Souhrnné hodnocení regionálních rozdílů

Do tří intervalů s nejvyšším průměrným bodovým hodnocením bylo zařazeno 11 správních obvodů pověřených obecních úřadů. V čele této „skupiny“ se umístil správní obvod Jablonec nad Nisou, který byl s nepatrným odstupem následován správním obvodem Liberec. Největší pozitivum jabloneckého správního obvodu spočívá v demografickém vývoji a v nižší míře také v ekonomickém prostředí. Devizou správního obvodu Liberec je především ekonomické a podnikatelské zázemí.

Na opačném konci pomyslného žebříčku stálo zbývajících 10 správních obvodů pověřených obecních úřadů. Nejhůře hodnoceným obvodem pak byl Cvikov společně s Českým Dubem. Nepříznivé umístění se správnímu obvodu Cvikov dostalo v ekonomické oblasti a ani v oblasti životního prostředí nebylo hodnocení nejlepší. Ve správním obvodu Český Dub odhalila předkládaná analýza nedostatky především v sociální oblasti a následně pak také v demografickém chování obyvatel.

Z demografického pohledu do uvedených intervalů spadá 12 správních obvodů s nízkou hustotou obyvatel. Nepříznivě se jeví dosažené hodnoty indexu ekonomického zatížení, tj. poměr ekonomicky neaktivní a aktivní složky obyvatel. Také úroveň vzdělání obyvatel ve věku 15 a více let je zde o něco nižší než je tomu ve zbývajících správních obvodech. Index sociálně demografické nestability ukazuje na určitou nerovnováhu v demografických charakteristikách jako je potratovost, rozvodovost, zastoupení rodáků v populaci místních obyvatel, vzdělání obyvatel apod. Většina z těchto správních obvodů vykazuje přirozený úbytek obyvatel – výjimkou jsou 2 správní obvody, a to Frýdlant a Jilemnice. Naopak migrační saldo je ve většině případů kladné, ovšem opět zde existují 4 výjimky – správní obvod Rokytnice nad Jizerou, Semily, Lomnice nad Popelkou a Jilemnice.

Spojovacím článkem 15 správních obvodů zařazených do 3 intervalů s nejnižším bodovým ziskem v rámci sociální oblasti je především nedostatečně hustá síť zdravotnických zařízení a z toho plynoucí zhoršená dostupnost zdravotní péče. Poměrně vysoký podíl dětí ve věku 6 – 14 let je nucen dojíždět do školy. Přesto, že dopravní obslužnost obcí sledovaných správních obvodů v sobotu je relativně dobrá, frekvence spojů v tento den již tak příznivě nevyznívá. V některých obvodech, jako např. ve správním obvodu Frýdlant nebo Nové Město pod Smrkem, se více než v ostatních správních obvodech potýkají s problémem dlouhodobé nezaměstnanosti. Méně příznivé jsou i výsledky ukazatele popisujícího intenzitu bytové výstavby v letech 2000 – 2005. Index úrovně bydlení poukazuje na nedostatky v bytovém fondu.

Tab. 2 Souhrnné hodnocení regionálních rozdílů mezi správními obvody pověřených obecních úřadů Libereckého kraje

Do vymezených intervalů v hodnocení za ekonomickou oblast bylo zařazeno 14 správních obvodů. V obvodech je méně potenciálních zaměstnavatelů připadajících na 1 000 obyvatel a průměrný počet samostatně výdělečných osob. Většina zaměstnaných je tak nucena za prací vyjíždět. Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 – 64 v těchto obvodech kolísá v průměru kolem 34 % a je tak nižší než činí průměr za zbývající obvody. Do místních rozpočtů plyne méně příjmů z daní fyzických osob a nižších hodnot dosahuje i celková daňová výtěžnost. Správní obvody vykazují určitou míru strukturálního postižení na venkově a v zemědělství i postižení v průmyslu. Zároveň je zde vyšší výskyt ploch spadajících do kategorie méně příznivých oblastí pro zemědělství.

Ve třech intervalech s nejnižším počtem bodů za oblast životního prostředí se umístilo 11 správních obvodů pověřených obecních úřadů. Uvedené správní obvody investují ze svých rozpočtů méně finančních prostředků do životního prostředí. Podíl trvale obydlených domů napojených na plyn a kanalizaci je ve srovnání s ostatními obvody nižší. Na území obvodů je nedostatek zeleně. Vyskytují se zde průmyslové zóny i zóny typu brownfield. Obyvatelé některých obvodů upřednostňují při dopravě do zaměstnání automobil, jiní spíše veřejnou dopravu, což je ovlivněno především kvalitou a hustotou dopravní sítě v daném místě.