Přejít k menu Přejít k obsahu

D6 Index sociálně demografické nestability

 
Index sociálně demografické nestability je syntetickým ukazatelem, který v sobě slučuje osm vybraných ukazatelů. V souladu s metodou výpočtu je konstruován pomocí tří ukazatelů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a pěti, které jsou vytvořeny s využitím pětiletých průměrů dat z bilancí obyvatel ČSÚ:

Podíl rodáků z celkového počtu obyvatel k 1. 3. 2001 (%)

Zdroj: SLDB 2001

Otázka na bydliště matky v době narození sčítané osoby ve „sčítacím listu osob“ umožnila zjistit počet obyvatel, které se narodili v obci svého současného trvalého bydliště, nebo jinak řečeno, kteří měli v době sčítání trvalé bydliště v obci, ve které měla trvalé bydliště i jejich matka v době jejich narození.

Podíl rodáků z celkového počtu obyvatel tedy vyjadřuje, jaké procento obyvatel obce se v dané obci také narodilo. Velikost výsledného podílu vypovídá mimo jiné o skutečnosti, že rodákům zpravidla více záleží na dané obci.
 
Migrační přírůstek v letech 2001 – 2005

Ukazatel nabývá hodnoty v intervalu <-1; 1>. Jedná se o bezrozměrné číslo. Pokud ukazatel nabude extrémní hodnoty -1, znamená to, že lidé z obce pouze odchází a nikdo se nepřistěhovává.
 

Vzorec - Migrační přírůstek v letech 2001 – 2005
 

Podíl neúplných rodin na celkovém počtu rodinných domácností k 1. 3. 2001 (%)

Zdroj: SLDB 2001

 Vzorec - Podíl neúplných rodin na celkovém počtu rodinných domácností
 
Ukazatel nabývá hodnoty v intervalu <-1; 1>. Jedná se o bezrozměrné číslo. Pokud ukazatel nabude extrémní hodnoty -1, znamená to, že lidé z obce pouze odchází a nikdo se nepřistěhovává.

Podíl neúplných rodin na celkovém počtu rodinných domácností k 1. 3. 2001 (%)

Zdroj: SLDB 2001

Vzorec - Podíl neúplných rodin na celkovém počtu rodinných domácností
 
Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými a neúplnými rodinami:
  • úplná rodina – manželský pár, resp. soužití druha a družky – tzv. faktické manželství – bez dětí nebo s dětmi,
  • neúplná rodina – jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem.

Podíl dětí narozených matkám mladším 20 let na počtu živě narozených v letech 2001 – 2005 (%)

Zdrojem informací ČSÚ o narozených dětech a jejich matkách jsou jednotlivá hlášení o narození zasílané matričními úřady a zdravotnickými zařízeními.
 

Vzorec - Podíl dětí narozených matkám mladším 20 let na počtu živě narozených v letech 2001 – 2005
 

Potratový index v letech 2001 – 2005

Tento ukazatel je také označován jako „potraty na 100 živě narozených“. Udává počet potratů, připadajících v daném časovém intervalu na 100 živě narozených ve stejném časovém intervalu.
 

Vzorec - Potratový index v letech 2001 – 2005
 
Potratem se podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 11/1988 Sb. rozumí předčasné ukončení těhotenství, klasifikované lékařem jako ukončení těhotenství potratem. Zdrojem informací o potratech jsou jednotlivá hlášení „Žádost o umělé přerušení těhotenství (UPT), hlášení potratu a mimoděložního těhotenství“, která jsou od jednotlivých zdravotnických zařízení získávána Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Základní údaje o potratech jsou tak prostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky poskytnuty Českému statistickému úřadu.

Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž:

  1. plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší 28 týdnů,
  2. plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu,
  3. z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu nebo těhotenská sliznice.

Podíl umělých přerušení těhotenství žen mladších 20 let na počtu umělých přerušení těhotenství v letech 2001 – 2005 (%)

Zdrojem informací ČSÚ o ženách podstupujících umělá přerušení těhotenství jsou jednotlivá hlášení "Žádost o umělé přerušení těhotenství (UPT), hlášení potratu a mimoděložního těhotenství", která jsou získávána Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) od jednotlivých zdravotnických zařízení. Umělé přerušení těhotenství je jedním z druhů potratů, které ÚZIS a tím i ČSÚ tímto způsobem sleduje.

Druhy potratů:

  1. samovolné – spontánní vypuzení plodu před ukončením 28. týdne těhotenství,
  2. indikované (umělé) potraty – jedná se o legální ukončení těhotenství metodou miniinterrupce, kterou lze provést v raném stádiu těhotenství (tj. do sedmého týdne u prvorodičky a do osmého týdne u druhorodičky) a metodou jinou než miniinterrupcí do 12. týdne, u zdravotních důvodů do 24. týdne těhotenství,
  3. ostatní potraty – následkem úrazu, příp. kriminální akty,
  4. mimoděložní – umělé ukončení mimoděložního těhotenství.
Vzorec - Podíl umělých přerušení těhotenství žen mladších 20 let na počtu UPT v letech 2001 – 2005
 

Rozvody na 1 000 obyvatel v letech 2001 – 2005

Ukazatel vyjadřuje relaci mezi počtem rozvedených manželství a počtem obyvatel, která se udává zpravidla v promilích, tj. v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu sledovaného období. V zájmu srovnatelnosti ročních ukazatelů s ukazateli za delší časové období byl při výpočtu tohoto typu míry střední stav počtu obyvatel za sledované období násoben pěti.
 

Vzorec - Rozvody na 1 000 obyvatel v letech  2001 – 2005
 
Počet rozvodů udává počet zániků manželství, o kterých zaslal soud Českému statistickému úřadu statistické hlášení o rozvodu. Rozvody jsou územně tříděny podle posledního společného bydliště manželů.

Podíl osob se základním vzděláním a bez vzdělání na celkovém počtu osob ve věku nad 15 let k 1. 3. 2001 (%)

Zdroj: SLDB 2001

Úroveň vzdělanosti obyvatel obce se zjišťuje pouze při sčítání lidu, domů a bytů. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy.
 

Vzorec - Podíl osob se základním vzděláním a bez vzdělání na počtu osob ve věku nad 15 let k 1. 3. 2001
 
Způsob výpočtu indexu sociálně demografické nestability vychází z metody Z-transformace:
Vzorec - index pro každý ukazatel a za každou obec
Výsledek říká, kolik procent průměrné odchylky v kraji tvoří odchylka obce od průměru kraje. Je-li index záporný, znamená to, že se obec pohybuje pod průměrem kraje a naopak. Záleží pak na tom, zda je pro obec pozitivní či negativní být pod nebo nad průměrem kraje. Podle toho pak vstupuje ukazatel do konečného výpočtu souhrnného indexu sociálně demografické nestability v obci.

Z tohoto hlediska jsou ukazatele rozděleny do dvou skupin:

  • pozitivní (P): čím více, tím lépe (podíl rodáků z celkového počtu obyvatel, migrační přírůstek)
  • negativní (N): čím více, tím hůře (všechny ostatní ukazatele)
Z tohoto členění vyplývá i postavení ve vzorci souhrnného indexu sociálně demografické nestability:

Index sociálně demografické nestability = P - N

Postavení ukazatelů ve vzorci souhrnného indexu sociálně demografické nestability je současně určeno i vahami, které jim byly stanoveny:
 

  • podíl rodáků z celkového počtu obyvatel
  • migrační přírůstek
  • podíl neúplných rodin na celkovém počtu rodinných domácností
  • podíl dětí narozených matkám mladším 20 let na počtu živě narozených
  • potratový index
  • podíl umělých přerušení těhotenství žen mladších 20 let na počtu UPT
  • rozvody na 1 000 obyvatel
  • podíl osob se základním vzděláním a bez vzdělání na celkovém počtu osob ve věku nad 15 let
váha 0,15
váha 0,15
váha 0,10
váha 0,12
váha 0,11
váha 0,12
váha 0,10
váha 0,15

Čím vyšší je tedy výsledná hodnota indexu sociálně demografické nestability, tím pozitivnější je situace pro danou obec.

Optimum: maximum