Postavení venkova v krajích ČR

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal soubor třinácti regionálních publikací Postavení venkova v kraji . Tyto publikace popisují venkovský prostor a srovnávají jej s městským prostorem v každém jednotlivém kraji s výjimkou Hlavního města Prahy.

Pracovníci regionálních pracovišť ČSÚ vybrali a uspořádali značné množství údajů o obyvatelstvu, bydlení, zaměstnání a hospodářské struktuře v jednotlivých obcích. Poprvé tak mohl vzniknout unikátní soubor informačně obsáhlých studií Postavení venkova v kraji, umožňující srovnání mezi venkovem a městem a mezi kraji navzájem.

Za venkovský prostor jsou zde brány všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km ².

Venkovský prostor v tomto pojetí tvoří území 5 734 obcí, což představuje 79 % rozlohy státu, na které žije 30 % obyvatel republiky. Venkovská obec je průměrně 11 km ² velká a má 550 obyvatel. Hustota zalidnění venkovského prostoru je devětkrát menší v porovnání s prostorem městským.

Nejdůležitější poznatky:

• od roku 2000 ubývá obyvatel v městském prostoru ve prospěch venkova
• úvaha, že je podíl zemědělské půdy vyšší na venkově než ve městě, se nepotvrdila v pěti krajích (na západě Čech a na severu a východě Moravy)
• venkovské obyvatelstvo je mladší nejen vlivem vyšší plodnosti žen a migračního přírůstku, ale i v důsledku vyšší úmrtnosti, zejména na onemocnění oběhové soustavy
• potvrdil se předpoklad, že se na venkově rodí méně dětí mimo manželství (i když existují území, kde je tomu naopak – např. na Plzeňsku a Karlovarsku), je zde menší rozvodovost (ale i sňatečnost)
• menší nabídka pracovních míst vede na venkově k nižší ekonomické aktivitě obyvatelstva, zejména osob ve věku 55 – 64 let, a vyšší míře nezaměstnanosti (především osob nad 50 let a žen)
• rozdíly mezi městským a venkovským prostorem se v ekonomické oblasti zmenšují v zázemí velkých měst, kde probíhá intenzivní bytová výstavba; naproti tomu se v těchto suburbanizovaných územích v důsledku přírůstku obyvatel stěhováním spíše mladších osob liší věková a vzdělanostní struktura zdejších obyvatel od struktury v městském prostoru a na venkově vzdáleném od hospodářských center
• byly zjištěny výrazné rozdíly mezi venkovským a městským prostorem, přitom venkovský prostor nelze považovat za homogenní – jsou patrné rozdíly mezi oblastmi, které zasáhla suburbanizace a oblastmi periferními

Odbor informačních služeb
Český statistický úřad

Kontaktní osoba:
RNDr. Petr Dědič
petr.dedic@csu.gov.cz