Statistický bulletin Libereckého kraje
T. Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti
| Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti: · prudké snížení úrovně porodnosti v první polovině devadesátých let, · zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte, · změna struktury živě narozených dětí podle rodinného stavu matky; pokles podílu živě narozených vdaným ženám a zvýšení podílu živě narozených svobodným a rozvedeným ženám, · zvyšování podílu dětí narozených mimo manželství a současně snižování podílu dětí narozených v manželství do sedmi měsíců po svatbě.  Na počátku devadesátých let se v souvislosti s ekonomickým, politickým a sociálním vývojem v celé České republice začaly s velikou intenzitou projevovat změny populačního chování obyvatelstva. Mezi nejvýraznější charakteristiky tohoto období patřilo výrazné snížení počtu narozených dětí. Počínaje rokem 1994 počet živě narozených začal být převyšován počtem zemřelých a toto období trvalo jedenáct let. Teprve v roce 2005 dosáhl opět počet živě narozených vyšší hodnoty než počet zemřelých. A i v roce následujícím Liberecký kraj vykázal přirozený přírůstek počtu obyvatel.  V první půli devadesátých let prudce poklesla i úroveň ukazatele počet živě narozených na 1 000 obyvatel. Tento ukazatel je často používán a označován jako hrubá míra porodnosti. Jeho výraznými nevýhodami jsou především dvě skutečnosti: a) nebere v úvahu věkovou strukturu sledované populace, která se v průběhu let mění a při srovnání úrovně porodnosti mezi jednotlivými územními celky může právě věková struktura jeho výslednou hodnotu výrazně ovlivnit, b) vztahuje počet událostí na všechny osoby v populaci a nejen na ženy v reprodukčním věku. Křivka vývoje tohoto ukazatele koresponduje s vývojem počtu živě narozených a v porovnání s vývojem ukazatele zemřelí na 1 000 obyvatel odhaluje stejné trendy vývoje úrovně porodnosti.  Spolu s poklesem porodnosti se projevil trend odkládání narození dítěte do vyššího věku. Získání vyššího vzdělání a určité pracovní praxe, dosažení profesionální kariéry a v neposlední řadě možnost cestování a získávání zkušeností v zahraničí se staly významnými faktory pro budoucí život člověka. Průměrný věk matky při narození dítěte se od roku 1991 do roku 2006 zvýšil o 4,41 let na 29,02 let. Průměrný věk matky při narození prvního dítěte vzrostl za stejné časové období dokonce o 4,95 let.  Nejvýstižnějším demografickým ukazatelem popisujícím úroveň porodnosti je úhrnná plodnost, která vyjadřuje počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala plodnost stejná jako v daném roce. Představuje tak průměrný počet dětí narozených jedné ženě ve věku 15 – 49 let. Úhrnná plodnost se v Libereckém kraji od roku 1991 snížila z 1,897 na 1,331 „dětí na jednu ženu v reprodukčním období" v roce 2006. V první polovině devadesátých let došlo k jejímu prudkému snížení a od roku 1995 se úhrnná plodnost držela na velmi nízkých hodnotách. V posledním sledovaném roce je patrné mírné oživení a tedy i nepatrný nárůst hodnoty tohoto ukazatele. Pro zachování reprodukce v populaci, která by plynule nahrazovala ty předešlé generace, by však úroveň úhrnné plodnosti s přihlédnutím na úmrtnost měla činit 2,1 "dětí na jednu ženu v reprodukčním období".  Vynásobením ukazatele úhrnná plodnost podílem děvčat při narození lze získat další velmi zajímavý demografický ukazatel hrubá míra reprodukce. Vyjadřuje průměrný počet dívek narozených jedné ženě za „neexistence úmrtnosti“. Můžeme tedy říci, že při hrubé míře reprodukce, která je větší než 1, je zajištěna reprodukce dané generace. Zohledníme-li navíc ještě úmrtnost v populaci, získáme ukazatel čistá míra reprodukce, který vystihuje, kolik děvčat se narodí jedné ženě a dožijí se věku své matky v době svého narození. Bude-li čistá míra reprodukce větší než 1, populace se bude zvětšovat. Hrubá míra reprodukce v roce 1991 dosahovala hodnoty 0,915, v dalších pěti letech prudce klesala a v roce 2006 činila 0,661.  V souvislosti se změnou společenského chování obyvatel se změnila i struktura živě narozených dětí podle rodinného stavu matky. Výrazně se zvýšil podíl dětí živě narozených svobodným matkám (z 9,4 % v roce 1991 na 30,2 % v roce 2006) i podíl narozených rozvedeným ženám (z 3,1 % v roce 1991 na 7,6 % v roce 2006). Recipročně naopak zřetelně poklesl podíl dětí živě narozených vdaným ženám, a to z 87,2 % v roce 1991 na 61,9 % v roce 2006.  Uvedené skutečnosti se projevily i ve vývoji ukazatele živě narození mimo manželství na 100 živě narozených. Jeho úroveň rapidně stoupla. Ještě v roce 1991 se nevdaným ženám živě narodilo jen 12,8 % dětí. Do roku 2006 hodnota tohoto ukazatele vzrostla na 38,1 %. Podíl živě narozených v manželství do sedmi měsíců po sňatku naopak dynamicky klesl. Snížil se z 26,5 % v roce 1991 na 10,3 % v roce 2006.  Vývoj živě narozených podle pořadí narození dítěte a podle rodinného stavu matky ukazuje, že vdané ženy mívají zpravidla alespoň dvě děti. Větší podíl svobodných žen naopak zůstává u jednoho dítěte.
 Biologicky je dán větší podíl chlapců z celkového počtu živě narozených dětí než dívek. Tuto skutečnost potvrzuje i vývoj poměru živě narozených chlapců na 100 dívek, který ve sledovaném období let 1991 – 2006 dosáhl své minimální hodnoty v roce 2006 (101,4 chlapců na 100 dívek) a maximální v roce 1992 (109,3 chlapců na 100 dívek). V posledních letech se velmi často ve sdělovacích prostředcích hovoří o zvyšování pravděpodobnosti narození dvojčat či dokonce trojčat. Celkové počty vícečetných porodů v Libereckém kraji tuto skutečnost potvrzují, přesto nejnižší počet porodů dvojčat vykázal v průběhu sledovaného období Liberecký kraj v roce 1994 (42 porodů) a nejvyšší v roce 1999 (dokonce 113 porodů).  |