Komentář

Komentář

OBYVATELSTVO

V 1. pololetí roku 2008 došlo k obratu v přírůstku (úbytku) obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje mírně zlepšily. Počet narozených dětí se zvýšil, vzrostl však i celkový počet zemřelých. I přes nárůst počtu zemřelých se saldo přirozené měny obyvatelstva zvýšilo a obrátilo tak nepříznivou bilanci prvního čtvrtletí. Počet přistěhovalých do kraje na rozdíl od předchozího roku převýšil počet vystěhovalých (poprvé od roku 2001), takže migrační saldo dosáhlo kladné hodnoty. Celkový populační přírůstek (úbytek) sice oproti stejnému období minulého roku poklesl, přesto však v kraji přibylo 169 obyvatel.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj obvyklý. Přirozeným přírůstkem přibyli obyvatelé v okresech Ostrava – město, Nový Jičín a Opava, stěhováním v okresech Frýdek-Místek a Opava. Počet obyvatel tak vzrostl (ať už z toho či onoho důvodu ve čtyřech okresech kraje, pouze okresy Bruntál a Karviná vykázaly pokles počtu obyvatel a to shodně v obou ukazatelích (migraci i přirozené měně).

Počet sňatků se ve srovnání s 1. pololetím 2007 nezměnil – bylo jich přesně 2 439, zatímco počet rozvodů vykázal nárůst meziročně o 40 případů. Počet potratů meziročně vzrostl, nárůst počtu umělých přerušení těhotenství však vzrostl jen nepatrně (o 2,3 %).

K 30. 6. 2008 měl kraj 1 250 066 obyvatel, z toho 612 212 mužů a 637 854 žen, je tedy i nadále nejlidnatějším krajem v celé ČR.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. pololetí 2008 přes 335 tis. osob (fyz.), což bylo o 2,8 % (9 133 osob) více než ve stejném období minulého roku. Tento nárůst výrazně předčil úroveň celé ČR (nárůst o 1,1 %) a byl vlastně za krajem Jihočeským druhým nejvyšším v celé republice. Moravskoslezský kraj se tak „dotáhl“ na kraj Jihomoravský, který je celkově druhý s minimálním náskokem 346 zaměstnanců.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2008 proti srovnatelnému období předchozího roku o 8,6 % (1 658 Kč) a činila na fyzické osoby 20 933 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané dokonce 21 446 Kč (nárůst o 8,5 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci republiky vykazovalo Hl. město Praha (28 616 Kč), které jako jediné přesáhlo celorepublikový průměr. Moravskoslezský kraj se umístil na čtvrtém místě (před ním jsou ještě kraje Středočeský a Plzeňský). Intenzitou růstu kraj zaostal za celorepublikovou úrovní, byl spolu s krajem Středočeským pátý od konce.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 2. čtvrtletí 2008 více než 563 tis. osob, z toho bylo 324 tis. mužů (57,6 %) a 239 tis. žen (42,4 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 13,7 tis. osob (tj. 2,5 %) vyšší.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 7,1 tis. osob. Došlo tak k mírnému nárůstu četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně zvýšil o přibližně stovku osob (1,4 %). Z počtu 25,8 tis.osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 88,0 % žen.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 56,9 % a proti druhému čtvrtletí 2007 se zvýšila o 0,9 bodu. I tak je ale nižší než celorepublikový průměr, nižší míru ekonomické aktivity vykazuje pouze kraj Liberecký.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 2. čtvrtletí 2008 celkem 46,2 tis. osob (z toho 27,2 tis, tj. 58,9 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 2,6 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 0,6 bodu na 7,6 %. I přes tento pokles vykazuje Moravskoslezský kraj nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti, v tomto ukazateli již zaostal i za krajem Ústeckým (který ještě ve 2. pololetí roku 2007 dosahoval hodnot přes 10 %). Ve srovnání s ostatními kraji podle pohlaví pak vychází, že v Moravskoslezském kraji je lepší situace u mužů, kde předstihl nejen zmiňovaný kraj Ústecký, ale také kraj Karlovarský.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 6. 2008 přes 54,5 tis.osob (z toho 29,8 tis., tj. 54,7 % žen) a proti stejnému období roku 2007 se snížil o 17 837 osob.

Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 8,0 %, tj. o 2,66 bodu méně než před rokem. Tímto je v Moravskoslezském kraji pouze jediný okres s mírou nezaměstnanosti přes 10 % - okres Karviná (11,85 %). Moravskoslezský kraj se tak možná pomalu odpoutává ode dna tabulky registrovaných měr nezaměstnanosti, jeho náskok na kraj Ústecký již dosáhl 1,32 procentního bodu. V kraji je sice nejvíce nezaměstnaných (blíží se mu pouze kraje Ústecký a Jihomoravský), ale je třeba připomenout, že se jedná o nejlidnatější kraj v celé ČR. I některé okresy si výrazně polepšily co se míry nezaměstnanosti týče. Nový Jičín tak poskočil ve srovnání s ostatními okresy o celých 19 příček vzhůru a je na 32. místě – tedy v první, úspěšnější polovině okresů, Frýdek-Místek si polepšil o sedm míst (je 54.), Ostrava – město o čtyři (je 68.), Opava o dvě (je 62.). Pouze okres Karviná zůstává na svém předposledním místě a okres Bruntál (byť snížil nezaměstnanost o 1,86 bodu) poklesl o jedno místo (je 71.).

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 23,1 %, a počet občanů se zdravotním postižením o 14,9 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 6. 2008 přesně 1 614, což bylo o 619 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 23,5 % z celkového počtu neumístěných, což je o 2,3 procentního bodu více než ve stejném měsíci 2007.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 15 428, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 3,5 uchazeče (loni 7,7). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 6 059 (64,7 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 73 (56,6 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 6. 2008 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 238,5 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 4 625 (tj. o 2,0 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 175 tis. subjektů, tj. 73,2 % z celkového počtu), dále bylo 18 830 společností s ručením omezeným (7,9 %), 12 290 fyzických osob ostatních nezapsaných v obchodním rejstříku (5,2 %), 6 203 samostatně hospodařících rolníků (2,6 %), 5 545 sdružení (2,3 %), 4 494 zahraničních osob (1,9 %) a 3 803 společenství vlastníků jednotek (1,6 %). Ostatních právních forem bylo méně než jedno procento. Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 2 425 subjektů. Výrazně vzrostl i počet společností s ručením omezeným (o 993 společností), zahraničních osob (o 621 osob) a akciových společností (o 585 společností).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců přes 64 % subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo. Žádného zaměstnance neuvádělo 23,0 % subjektů. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,6 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2008 již 5 726 stavebních ohlášení a povolení (v orientační hodnotě 19 196 mil. Kč b.c.), tj. o 799 povolení (16,2 %) více než před rokem. Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 62,4 %, stavby k ochraně životního prostředí 10,7 % a ostatní stavby 26,9 %. Na celkovém počtu stavebních ohlášení a povolení převažoval u staveb bytových i nebytových podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou o 16,6 bodu.

Nejvíce bylo vydáno stavebních ohlášení a povolení celkem v okrese Frýdek-Místek, přes tisíc stavebních ohlášení a povolení však bylo vydáno i v okresech Opava a Ostrava – město. I v počtu nových staveb bytových vede okres Frýdek-Místek, změn stavby před dokončením je však zdaleka nejvíc v okrese Opava. Stejná situace je i v případě staveb nebytových. Staveb na ochranu životního prostředí se začíná stavět nejvíce v okrese Karviná. Nejméně aktivním je pak ve všech ukazatelích okres Bruntál. Ve srovnání mezikrajovém je Moravskoslezský kraj jedním z nejaktivnějších (počtem stavebních ohlášení a povolení jej předstihují jen kraje Středočeský a Jihomoravský, meziročním nárůstem pak kraje Plzeňský a Vysočina.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 1. pololetí roku 2008 vyšší než před rokem v důsledku nárůstu počtu zahájených bytů v rodinných i bytových domech, pokles naopak zaznamenaly počty zahájených nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům a domy s pečovatelskou službou a pensiony. Výrazný nárůst také zaznamenaly modernizace bytového fondu. Naprosto shodný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů (včetně struktury). Počet rozestavěných bytů byl k 30. 6. 2008 vyšší než před rokem.

Bytová výstavba je tradičně nejaktivnější v okrese Frýdek-Místek, nicméně tentokrát je nárůst patrný u všech okresů kraje s výjimkou okresu Opava, u bytů dokončených se pak ke klesající tendenci přidal i okres Nový Jičín.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. pololetí roku 2008 bylo v kraji prodáno 53,7 tis. tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 49,4 % a ječmen 29,3 %. V obou případech však podíl na prodejích v celé ČR činil méně než 5 %. Významnější podíl na celorepublikových prodejích zaznamenaly prodeje kukuřice na zrno (5,4 %), zelenina (13,5 %) a především technická cukrovka (75,4 %). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostly objemy prodejů všech obilovin (s výjimkou ječmene), prudce však poklesl objem prodejů zeleniny (v kraji i celorepublikově).

Výroba masa dosáhla více než 14 tis. tun, z toho připadalo přes 13 tis. tun na maso vepřové a necelý jeden tisíc tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2007 se výroba masa celkem a i ve většině základních druhů v kraji snížila. Opačný trend zaznamenaly pouze marginální položky – skopové, jehněčí a koňské maso, jichž se v kraji vyprodukovalo kolem 2 tun. To neodpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku, kde vyrobené objemy zůstaly zhruba na úrovni předchozího roku, u mas hovězího a telecího došlo dokonce k meziročnímu nárůstu.

PRŮMYSL

V lednu až červnu roku 2008 pracovalo v kraji 236 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2007 vzrostl o 4,5 % (o 5 584 osob), přičemž v odvětví výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků se zvýšil o 24,4 %, v odvětví těžba ostatních nerostných surovin o 20,6 %, nejvyšší absolutní nárůst zaznamenalo odvětví výroba dopravních prostředků a zařízení o 1 986 zaměstnanců a odvětví výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, kde přibylo 1 079 zaměstnanců. Naopak ke snížení počtu zaměstnanců došlo v průmyslovém odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody o 1 079 zaměstnanců (o 16,2 %) a u těžby energetických surovin o 592 zaměstnanců, tj. o 3,4 %. Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 10,4 % a dosáhla tak průměrné výše 24 252 Kč.

V mezikrajovém srovnání (v Moravskoslezském kraji je přes 9 % průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci) vychází kraj jako největší zaměstnavatel v celé ČR, přičemž nárůst počtu zaměstnanců byl vyšší než celorepublikový průměr (vyšší nárůst zaznamenaly pouze tři kraje). V oblasti mezd je situace o něco horší, Moravskoslezský kraj je svou absolutní výší mezd sice nad celorepublikovou úrovní (ta činí 23 406 Kč), ale je až třetí za Hl. městem Praha a Středočeským krajem. Nárůst mezd sice překonal celorepublikový průměr o jednu desetinu procentního bodu, ale byl pouze čtvrtým nejvyšším mezi kraji.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2008 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 10,1 % a dosáhly tak hodnoty téměř dvou set miliard korun. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 12,2 % a to nejvíce v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody o 63,1 %, pokles zaznamenalo pouze odvětví výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, a to o 0,4 % a odvětví výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken, kde pokles činil 20,2 %.

STAVEBNICTVÍ

V 1. pololetí 2008 vzrostl v 278 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 7,5 %. V tuzemsku bylo provedeno 94,4 % z celkového objemu “S“. Nejaktivnější byl jako vždy okres Ostrava – město, kde sídlila téměř polovina firem s nadpolovičním podílem na celkovém objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv. Nejméně aktivní byl naopak okres Nový Jičín, kde sídlí více stavebních firem než v okrese Bruntál, ale jejich výkony byly v 1. pololetí roku nižší. Navíc zaznamenaly pokles (stejně jako v okresech Opava a Bruntál). Počtem stavebních firem s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji je Moravskoslezský kraj na třetím místě mezi kraji ČR, objemem stavebních také. Lépe jsou na tom jen Hl. město Praha a kraj Jihomoravský.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2008 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo vyšší než u „S“. Nejvyšší nárůst zde zaznamenal okres Frýdek-Místek, naopak největší pokles byl v okrese Bruntál. Nárůst ZSV o 9,1 % byl sice vyšší než celorepublikový průměr o 0,9 procentního bodu, ale byl ve srovnání s ostatními kraji pouze průměrný.

V období hodnoceného pololetí vzrostl ve stavebnictví v kraji počet zaměstnanců o 0,3 %, což bylo způsobeno růstem počtu zaměstnanců v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín, ostatní okresy zaznamenaly pokles stejně jako údaj za celou ČR. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem o 12,1 % vyšší a překonala nárůst produktivity práce z „S“ o 4,9 bodů a ze ZSV o 3,3 bodů. Obdobný vývoj zaznamenala i celá ČR.

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku přes 327 tis. hostů, z čehož bylo téměř 68 tis. nerezidentů. Tak jako v předchozích obdobích dávali nerezidenti v drtivé většině případů přednost ubytování v hotelích, zatímco u rezidentů není tato převaha tak výrazná. Z hlediska rezidentů byla velmi zajímavá ostatní ubytovací zařízení (26,6 %), nerezidenti v nich byli ubytováni pouze v 9,4 % případů. Zajímavé na celorepublikovém srovnání je, že více než třetina příjezdů se týká Prahy, druhý pak je kraj Jihomoravský s 8,8 %. Podíl našeho kraje pak činí 5,5 % z celé ČR.

Z nerezidentů pak se v hromadných ubytovacích zařízeních na území kraje ubytovávali především Slováci (20,9 % nerezidentů), Poláci (16,9 %) a Němci (13,4 %).