Komentář

Komentář

V 1. čtvrtletí roku 2006 pokračoval úbytek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulých let se ukazatele populačního vývoje poněkud zlepšily. Jako vždy ubylo nejvíce obyvatel v okrese Ostrava – město. V okrese Frýdek-Místek obyvatel přibylo. Počet narozených dětí opět vzrostl (nejvyšší hodnota od roku 2002) a celkový počet zemřelých poklesl (opět nejlepší výsledek od roku 2002). Díky tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva snížilo na pouhých –167 obyvatel (i zde se jedná o nejlepší výsledek od roku 2002). Ostatní kraje v rámci ČR jsou v obdobné situaci (pokles počtu obyvatel přirozenou měnou) kromě kraje Karlovarského. Počet přistěhovalých do kraje stejně jako ve srovnávaném období předchozích let nepřevýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty avšak nižší než před rokem. V rámci kraje pak změnilo bydliště přes 4 tisíce osob. Mimo kraj se lidé stěhovali hlavně do zbytku ČR (10x více nežli do zahraničí), u přibyvších jsou počty přistěhovalých ze zahraničí a z ostatní ČR téměř stejné. V rámci ČR vykázal kromě našeho kraje záporné migrační saldo pouze kraj Zlínský. Celkový populační úbytek v Moravskoslezkém kraji se ztlumil. Celkový úbytek obyvatel byl jen mírně přes 500 obyvatel, což je nejméně od roku 2002.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj obdobný jako v předchozích letech. Nejvíce obyvatel ubylo v okresech Ostrava – město (úbytek hlavně migrací) a Karviná, přirozený přírůstek byl pouze v okrese Nový Jičín, stěhováním přibylo nejvíce osob v okrese Frýdek-Místek.

Ve srovnání s 1. čtvrtletími předchozích let se snížil počet sňatků (nejméně od roku 2002) a počet rozvodů vykázal naopak nárůst (nejvíce od roku 2002). V našem kraji se tak v 1. čtvrtletí rozvedlo dvakrát více párů, než kolik jich uzavřelo sňatek. I to je nejhorší výsledek od roku 2002. V 1. čtvrtletí 2006 také bohužel vzrostl počet potratů a to těsně nad úroveň 1. čtvrtletí roku 2004.

K 31. 3. 2006 měl kraj 1 250 265 obyvatel, z toho 611 194 mužů a 639 071 žen, takže náš kraj zůstává nejlidnatějším krajem v ČR.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. čtvrtletí 2006 celkem téměř 317 tis. osob (fyz.), což bylo o 1,3 % (4 064 osob) více než ve stejném období minulého roku. Celkový přírůstek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech byl vyšší než v celé České republice (zde byl 1,1 %). U přepočtených osob je situace obdobná, v kraji činil nárůst 1,4 %, v celé ČR pak opět 1,1 %. V Moravskoslezkém kraji nejvíce vzrostly počty zaměstnanců v uvedených subjektech v oboru Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (nárůst o 21,9 % fyz. osob), naproti tomu největší pokles zaznamenal obor Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi, kde počet zaměstnanců poklesl na 64,2 %, tedy na 165 zaměstnanců.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2006 proti srovnatelnému období předchozího roku o 7,4 % (téměř 1 200 Kč) a činila na fyzické osoby 17 235 Kč, což je o 1 668 Kč méně než činí celorepublikový průměr. I tak je náš kraj na 4. místě v celé ČR (lépe je na tom jen Praha, Středočeský kraj a kraj Liberecký). V přepočtu na plně zaměstnané pak průměrná mzda v kraji činí 17 648 Kč (nárůst o 7,3 %). V členění podle oborů v kraji nejvíce rostly mzdy v oboru Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním (nárůst o 35,3 %). Pokles se dotkl pouze jediného odvětví - Recyklace druhotných surovin, v němž výše mzdy činila pouze 84,5 % mezd ve stejném období minulého roku.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2006 531,9 tis. osob, z toho bylo 299,4 tis. mužů (56,3 %) a 232,5 tis. žen (43,7 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 8,1 tis. osob, tj. 1,5 %, vyšší. Zaměstnanost mužů vzrostla o 0,8 % a zaměstnanost žen o 2,6 %.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 14,3 tis. osob. Pokračoval tak nárůst četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně zvýšil o 3,5 tis. osob (o 32,4 %) a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od stejného čtvrtletí roku 2001. I zde více vzrostl počet žen. Z počtu 31,1 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 78,1 % žen. Opět jde o nejvyšší hodnoty od 1. čtvrtletí roku 2001.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 57,8 %, což je stejný výsledek jako v 1. čtvrtletí roku 2005. Je to sice více než ve stejném čtvrtletí roku 2004, ale méně než v předchozích letech.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil v 1. čtvrtletí 2006 celkem 82,0 tis. osob (z toho 43,1 tis., tj. 52,6 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 6,8 tis. osob a dosáhl tak nejnižšího počtu od roku 2001 (porovnávána byla vždy stejná čtvrtletí daného roku aby se vyloučily sezónní vlivy). Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 1,1 bodu na 13,4 % (nejlepší hodnota v příslušném čtvrtletí od roku 2002).

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 31. 3. 2006 téměř 98 tis. osob (z toho přes 48 tis., tj. 49,5 % žen) a proti stejnému období roku 2005 se snížil o 6 993 osob. Porovnáním ke stejnému datu předchozích let lze zjistit, že počet nezaměstnaných je nejnižší od roku 2002.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 14,22 %, tj. o 1,26 bodu méně než před rokem. Pokles se projevil ve všech okresech kraje. Nejvíce poklesla v okrese Frýdek-Místek, nejméně v okrese Opava. Nejhorší situace je trvale v okrese Karviná (18,62 %), nejlépe si vede tentokrát okres Nový Jičín (ve stejném období minulého roku na tom byla nejlépe Opava). Z porovnání s ostatními kraji v České republice vyplývá známý fakt: náš kraj je mírou nezaměstnanosti druhý nejhorší v celé ČR (hůře je na tom pouze kraj Ústecký) a v počtu nezaměstnaných Moravskoslezský kraj dokonce vede. Srovnáme-li okresy, pak ani „premiant“ kraje (Nový Jičín) nedosahuje úrovně ČR (míra nezaměstnanosti 8,82 % za ČR), v Novém Jičíně pak 10,81 %, což je 54. místo v pelotonu okresů (vloni 59. místo). Okres Opava je 58. (vloni 56.), Frýdek-Místek 62. (vloni 67.), Ostrava – město 69. (vloni 72.), Bruntál 73. (vloni 74.) a trvale předposlední je okres Karviná. Každý z okresů Ostrava – město a Karviná pak mají více nezaměstnaných než celé Hlavní město Praha!

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 5,9 % a počet občanů se zdravotním postižením o 0,9 %, což jsou nejlepší výsledky od roku 2002 (porovnávána byla vždy stejná data daného roku aby se vyloučily sezónní vlivy). Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 31. 3. 2006 téměř 6 tisíc, což bylo o 15,9 % méně než před rokem a nejméně od roku 2001 (opět ve srovnání k poslednímu březnu daného roku). Osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti tvořily 21,5 % z celkového počtu neumístěných, což je o 0,4 procentního bodu méně než ve stejném měsíci roku 2005.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 4 979, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 19,6 uchazečů (loni 37,9). Jde o nejlepší výsledek k posledním březnu od roku 2000. Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 2 214 (80,1 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 33 (o 143,5 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 31. 3. 2006 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 229,6 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 2 619 (tj. o 1,2 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 170 tis. subjektů, tj. 74,0 % z celkového počtu). Počet jednotek v této skupině rostl meziročně v letech 2001 až 2004 o cca 5 tisíc ročně, zatímco v letech 2005 a 2006 je meziroční nárůst pod tisíc jednotek. Dále v registru bylo 6 654 samostatně hospodařících rolníků (2,9 %), 16 832 společností s ručením omezeným (7,3 %), 1 334 akciových společností (0,6 %), 1 303 družstev (0,6 %), 66 státních podniků a 3 671 zahraničních osob (1,6 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právních forem (nepočítáme-li Zemědělské podnikatele – fyzické osoby, u kterých jde o změnu způsobu registrace) Společnost s ručením omezeným (nárůst o 455 jednotek, tj. o 3,1 %), Společenství vlastníků jednotek (nárůst o 355 jednotek, tj. o 13,6 %) a Zahraniční osoba (nárůst o 448 jednotek, tj. o 13,9 %). Vzrostl i počet Družstev, Fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku a Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Porovnáme-li počty jednotek v okresech, pak nejvíce jednotek (28,8 %) je v Ostravě – městě, následují okresy Frýdek-Místek (17,7 %) a Karviná (17,4 %), Opava (15,0 %), Nový Jičín (12,9 %) a Bruntál (8,3 %). Zcela jiný pohled dostaneme, pokud porovnáme počet jednotek v RES s počtem obyvatel. Nejvíce ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel je v okrese Ostrava – město (213,3), na druhém místě je ale okres Bruntál (192,1) následovaný Opavou (190,9) a Novým Jičínem (185,4), pak následuje Frýdek-Místek (178,6) a nejméně aktivní je okres Karviná se 145,6 ekonomickými jednotkami na 1 000 obyvatel. Průměru za celou Českou republiku (233,7) se však blíží pouze okres Ostrava – město. Náš kraj pak má nejnižší počet ekonomických subjektů na tisíc obyvatel ze všech krajů.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo Maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (21,6 % všech subjektů). Průmyslem (OKEČe C,D,E) se zabývá 12,8 % subjektů, zemědělstvím necelých 5 % subjektů.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2006 celkem 2 143 stavebních povolení (v orientační hodnotě 4 689 mil. Kč b.c.), tj. o 125 povolení (5,5 %) méně než před rokem. Jako obvykle na tom měly největší podíl stavby – budovy, celkem 57 %. Počet stavebních povolení na novou výstavbu byl cca poloviční oproti změnám dokončených staveb, přičemž staveb bytových bylo povoleno vystavět (či stavebně upravit) skoro dvakrát více než staveb nebytových. Podíl staveb na ochranu životního prostředí byl 15,5 % (méně než ve stejném období loňského roku).

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek (jako každoročně kromě stejného období roku 2005), kde chtějí postavit i nejvíce nových bytových staveb. Nejvíce změn dokončených staveb však hodlají postavit v okrese Ostrava - město a staveb na ochranu životního prostředí v okrese Opava (stejně jako vloni).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 1. čtvrtletí roku 2006 vyšší o 41,8 % než před rokem v důsledku nárůstu počtu zahájených bytů v bytových domech a nástavbách, vestavbách a přístavbách k rodinným i bytovým domům. Po loňské odmlce se navíc opět začaly budovat byty v domech s pečovatelskou službou a to v okresech Frýdek-Místek, Karviná a Nový Jičín. Ve srovnání s ostatními kraji náš kraj vyniká v nárůstu počtu zahájených bytů, srovnáme-li však počty zahájených bytů s počty obyvatel v jednotlivých krajích, je situace výrazně horší. Ve srovnání s počtem obyvatel se méně bytů začíná stavět pouze v Libereckém kraji.

Rozdílný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se proces dokončování zpomalil na pouhých 78,9 % hodnoty 1. čtvrtletí předchozího roku. Nebyl dokončen ani jediný byt v bytových domech či domě s pečovatelskou službou. Nejvíce bytů dokončili v okrese Opava (kde jejich počet oproti minulému roku ještě vzrostl), nejméně pak v okrese Bruntál (kde i tak zaznamenali nárůst počtu dokončených bytů o 33,3 %). Počtem dokončených bytů je celý kraj na jednom z posledních míst a v porovnání na počet obyvatel je úplně poslední (spolu s krajem Zlínským).

K 31. 3. 2006 klesl i počet rozestavěných bytů.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. čtvrtletí 2006 bylo v kraji prodáno 42 854 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílel ječmen 43,9 % a pšenice 43,4 %. Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej zeleniny, které bylo prodáno 4 167 tun, což představovalo 30,1 % z celkového prodeje v republice. Podíl prodejů ostatních plodin na ČR s výjimkou ječmene (7,1 %) nepřesáhl 5 %.

Výroba masa dosáhla 7 991 tun, z toho připadalo přes 7 tisíc tun na maso vepřové a přes 900 tun na maso hovězí a telecí. V porovnání s rokem 2005 se výroba masa celkem snížila i přes mírný nárůst produkce hovězího masa (telecí zaznamenalo pokles produkce) a masa jehněčího (zde však jde o zanedbatelné objemy produkce). To víceméně odpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku, kde vyrobené objemy zůstaly blíže úrovni předchozího roku.

PRŮMYSL

V lednu až březnu 2006 pracovalo v kraji 210 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2005 vzrostl o 1,2 % (o 1 476 osob), při čemž v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení se zvýšil o 43,3 % (o 1 046 osob) a v odvětví Výroba dopravních prostředků a zařízení o 8,2 % (tj. o 1 051 osob). Naopak ke snížení počtu zaměstnanců došlo v průmyslu Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků o 9,9 % (o 434 osob) a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody o 7,6 % (o 603 osoby). Moravskoslezský kraj tak vykázal nejnižší nárůst počtu zaměstnanců v průmyslu ze všech krajů (nicméně 4 kraje vykázaly snížení počtu zaměstnanců). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 6,2 % a dosáhla tak hodnoty 19 474 Kč, což je za Prahou a Středočeským krajem třetí nejvyšší průměrná mzda. I zde však její nárůst pokulhával za nárůstem mezd v celorepublikovém průměru.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2006 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 6,6 %. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 6,2 % a to nejvíce v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení o 270,8 % a Výroba dopravních prostředků a zařízení o 42,3 %, největší pokles pak zaznamenalo odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků o 8,5 %. Porovnáme-li tržby (ať už celkové či pouze z průmyslové činnosti) v rámci celé České republiky, je náš kraj v nárůstech tržeb na třetím místě od konce. Méně vzrostly tržby pouze v kraji Královéhradeckém (a v Jihočeském kraji dokonce poklesly). Porovnáme-li tržby na počet zaměstnanců, dostane se náš kraj na 5. místo.

STAVEBNICTVÍ

V 1. čtvrtletí 2006 poklesl v 258 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 1,2 %. Pokles se týkal především okresu Nový Jičín (o 37,4 %) a Ostrava – město (o 6,0 %). Významný nárůst naopak vykázal okres Bruntál (o 43,1 %). Trend je tedy opačný oproti celé ČR, která vykázala nárůst o 1,2 %. V jednotlivých krajích je však vývoj různý. V tuzemsku bylo provedeno 95,6 % z celkového objemu “S“ (ve stejném období minulého roku pak 98,3 %, vzrostl tedy objem prací v zahraničí), z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2006 proti shodnému období předchozího roku zvýšil o 11,5 %. Nejvíce se na něm podílely okresy Bruntál (nárůst o 77,7 %) a Frýdek-Místek (nárůst o 24,2 %). Největší pokles naopak zanamenal okres Nový Jičín (o 38,9 %). Vývoj v našem kraji odpovídá vývoji v celé České republice (růst o 5,9 %).

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. V našem kraji počet zaměstnanců stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji vzrostl o 2,7 % (v celé ČR pak o 1,2 %). Produktivita práce z „S“ zaznamenala v kraji nepříznivý vývoj, naopak ZSV příznivý. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 4,9 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity ze ZSV o 3,7 bodu. Celá Česká republika pak zaznamenala vývoj opačný (mzdy rostly rychleji než produktivita).

CESTOVNÍ RUCH

Hromadná ubytovací zařízení v našem kraji zaznamenala v 1. čtvrtletí 2006 celkem 152 550 příjezdů hostů, z nichž se 53,8 % ubytovalo v hotelech, 14,9 % v pensionech a 31,3 % v ostatních ubytovacích zařízeních. Z toho bylo 24 299 cizinců, kteří se však ve třech čtvrtinách případů ubytovávali v hotelech.

Z mezikrajového srovnání vyplývá, že se náš kraj stal cílem 4,5 % tuzemských delších cest (4 a více noclehů – tedy dovolené) a 6,6 % tuzemských kratších cest (1 – 3 noclehy). Přitom nejčastějším cílem těchto cest byly kraje Královéhradecký a Liberecký.