Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Liberecký kraj
Jablonec nad Nisou
| SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ JABLONEC NAD NISOU |
  HISTORIE ÚZEMÍNejstarší obcí ve správním obvodu Jablonec nad Nisou je samotný Jablonec nad Nisou, o kterém se psalo již v roce 1356 a dále také Rychnov u Jablonce nad Nisou, o kterém se historické prameny zmiňovaly v roce 1399. Další historicky nejstarší obcí je Rádlo (1454). První zmínky o ostatních obcích spadají do 16. a 17. století, přičemž nejstarší obcí je z tohoto pohledu Josefův Důl (1697).  HISTORIE MĚSTMěsto JABLONEC NAD NISOU je správním, kulturním i sportovně rekreačním střediskem celého správního obvodu. První zmínka o osídlení pochází ze 14. století, ale stálé osídlení nastalo až v 16. století, kdy byla založena první sklářská huť ve Mšeně a přicházeli sem sklářští odborníci z tehdy již sklářsky vyspělého Novoborska. Zásadní změny ve vývoji města nastaly ve druhé polově 17. století s rychle se rozvíjejícím sklářstvím a s tím souvisejícím obchodem. Zavádění bižuterní výroby bylo dalším mezníkem v rozvoji města i blízkého okolí. První exportéři typu Jana Františka Schwanna šířili slávu zdejších výrobků do mnoha zemí světa. V roce 1808 byl Jablonec povýšen na městys a v roce 1866 dekretem císaře Františka Josefa I. na město. Celkovému rozvoji města, z toho hlavně obchodním zájmům, významně napomohla v polovině 18. století výstavba Krkonošské silnice ve směru Liberec – Jablonec – Trutnov a výstavba železnice Liberec – Pardubice. Hospodářský a demografický vývoj byl provázen i rozvojem stavebním. Do první světové války vyrostla ve městě většina významných staveb i celých čtvrtí, z nichž nejzajímavějšími je řada secesních budov, např. v Podhorské ulici. Z 30. – 40. let minulého století pochází dvě dominanty města, a to katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova a budova Nové radnice na Mírovém náměstí. RYCHNOV U JABLONCE NAD NISOU – původní osada Rychnov byla pravděpodobně založena již ve 13. století na obchodní cestě spojující Sasko s Čechami a celou jihovýchodní Evropou, avšak první písemný záznam pochází až z roku 1361. V roce 1895 obdržela obec statut městysu a v roce 1911 pak byla povýšena na město. Až do druhé poloviny 18. století byl Rychnov převážně zemědělskou obcí, jejíž obyvatelé také předli len a tkali látky. Jedním z prvních pokusů průmyslové činnosti byla manufakturní výroba krabiček z tvrzeného papíru, tzv. papirmaše. Zdobení jejich povrchu romantickými miniaturami dalo vzniknut rychnovské malířské škole, která se proslavila zejména v 19. století. Koncem 19. století nastal bouřlivý rozvoj jablonecké bižuterie, což podpořilo i zbohatnutí Rychnova se současnou přeměnou architektury obce na městský charakter. V období 2. světové války zde sídlila firma na výrobu zaměřovacích přístrojů pro válečné účely, která zaměstnávala politické vězně z tamního tábora, z něhož se v roce 1944 stala pobočka koncentračního tábora Gross Rosen. Tento tábor se po válce stal shromaždištěm pro deportace Němců z celého okolí. Správní obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou je se svojí rozlohou 142 km2 druhým nejmenším správním obvodem Libereckého kraje (po správním obvodu Železný Brod) a představuje 4,5 % celkové výměry kraje. Nejníže položenou obcí obvodu je Rychnov u Jablonce nad Nisou, která se nachází 435 m nad mořem. Pokud budeme chtít najít nejvýše položenou obec správního obvodu, budeme muset navštívit Bedřichov, který leží 707 m nad mořem. Sídelní strukturu správního obvodu tvoří 9 obcí a 2 města (Jablonec nad Nisou a Rychnov u Jablonce nad Nisou), ve kterých k 31. 12. 2006 žilo 47 188 osob. Celé území obvodu se dělí do 26 katastrů. Hustotou osídlení 376,2 obyvatel na km2 je jablonecký správní obvod nejlidnatějším obvodem kraje. Správní obvod Jablonec nad Nisou se nachází přibližně uprostřed Libereckého kraje, v západní části jabloneckého okresu. Sousedními obvody obcí s rozšířenou působností jsou Tanvald a Železný Brod na východě, Turnov na jihu, Liberec na západě a Frýdlant na severu. Území obvodu je značně členité, v severní části zahrnuje podstatnou část Jizerských hor, střední část tvoří Jablonecká kotlina a východní Černostudniční hřeben, který dále na východ přechází v Krkonoše. Oblast Jizerských hor spadá do chráněné krajinné oblasti (CHKO Jizerské hory) a najdeme zde i celou řadu maloplošných chráněných území. Pramen Nisy, který se nachází na území obce Nová Ves nad Nisou, byl vyhlášen významným krajinným prvkem. Vodní plochy reprezentuje především vodní nádrž Bedřichov, Josefův Důl a nejznámější jablonecká přehrada Mšeno. Zemědělská půda zaujímá 29,4 % celkové rozlohy obvodu. Nezemědělskou půdu tvoří především lesní pozemky, které se rozprostírají na 54,5 % území obvodu.  K 31. 12. 2006 mělo ve správním obvodu Jablonec nad Nisou trvalé bydliště 53 539 osob, žilo zde tedy celkem 12,4 % obyvatel Libereckého kraje. V průběhu roku 2006 se živě narodilo celkem 543 dětí, z hlediska pohlaví tvořili chlapci 51,7 %. Mimo manželství se narodilo celkem 197 dětí, tj. 36,3 % celkového počtu. Při pohledu na rodinný stav matky se nejvíce dětí narodilo vdaným ženám (podíl 63,7 %), následovala skupina svobodných matek (28,4 %) a 7,7 % dětí se narodilo ženám rozvedeným. Průměrný věk matky při narození dítěte činil v tomto správním obvodu 29,2 let. Počet zemřelých (522 osob) byl nižší než počet živě narozených, což znamenalo kladný přirozený přírůstek obyvatel (21 osob). Kojenecká úmrtnost v roce 2006 činila 1,8 ‰ (1 úmrtí dítěte do 1 roku věku na 1 000 živě narozených dětí) a byla tak nejnižší ze všech správních obvodů našeho kraje. Kladné migrační saldo (221 osob) spolu s přirozeným přírůstkem znamenalo celkový přírůstek obyvatel v roce 2006 o 242 osob. Zajímavá je struktura migrace z hlediska vnitřního (jen v rámci České republiky) a zahraničního stěhování, neboť výsledné saldo migrace bylo jednoznačně dosaženo zahraniční migrací (238 osob) při záporném saldu vnitřní migrace (- 17 osob). Z věkové struktury vnitřního stěhování je zřejmá vyšší mobilita mladších osob než starších obyvatel. Například ve věku 50 – 74 let se do správního obvodu v roce 2006 přistěhovalo 53 osob, zatímco ve věku 20 – 34 let to bylo 312 osob a podobný poměr těchto obyvatel nastal i u vystěhovalých.Ve sledovaném roce bylo uzavřeno celkem 274 sňatků, z toho v rozhodující míře mezi svobodnými partnery (podíl téměř 70 %). Sňatky mezi rozvedenými partnery představovaly téměř 30 %. Průměrný věk nevěst při sňatku činil 31,0 let a v případě ženichů 34,3 let. Počet rozvodů v roce 2006 dosáhl 187, z toho 41,2 % rozvodů proběhlo v rodinách s jedním nezletilým dítětem, v dalších 32,6 % se rozvedla bezdětná manželství a 26,2 % rozvodů se týkalo 2 a více nezletilých dětí. Věkové složení obyvatel místních obcí je víceméně srovnatelné s věkovým složením obyvatel v ostatních správních obvodech kraje. Podíl osob ve věku 0 – 14 let v roce 2006 dosáhl 14,6 %, ve věku 15 – 64 let 72,1 % a podíl 65letých a starších činil 13,4 %. Průměrný věk obyvatel obvodu byl 39,9 let s tím, že nejstarší obyvatele mají v obci Josefův Důl (42,2 let) a nejmladší v Bedřichově (35,8 let).  Registr ekonomických subjektůV rámci Registru ekonomických subjektů mělo k 31. 12. 2006 v tomto správním obvodu sídlo celkem 14 418 subjektů, kterým bylo přiděleno identifikační číslo. Z pohledu právní formy jednoznačně převažovaly fyzické osoby (76,2 % všech subjektů), a to především fyzické osoby – živnostníci nezapsaní v obchodním rejstříku (99,1 % všech fyzických osob). Nejpočetnějšími obchodními společnostmi byly společnosti s ručením omezeným (1 187 subjektů). Dále zde působilo také 49 akciových společností, 64 veřejných obchodních společností a 67 družstev. Na území správního obvodu našlo své sídlo i 311 zahraničních osob. Privatizace domovního a bytového fondu dala vzniknout společenstvím vlastníků jednotek, kterých zde bylo k uvedenému datu evidováno 206. Zájmovou činnost místních obyvatel reprezentuje 286 nejrůznějších sdružení a 137 organizačních jednotek sdružení. Charitativní činností se zabývá 14 nadací a 2 nadační fondy. Ve struktuře ekonomických subjektů dle převažující činnosti zaujímají nejvyšší podíl 24,7 % subjekty zabývající se obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků osobní spotřeby a převážně pro domácnosti, na druhé místo s podílem 16,2 % můžeme zařadit firmy poskytující ubytování a stravování, třetí pozice náleží průmyslovým podnikům (13,7 %). Z velikostní struktury zapsaných subjektů podle počtu zaměstnanců vyplývá, že značný počet z nich nikoho nezaměstnává (32,1 %), dalších 7,4 % subjektů vykazuje 1 – 5 zaměstnanců. Více než 100 zaměstnanců uvádělo celkem 32 firem, z toho 2 firmy patřily do kategorie 3 000 – 3 999 zaměstnanců. Zaměstnavatelé Z pohledu hospodářství je jablonecký správní obvod spíše průmyslovou oblastí. Tradičním průmyslovým odvětvím je zde již od 17. století výroba bižuterie a skla. Mezi nejvýznamnější sklářské firmy stále patří Preciosa, a.s., BEADWORLD, Skleněná bižuterie a.s. (dříve Skleněná bižuterie a.s. Pěnčín) a od roku 1993 je Jablonec nad Nisou sídlem jediné mincovny v republice – České mincovny, a.s. Bižuterie. V odvětví zahraničního obchodu má výsadní postavení společnost JABLONEX GROUP a.s. Mezi velké zahraniční firmy patří Lucas Varity s.r.o., AKT plastikářská technologie Čechy, spol. s.r.o., TI Automotive AC s.r.o. a TI GROUP AUTOMOTIVE SYSTEMS s.r.o. Dalšími velkými zaměstnavateli v tomto obvodu jsou také společnosti BTV plast, s.r.o., SOLITER, a.s., Pekařství Šumava, s.r.o., AG PLUS, spol. s.r.o. a dále také Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o., MĚSTO JABLONEC NAD NISOU nebo ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. V nabídce správního obvodu Jablonec nad Nisou se nachází pouze jedna lokalita, která by pro potenciálního zájemce mohla znamenat investiční příležitost. Jedná se o brownfields (tj. plochy, které v současné době ztrácejí nebo již ztratily svou původní funkci) lokalitu Maršovice – č.p. 6 – objekt bývalé restaurace. Trh práce – ekonomická aktivita Mezi ekonomicky aktivní obyvatele podle výsledků sčítání v roce 2001 patřilo 27 701 osob, tj. 52,1 % obyvatel správního obvodu. Vesměs se jednalo o zaměstnané osoby (26 044 osob), 1 657 osob patřilo mezi nezaměstnané. Většina ekonomicky aktivních obyvatel správního obvodu byla v zaměstnání v postavení zaměstnance (77,4 %). Mezi samostatně výdělečně činné patřilo 13,8 % ekonomicky aktivních a 3,6 % mělo postavení zaměstnavatele. Jako v ostatních správních obvodech i ve správním obvodu Jablonec nad Nisou pracovalo nejvíce ekonomicky aktivních osob v odvětví průmyslu (10 430 osob, tj. 37,7 %). Na druhé místo v zaměstnanosti se dostalo odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, kde uplatnění našlo celkem 3 221 osob, tj. 11,6 % všech ekonomicky aktivních. Ve školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti pracovalo 2 523 osob, tedy 9,1 %, ve stavebnictví pak 2 308 osob, tj. 8,3 % ekonomicky aktivních.  NezaměstnanostKe konci roku 2006 počet uchazečů o práci dosáhl 1 719 osob, což znamenalo míru nezaměstnanosti v jabloneckém správním obvodu 5,4 %. Z celkového počtu žadatelů o práci představovaly ženy 53,7 %, absolventi škol 7,0 % a občané se zdravotním postižením 14,7 %. Nejmladší uchazeči o práci ve věku do 24 let včetně tvořili 22,4 % a osob ve věku 50 a více let bylo nezaměstnáno 20,9 %. Od 6 do 12 měsíců bylo v evidenci úřadů práce 17,2 % uchazečů o práci a podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) činil 30,0 %. Úřady práce ve správním obvodu nabízely ke konci roku 2006 celkem 488 volných pracovních míst, což znamenalo 3,5 uchazeče na jedno místo. Vyjížďka za prací a do škol Převážná většina zaměstnaných (22 655, tj. 87,0 %) ze správního obvodu při sčítání v roce 2001 uvedla, že jejich současné místo pracoviště bylo v jiném domě než měli trvalý pobyt. V rámci obce pak pracovalo 68,8 % osob. Za prací mimo obec muselo denně vyjíždět 5 156 osob, tj. 22,8 % z výše uvedeného počtu zaměstnaných. Většině (37,7 %) vyjíždějících trvala cesta do zaměstnaní v rozmezí 15 – 29 minut, 31,8 % zaměstnaných strávilo na cestě do zaměstnání 30 – 44 minut. Více než 45 minut bylo do zaměstnání nuceno cestovat 18,7 % vyjíždějících. Naopak 11,7 % osob bylo v zaměstnání do 14 minut. Většina žáků a studentů navštěvovala školu v rámci obce (6 453, tj. 70,4 %). Denně vyjíždělo mimo obec 1 100 žáků (12,0 %) v rámci kraje a 752 (8,2 %) mimo území kraje. Denně mimo obec vyjíždělo celkem 1 747 studentů a žáků. Nejvíce 33,1 % z nich cestovalo do školy v intervalu 30 – 44 minut, 24,0 % v intervalu 15 – 29 minut, 22,0 % v intervalu 45 – 59 minut. 60 a více minut vyjíždělo 12,7 % žáků a studentů, naopak v intervalu do 14 minut 8,0 %. V obcích Dalešice a Pulečný dosahovala vyjížďka 100 %.  DOPRAVNÍ SPOJENÍVzdálenost mezi Jabloncem nad Nisou a velkými českými městy i městy evropskými není dramatická: Praha (108 km), Ústí nad Labem (107 km), Plzeň (203 km), Karlovy Vary (242 km), Drážďany (141 km), Berlín (331 km) a Wrocław (191 km). Přes území správního obvodu Jablonec nad Nisou prochází silnice číslo I/65 v úseku Rádelský Mlýn – Jablonec nad Nisou a silnice číslo I/14 v úseku Liberec – Tanvald – Trutnov – Náchod – Česká Třebová. Mezi nejzatíženější úsek silnice I/65 patří úsek Jablonec nad Nisou – Pražská ulice, kde při 24 hodinovém sčítání v roce 2005 projelo 22 952 aut, což znamenalo od roku 1995 zvýšení provozu o 70,9 %. Na stejné silnici v úseku Rychnov u Jablonce nad Nisou intenzita provozu v tomto srovnání vzrostla ještě výrazněji, a to o 94,9 %. Nejvíce frekventovaným úsekem na silnici číslo I/14 v rámci správního obvodu byl úsek Jablonec nad Nisou – náměstí B. Němcové, zde bylo v roce 2005 zaznamenáno celkem 10 874 projíždějících automobilů, tzn. nárůst od roku 1995 o 53,4 %. O významu silniční dopravy vypovídá i relativně vysoký index motorizace (počet obyvatel na 1 motorové vozidlo), který dosáhl hodnoty 1,87 (kraj 1,63) a index automobilizace (počet obyvatel na 1 osobní vozidlo), jehož hodnota činila 2,67 (kraj 2,46). Další dopravní možnosti ve správním obvodu nabízí železniční doprava. Územím prochází celostátní trať č. 030 Liberec – Jaroměř (– Pardubice) se zastávkou v Rychnově u Jablonce nad Nisou a Rádle. V provozu je rovněž regionální trať č. 034 Smržovka – Josefův Důl.  BYDLENÍ A VYBAVENOST BYTOVÉHO FONDUV rámci sčítání v roce 2001 bylo ve správním obvodu sečteno celkem 7 480 domů, přičemž 6 599 z nich bylo trvale obydlených a 881 neobydlených. Více než polovina (52,7 %) neobydlených domů sloužila k rekreaci. Mezi trvale obydlenými domy převládaly domy rodinné (76,7 %), bytové domy tvořily 19,9 % trvale obydlených domů. Nejvyšší zastoupení rodinných domů je typické pro Novou Ves nad Nisou, kde tvořily 97,2 % všech trvale obydlených domů. Vysoký podíl rodinných domů byl vykázán také v obci Pulečný (96,1 %) nebo Bedřichov (95,5 %). Dle očekávání pak nejmenší podíl rodinných domů najdeme v Jablonci nad Nisou (71,3 %). Jednou z dalších charakteristik domovního fondu je jeho stáří. Průměrné stáří domů ve správním obvodu bylo 60,2 let, po správním obvodu Frýdlant, ve kterém byly trvale obydlené domy staré v průměru 63,3 let, měli v jabloneckém správním obvodu druhý nejstarší domovní fond. Vůbec nejstarší domy v rámci obvodu se nacházely v obci Josefův Důl – jejich průměrné stáří bylo dokonce 73,8 let. Naopak nejmladší domy byly vykázány v obci Bedřichov (47,3 let). Více než 98 % domů bylo vybaveno vodovodem, necelých 53 % bylo připojeno na kanalizační síť, na plyn bylo napojeno 74,7 % a ústředním topením bylo vytápěno celkem 67,4 % domů. Z pohledu vlastnictví patřila většina trvale obydlených domů do rukou soukromých fyzických osob (77,9 %). Stát nebo obce vlastnily 7,8 % trvale obydlených domů, bytové družstvu patřilo 3,2 % těchto domů.  Bytový fondBytový fond při sčítání v roce 2001 tvořilo 20 857 trvale obydlených a 2 192 neobydlených bytů. Téměř 30,0 % neobydlených bytů sloužilo k přechodnému ubytování a 22,6 % bylo využíváno k rekreaci. Většina trvale obydlených domů se nacházela v bytových domech (66,6 %), v rodinných domech bylo 31,9 % z nich. Ve většině případů trvale obydlených bytů v jabloneckém správním obvodu se jednalo o byty I. kategorie (18 420 bytů, tj. 88,3 %) se 2 až 3 místnostmi (65,3 %, tj. 5 176 bytů se 2 místnostmi a 7 902 třípokojových bytů). Většinu trvale obydlených bytů představovaly byty nájemní (32,7 %), více než 26 % bytů se nacházelo ve vlastním domě, 22,8 % tvořily byty členů stavebních bytových družstev a 11,8 % bytů bylo v osobním vlastnictví. Ze sledovaných ukazatelů technické vybavenosti trvale obydlených bytů byla při posledním sčítání v roce 2001 zjištěna vysoká úroveň vybavení vodovodem v bytě (99,1 %), vlastní koupelnou, sprchovým koutem (94,7 %) a vlastním splachovacím záchodem (93,6 %). Plyn byl zaveden do 76,9 % trvale obydlených bytů a na veřejnou kanalizační síť bylo ve správním obvodu v roce 2001 připojeno 75,6 % z celkového počtu trvale obydlených bytů. Nová výstavba Na území správního obvodu Jablonec nad Nisou bylo v roce 2006 bytovou výstavbou získáno celkem 72 nových bytů, tj. 7,0 % všech dokončených bytů v Libereckém kraji. Nejvíce bytů (55 jednotek), bylo v rodinných domech, 3 byty byly získány nástavbami a přístavbami rodinných domů a 11 bytů vzniklo v nebytových budovách a 3 adaptací nebytových prostor. Užitková plocha jednoho nového bytu dosáhla v průměru více než 130 m2, v rodinných domech 137 m2. Průměrné náklady na 1 m2 jednoho dokončeného bytu v roce 2006 činily 22,3 tis. Kč, v rodinných domech 24,4 tis. Kč.  ŠKOLSTVÍSoustavu školství ve správním obvodu Jablonec nad Nisou tvoří především mateřské (10 škol) a základní školy (19 škol). Střední školství (soustředěno především v Jablonci nad Nisou) reprezentují 2 gymnázia, z nichž jedno poskytuje rozšířenou sportovní přípravu. Střední odborné vzdělání umožňuje 7 odborných škol – např. Střední průmyslová škola strojnická, Soukromá obchodní akademie, Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie. Sklářskou tradici tohoto regionu dokladuje rovněž Střední uměleckoprůmyslová škola v Železném Brodě. Pro mimoškolní aktivity uměleckého směru zde funguje základní umělecká škola a jazykově nadaným studentům nabízí své služby také jazyková škola.  ZDRAVOTNICTVÍAmbulantní zdravotnickou péči zajišťuje ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou 29 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé a 17 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost. Nachází se zde také 27 ordinací stomatologů a lékárenskou službu poskytuje 16 lékáren. Specializovanou zdravotní péči zajišťuje Nemocnice v Jablonci nad Nisou, která poskytuje zdravotnické služby v 16 oborech a v současné době disponuje 372 lůžky. Sociální péče týkající se starých občanů je zajištěna prostřednictvím domova důchodců v Jablonci nad Nisou a 7 domů s pečovatelskou službou s celkem 167 byty – čtyři jsou zřízeny v Jablonci nad Nisou a dále po jednom v Josefově Dole, Lučanech nad Nisou a Rychnově u Jablonce nad Nisou.  KULTURA Za kulturní centrum správního obvodu jistě můžeme označit samotný Jablonec nad Nisou, v jehož nabídce najdeme široké možnosti kulturního vyžití. Seznámení s historií tradičního průmyslového odvětví na Jablonecku – sklářstvím a bižuterií – nabízí místní Muzeum skla a bižuterie Jablonec nad Nisou. Ve sbírkách muzea jsou zastoupeny nejen předměty dokumentující historii sklářství, šperkařství a bižuterie, ale také předměty z oblasti medailérství a mincovnictví. V roce 2006 muzeum navštívilo 24 278 návštěvníků. Pro zájemce o divadelní umění je určeno Městské divadlo, do kterého v roce 2006 zavítalo 84 458 diváků. Ti, kteří dávají přednost filmu jistě rádi zavítají do jednoho ze 3 městských kin – Radnice, Junior a Letní kino. Další kulturní zážitky nabízí Galerie Belveder – Galerie Muzea skla a bižuterie, Městská galerie My (galerie se nachází v budově radnice) nebo Univerzitní galerie N, ve které jsou vystaveny práce studentů liberecké Technické univerzity.Při procházce městem Jablonec nad Nisou určitě stojí za povšimnutí místní kvalitní architektura z počátku 20. let ve stylu secese a moderny. Není tedy divu, že městské centrum je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Pravděpodobně nejcennější secesní památkou města je Starokatolický kostel Povýšení svatého Kříže, který mimo jiné patří k nejvýznamnějším sakrálním secesním stavbám v Evropě. Mezi další zajímavé stavby patří také např. již zmíněné secesní Městské divadlo, Poštovní úřad, výškové domy v Podhorské ulici, Stará i Nová radnice nebo výletní restaurace Petřín s vyhlídkovou věží. Specifikem místní krajiny jsou rozhledny – Bramberk a Slovanka v Lučanech nad Nisou, Královka v Janově nad Nisou, Kopanina v Rychnově u Jablonce nad Nisou, Proseč v Jizerských horách – tato je však od požáru v roce 2003 nepřístupná.  Jablonecký správní obvod je součástí turistické oblasti Jizerské hory. Přírodní podmínky správního obvodu Jablonec nad Nisou předurčují tuto oblast k rozvoji cestovního ruchu především turistického směru a lyžařských sportů. Svědčí o tom také skutečnost, že samotné město Jablonec nad Nisou bývá někdy označováno jako brána Jizerských hor a město sportu. Nejznámější horské středisko Bedřichov je již tradičně spojováno s konáním Jizerské padesátky – běhu na lyžích pro závodní sportovce i rekreační lyžaře. Po celou zimní sezónu nabízí ideální běžecké tratě Jizerská magistrála, ale také běžecký areál v Břízkách přímo ve městě Jablonci nad Nisou a jeho okolí. Další sportovní areály nabízejí zájemcům vyžití např. v atletice, tenise, plavání, bruslení, jízdě na koni. Oblíbeným místem k letní rekreaci přímo ve městě je přehrada Mšeno s vodní plochou 42 ha. V celém správním obvodu jsou také výborné podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku. Ubytovací služby ve správním obvodu Jablonec nad Nisou nabízelo v roce 2006 celkem 149 hromadných ubytovacích zařízení jako jsou hotely, penziony, chaty apod. V těchto zařízeních ke konci roku 2006 bylo zájemcům k dispozici celkem 1 742 pokojů s 5 257 lůžky.Přes území správního obvodu Jablonec nad Nisou prochází mezinárodní cyklokoridor trasa č. 14, č. 3036 a č. 3038 „ODRA – NISA“: Zittau – Hrádek nad Nisou – Stráž nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy) – horská varianta, a to v úseku Hrádek nad Nisou – Chrastava – Stráž nad Nisou – Liberec – Dlouhý Most – Rychnov u Jablonce nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy) a dále Hrádek nad Nisou – Chrastava – Machnín – Vratislavice nad Nisou – Liberec – Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy). Územím obvodu také prochází jeden z turistických rozvojových koridorů – Multifunkční turistická magistrála – jedna část prochází přes Jizerské hory od polských hranic k hranici s Německem, druhá část spojuje Jizerské hory s oblastí Jablonecka, Liberecka, Podještědí a Lužickými horami. Jablonec nad Nisou Informační centrum Jablonec nad Nisou, Mírové náměstí 19, Jablonec nad Nisou Tel.: 483 357 335-7, Fax.: 483 311 370 E-mail: icjablonec@mestojablonec.cz www.mestojablonec.cz Bedřichov Informační centrum Bedřichov, Bedřichov 218 Tel., fax: 483 380 034 E-mail: infocentrum@bedrichov.cz www.bedrichov.cz Josefův Důl Informační centrum Josefův Důl, Dolní Maxov 218 Tel.: 483 381 110, Fax: 483 381 096 E-mail: info@josefuvdul.cz www.josefuvdul.cz |
GEOGRAFICKÉ PROSTŘEDÍ
OBYVATELSTVO
Národnosti
HOSPODÁŘSTVÍ
CESTOVNÍ RUCH
INFORMAČNÍ STŘEDISKA