Věková struktura obyvatel Plzeňského kraje k 31. 12. 2025
Počet obyvatel v produktivním věku meziročně vzrostl v šesti okresech Plzeňského kraje, klesl jen na Domažlicku. Podíl osob ve věku 15–64 let na celkové populaci byl druhý nejvyšší mezi kraji. Index stáří v regionu výrazně přesáhl republikovou hodnotu. Nejvyšší průměrný věk i index ekonomické závislosti byl zjištěn u obyvatel okresu Klatovy.
Z celkového počtu 614 683 obyvatel v Plzeňském kraji ke konci roku 2025 bylo 89 508 dětí ve věku 0–14 let, tj. 14,6 % z populace regionu. Ve srovnání s předchozím rokem došlo v této věkové kategorii ke snížení o 2 475 dětí, tj. o 2,7 %. Ačkoli byl v této věkové skupině v posledních třech letech zaznamenán mírný pokles, v delší časové řadě se zde projevoval převážně rostoucí trend. Meziročně došlo ke snížení v kraji i ve všech jeho okresech, nejzásadněji na jižním Plzeňsku (o 3,5 %) a v okrese Plzeň-město (o 3,2 %). Podíl dětské složky na celkové populaci byl nejvyšší v okresech Plzeň-sever a Rokycany, kde přesáhl 15% hranici, nejnižší naopak na Klatovsku (jen 13,7 %). Zaměříme-li se na pohlaví, mezi dětmi převažovali spíše kluci, jen na Tachovsku lehce přesáhla polovinu děvčata. V mezikrajském porovnání měl nejvyšší podíl u této věkové kategorie Středočeský (16,7 %), nejnižší naopak Karlovarský (13,7 %) kraj, náš region se zařadil až na dvanácté místo.
K 31. 12. 2025 žilo na území kraje 128 042 osob ve věku 65 let a více, což znamená v meziročním srovnání o 812 (tedy o 0,6 %) více. Nárůst byl zjištěn i ve všech okresech, nejvíce na Tachovsku (o 2,0 %). V průběhu let se postupně počet osob v této kategorii neustále navyšuje, je to tedy důkaz toho, že populace v regionu stárne. Podle pohlaví zde převažovaly ženy, ve všech okresech překročily 55% hranici, v Plzni-městě tvořily dokonce 58,5 %. Senioři tedy představovali více než pětinu populace kraje, tento podíl byl v rámci republiky jedenáctý, nejvyšší byl zjištěn na Královéhradecku (22,8 %), nejnižší v Praze (18,3 %). Porovnáme-li naše okresy, pod pětinu se dostalo jenom Tachovsko a Plzeň-sever, nejvíce seniorů pak bylo na Klatovsku (23,5 %), Domažlicku a Rokycansku (shodně 21,5 %).
Od roku 2008 se v regionu projevoval klesající trend ve skupině osob produktivního věku (15 až 64 let). Ačkoli v roce 2019 se stav proti předcházejícímu roku v této kategorii mírně zvýšil, v roce 2020 i 2021 došlo k poklesu. Od roku 2022 se naopak počet osob v produktivním věku postupně mírně zvyšuje, mezi roky 2024 a 2025 to bylo o 1 706 osob, tedy o 0,4 %. K nárůstu došlo v šesti okresech ze sedmi, nejvýrazněji v okresech Tachov a Plzeň-město. Naopak pokles o 103 osob byl zjištěn na Domažlicku. K 31. 12. 2025 tedy žilo v Plzeňském kraji celkem 397 133 lidí ve věku 15–64 let, kteří tvořili 64,6 % populace regionu. Podle nižších územních celků byl tento podíl nejvyšší na Tachovsku a nejnižší na Klatovsku. V celém Česku byl náš region po Praze na druhém místě, nejnižší podíl osob v produktivním věku na celku měli na Královéhradecku. Když se zaměříme na pohlaví, vedli tentokrát muži, a to ve všech okresech i v kraji celkem.
Graf 1 Věková struktura a věkové indexy obyvatel v Plzeňském kraji (stav k 31. 12.)
V roce 2025 dosáhl průměrný věk obyvatel Plzeňského regionu výše 43,4 let (u mužů 42,1 a u žen 44,7). V retrospektivním pohledu se jedná o pomalý návrat k dlouhodobému rostoucímu trendu, v roce 2022 totiž došlo k poklesu v kraji celkem i dle pohlaví a nyní jsme již překonali hodnoty z let 2020–2021. Dosažený průměrný věk v celém Česku je o 0,1 roku nižší než v našem regionu, výraznější rozdíl je u mužů (o 0,3 roku). V rámci kraje byl nejvyšší průměrný věk zaznamenán v okresech Klatovy (45,0 let) a Domažlice (43,8 let). Naopak nejnižší průměrný věk byl zjištěn na Tachovsku (42,6 roku) a severním Plzeňsku (42,8). V rámci Česka jsme s výší průměrného věku desátí, nejvyšší průměrný věk byl vykázán ve Zlínském a Karlovarském kraji, nejnižší naopak ve Středočeském regionu a v Praze.
Graf 2 Průměrný věk obyvatel v Plzeňském kraji podle pohlaví (stav k 31. 12.)
Základním indikátorem procesu stárnutí populace je index stáří, tedy poměr seniorské složky (65 let a více) na 100 osob dětské složky (0–14 let). V meziokresním srovnání nejvyšších hodnot dosahovaly okresy Klatovy (171,0), Domažlice (147,0) a Plzeň-město (142,6). Naopak nejnižší hodnoty vykazují okresy Plzeň-sever (128,3) a Tachov (130,4). V kraji celkem dosáhl index stáří hodnoty 143,1 přesahující republikový průměr (138,0) o 5,0. Oproti roku 2024 došlo v regionu k nárůstu výše indexu o 4,7, z okresů pak nejvíce na Klatovsku a nejméně na Rokycansku. V mezikrajském porovnání obsazujeme osmou pozici, první je kraj Královéhradecký a čtrnáctý Středočeský.
Index ekonomické závislosti je další zajímavý demografický ukazatel, který zjistíme, pokud počet osob ve věku 0–19 let a 65 let a více podělíme 100 osobami ve věku 20–64 let. V roce 2025 dosahoval v Plzeňském kraji hodnoty 70,4 a v meziročním srovnání se jen mírně snížil. V retrospektivním pohledu měl vývoj tohoto ukazatele až do roku 2021 rostoucí tendenci, v posledních letech však spíše stagnuje. V meziokresním srovnání se nejvyšší hodnota tohoto indexu vyskytuje převážně u okresů, které mají i vyšší index stáří. Jsou to okresy Klatovy (75,0), Rokycany (73,1) a Domažlice (72,8). Relativně nejnižší index ekonomické závislosti má v rámci kraje okres Tachov (64,6). Plzeňský kraj celkem je s hodnotou tohoto indexu mírně pod celorepublikovým průměrem (o 1,3) a po Praze je zde index druhý nejnižší. Nejvyšších hodnot bylo v tomto případě dosaženo na Královéhradecku a na Vysočině.
Tab. 1 Věkové složení obyvatel Plzeňského kraje a jeho okresů k 31. 12. 2025
Kontakt:
Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
M: 737 280 476
E: tereza.mildorfova@csu.gov.cz