 45, 55 nebo 65 členů zastupitelstva. Voliči byli státní občané ČR, kteří alespoň ve druhý den voleb dosáhli věku nejméně 18 let a nenastala u nich zákonem stanovená překážka ve výkonu volebního práva. Své právo volit mohl volič uplatnit pouze ve volebním okrsku v obci, kde byl přihlášen k trvalému pobytu a zapsán do stálého seznamu voličů.

Volby do zastupitelstev v obcích se konaly v termínu 20. - 21. října 2006 na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Právo volit měli státní občané České republiky, kteří nejpozději v den voleb (případně druhý den voleb) dosáhli věku nejméně 18 let, měli v obci trvalý pobyt a nenastala u nich některá z překážek ve výkonu volebního práva. Volič mohl hlasovat výhradně ve volební místnosti toho volebního okrsku, v němž měl trvalý pobyt, zapsán mohl být pouze v jednom seznamu voličů. Počet volených členů obecního zastupitelstva se pohyboval v závislosti na počtu obyvatel obce od 5 do 55, do zastupitelstva hl. m. Prahy se volilo 70 členů. Stanovený počet mandátů v zastupitelstvu byl volebním stranám rozdělen v jednom skrutiniu na základě poměrného systému s použitím volebních dělitelů.

* * *

Úplné výsledky voleb v podrobných územních pohledech jsou dostupné na internetové adrese www.volby.cz a v publikacích ČSÚ vydávaných podle Edičního plánu roku 2005 v tematické skupině 4 – OBYVATELSTVO, VOLBY, podskupině 42 – Volební statistika.

Statistiky soudnictví a policejní statistiky užívají staré regionální klasifikace (před přechodem na 14 krajů).

8. Věda a technologie, informační společnost:

Údaje o počtu zaměstnanců výzkumu a vývoje byly získány z výsledků pravidelného ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji, které se vztahuje na všechny ekonomické subjekty, které provádějí výzkum a vývoj (systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití) jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet jejich zaměstnanců.

Evidenční počet zaměstnanců k 31. 12. ve fyzických osobách (Head Count) vypovídá o evidenčním počtu osob aktivních ať už plně nebo částečně ve výzkumných a vývojových činnostech (výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, a dále techničtí, administrativní a ostatní pomocní pracovníci na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách).

Výzkumní pracovníci – zabývají se koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů, nebo takové projekty řídí.

Techničtí a ekvivalentní pracovníci (dále jen techničtí pracovníci) – účastní se výzkumu a vývoje uskutečňováním vědeckých a technických úkolů, aplikováním konceptů a provozních metod, obvykle za dohledu výzkumných pracovníků.

Další pomocní pracovníci (dále jen ostatní) – jsou řemeslníci, sekretářky a úředníci, kteří se podílí na výzkumných a vývojových činnostech nebo jsou začleněni do takových prací, zahrnuti jsou i manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji.

Podnikatelský sektor zahrnuje všechny firmy, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu.

Vládní sektor je složen z orgánů státní správy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství.

Sektor vyššího odborného a vysokého školství (dále jen sektor vyššího školství) obsahuje univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání. Zahrnuje také všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené nebo spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. Tento sektor není samostatným institucionálním sektorem (SNA), byl odděleně identifikován OECD pro svou důležitou roli ve výzkumu a vývoji.

Neziskové instituce sloužící domácnostem (dále jen neziskový sektor) zahrnují soukromé nebo poloveřejné instituce, které nejsou založeny s primárním cílem tvorby zisku, dále sem patří soukromé osoby a domácnosti. Jsou to např. spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí, nadace, náboženské společnosti apod.

Doktorské vzdělání – dosažení stupně V (doktorské vzdělání dosažené absolvováním studia v doktorském studijním programu, postgraduálním studiu nebo vědeckou výchovou „PhD., Dr., DrSc., CSc.“) podle Klasifikace kmenových oborů vzdělávání (dále jen KKOV).

Vysokoškolské vzdělání – dosažení stupně T (vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním magisterských, inženýrských a lékařských studijních programů vysokých škol) nebo stupně R (vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním bakalářských studijních programů vysokých škol) podle KKOV.

Vyšší odborné vzdělání – dosažení stupně N (vyšší vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů vyšších odborných škol, konzervatoří a tanečních konzervatoří; pomaturitní studium specializační a inovační) podle KKOV.

Doktorské vzdělání, vysokoškolské vzdělání a částečně vyšší odborné vzdělání tvoří tzv. terciární vzdělání.

Úplné střední a střední odborné vzdělání (dále jen střední) – dosažení stupně H, J, K, L a M podle KKOV.

Ostatní nižší vzdělání – dosažení stupně A, B, C, D, E podle KKOV.

Přírodní vědy – matematické a počítačové vědy (pouze software), fyzikální, chemické a biologické vědy, nauka o zemi a příbuzné vědy životního prostředí.

Technické vědy – stavební inženýrství, elektroinženýrství, elektronika (pouze hardware) a ostatní inženýrské vědy a technologie (chemické, kosmonautické, strojní, potravinářské, metalurgické, oděvní apod.).

Lékařské vědy – základní medicína, klinická medicína, zdravotní vědy a další příbuzné disciplíny.

Zemědělské vědy – zemědělství, lesnictví, rybářství a příbuzné vědy, veterinární lékařství.

Sociální vědy – psychologie, ekonomie, vzdělávání a výcvik a ostatní sociální vědy (antropologie, etnografie, demografie, zeměpis, řízení, právo, lingvistika, politické vědy, sociologie apod.).

Humanitní vědy – historie, jazyky a literatura, filozofie, umění, historie umění, náboženství apod.

Vědní oblast, v níž jsou převážně zabezpečovány výzkumné a vývojové práce, určuje zpravodajská jednotka.

Využívání PC a Internetu:

Údaje uvedené v této části publikace vycházejí ze statistického šetření o využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) v domácnostech a mezi jednotlivci (fyzickými osobami), které provedl Český statistický úřad ve 2. čtvrtletí 2006. Toto šetření je založeno na obdobném šetření probíhajícím v členských zemích Evropské unie (Community Survey on ICT Usage in households and by individuals 2006) a navázalo na šetření z let 2005, 2004, 2003 a 2002.

Šetření bylo realizováno v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), což umožnilo propojení se socio-demografickými charakteristikami osob v jednotlivých domácnostech. Jednalo se o šetření na výběrovém vzorku téměř 5 000 domácností a 10 000 jednotlivců ve věku 10 let a více.
V poslední době došlo k úpravě metodiky u zjišťovaného věku, kdy místo od 15 jsou respondenti dotazováni od 16 let věku.

Osobní počítač zahrnuje všechny typy osobních počítačů tj.: stolní počítač, přenosný počítač a počítač do dlaně.

Nákup přes internet – objednání zboží nebo služeb elektronickou cestou přes internet (www stránky). Rozhodnutí o uskutečnění nákupu na základě informací získaných přes internet ještě neznamená nákup přes internet. Musí dojít k on-line objednání zboží nebo služby elektronickou cestou přes internet.

* * *

Další informace z oblasti statistik vědy a technologie a informační společnosti lze získat z publikací ČSÚ (např. Věda, technika a informační společnost z hlediska genderu vydaná v rámci Samostatného oddělení specifických statistik obyvatelstva), vydávaných podle Edičního plánu hlavně v tematické skupině 9 - SLUŽBY, podskupině 96 - Věda a výzkum a 97 - Informační společnost.