Přejít k menu Přejít k obsahu

Dopravní podmínky

 
 Dopravní podmínky

Intenzita cestovního ruchu je v přímé úměře závislá na kvalitě dopravních podmínek té které oblasti. Z tohoto hlediska můžeme konstatovat, že poněkud méně příznivá poloha Libereckého kraje v rámci evropské dopravní sítě je kompenzována již zmíněnou blízkostí a snadnou dostupností Německa a Polska. Na území kraje se rozprostírá několik již zmíněných pohoří. Toto vše má velký význam pro vedení dopravní infrastruktury a jejího udržování v průběhu celého roku.

Ilustrační obrázekÚzemí Libereckého kraje leží ve výseči mezi dvěma plánovanými a částečně již realizovanými dálničními tahy D8 Praha – Ústí nad Labem – Dresden a D11 Praha – Hradec Králové – Lubawka – Legnica. Dopravní páteří Libereckého kraje je rychlostní komunikace R35 vedoucí ve směru Liberec – Turnov a dále pak na ní navazující R10 Turnov – Mladá Boleslav – Praha. Celé území kraje pokrývá síť silnic I. – III. třídy. Ty však lze hodnotit jako kapacitně a technicky nevyhovující, neodpovídající nárokům dálkové a plošně rozprostřené regionální dopravy. Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k výrazným změnám v provozu mezinárodní těžké dopravy po komunikacích České republiky jako důsledek zrušení celních kontrol. To se projevilo zvýšením nákladní dopravy na celé silniční síti České republiky a následným dalším zhoršením kvality komunikací. Svým způsobem se jedná o faktor, který mohou (zejména zahraniční) turisté zohledňovat při výběru turistické destinace.

K nejbližším dopravním uzlům vícedruhových koridorů a evropské sítě železničních koridorů patří Praha, Děčín a Pardubice. Samotná železniční doprava v kraji byla historicky vždy na velmi dobré úrovni z pohledu rozsahu železniční sítě. V současnosti, zejména vzhledem k technické zastaralosti, jen těžko konkuruje silniční dopravě. Regionální doprava je zajišťována osobními vlaky, nadregionální doprava je zajišťována rychlíky a spěšnými vlaky. V osobní dopravě chybí rychlé napojení Libereckého kraje na mezinárodní koridorovou síť do Hradce Králové (resp. Pardubic), Prahy a Ústí nad Labem. V Libereckém kraji neleží žádné tratě, které jsou součástí mezinárodní koridorové sítě. Železniční doprava má svůj jistý potenciál v možných kapacitách a šetrnosti k životnímu prostředí (ve srovnání se silniční dopravou). Proto by její rozvoj měl být chápán, nejen ve vztahu k cestovnímu ruchu, jako žádoucí.


Tab. 2 Délka silnic a dálnic podle okresů k 31. 12. 2004
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
v km
Délka silnic
a dálnic
v tom
dálnice
I. třída
z toho
rychlostní
silnice
II. třída
III. třída
Liberecký kraj
2 437
 -
329
18
487
1 621
v tom okres:
Česká Lípa
690
 -
103
 -
152
435
Jablonec nad Nisou
446
 -
64
 -
40
342
Liberec
671
 -
101
15
106
464
Semily
630
 -
61
3
188
381
 
O existenci letectví na území Libereckého kraje se historické prameny zmiňují již na počátku minulého století (např. letiště ve Starých Pavlovicích, plachtařská letiště na horských svazích – Pláně, Rašovka, Královka a další). V současné době se na tomto území nachází 8 letišť - 3 letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou (VPD) pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg, z toho dvě veřejná (Hodkovice nad Mohelkou a Česká Lípa), jedno neveřejné (Liberec) a 5 letišť pro sportovní létající zařízení (Česká Lípa – Ramš, Český Dub, Lomnice nad Popelkou, Druzcov a Ralsko – Hradčany).

Vzhledem k tomu, že Liberecký kraj má pro rozvoj letecké dopravy výhodnou polohu, není divu, že se do budoucna plánuje její provoz na komerční úrovni. V tomto případě se jako nejvhodnější jeví pouze letiště Liberec, případně letiště Mnichovo Hradiště. Jejich komerční využití však závisí na velikosti spádové oblasti. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha – Ruzyně a Mnichovo Hradiště.

Lodní dopravu v Libereckém kraji ovlivňují geografické podmínky a administrativní hranice kraje, a proto se omezuje pouze na rekreační plavbu lodí po Máchově jezeře v katastru obce Doksy.