Souhrnné hodnocení oblasti životního prostředí

Do druhé nejlépe hodnocené skupiny se zařadily 2 správní obvody pověřených obecních úřadů – Hrádek nad Nisou a Mimoň, jejichž bodový zisk činil mezi 56 až 59 body. Mezi charakteristiky kladně popisující místní ekologickou situaci jednoznačně patří zvýšení výměry ploch s pozitivním vlivem na životní prostředí a úbytek ploch, které na životní prostředí působí spíše záporně, k němuž došlo mezi roky 1994 – 2005. Krajinný ráz v dobrém slova smyslu dokresluje nízký podíl neplodné půdy a dopravních ploch, na druhé straně je na území obvodu nízký podíl zeleně. Přesto je ekologická stabilita ve správním obvodu Hrádek nad Nisou v menší rovnováze než je tomu v případě ostatních obvodů. Technické vybavení tohoto území kanalizací je ve srovnání s ostatními obvody spíše lepší a v případě obou obvodů srovnatelné. Opačně je tomu v případě plynofikace, kdy je tato situace jednoznačně příznivější ve správním obvodu Hrádek nad Nisou, zatímco mimoňsko vykazovalo velmi nízký podíl trvale obydlených domů s napojením na plyn. K dopravě za zaměstnáním využívají místní obyvatelé ve větší míře veřejné dopravní prostředky. Do životního prostředí ze svých rozpočtů investují spíše samosprávné orgány mimoňského správního obvodu. Na území se vyskytují jak průmyslové zóny tak zóny brownfields.

Nejvíce správních obvodů pověřených obecních úřadů bylo zařazeno do třetí skupiny s výsledným hodnocením 52 – 55 bodů. Jednalo se o správní obvody Frýdlant, Liberec, Chrastava, Tanvald, Nový Bor, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa. Společným rysem těchto správních obvodů je nižší podíl výdajů směřovaných do oblasti životního prostředí. Při dopravě za zaměstnáním převažuje ve většině obvodů veřejná doprava – výjimkou je dojížďka ve správním obvodu Chrastava a vyjížďka z obvodů Jablonec nad Nisou a Liberec. S nízkým počtem trvale obydlených domů napojených na kanalizaci se potýkají ve správních obvodech Tanvald, Chrastava a Frýdlant, v ostatních je tato situace relativně uspokojivá. Nejlépe plynofikovaným obvodem je Jablonec nad Nisou a Liberec, ostatní vykazují průměrné výsledky.

Do předposlední skupiny byly zařazeny správní obvody pověřených obecních úřadů Jablonné v Podještědí, Hodkovice nad Mohelkou, Lomnice nad Popelkou a Český Dub, které získaly v rozmezí 44 – 47 bodů. Pro obvody jsou typické následující charakteristiky: nízký podíl výdajů do životního prostředí, dále také nižší podíl zeleně, vyšší zastoupení neplodné půdy (s výjimkou Jablonného v Podještědí) a méně dopravních ploch (zde je výjimkou správní obvod Hodkovice nad Mohelkou). Index ekologické stability vykazuje průměrné hodnoty ve 3 obvodech. Ve správním obvodu Hodkovice nad Mohelkou jsou jeho hodnoty spíše horší, což do jisté míry ovlivnila velikost obvodu a zároveň i existence průmyslové zóny na území tohoto obvodu. Průmyslovou zónu a zónu brownfields nalezneme ještě ve správním obvodu Lomnice nad Popelkou. Nejnižší technickou vybavenost, tj. podíl trvale obydlených domů napojených na plyn a kanalizaci, vykazuje správní obvod Český Dub, v ostatních obvodech je hodnota tohoto ukazatele na průměrné úrovni. Při dojížďce i vyjížďce do zaměstnání využívá veřejnou dopravu většina osob pouze ve správním obvodu Lomnice nad Popelkou. V ostatních obvodech se k dojížďce využívá ve větší míře automobil a naopak při vyjížďce veřejná doprava.

V poslední skupině, jejíž zisk nepřesáhl 43 bodů, se nacházely správní obvody pověřených obecních úřadů Železný Brod, Semily, Cvikov a Jilemnice. Pro tyto obvody je typický nižší podíl výdajů do životního prostředí, nedostačující úroveň technické infrastruktury jak v případě napojení trvale obydlených domů na plyn, tak na kanalizaci. Ve správních obvodech je nedostatek zeleně a území disponuje vyšším zastoupením neplodné půdy. Automobil k dopravě do zaměstnání využívají především dojíždějící do správních obvodů Cvikov a Jilemnice. Na území většiny obvodů se nacházejí zóny typu brownfields, ve třech obvodech je také průmyslová zóna.