Úvod

Tato studie se zabývá nominální a reálnou konvergencí České republiky k zemím EU–15¹ 1995–2003. Analýza vychází z obecně přijímaného pojetí nominální a reálné konvergence, podle něhož se nominální konvergencí rozumí sbližování domácích komparativních cenových úrovní příslušných zemí; reálná konvergence je pak zpravidla definována jako sbližování hodnoty HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní síly. Cílem práce je prokázat, že:

nominální konvergence je podmíněna konvergencí reálnou a
reálná konvergence nespočívá jen ve sbližování hodnoty HDP na obyvatele v paritě kupní síly, nýbrž je dána také konvergencí „kvalitativních“ charakteristik ekonomiky.

Domácí komparativní cenová úroveň je vyjádřena prostřednictvím koeficientu CPL (Comparative Price Level), který je vypočten jako podíl kurzu dle parity kupní síly a nominálního měnového kurzu. Nominální konvergence tak může být tažena jak vysokou mírou domácí inflace při relativně nízké míře zahraniční inflace a stabilním nominálním kurzu, tak i zhodnocením nominálního kurzu při relativně podobných hodnotách domácí a zahraniční míry inflace.

Analýza vychází především z údajů oficiálního statistického úřadu Evropské komise (Eurostat). Způsob výpočtu komparativní cenové úrovně navazuje na metodiku používanou v rámci Evropského srovnávacího programu, jenž je realizován v kooperaci Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a pomoc (OECD). V každé relativně homogenní skupině spotřebních výdajů se vybere reprezentativní vzorek výrobku, popřípadě služby. Porovnáním cen zvolených vzorků v jednotlivých zemích vznikají individuální cenové poměry, které jsou agregovány přiřazením vah jednotlivým skupinám spotřebních výdajů. Výsledkem je kurz dle parity kupní síly na bázi srovnatelného koše zboží a služeb, jenž se použije při výpočtu domácí komparativní cenové úrovně, která bude v této studii vyjádřena ve vztahu k průměrné cenové úrovni zemí EU–15.

Pokud jde o reálnou konvergenci, studie využívá rovněž údajů Eurostatu. Avšak kromě hodnoty HDP na obyvatele v paritě kupní síly pracuje analýza ve zvětšené míře také s produktivitou práce, která je definována jako HDP v paritě kupní síly připadající na jednu odpracovanou hodinu. Takto vypočtená produktivita práce je následně vyjádřena jako relativní veličina ve vztahu k průměrné úrovni produktivity práce v zemích EU–15. Důvodem je teoreticky bezprostřednější vztah mezi relativní úrovní produktivity práce a domácí komparativní cenovou úrovní.

_____

Domácí cenová úroveň bude tedy vyjádřená v relaci k průměrné cenové úrovni zemí, jež tvořily Evropskou unii před tzv. „velkým rozšířením“. Jde o tyto země - Německo, Francie, Itálie, Belgie, Holandsko, Lucembursko, Velká Británie, Irsko, Dánsko, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Finsko a Rakousko. v letech