Výsledky ankety ČSÚ

Výsledky ankety ČSÚ

Český statistický úřad dlouhodobě sleduje spokojenost uživatelů statistických dat se svými výstupy s cílem získat zpětnou vazbu od klientů. Tentokrát se ankety, v pořadí již osmé, zúčastnilo více studentů. Ti jsou obecně známi svojí kritičností, avšak i přesto dopadly výsledky pro ČSÚ velmi dobře.

Petra Kuncová, ředitelka odboru informačních služeb

Výsledky ankety jsou přibližně na stejné úrovni jako v roce 2010, kdy se podobná anketa konala naposledy. Spokojenost uživatelů se výrazně nezhoršila ani nezlepšila a je na velmi dobré úrovni. Co se letos změnilo, byla skladba respondentů ankety. Významně se zvýšil podíl studentů, kteří se rozhodli anketu vyplnit (50 %).

Jaká byla struktura uživatelů?

Český statistický úřad zpracoval celkem 611 dotazníků, jejichž obsah se oproti předchozím anketám částečně změnil. Zvýšil se například počet otázek, u kterých nebyla nabízena sada předpřipravených odpovědí, tj. těch, na které byla vyžadována jen textová odpověď. Tyto otázky jsou sice náročnější na zpracování výsledků, dávají však respondentům možnost volně se vyjádřit na dané téma. Také struktura respondentů ankety podle jejich profesního zařazení se oproti roku 2010 změnila. I v minulosti byli nejpočetnější skupinou využívající statistické výstupy vysokoškolští a středoškolští studenti. Jejich podíl se však tentokrát výrazně zvýšil. Tvořili polovinu respondentů, zatímco v minulosti bylo jejich zastoupení o 15 procentních bodů nižší. Druhou nejpočetnější skupinou byli zaměstnanci ve státní správě a samosprávě (17 %), jejich účast v anketě zůstala na stejné úrovni. Výrazně se relativně snížilo zastoupení analytiků, akademiků a pracovníků výzkumu a vývoje, a to o šest procentních bodů (10 %). Jejich absolutní počty však zůstaly téměř stejné (zřejmě v různých letech odpovídají stále titíž lidé). Stejně tak se snížil podíl lidí pracujících v soukromém sektoru (z 15 % na 8 %) při současně stejném absolutním počtu. Změny ve struktuře uživatelů jsou tedy dány spíše výší response než reálnou změnou struktury uživatelů statistických výstupů. Nově zjištěná struktura více odpovídá struktuře uživatelů webu, jak ji zmapovaly jiné průzkumy. Změna struktury má do určité míry vliv na výsledky ankety, protože studenti obecně více používají internet jako zdroj informací, jsou kritičtější, ale často také jdou spíše po povrchu problémů, než by hledali detaily.

Internetové stránky – hlavní zdroj informací

Ke zmapování oblasti získávání a kvality statistických informací sloužily čtyři otázky. Byly zaměřeny jak na určení zdroje informací, hodnocení tohoto zdroje, tak i na hodnocení informací samotných. Jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem informací jsou internetové stránky ČSÚ. To odpovídá dlouhodobé snaze ČSÚ využít internet jako hlavní kanál pro poskytování informací. Hodnocení dostupnosti statistických informací bylo předmětem další anketní otázky. Je pozitivní skutečností, že převažují opět kladná vyjádření: pro 65 % respondentů jsou statistické informace dostupné často nebo dokonce vždy – v této otázce bylo dosaženo nejlepšího výsledku od roku 2005, kdy byla poprvé zařazena do dotazníku. Anketní otázka ke kvalitě statistických informací navazovala na stejný dotaz v anketách v předchozích letech (roky 2004 až 2010) a zněla: „Jakou známkou celkově hodnotíte poskytované statistické informace?“. V této otázce uživatelé sami známkovali (od jedničky do pětky). V letech 2004 až 2010 dosáhla průměrná známka hodnoty 2,13, v letošním roce se jen nevýznamně zhoršila na 2,14.

Všestranost a odbornost zaměstnanců ČSÚ

Posouzení vstřícnosti i odborné způsobilosti zaměstnanců ČSÚ bylo předmětem dalších otázek dotazníku. Opět zde bylo použito školní hodnocení. Tyto otázky byly do ankety zařazeny již popáté, poprvé v anketě v roce 2007. U obou otázek došlo k poklesu známky oproti průměru za roky 2007 až 2010. Nejednalo se však o pokles nijak dramatický. V případě odborné způsobilosti bylo dosaženo průměrné známky ve výši 1,70. Vstřícnost zaměstnanců ČSÚ hodnotili uživatelé ještě o trochu lépe, a to známkou 1,58. Nejvíce využívaná jsou podle výsledků ankety regionální data, která kladně hodnotilo 88 % respondentů.

Srozumitelnost údajů

Důležitou otázkou je také srozumitelnost předkládaných údajů a výstupů. Celých 84 % respondentů považuje výstupy ČSÚ často, nebo dokonce vždy, za srozumitelné (celková známka 1,96). To je velmi pozitivní informace, pokud si uvědomíme, že data více než z poloviny využívají respondenti pro účely studia.
Pro další rozvoj produktů a služeb, včetně webu ČSÚ, byl formulován dotaz, který zjišťoval, co uživatelé ve službách a produktech úřadu postrádají. Ve více než polovině dotazníků zůstala tato otázka nezodpovězena. Je možné spekulovat o důvodech, např. uživatelé nepostrádají nic, neměli již dost trpělivosti odpovědět na tuto poslední otázku dotazníku apod. Další uživatelé napsali, že jim nechybí nic. Objevil se dokonce i pochvalný komentář: „Mám zkušenost se statistickými úřady v zahraničí. Český web je výborný.“

Již osmá anketa v pořadí

Dotazníky byly v období od 5. března do 27. května 2013 přístupné jak na webových stránkách ČSÚ, tak i v papírové podobě v ústředí a na krajských pracovištích úřadu. Kromě toho byly také zasílány e-mailem jako příloha odpovědi těm uživatelům, kteří vznesli na pracovníky informačních služeb konkrétní požadavek.
Výsledky ankety, v pořadí již osmé (poslední se uskutečnila v roce 2010), tedy vypovídají o názorech zákazníků, tj. lidí, kteří mají s ČSÚ jistou zkušenost. Závěry z ankety nelze přeceňovat. Z průběžně sledovaného kontaktu pracovníků informačních služeb a internetu vychází, že se na ně ročně obrací zhruba 20 až 30 tis. klientů a web má ročně 1,2 mil. unikátních návštěvníků. Proto 611 vyplněných anket považuje ČSÚ za doplňující informaci k celoročně sledované práci s uživateli.