Vzdělávání v Plzeňském kraji ve školním roce 2024/2025
Nejen vlivem demografických, ale i společenských změn se snižuje průměrný počet dětí na jednu třídu v mateřských školách Plzeňského kraje. Současně se mírně zpomalil růst počtu žáků základních škol na úkor zvyšujících se kapacit na školách středních a vysokých.
Mateřské školy
Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo ve školním roce 2024/25 v Plzeňském kraji evidováno 283 mateřských škol, což je o 2 více než v předchozím roce, zároveň však třetí nejnižší počet v mezikrajském porovnání. Nejčastěji byla zřizovatelem mateřských škol obec, konkrétně v 260 případech, v 17 privátní sektor, v 5 kraj a v posledním jediném případě církev. Celkem mateřské školy v kraji navštěvovalo 19 154 dětí, což je o 342 dětí méně než ve školním roce 2023/24. Z genderového hlediska mezi dětmi mírně převažovali chlapci, kteří tvořili 51,7 %. Děti byly v rámci mateřských škol umístěny do 922 tříd, z nichž 27 bylo speciálních. V rámci Plzeňského kraji bylo také lokalizováno 5 lesních školek, které navštěvovalo 102 dětí.
V průměru na jednu třídu připadlo 20,8 dítěte. V plzeňských mateřských školách se dětem věnovalo 1 861 učitelů (přepočtených osob na plně zaměstnané), z nichž pouze v 11 případech šlo o muže. V přepočtu tak na jednoho učitele připadlo 10,3 dítěte.
Ve školním roce 2024/2025 bylo podáno celkem 8 531 žádostí o přijetí do mateřských škol, v 1 820 případech jim však nebylo vyhověno. Z celkového počtu žádostí, kterým nebylo vyhověno, bylo 1 071 ze spádového obvodu mateřské školy, v 378 případech šlo o děti, kterým by v době nástupu do školky nebyly 3 roky.
Obecně je možné v průběhu vývoje sledovat rostoucí trend v počtu škol i v počtu tříd. Za posledních deset let se počet mateřských škol navýšil o 10 a jejich tříd o 80. Počet dětí kolísá v rozmezí mezi 18,8 až 19,7 tis. v závislosti na demografickém vývoji a síle jednotlivých ročníků. Z hlediska kapacity se snižuje průměrný počet dětí na jednu třídu. Ve sledovaném období došlo k poklesu v průměru o 2,3 dítěte na jednu třídu, což může, kromě početnosti dětí v dotčených věkových kategorií, souviset mimo jiné i s inkluzí. Snaha zařazovat děti s určitými speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd vede ke snižování jejich možné kapacity z důvodu zajištění dostatečné péče a bezpečnosti dětí v rámci mateřské školy i mimo ni. Spolu s rostoucím počtem tříd dochází i k rozšiřování kolektivu učitelů, jejichž počet se meziročně navýšil o 22 a v rámci desetiletého období dokonce o více než 300 učitelů (přepočtených na plně zaměstnané).
Z hlediska krajského srovnání byl nejnižší počet mateřských škol lokalizován v kraji Karlovarském (128) a Libereckém (232), což zároveň koresponduje i s nejnižším počtem dětí v nich umístěných. V rámci Karlovarského kraje navštěvovalo mateřskou školu jen 8 266 dětí a v rámci kraje Libereckého 14 714. Naopak ve Středočeském regionu předškolní vzdělávání probíhalo na 826 školách a účastnilo se ho 52 606 dětí, což je v obou případech nejvyšší hodnota v Česku.
Základní školy
Ve školním roce 2024/2025 si 55 022 žáků plnilo svou povinnou školní docházku v Plzeňském kraji v rámci 229 základních škol. I v tomto případě se jedná o školy nejčastěji zřizované obcí (194), privátním sektorem (15), krajem (14), Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (4) a nakonec církví (2). Meziročně se počet škol navýšil o dvě a celkem tak základní školy navštěvovalo o 158 žáků více než v roce 2023/24. Rostoucí trend, který se začal projevovat už od roku 2011/12, kdy se do věku školní docházky postupně dostávaly děti narozené rodičům ze silných ročníků přelomu 70. a 80. let, začíná mírně zpomalovat. První vlny těchto dětí již prošly oběma stupni základního vzdělávání a směřují na školy střední. Naopak do základních škol začínají dorůstat děti prvních mileniálů a postupně slábnoucích ročníků narozených po roce 1989. Kromě přirozené měny však do vývoje počtu žáků může zasáhnout i mechanický pohyb obyvatelstva, což se ukázalo na přelomu školních let 2021/22 a 2022/23, kdy se vlivem imigrace uprchlíků z Ukrajiny navýšil počet žáků meziročně nejvíce za celé období sledování, a to o 5,6 %.
Spolu s růstem žáků narůstala i potřeba většího množství tříd. Do školního roku 2024/2025 se jejich počet navýšil o 32 a otevřeno tak v tomto roce bylo 2 756 tříd. V průměru na jednu třídu tak připadalo 20,0 žáků, což byla třetí nejvyšší hodnota po Hl. městě Praze a Středočeském kraji. Žáky ve školách vyučovalo celkem 3 945 učitelů (přepočtení na plně zaměstnané), což je o 29 více než v předchozím školním roce. Zároveň je možné pozorovat, že od úrovně základního vzdělávání se do systému ve větší míře zapojují i muži, kteří na rozdíl od mateřských škol (0,6 %) tvoří ve školách základních 15,2 % personálů. V předchozím školním roce ukončilo na základní škole povinnou školní docházku 6 042 žáků a 636 jich přešlo v rámci plnění povinné docházky na střední školy (víceletá gymnázia a konzervatoře). Naopak do prvních tříd ve školním roce 2024/2025 bylo přijato 6 646 prvňáčků, což bylo o 239 více než v roce předchozím.
Střední školy a konzervatoře
Na území Plzeňského kraje bylo ve školním roce 2024/25 lokalizováno 56 středních škol, na nichž se vyučovalo v 1 146 třídách celkem 27 850 žáků, což je zároveň o 1 350 (tj. o 5,1 %) více než v předchozím roce. Z dlouhodobějšího vývoje je zřejmé, že k růstu docházelo již od roku 2019/2020, kdy se děti silných ročníků začaly přelévat mezi základním a středoškolským vzděláváním, a tento růst postupně eskaluje k vyšším hodnotám.
Z celkového počtu žáků v kraji tvořili 96,6 % žáci denního studia. V předchozím školním roce úspěšně ukončilo středoškolské vzdělání 5 183 absolventů, naopak 8 141 bylo ve školním roce 2024/25 nově přijato do prvních ročníků. Na středních školách vyučovalo 2 384 učitelů, což bylo o 113 více než v roce 2023/24, přičemž více než tři pětiny pracovního kolektivu na středních školách tvořily ženy.
Největší zájem měli žáci o studium na odborných školách, kterých bylo v kraji 45. Celkem je navštěvovalo přes 20 tis. žáků a jejich počet se meziročně navýšil o 1 235. Konkrétně nejčastěji preferovaným v rámci této kategorie bylo střední odborné vzdělání s maturitou s 13 563 evidovanými žáky. Kromě odborných škol se v kraji nacházelo také 15 gymnázií (středních všeobecných škol s maturitou), kde studovalo 6 669 žáků, a i v tomto případě se jejich počet meziročně navýšil (o 125). V neposlední řadě si mohou studenti v regionu vybrat obory nástavbového studia, které byly vyučovány na 15 školách v kraji, a navštěvovalo je 912 žáků. V tomto případě však zájem o ně klesá a počet žáků se meziročně mírně snížil.
V kraji měli žáci možnost studovat také na konzervatoři, na kterou ve školním roce 2024/2025 docházelo celkem 227 studentů, což je o 7 více než v předchozím roce. Kolegium učitelů se meziročně také navýšilo (o 6) a celkem zde tak působí 58 učitelů (přepočtení na plně zaměstnané).
Vyšší odborné školy
Ve školním roce 2024/25 se v Plzeňském kraji vzdělávalo na 6 vyšších odborných školách 1 934 studentů, z nichž 63,1 % v rámci denní formy vzdělávání. Na školách bylo lokalizováno 78 studijních skupin denní formy vzdělávání, což v průměru na jednu skupinu znamená 15,6 studentů. Kromě středních škol je i zde vidět postupný růst počtu studentů sledovaný již od školního roku 2019/2020, který nyní meziročně dosáhl hodnoty 9,2 %. Počet studentů denní formy se tak ve srovnání s rokem 2023/24 navýšil o 103. Na vyšších odborných školách celkem pracovalo 107 učitelů (přepočtených na plně zaměstnané), z nichž se v 67,3 % jednalo o ženy.
Vysoké školy
Studenti na území Česka si v rámci svého vysokoškolského studia mohli volit z 54 veřejných, státní i soukromých škol. Právě v Plzni sídlí jediná, a to jedna z těch veřejných, Západočeská univerzita, která má 9 fakult (aplikovaných věd, designu a umění Ladislava Sutnara, ekonomickou, elektrotechnickou, filozofickou, pedagogickou, právnickou, strojní a zdravotnických studií). V rámci těchto fakult studovalo na univerzitě v Plzni 11 699 studentů, z nichž v 692 případech se jednalo o cizince. K početně největším patří zejména společenskovědní a ekonomické fakulty jako pedagogická (2 233 studentů), ekonomická (1 901) nebo právnická a filozofická. Kromě fakult v rámci Západočeské univerzity je u nás možné navštěvovat i další fakulty, které patří pod vysoké školy se sídlem mimo území kraje (např. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy nebo Metropolitní univerzita Praha).
V roce 2024 dosáhl počet vysokoškolských studentů s místem výuky v kraji 14 059 a již od roku 2019, s mírným poklesem v roce 2021, narůstá. Konkrétně ve srovnání s rokem 2023 vzrostl o 3,5 %. Mezi studenty pak mírně převažují ženy (56,3 %). Z celkového počtu studujících v Plzeňském kraji bylo 12 630 se státním občanstvím ČR, z nichž 91,9 % navštěvovalo prezenčním formu studia. Podíl studentů studujících v kraji, kteří nemají státní občanství ČR, měl až do roku 2022 rostoucí tendence. Od roku 2023 byl však zaznamenán mírný pokles, přesto se tento podíl poslední tři roky stále drží nad 10 % studujících. Úspěšně studium v roce 2024 absolvovalo 2 552 osob, což představuje mírně vyšší hodnotu než v předchozím roce a zároveň poukazuje na stagnující počet absolventů v posledních šesti letech. Z jejich celkového počtu šlo v 2 379 případech o občany Česka.
Z hlediska bydliště má v Plzeňském kraji registrovaný trvalý pobyt 12 531 studentů vysokých škol, z nichž 98,5 % se státním občanstvím ČR. Absolventů bydlelo v kraji celkem 2 631.
Kontakt:
Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 704 688 719
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz