Potenciál cestovního ruchu

V předchozích dekádách (přibližně v období od konce druhé světové války) je možné sledovat kombinaci faktorů jako jsou např. omezené možnosti cestování do zahraničí či zvětšování fondu volného času, které předurčily celou oblast Libereckého kraje k rozvoji chalupaření a chataření. Zájem o tento způsob trávení volného času dokládají i údaje zjištěné při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 a 2001. Hlavním důvodem neobydlenosti domů v roce 1991 byl právě rekreační charakter daných objektů, tj. z celkového počtu 15 513 neobydlených domů jich k rekreaci sloužilo 65,6 %. Vedle toho bylo ještě 12 872 objektů označeno za objekty individuální rekreace. Podobně tomu bylo i při zatím posledním sčítání v roce 2001, kdy z celkového počtu 18 536 neobydlených domů bylo k rekreaci užíváno 12 919 z nich, tzn. 69,7 % těchto objektů.

V roce 2001 zpracoval Ústav územního rozvoje Brno na základě požadavku Ministerstva pro místní rozvoj studii zaměřenou na potenciál cestovního ruchu na území České republiky do úrovně obcí, ve kterém jsou zhodnoceny územní podmínky a předpoklady pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Aktivity cestovního ruchu skladebně vstupují do dvou subsystémů – přírodního, který zahrnuje aktivity založené na aktivní turistice, rekreaci, poznávání přírody apod., a kulturního, zahrnujícího např. cesty za kulturním poznáním či zábavnými akcemi.

V návaznosti na uvedené členění cestovního ruchu se jeho potenciál dělí na:

• potenciál přírodního subsystému – přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro pěší turistiku, cykloturistiku, sjezdové zimní sporty, lyžařskou turistiku, rekreaci u vody, rekreaci typu lesy/hory, venkovskou turistiku, vodní turistiku, horolezectví, závěsné létání, sportovní myslivost, sportovní rybolov a pozorování vodních ptáků,
• potenciál kulturního subsystému – kulturně historické památky a soubory, skanzeny a muzea, lázeňská funkce, kongresy a konference, kulturní, sportovní a církevní akce, veletrhy a tématické trhy, místní produkty, možnost příhraničních nákupních a zábavních činností, tzv. příhraniční specifika.

Z pohledu uvedené studie byl celkový potenciál cestovního ruchu v Libereckém kraji hodnocen velmi pozitivně. Více než 53 % obcí (v rámci ČR 29,9 %) vykazuje vysoký, 11,1 % velmi vysoký (ČR 4,8 %) a 1 obec (konkrétně Jablonec nad Nisou) výjimečný potenciál. Podíl obcí se základním potenciálem dosáhl pouze 1,9 % (týká se pouze 4 obcí z okresu Liberec) a o 17,3 procentní body se pohyboval pod celostátním průměrem. Z územního hlediska se nejvyšším potenciálem cestovního ruchu může pochlubit okres Semily – podíl obcí s vysokým a velmi vysokým potenciálem dosáhl 83,6 %. Druhým v pořadí je okres Jablonec (70,6 %), třetí okres Česká Lípa (53,3 %). Řadu uzavírá okres Liberec s 49,1 % podílem.