Metodické vysvětlivky

Oddíl A: Cizinci evidovaní

V tomto oddílu jsou uvedeny údaje o cizincích, jež v České republice pobývají na základě víza nad 90 dnů, případně s povolením k trvalému pobytu. Pokud není uvedeno jinak, jedná se o stavy, tj. počty těchto osob (s příslušným typem pobytu) k určitému datu uvedeném v textu.

Mezi cizince s délkou pobytu nad 1 rok jsou zahrnuti cizinci pobývající v České republice ke stanovenému datu po dobu delší jednoho roku (včetně), a to opět na základě víza nad 90 dnů, případně s povolením k trvalému pobytu.

Vymezení pobytu cizince v ČR

Vstup, pobyt a vycestování z území České republiky je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Cizinec smí na území ČR pobývat přechodně nebo trvale. Policie může z důvodů stanovených zákonem nevydat cizinci vízum k pobytu (přechodnému i trvalému).

Přechodný pobyt

Zastupitelský úřad uděluje na žádost cizince vízum k přechodnému pobytu. Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva o zrušení vízové povinnosti anebo vláda svým nařízením či v jiných zvláštních případech stanovených zákonem (Kupříkladu jestliže je ve výkonu vazby či trestu umístěn v policejní cele, anebo je-li mladší 15 let

a hospitalizován a přicestoval s jiným cizincem, v jehož dokladu je zapsán.). V ostatních případech je přechodný pobyt cizinců upraven různými druhy pobytových víz. V zásadě zákon rozlišuje tzv. krátkodobé či dlouhodobé vízum.

„Krátkodobé“ vízum do 90 dnů je udělováno zastupitelským úřadem na žádost cizince. Může být jednorázové či vícenásobné (podle účelu) a opravňuje k pobytu po dobu v něm uvedenou. Doba platnosti víza je 180 dnů, celková délka pobytu nesmí překročit stanovenou dobu 90 dnů. Krátkodobé vízum lze na žádost cizince prodloužit, jestliže podá žádost v době platnosti víza a předloží zákonem stanovené náležitosti, ale součet doby předchozího a prodlouženého pobytu nesmí překročit stanovenou dobu platnosti krátkodobého víza, tj. 90 dnů.

V mimořádných případech vymezených v zákoně (účast na řízení u orgánu státu, účast na pohřbu osoby blízké, likvidace živelní pohromy, pobyt na území ve veřejném zájmu ČR) může být na hraničním přechodu policií vydáno vízum do 90 dnů s maximální platností do 5 dnů.

„Dlouhodobé“ vízum nad 90 dnů uděluje policie a vydává zastupitelský úřad na žádost cizince za účelem vyžadujícím pobyt delší nežli 90 dnů, pokud se nejedná o pobyt za účelem strpění pobytu či dočasné ochrany. Zastupitelský úřad uvede účel pobytu. Dlouhodobě je cizinec oprávněn pobývat na území ČR po dobu stanovenou vízem. Doba platnosti víza je určována dobou potřebnou k dosažení účelu pobytu (studium, podnikání, zaměstnání atd.), nejdéle na dobu jednoho roku. Tato doba mohla být do okamžiku přistoupení k EU opakovaně prodloužena o 365 dnů, pokud trval stejný účel pobytu. (Od 1. 5. 2004 se prodloužení u občanů třetích zemí nahrazuje udělením povolení k dlouhodobému pobytu. Taková data se však v publikaci nevyskytují.) Policie prodlužovala dobu platnosti víza podle účelu (např. v případě prodloužení povolení k zaměstnání na dobu výkonu opakovaně povoleného zaměstnání). V případě změny účelu pobytu je cizinec povinen vycestovat a žádat o vystavení pobytového víza mimo území na jakémkoli zastupitelském úřadu ČR. Současná právní úprava umožňuje více účelů pobytu.

Občané Slovenské republiky podléhali podle Nařízení vlády České republiky ze dne 8. března 2000 č. 77/2000 Sb., o vydávání potvrzení o přechodném pobytu občanům Slovenské republiky, zvláštnímu režimu. Státnímu občanu SR, který pobýval na území ČR, se na jeho žádost vydávalo potvrzení o přechodném pobytu s platností nejdéle do 365 dnů. V žádosti se jménem, datem narození a číslem cestovního dokladu občana SR se přikládal doklad potvrzující účel pobytu. Potvrzení o přechodném pobytu vydával místně příslušný orgán cizinecké a pohraniční policie ČR.

Trvalý pobyt

Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti na 15 let. Povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území je vydáváno v souladu

s mezinárodními dokumenty o lidských právech zejména za účelem sloučení rodiny, jestliže manžel, příbuzný v pokolení přímém nebo sourozenec cizince má trvalý pobyt na území ČR a je občanem ČR anebo azylantem. Výčet důvodů je podle novely pobytového zákona taxativní. Zahrnuje i humanitární důvody a možnost udělení trvalého pobytu z důvodů zahraničně politického zájmu České republiky.

Po osmi letech nepřetržitého pobytu na území ČR na vízum nad 90 dnů nebo na vízum za účelem poskytnutí dočasné ochrany může požádat o povolení k trvalému pobytu cizinec, který žádá o vydání povolení k pobytu za účelem společného soužití s cizincem, který již má povolení k trvalému pobytu. Důvody jsou taxativně vymezeny zákonem a týkají se sloučení rodiny. Po deseti letech nepřetržitého pobytu na území je oprávněn požádat o trvalý pobyt každý cizinec.

Věková struktura (kap. 1.5.-1.8.)

Skupina cizinců je v textu členěna na osoby v produktivním věku (tj. ve věkovém rozmezí 15-64 let, včetně) a složku mimo produktivní věk, totiž předproduktivní, dětskou (1-14 let) a postproduktivní (65 a více let).

Účel pobytu (kap. 1.9.)

Zde uvedené účely pobytu vycházejí z mezinárodní taxonomie migračních toků, tj. původní účely pobytů zjišťované Cizineckou a pohraniční policií ČR byly na tuto taxonomii převedeny. Rozlišovány jsou následující účely pobytu:

studium a praxe
podnikání na živnostenský list
účast v právnické osobě
zaměstnání
ostatní ekonomické aktivity
volné právo usídlení (krajané..)
usídlení (povolení k trvalému pobytu)
rodinní příslušníci a sloučení rodiny
azylanti
žadatelé o azyl; humanitární statut; dočasná ochrana
osoby bez platných povolení čekající na repatriaci
jiné

Cizinci vzdělávající se v České republice (kap. 2.1.)

Údaje o cizincích studujících v České republice na některém z typů škol byly převzaty z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Ekonomicky aktivní cizinci (kap. 2.2.)

Údaje o ekonomicky aktivních cizincích, konkrétně o občanech Slovenska registrovaných úřady práce a o počtech cizinců s povolením k zaměstnání v České republice jsou poskytovány Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Druhým zdrojem dat pro tuto část bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jež dodalo údaje o počtech cizinců vlastnících v České republice živnostenské oprávnění.

Oddíl B: Cizinci sečtení

V tomto oddílu jsou zveřejněny údaje o cizincích vycházející z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů provedeného k 1. 3. 2001. Jako cizinci byly vymezeny osoby s výhradně jiným než českým státním občanstvím, dále osoby bez státního občanství a rovněž osoby s dvojím občanstvím, z nichž žádné nebylo státním občanstvím České republiky.

S ohledem na odlišný zdroj dat, je nutné uvědomit si, že se jedná o jiný soubor cizinců než je tomu v oddílu A. Celkové počty těchto cizinců jsou ve srovnání s počty cizinců evidovanými znatelně nižší, sečtené byly především osoby zakládající zde rodiny, s vyšším dosaženým stupněm vzdělání a trvalým pobytem. Tento fakt je nutno vzít v úvahu při interpretaci dat týkajících se všech v textu zmíněných státních občanství.

Věková struktura (kap. 3.6.)

viz. cizinci evidovaní

Národnost (kap. 3.8.)

Údaj o národnosti vyplnil každý ve sčítacím listu dle svého rozhodnutí. Národností se rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Pro určení národnosti není rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou občan převážně používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Na každém rovněž bylo, zda se přihlásil k více národnostem nebo k žádné. Národnost dětí do 15 let se řídila podle rodičů.

Jako komplex české, moravské či slezské národnosti byly označeny národnosti: česká, moravská či slezská, jež se vyskytovaly samostatně či v kombinaci s jinými.

Místo pobytu (kap. 3.9.)

Oblast: rozumí se územní členění na základě NUTS2, tj. rozlišujeme následující oblasti:

CZ01 – Praha
CZ02 – Střední Čechy (kraj Středočeský)
CZ03 – Jihozápad (kraj Jihočeský, Plzeňský)
CZ04 – Severozápad (kraj Karlovarský, Ústecký)
CZ05 – Severovýchod (kraj Liberecký, Královéhradecký, Pardubický)
CZ06 – Jihovýchod (kraj Vysočina, Jihomoravský)
CZ07 – Střední Morava (kraj Olomoucký, Zlínský)
CZ08 – Moravskoslezsko (kraj Moravskoslezský)

Právní důvod užívání bytu (kap. 3.11.)

Byt ve vlastním domě: je většinou v rodinném domku, může být i ve vlastním bytovém domě

Byt v osobním vlastnictví: je byt, který byl převeden do osobního vlastnictví (většinou v bytovém domě). Vlastník bytu je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt v osobním vlastnictví nemůže být v rodinném domku (byt ve vlastním rodinném domku musí být vždy vyznačen jako byt ve vlastním domě)

Byt nájemní: je byt užívaný na základě nájemní smlouvy, dekretu. Jako byty nájemní se vedou i byty lidových bytových družstev (LBD), pokud dosud nebyly převedeny do osobního vlastnictví, byty podnikové, vojenské aj. Jako nájemní označila byt i osoba, která bydlí v podnájmu, v pronajatém bytě. Nájemní byty mohou být i v rodinných domcích, resp. celý rodinný domek může být jako nájemní

Vzdělání (kap. 4.1.)

Veškeré údaje o vzdělání jsou počítány za osoby starší 15 let (včetně) tak, aby nedocházelo k umělému navyšování osob se základním vzděláním a ke snižování podílu osob se vzděláním vysokoškolským. Zjišťováno bylo nejvyšší dosažené vzdělání, přičemž nebylo podstatné, jakou formou bylo příslušné vzdělání dosaženo (denní, dálkové studium atp.).

Charakteristika jednotlivých stupňů vzdělání v podobě uvedené ve sčítacích listech, a to v příslušných jazykových mutacích, je k dispozici na stránkách ČSÚ, v oddílu zaměřeném na Sčítání lidu, domů a bytů (v kap. Metodika a organizace sčítání lidu); přímá adresa je následující:

https://csu.gov.cz/scitani-2011

Ekonomická aktivita (kap. 4.2.)

Veškeré údaje týkající se ekonomické aktivity cizinců (typu, druhu ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání) byly získávány ze souboru cizinců v produktivním věku, tj. ve věkovém rozmezí 15-64 let (včetně).

Typy ekonomické aktivity (kap. 4.2.1.)

Osoby v produktivním věku byly rozděleny v následující skupiny:

A: ekonomicky aktivní:

Zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní: osoby, jež byly v rozhodný okamžik sčítání v placeném zaměstnání jako zaměstnanci, zaměstnavatelé, podnikatelé a samostatně činné osoby. Do této kategorie patřily rovněž osoby ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody

Pracující důchodci

Pracující studenti a učni: zahrnuje studenty a učně, pokud byli k datu sčítání v placeném zaměstnání, bez ohledu na to, o jak velký pracovní úvazek se jednalo, a přestože se zabývali převážně studiem

Ženy na mateřské dovolené: ženy na mateřské dovolené v trvání maximálně 28, resp. 37 týdnů, kterým trval pracovní poměr

Nezaměstnaní: osoby, které v rozhodný okamžik sčítání byly bez práce

B: ekonomicky neaktivní:

Osoby v domácnosti

Nepracující důchodci

Žáci, studenti, učni a závislé osoby

Ostatní s vlastním zdrojem obživy: osoby, které neměly příjem ze zaměstnání, ale žily z jiných finančních zdrojů, např. z úspor, rent, stipendií, z výnosu majetku, sociálních příspěvků apod. Zahrnuty byly rovněž ženy a muži na rodičovské dovolené, pokud pobírali rodičovský příspěvek

Postavení v zaměstnání (kap. 4.2.2.)

Na otázku ve sčítacím listu odpovídaly pouze zaměstnané osoby.

Zaměstnavatelé: osoby, které v rámci své podnikatelské činnosti zaměstnávaly jednu nebo více osob – zaměstnanců

Zaměstnanci v pracovním a služebním poměru: osoby s pracovním poměrem na dobu určitou i neurčitou, zaměstnanci jmenovaní nebo volení a zaměstnanci ve služebním poměru

Ostatní zaměstnanci: osoby, které byly zaměstnány na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce

Samostatně činní (včetně podnikatelů bez zaměstnanců): osoby s podnikatelským oprávněním, které nezaměstnávaly v rámci svého podnikání žádné další osoby – zaměstnance. Jednalo se o osoby zapsané v obchodním rejstříku, v živnostenském rejstříku (živnostenský list, koncese), osoby podnikající na základě zvláštních předpisů (lékaři, veterináři, advokáti, znalci, auditoři, umělci aj.), osoby provozující zemědělskou činnost podle zvláštních předpisů

Mezi ostatní typy postavení v zaměstnání byly zařazeni:

Členové produkčních družstev: členové výrobních, zemědělských, případně jiných produkčních družstev. Do této kategorie nepatřili řádní zaměstnanci těchto družstev ani členové spotřebitelských družstev

Pomáhající rodinní příslušníci: osoby, jež pracovaly na jiném základě než pracovněprávním vztahu. Pokud byli rodinní příslušníci zaměstnáni v rodinném podniku na základě např. pracovní smlouvy, vyznačili se jako zaměstnanci v pracovním poměru

Jiné: zahrnuje osoby ekonomicky neaktivní (viz. výše), nezaměstnané a nezjištěné

Druh zaměstnání (kap. 4.2.2.)

Na otázku ve sčítacím listu odpovídaly osoby v produktivním věku, a to pouze ekonomicky aktivní (včetně nezaměstnaných, u kterých se otázky týkaly posledního zaměstnání), nikoli osoby ekonomicky neaktivní. Kategorie ze sčítání byly zahrnuty pod sedm následujících skupin:

řídící a manažérské profese: např. zákonodárci a vyšší státní úředníci; vedoucí a řídící pracovníci organizací, podniků, společností; zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí, obchodní agenti atp.

ostatní duševní pracovníci: vědci, technici, architekti, právníci, duchovní, učitelé, úředníci atp.

pracovníci ve zdravotnictví, sociální pracovníci: odborníci v lékařských oborech, zdravotní sestry, ošetřovatelé, sociální pracovníci, atp.

pracovníci ve službách: průvodci, prodavači, pracovníci ve stravování, atp.

řemeslníci, kvalifikovaní manuální pracovníci: malíři, kominíci, svářeči, kováři, nástrojáři, zámečníci, mechanici, kvalifikovaní dělníci v zemědělství atp.

pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci: pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech, zemědělství, průmyslu atp.

ostatní