Vývoj makroekonomických ukazatelů

Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) je základním makroekonomickým ukazatelem, který vyjadřuje hodnotu vytvořenou v národním hospodářství (regionu) za rok. Je významným ukazatelem ekonomické úrovně daného území. V roce 2015 dosáhl HDP v Plzeňském kraji 232,9 mld. Kč, tj. 5,1 % vytvořeného HDP v ČR. Podíl regionálního HDP na republikovém se dlouhodobě pohybuje kolem 5 %. V mezikrajském srovnání představuje podíl regionálního HDP šestou nejvyšší hodnotu. Největšího podílu dosáhly kraje Hl. město Praha (24,4 %), Středočeský (11,6 %) a Jihomoravský (11,0 %), naopak nejnižšího kraj Karlovarský (1,9 %).

Tabulka č. 1 Vybrané makroekonomické ukazatele za Plzeňský kraj

V případě relativního ukazatele HDP, tj. v přepočtu na 1 obyvatele, byla hodnota v roce 2015 nejvyšší za posledních 20 let. V roce 2015 činila tato hodnota 404,6 tis. Kč a meziročně došlo k nárůstu o 4,2 %. Plzeňský kraj s podílem 93,6 % průměru ČR zaujímá v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší místo za Hl. městem Prahou a Jihomoravským krajem. Postavení Hl. města Prahy je však z pohledu hodnocení HDP na obyvatele zcela výjimečné, k průměru ČR v roce 2015 představuje 204,0 % a k průměru 28 zemí Evropské unie dosahuje 177,9 % (v PPS[1]). V roce 2015 dosáhl podíl HDP na jednoho obyvatele Plzeňského kraje k průměru EU 28 v PPS 81,6 % stejně jako v roce předchozím. Oproti roku 2013 došlo ke zvýšení o 3,5 procentního bodu.

Významným indikátorem ekonomického rozvoje je produktivita práce měřená podílem HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště vč. sebezaměstnaných). Hodnota tohoto ukazatele v Plzeňském kraji v roce 2015 dosáhla 832,0 tis. Kč a představovala tak 94,6 % průměru ČR, což zajistilo kraji páté nejvyšší místo v mezikrajském srovnání. V retrospektivním pohledu má takto vyjádřený ukazatel produktivity práce (s výjimkou roku 2012) až do roku 2014 rostoucí tendenci. Změna nastala v roce 2015, kdy hodnota k průměru ČR klesla o 1,7 procentního bodu.

Podle vývoje regionálního HDP ve srovnatelných cenách (předchozí rok=100 %) rostl HDP nejrychleji v roce 2006, kdy překračoval průměr ČR o 3,0 procentní body. V následujících třech letech však došlo k jeho poklesu. V roce 2010 a 2011 došlo téměř u všech krajů k nárůstu proti předchozímu roku a v dalších dvou letech byla většina regionů opět ve ztrátě. V roce 2013 byl Plzeňský kraj výjimkou, meziročně se regionální HDP ve srovnatelných cenách zvýšil o 2,9 %. V roce 2015 rostl HDP ve srovnatelných cenách ve všech krajích, v Plzeňském regionu o 3,4 % a v ČR o 4,5 %.

Graf č. 1 Vývoj HDP ve srovnatelných cenách v Plzeňském kraji a ČR (předchozí rok=100 %)

Hrubá přidaná hodnota (dále jen HPH) představuje saldo účtu produkce (tj. rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou na daném území). Od roku 1995 si zachovávala regionální HPH rostoucí trend až do roku 2008, kdy poprvé klesla proti předchozímu roku o 0,4 %. Od roku 2009 (s výjimkou roku 2012) pokračuje rostoucí trend. V roce 2015 dosáhla HPH 209,4 mld. Kč, což znamená zvýšení proti předcházejícímu roku o 3,9 %. S výší narůstající HPH se řadí Plzeňský kraj na desáté místo v rámci ČR a v porovnání s průměrem ČR je tato dosažená hodnota o 1,1 procentního bodu nižší.

Tabulka č. 2 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví

Od roku 2009 se podíl hlavních odvětví na HPH zásadně neměnil (s výjimkou odvětví průmyslu celkem). Podíl primárního sektoru, do kterého náleží zemědělství, lesnictví a rybolov, v kraji s občasnými výkyvy pomalu roste. Zatímco v roce 2009 činil 2,8 %, v roce 2015 to bylo již 3,5 %. V mezikrajském srovnání je tento podíl sedmý nejvyšší a ve srovnání s ČR o 1,0 procentního bodu vyšší.

Graf č. 2 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví CZ-NACE v Plzeňském kraji a ČR

Největší význam pro hodnocení ekonomické výkonnosti regionu má sekundární sektor zastoupený průmyslem a stavebnictvím. Meziročně se hodnota podílu HPH v tomto sektoru zvýšila o 0,3 procentního bodu, v porovnání s rokem 2009 vzrostla dokonce o 2,6 procentního bodu. Přestože dosaženou hodnotou podílu převyšoval kraj republikový průměr o 8,6 procentního bodu, v mezikrajském srovnání se umístil na osmém nejvyšším místě. Na tvorbě HPH se v regionu nejvíce podílí průmysl celkem (40,8 %), zejména pak průmysl zpracovatelský (35,8 %). Právě podíl zpracovatelského průmyslu na HPH v kraji se meziročně zvýšil o 0,6 procentního bodu a v roce 2015 výrazně převyšoval průměr republikový (o 8,8 procentního bodu). Celkový podíl sekundárního sektoru snižovalo odvětví stavebnictví, jehož podíl klesl od roku 2009 o 1,8 procentního bodu. Podíl stavebnictví byl v kraji o 0,2 procentního bodu nižší než v celé ČR a v roce 2015 dosáhl hodnoty 5,5 %. Ve sledované časové řadě tak došlo poprvé v tomto roce k mírnému meziročnímu nárůstu (o 0,2 procentního bodu).

Podíl terciárního sektoru, který zahrnuje odvětví služeb, dopravy, ubytování, podnikatelskou činnost, veřejnou správu, školství a zdravotnictví, se z dlouhodobého hlediska mírně snižuje. Oproti roku 2009 došlo k poklesu o 3,3 procentního bodu. V roce 2015 dosáhl tento podíl 50,2 % a meziročně se nepatrně zvýšil. Podíl terciárního sektoru v Plzeňském kraji v roce 2015 znamenal pro region deváté nejvyšší místo v ČR. Tato hodnota leží hluboko pod republikovým podílem (o 9,5 procentního bodu).

Investice vyjádřené tvorbou hrubého fixního kapitálu[2] (dále jen THFK) dosáhly v roce 2014[3] hodnoty 44,8 mld. Kč (v běžných cenách). Od roku 2010 má THFK klesající tendenci s mírným nárůstem v roce 2013 (meziročně o 1,6 %). Podíl kraje na republikové THFK v roce 2014 dosahoval hodnoty 4,1 % a zaujímal tak v mezikrajském srovnání deváté nejvyšší místo. V roce 2013 se region s hodnotou 4,6 % zařadil na sedmé nejvyšší místo.

Graf č. 3 Míra investic podle krajů

Míru investic vyjadřuje poměr THFK k HDP (obojí v běžných cenách). Nejvíce se investovalo v roce 2014 ve Středočeském kraji (28,1 %), naopak nejméně v kraji Královéhradeckém (20,0 %). Míra investic v Plzeňském kraji (20,1 %) je mezi regiony druhá nejnižší a meziročně poklesla o 2,4 procentního bodu.

Z hlediska relativního ukazatele přepočtu THFK na 1 obyvatele dosahuje Plzeňský kraj hodnoty 78,0 tis. Kč. Tato hodnota meziročně poklesla o 4,5 %, je pátá nejnižší v mezikrajském srovnání a o 25 tis. Kč nižší než v ČR. THFK na 1 obyvatele v Plzeňském kraji činila 75,7 % republikového průměru, což představovalo hodnotu o 7,9 procentního bodu nižší než v roce 2013.

Graf č. 4 Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele podle krajů (průměr ČR=100)

Čistý disponibilní důchod domácností (dále jen ČDDD) je výsledkem tvorby a rozdělování důchodů v peněžní formě a je určen na konečnou spotřebu. Tento ukazatel do značné míry zachycuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v regionu. ČDDD v Plzeňském kraji trvale roste. V roce 2015 dosáhl hodnoty 124,7 mld. Kč a meziročně vzrostl o 5,2 %, což byl nejvyšší nárůst v rámci ČR. Na republikovém ČDDD se kraj podílel 5,6 %, což mu zajišťuje v mezikrajském srovnání sedmé nejvyšší místo.

Hodnoty relativního ukazatele ČDDD na 1 obyvatele zaznamenaly v posledních letech rostoucí tendence. Plzeňský kraj v roce 2015 zaujímal mezi kraji v ČDDD na 1 obyvatele třetí nejvyšší místo za Hl. městem Prahou a krajem Středočeským. Až poslední čtyři roky se hodnota v regionu pohybuje nad průměrem ČR. V roce 2015 patřil Plzeňský kraj mezi čtyři regiony, jejichž hodnota ČDDD na 1 obyvatele přesáhla republikový průměr.

Graf č. 5 Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele podle krajů