Komentář

Komentář

V 1. čtvrtletí roku 2006 pokračoval úbytek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulých let se ukazatele populačního vývoje poněkud zlepšily. Jako vždy ubylo nejvíce obyvatel v okrese Ostrava – město, na čemž měla hlavní podíl migrace. V okrese Frýdek-Místek obyvatel vlivem migrace přibylo. Počet narozených dětí opět vzrostl (nejvyšší hodnota od roku 2001) a celkový počet zemřelých poklesl (opět nejlepší výsledek od roku 2001). Díky tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva snížilo na pouhých –142 obyvatel (i zde se jedná o nejlepší výsledek od roku 2001). Pokles počtu obyvatel přirozenou měnou vykázaly kromě našeho pouze tři další kraje: Plzeňský, Královéhradecký a Zlínský. Počet přistěhovalých do kraje stejně jako ve srovnávaném období předchozích let nepřevýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty avšak nižší než v uplynulých letech. V rámci kraje pak změnilo bydliště téměř 8 tisíc osob. Mimo kraj se lidé stěhovali hlavně do zbytku ČR (10x více nežli do zahraničí), u přibyvších jsou počty přistěhovalých ze zahraničí a z ostatní ČR téměř stejné. V rámci ČR vykázal kromě našeho kraje záporné migrační saldo pouze kraj Zlínský. Celkový populační úbytek v Moravskoslezkém kraji se ztlumil. Celkový úbytek obyvatel byl 740 obyvatel, což je nejméně od roku 2003.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj obdobný jako v předchozích letech. Nejvíce obyvatel ubylo v okresech Ostrava – město (úbytek hlavně migrací) a Karviná, přirozený přírůstek byl pouze v okresech Nový Jičín a Opava, stěhováním přibylo nejvíce osob v okrese Frýdek-Místek.

Ve srovnání s 1. pololetími předchozích let se snížil počet sňatků (nejméně od roku 2001), poklesl však také počet rozvodů na nejnižší úroveň od roku 2001. Počet sňatků tak převýšil počet rozvodů. V 1. pololetí 2006 také bohužel vzrostl počet potratů (byť jen velmi mírně).

K 31. 3. 2006 měl kraj 1 250 029 obyvatel, z toho 611 198 mužů a 638 831 žen, takže náš kraj zůstává nejlidnatějším krajem v ČR.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. pololetí 2006 celkem přes 318 tis. osob (fyz.), což bylo o 1,3 % (4 760 osob) více než ve stejném období minulého roku. Celkový přírůstek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech byl vyšší než v celé České republice (zde byl 1,2 %). U přepočtených osob je situace obdobná, v kraji činil nárůst 1,4 %, v celé ČR pak opět 1,2 %. V Moravskoslezském kraji nejvíce vzrostly počty zaměstnanců v uvedených subjektech v oboru Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (nárůst o 28,0 % fyz. osob), naproti tomu největší pokles zaznamenal obor Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů, kde počet zaměstnanců poklesl na 84,1 %, tedy na 694 zaměstnanců, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2006 proti srovnatelnému období předchozího roku o 7,1 % (1 186 Kč) a činila na fyzické osoby 17 959 Kč, což je o 1 525 Kč méně než činí celorepublikový průměr. I tak je náš kraj na 4. místě v celé ČR (lépe je na tom jen Praha, Středočeský kraj a kraj Plzeňský). V přepočtu na plně zaměstnané pak průměrná mzda v kraji činí 18 394 Kč (nárůst o 7,0 %). V členění podle oborů v kraji nejvíce rostly mzdy v oboru Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (nárůst o 18,4 %). Pokles se dotkl pouze dvou odvětví - Recyklace druhotných surovin a Spoje, v nichž výše mzdy činila pouze 95,0 %, resp. 98,6 % mezd ve stejném období minulého roku.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 2. čtvrtletí 2006 celkem 531,7 tis. osob, z toho bylo 298,6 tis. mužů (56,2 %) a 233,1 tis. žen (43,8 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 5,5 tis. osob, tj. 1,0 %, nižší. Zaměstnanost mužů klesla o 0,9 %, zatímco zaměstnanost žen vzrostla o 0,2 %.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 13,0 tis. osob. Pokračoval tak nárůst četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně opět zvýšil, tentokrát o 0,6 tis. osob (o 4,8 %), a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od stejného čtvrtletí roku 2001. I zde více vzrostl počet žen. Z počtu 30,9 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 79,9 % žen. Opět jde o nejvyšší hodnoty od 2. čtvrtletí roku 2001.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 57,3 %, což bylo méně než ve 2. čtvrtletí roku 2005. Je to stejná hodnota jako ve 2. čtvrtletí roku 2004 a nejnižší za sledované období (roky 2001 až 2006).

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 2. čtvrtletí 2006 celkem 77,6 tis. osob (z toho 40,9 tis., tj. 52,7 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 10,6 tis. osob a dosáhl tak nejnižšího počtu od roku 2002 (porovnávána byla vždy stejná čtvrtletí daného roku, aby se vyloučily sezónní vlivy). Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 1,4 bodu na 12,7 % (nejlepší hodnota v příslušném čtvrtletí od roku 2002).

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 6. 2006 téměř 89 tis. osob (z toho přes 46 tis., tj. 52,2 % žen) a proti stejnému období roku 2005 se snížil o 7 302 osob. Porovnáním ke stejnému datu předchozích let lze zjistit, že počet nezaměstnaných je nejnižší od roku 2001.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 13,02 %, tj. o 1,31 bodu méně než před rokem. Pokles se projevil ve všech okresech kraje. Nejvíce poklesla v okresech Bruntál a Frýdek-Místek (přes 2 procentní body), nejméně v okresech Nový Jičín a Opava (pokles o méně než 0,5 procentního bodu). Nejhorší situace je trvale v okrese Karviná (17,94 %), nejlépe si vede tentokrát okres Nový Jičín, který ve vedení vystřídal Opavu. Z porovnání s ostatními kraji v České republice vyplývá známý fakt: náš kraj je mírou nezaměstnanosti druhý nejhorší v celé ČR (hůře je na tom pouze kraj Ústecký) a v počtu nezaměstnaných Moravskoslezský kraj dokonce vede. V našem kraji je téměř pětina všech nezaměstnaných v celé České republice. Srovnáme-li okresy, pak ani „premiant“ kraje (Nový Jičín) nedosahuje úrovně ČR (míra nezaměstnanosti 8,82 % za ČR), v Novém Jičíně pak 9,25 %, což je 54. místo v pelotonu okresů (vloni 58. místo). Okres Opava je 61. (vloni 57.), Frýdek-Místek 62. (vloni 66.), Bruntál 69. (vloni 74.) Ostrava – město 74. (vloni 73.) a trvale předposlední je okres Karviná. Každý z okresů Ostrava – město a Karviná pak mají více nezaměstnaných než celé Hlavní město Praha!

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 6,3 % (nejméně od roku 2003) a počet občanů se zdravotním postižením o 0,6 %, což je nejlepší výsledek od roku 2002 (porovnávána byla vždy stejná data daného roku aby se vyloučily sezónní vlivy). Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 6. 2006 necelé 4 tisíce, což bylo o 16,0 % méně než před rokem a nejméně od roku 2001 (opět ve srovnání k poslednímu červnu daného roku). Osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti tvořily 20,0 % z celkového počtu neumístěných, což je o 0,7 procentního bodu méně než ve stejném měsíci roku 2005.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 6 716, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 13,2 uchazečů (loni 33,6). Jde o nejlepší výsledek k posledním červnu od roku 2000. Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 3 859 (o 134,9 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 42 (o 221,1 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 6. 2006 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, téměř 230 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 2 236 (tj. o 1,0 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 171 tis. subjektů, tj. 74,4 % z celkového počtu). Počet jednotek v této skupině rostl meziročně v letech 2001 až 2004 o cca 5 tisíc ročně, zatímco v letech 2005 a 2006 je meziroční nárůst 607 jednotek. Dále v registru bylo 6 505 samostatně hospodařících rolníků (2,8 %), přičemž dalších 1 779 fyzických osob je zaregistrováno jako zemědělský podnikatel. V registru je dále 17 025 společností s ručením omezeným (7,4 %), 1 342 akciových společností (0,6 %), 1 314 družstev (0,6 %), 64 státních podniků a 3 726 zahraničních osob (1,6 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právních forem Společnost s ručením omezeným (o 677 jednotek, tj. 4,1 %), Fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku (607 jednotek, tj. 0,4 %). Porovnáme-li počty jednotek v okresech, pak nejvíce jednotek (28,7 %) je v Ostravě – městě, následují okresy Frýdek-Místek (17,7 %) a Karviná (17,4 %), Opava (15,0 %), Nový Jičín (12,9 %) a Bruntál (8,3 %). Zcela jiný pohled dostaneme, pokud porovnáme počet jednotek v RES s počtem obyvatel. Nejvíce ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel je v okrese Ostrava – město (213,2), na druhém místě je ale okres Bruntál (192,3) následovaný Opavou (191,4) a Novým Jičínem (185,8), pak následuje Frýdek-Místek (178,8) a nejméně aktivní je okres Karviná se 145,5 ekonomickými jednotkami na 1 000 obyvatel. Průměru za celou Českou republiku (234,7) se však blíží pouze okres Ostrava – město. Náš kraj pak má nejnižší počet ekonomických subjektů na tisíc obyvatel ze všech krajů.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo Maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (22,0 % všech subjektů). Činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelskými činnostmi pak 18,2 %, Průmyslem (OKEČe C, D, E) se zabývá 12,6 % subjektů, zemědělstvím necelých 5 % subjektů.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2006 celkem 5 048 stavebních povolení (v orientační hodnotě 11 239 mil. Kč b. c.), tj. o 198 povolení (o 3,8 %) méně než před rokem. Jako obvykle na tom měly největší podíl stavby – budovy, celkem 61,3 %. Počet stavebních povolení na novou výstavbu byl cca poloviční oproti změnám dokončených staveb, přičemž staveb bytových bylo povoleno vystavět (či stavebně upravit) skoro dvakrát více než staveb nebytových. Podíl staveb na ochranu životního prostředí byl 12,9 % (méně než ve stejném období loňského roku).

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek (jako každoročně), kde chtějí postavit i nejvíce nových bytových staveb. Nejvíce změn dokončených staveb však hodlají provést v okresech Opava a Ostrava – město a staveb na ochranu životního prostředí v okrese Opava (stejně jako vloni).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 1. pololetí roku 2006 vyšší o 32,6 % než před rokem v důsledku nárůstu počtu zahájených bytů v rodinných a bytových domech a nástavbách, vestavbách a přístavbách k bytovým domům. Po loňské odmlce se navíc opět začaly budovat byty v domech s pečovatelskou službou, a to v okresech Frýdek-Místek, Karviná a Nový Jičín. Ve srovnání s ostatními kraji náš kraj vyniká v nárůstu počtu zahájených bytů, srovnáme-li však počty zahájených bytů s počty obyvatel v jednotlivých krajích, je situace výrazně horší. Ve srovnání s počtem obyvatel se začíná stavět nejméně bytů ze všech krajů (0,98 bytu na 1 000 obyvatel, což je poloviční číslo ve srovnání s celou ČR). Nejlepší je situace v okrese Frýdek-Místek (ale ani zde se nedosahuje republikových 1,97 bytu na 1 000 obyvatel), nejhorší pak okres Ostrava – město (0,54 bytu na 1 000 obyvatel).

Rozdílný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se proces dokončování zpomalil na pouhých 81,3 % hodnoty 1. pololetí předchozího roku. Nebyl dokončen ani jediný byt v bytových domech či domě s pečovatelskou službou. Nejvíce bytů dokončili v okrese Opava (kde jejich počet oproti minulému roku ještě vzrostl), nejméně pak v okrese Bruntál (kde i tak zaznamenali nárůst počtu dokončených bytů o 4,4 %). Počtem dokončených bytů je celý kraj na šestém místě a v porovnání na počet obyvatel je úplně poslední.

K 31. 3. 2006 klesl i počet rozestavěných bytů.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. pololetí 2006 bylo v kraji prodáno 65 690 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 45,1 % a ječmen 43,1 %. Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej zeleniny, které bylo prodáno 4 592 tun, což představovalo 24,0 % z celkového prodeje v republice. Podíl prodejů ostatních plodin na ČR s výjimkou ječmene (6,4 %) nepřesáhl 5 %. Proti stejnému období minulého roku vzrostly výrazně prodeje zeleniny a ječmene, prodej pšenice zaznamenal naopak pokles. Prodej obilovin celkem se oproti 1. pololetí loňského roku nezměnil.

Výroba masa dosáhla 15 519 tun, z toho připadalo téměř 14 tisíc tun na maso vepřové a přes 1,6 tisíce tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2005 se výroba masa celkem snížila v celé struktuře. Tím ještě více poklesl podíl našeho kraje na celkové produkci masa v ČR.

PRŮMYSL

V lednu až březnu 2006 pracovalo v kraji 210 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2005 vzrostl o 1,4 % (o 1 621 osob), při čemž v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení se zvýšil o 46,5 % (o 1 016 osob). I další čtyři odvětví zaznamenaly nárůst počtu zaměstnanců, ten však nepřekročil 10 %. Ostatní odvětví zaznamenaly pokles počtu zaměstnanců, který však také nepřesáhl 10 %. Ve srovnání s celou ČR vykázal náš kraj podobný trend (nárůst), byť v celé ČR byl nárůst o 0,3 procentního bodu větší. Šest krajů zaznamenalo větší růst zaměstnanosti v průmyslu, největší nárůsty byly v krajích Libereckém a Vysočině (v obou případech přes 10 %). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 6,3 % a dosáhla tak hodnoty 20 544 Kč, což je za Prahou a Středočeským krajem třetí nejvyšší průměrná mzda. I zde však její nárůst pokulhával za nárůstem mezd v celorepubli-kovém průměru. Méně vzrostly mzdy pouze v krajích Ústeckém, Karlovarském a Královéhradeckém.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2006 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 7,3 %. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 7,6 % a to nejvíce v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení o 216,4 % a Výroba dopravních prostředků a zařízení o 34,6 %, největší pokles pak zaznamenalo odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků o 7,6 %. Porovnáme-li tržby (ať už celkové či pouze z průmyslové činnosti) v rámci celé České republiky, je náš kraj ne druhém místě za krajem Středočeským, v nárůstech tržeb však je na pátém místě od konce. Méně vzrostly tržby pouze v krajích Zlínském a Karlovarském (a v Jihočeském a Královéhradeckém kraji dokonce poklesly). Porovnáme-li tržby na počet zaměstnanců, dostane se náš kraj na 5. místo.

STAVEBNICTVÍ

V 1. pololetí 2006 vzrostl v 258 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 9,9 %. Objemy vzrostly ve všech okresech kraje, nejvíce v okrese Bruntál (o 104,6 %), nejméně v okrese Karviná (o 1,6 %). Nárůst překonal i celorepublikový průměr o 3,4 procentního bodu. Ve srovnání s ostatními kraji je náš kraj na 6. místě. Porovnáme-li však produktivitu práce z „S“ v běžných cenách, dostane se náš kraj na místo deváté s hodnotou hluboko pod celorepublikovám průměrem. V tuzemsku bylo provedeno 95,6 % z celkového objemu “S“ (ve stejném období minulého roku pak 98,1 %, vzrostl tedy objem prací v zahraničí), z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2006 proti shodnému období předchozího roku zvýšil o 12,9 %. Nejvíce se na něm podílely okresy Bruntál (nárůst o 89,7 %) a Frýdek-Místek (nárůst o 29,8 %). Pokles naopak zaznamenal pouze okres Karviná (o 0,6 %). Vývoj v našem kraji opět předstihl vývoj v celé České republice (růst o 7,2 %).

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. V našem kraji počet zaměstnanců stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji vzrostl o 2,2 % (v celé ČR pak o 0,9 %). Produktivita práce z „S“ stejně jako ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 4,8 % vyšší a její nárůst překonal růst produktivity o 1 procentní bod. Celá Česká republika pak zaznamenala vývoj opačný (mzdy rostly pomaleji než produktivita, byť o pouhou desetinu procentního bodu).

CESTOVNÍ RUCH

Hromadná ubytovací zařízení v našem kraji zaznamenala v 1. pololetí 2006 celkem 302 386 příjezdů hostů, z nichž se 55,3 % ubytovalo v hotelech, 15,3 % v pensionech a 29,3 % v ostatních ubytovacích zařízeních. Z toho bylo 50 020 nerezidentů, kteří se však ve třech čtvrtinách případů ubytovávali v hotelech.

Z mezikrajového srovnání vyplývá, že se náš kraj stal cílem 5,2 % tuzemských delších cest (4 a více noclehů – tedy dovolené) a 6,5 % tuzemských kratších cest (1 – 3 noclehy). Přitom nejčastějším cílem těchto cest byly kraje Jihočeský, Středočeský a Královéhradecký.