Statistická metoda

Z množství navržených ukazatelů za sledovanou oblast demografie, ekonomie, životního prostředí a sociální oblast bylo vybráno konečných 55 ukazatelů. Do bodové statistické metody tedy vstoupilo 7 ukazatelů z oblasti demografické, 16 ze sociální oblasti, 18 z ekonomické oblasti a 14 z oblasti životního prostředí.

Pro posouzení vhodnosti ukazatelů byla použita korelační analýza. Na základě tohoto testování byly vylučovány z dalšího statistického zpracování především ukazatele, u nichž korelační koeficient v absolutní hodnotě přesáhl hodnotu 0,80. U více obdobných ukazatelů rozhodovalo, který z nich se častěji používá v praxi, jaká je dostupnost dat k jeho naplnění a jakou má vypovídací hodnotu (metodická přesnost výpočtu, schopnost věrohodně zachytit sledovaný jev). Korelační analýza připravených ukazatelů ukázala i na množství vazeb, které znamenají mírnou přímou či nepřímou závislost mezi sledovanými indikátory (korelační koeficient dosáhl absolutní hodnoty v intervalu od 0,40 do 0,79). Některé z těchto mírně závislých ukazatelů byly na základě výsledků korelační analýzy vyloučeny, určité množství jich však bylo do další části zpracování zahrnuto. Každému z vybraných ukazatelů byla přiřazena stejná váha. Žádný z ukazatelů se v dalším kroku statistické analýzy nepovažoval za významnější než jiný.

Významným krokem analýzy bylo i určení počtu intervalů a tím i množství přidělených bodů v rámci bodové metody. S ohledem na množství zohledněných faktorů byl nakonec počet intervalů stanoven na šest.

Konkrétní hranice intervalů pak byly zpravidla určeny pomocí jednoduché metody, kdy hodnota variačního rozpětí byla vydělena počtem stanovených intervalů, tj. v našem případě šesti. Výsledné číslo, po zaokrouhlení nahoru, udává šířku intervalu. S ohledem na rozdělení některých ukazatelů však byla výsledná škála podle potřeb upravena.

Pro přidělení bodů bylo nezbytné stanovení optimálních hodnost jednotlivých ukazatelů. Správní obvody zařazené v nejlepším intervalu (z pohledu optima) získaly v rámci bodové metody 6 bodů a v nejhorším vždy 1 bod. V každém případě tak byl správní obvod obodován v rozmezí od 1 do 6 bodů.

Výsledný počet získaných bodů byl za jednotlivé správní obvody pověřených obecních úřadů sečten v každé ze sledovaných oblastí. Správní obvod, který získal nejvíce bodů v dané oblasti, se stal nejlépe hodnoceným. Celkový počet získaných bodů za jednotlivé SO POU byl dále v rámci dané oblasti analyzován a mimo jiné opět rozdělen do šesti intervalů a výsledné souhrnné hodnocení zobrazeno pomocí kartogramu.

Posledním krokem této statistické metody byl přepočet bodů získaných jednotlivými správními obvody v každé z oblastí na jeden ukazatel (celkový počet bodů děleno počet ukazatelů v dané oblasti). Výsledné průměrné hodnoty za všechny oblasti a SO POU Libereckého kraje pak byly sečteny a bylo tak umožněno celkové hodnocení regionálních rozdílů správních obvodů pověřených obecních úřadů Libereckého kraje v demografické, sociální a ekonomické oblasti i v oblasti životního prostředí.

Seznam použitých ukazatelů

Demografická oblast:

• D1 Přírůstek stěhováním na 1 000 obyvatel v letech 2000 - 2005
• D2 Přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel v letech 2000 - 2005
• D3 Ukazatel úrovně vzdělání obyvatelstva 15letého a staršího k 1. 3. 2001
• D4 Index stáří v roce 2005
• D5 Index ekonomického zatížení v roce 2005
• D6 Index sociálně demografické nestability
• D7 Hustota obyvatelstva v roce 2005

• S1 Změna míry nezaměstnanosti v letech 2000 - 2005 (procentní body)
• S2 Podíl nezaměstnaných ve věku do 25 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v roce 2005 (%)
• S3 Podíl nezaměstnaných ve věku 50 let a více na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v roce 2005 (%)
• S4 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v roce 2005 (%)
• S5 Podíl neúplných rodin na celkovém počtu cenzových domácností k 1. 3. 2001 (%)
• S6 Podíl bezdětných rodin na celkovém počtu rodinných domácností k 1. 3. 2001 (%)
• S7 Podíl rodin se 3 a více dětmi na celkovém počtu rodinných domácností k 1. 3. 2001 (%)
• S8 Dostupnost zdravotní péče v roce 2005
• S9 Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou dopravou v sobotu za rok 2005
• S10 Počet spojů zajištěných veřejnou dopravou v sobotu za rok 2005
• S11 Podíl vyjíždějících dětí ve věku 6 - 14 let na celkovém počtu vyjíždějících žáků, studentů a učňů k 1. 3. 2001 (%)
• S12 Počet dokončených bytů v letech 2000 - 2005 na 1 000 obyvatel
• S13 Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností k 1. 3. 2001
• S14 Podíl výdajů obcí na sociální péči a pomoc a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti na celkových výdajích v letech 2001 - 2005 (%)
• S15 Souhrnný index úrovně bydlení k 1. 3. 2001
• S16 Účast v řádných volbách do zastupitelstev obcí v roce 2006 (%)

• E1 Podíl osob denně vyjíždějících do zaměstnání na celkovém počtu vyjíždějících do zaměstnání k 1. 3. 2001 (%)
• E2 Obsazená pracovní místa na 1 000 zaměstnaných osob k 1. 3. 2001
• E3 Osoby samostatně výdělečně činné na 1 000 obyvatel k 1. 3. 2001
• E4 Zaměstnavatelé na 1 000 obyvatel k 1. 3. 2001
• E5 Podíl ekonomických subjektů s 20 a více zaměstnanci na celkovém počtu ekonomických subjektů k 31. 12. 2005 (%)
• E6 Počet zaniklých ekonomických subjektů na 100 vzniklých v letech 2000 - 2005
• E7 Daňová výtěžnost v letech 2001 – 2005 na 1 000 obyvatel
• E8 Příjmy z daní fyzických osob v letech 2001 – 2005 na 1 000 obyvatel
• E9 Ukazatel dluhové služby za rok 2005 (%)
• E10 Podíl kapitálových výdajů obcí na celkových výdajích v letech 2001 - 2005 (%)
• E11 Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 – 64 let k 1. 3. 2001 (%)
• E12 Index progresivity ekonomické struktury k 1. 3. 2001
• E13 Index strukturálního postižení v průmyslu
• E14 Index strukturálního postižení na venkově a v zemědělství
• E15 Potenciál cestovního ruchu za rok 2001
• E16 Bonita zemědělské půdy za rok 2005 (Kč/m²)
• E17 Podíl výměry méně příznivých oblastí na celkové výměře k 21. 3. 2003 (%)
• E18 Podíl výstavby bytů v rodinných domech na celkovém počtu dokončených bytů v letech 2000 – 2005 (%)

• ŽP1 Podíl výdajů obcí do životního prostředí na celkových výdajích v letech 2001 – 2005 (%)
• ŽP2 Podíl trvale obydlených domů napojených na plyn k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP3 Podíl trvale obydlených domů připojených na kanalizační síť k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP4 Podíl zeleně na ostatní ploše v roce 2005 (%)
• ŽP5 Podíl neplodné půdy na ostatní ploše v roce 2005 (%)
• ŽP6 Ekologická stabilita krajiny v roce 2005
• ŽP7 Změna výměry ploch s převážně pozitivním a převážně negativním vlivem na životní prostředí v letech 1994 – 2005
• ŽP8 Podíl dojíždějících využívajících k cestě do zaměstnání veřejnou dopravu - vlak nebo autobus na celkovém počtu dojíždějících k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP9 Podíl dojíždějících využívajících k cestě do zaměstnání individuální dopravu – automobil na celkovém počtu dojíždějících k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP10 Podíl vyjíždějících využívajících k cestě do zaměstnání veřejnou dopravu - vlak a autobus na celkovém počtu vyjíždějících k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP11 Podíl vyjíždějících využívajících k cestě do zaměstnání individuální dopravu – automobil na celkovém počtu vyjíždějících k 1. 3. 2001 (%)
• ŽP12 Podíl dopravních ploch na celkové rozloze v roce 2005 (%)
• ŽP13 Podíl silnic z dopravních ploch v roce 2005 (%)
• ŽP14 Investiční příležitosti – brownfields, průmyslové zóny - greenfields