Studenti veřejných a soukromých vysokých škol v Plzeňském kraji
Od roku 2019 dochází k růstu počtu studentů s trvalým bydlištěm v Plzeňském kraji, a to zejména vlivem demografických změn. Do vysokých škol míří děti silných ročníků ze 70. let, což zvýšilo podíl nejmladších studentů. Současně dochází k navyšování počtu studujících cizinců. Více než polovina studentů z našeho kraje zůstává na studiích přímo v Plzni a téměř třetina směřuje do Prahy.
Na základě údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy1 dosáhl počet studentů2 veřejných a soukromých vysokých škol s trvalým bydlištěm v Plzeňském kraji ke konci roku 2025 hodnoty téměř 13,2 tis. V průběhu vývoje posledních deseti let se jejich počet od roku 2016 snižoval až na minimum v roce 2019, kdy počet studentů pocházejících z našeho kraje dosahoval necelých 11,5 tis. Tato skutečnost mimo jiné souvisí s demografickým vývojem, a tudíž celkovým poklesem obyvatel ve věku typickém pro studium mezi 20. a 29. rokem života. Ve třetí dekádě 21. století je tak následně patrný rostoucí trend, který od roku 2019 do 2025 představoval navýšení počtu studentů o více než 15 %. Souběžně od roku 2019 došlo za posledních 7 let k více než zdvojnásobení počtu studujících cizinců s trvalým bydlištěm v Plzeňském kraji, což může souviset s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Podíl cizinců na celkovém počtu studentů v našem regionu dosahoval k 31. 12. 2025 hodnoty 1,8 %, což je po Praze (7,5 %) a Středočeském kraji (1,9 %) třetí nejvyšší hodnota. V rámci republiky je však zřejmé, že většina z téměř 59 tis. cizinců studujících na českých vysokých školách bydlí v zahraničí. Na základě státní příslušnosti pochází v Česku nejvíce studujících cizinců ze Slovenska (40,7 %), Ukrajiny (14,3 %), Ruska a Kazachstánu.
Graf 1 Studenti vysokých škol s trvalým bydlištěm v Plzeňském kraji podle charakteristiky studenta
Na základě genderového srovnání převažují v Plzeňském kraji studentky, které ke konci roku 2025 tvořily 57,4 % z celkového počtu studujících obyvatel kraje, a jejich podíl zůstává od roku 2016 prakticky neměnný. Co však proměnou v rámci sledované dekády prošlo je věková struktura studujících, což také mimo jiné přímo koresponduje s demografickým vývojem. V současné době na vysoké školy přichází silná generace potomků tzv. Husákových dětí, což se projevilo 10% podílem právě nejmladších studentů do věku 20 let ve srovnání s rokem 2016, kdy tato věková kategorie tvořila pouze 6,4 %. Zároveň se mění potřeby trhu práce a požadavky zaměstnavatelů, ale také finanční náročnost studia. To se mohlo mimo jiné odrazit v klesajících podílech studujících ve vyšším věku, kteří tak po 25. roce života častěji směřují do zaměstnání.
Z hlediska charakteru školy a forem vzdělávání navštěvovali studenti s trvalým bydlištěm v Plzeňském kraji s ohledem na zřizovatele z více než 93 % veřejné vysoké školy a pouze ze 7,2 % školy soukromé. V průběhu vývoje je po boomu soukromých škol mapovaném na přelomu prvního a druhého desetiletí patrný znovu narůstající zájem ze strany studentů právě o veřejné školství. K nejčetnější formě studia, která zároveň zaznamenala v posledních deseti letech růst, patřila prezenční podoba vzdělávání, a tu ke konci roku 2025 upřednostnilo přes 83 % studentů z našeho kraje. Došlo k tomu na úkor distanční a kombinované formy, která naopak ve sledovaném období zaznamenala pokles zájmu. V rámci vysokých škol studenti z Plzeňského kraje nejčastěji navštěvovali obory v bakalářském programu, a to v 62,6 % případů. Třetinou následovali studenti magisterského programu a pouze 4,8 % tvořili studující v rámci programu doktorského. I v této charakteristice se mimo jiné odráží věková struktura studentů v kombinace s proměnlivou motivací prodlužování studia v souvislosti s finančními možnostmi nebo získáváním praxe v podobě dřívějšího nástupu do zaměstnání.
Graf 2 Studenti vysokých škol s trvalým bydlištěm v Plzeňském kraji podle charakteristiky školy a vzdělávání v letech 2016 a 2025
Mezi studenty pocházející z našeho kraje jich bylo ke konci roku 2025 nejvíce zapsaných do skupiny oborů Obchod, administrativa a právo (2 876), následně do skupiny Vzdělávání a výchova (2 096) a Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky (1 894). Právě tyto skupiny spolu s obory Přírodních věd, matematiky a statistiky a Umění a humanitních věd zaznamenaly mezi studenty od roku 2016 výraznější růst. Naopak počty studentů Techniky, výroby a stavebnictví, ale také Společenských věd, žurnalistiky a informačních věd za posledních deset let výrazně poklesly. Přesto si technické a stavební obory drží čtvrtou příčku mezi nejnavštěvovanějšími skupinami vzdělání v regionu.
Kroky studentů bydlících v Plzeňském kraji nejčastěji směřují za studiem přímo do krajského města, které je nejen sídlem Západočeské univerzity nabízející studium na devíti fakultách, ale také regionální Lékařské fakulty spadající pod Univerzitu Karlovu. Místo studia Plzeň si na základě dat z konce roku 2025 zvolilo přes 51 % studentů pocházejících z našeho regionu. Jedná se o pokles téměř 7 procentních bodů ve srovnání se situací před 20 lety, což může mimo jiné souviset s lepší dopravní dostupností a možnostmi směřovat za konkrétními obory i prestižními školami mimo region bydliště. Na druhé příčce se umístila Praha, kam dojíždělo za studiem 4 221 obyvatel Plzeňského kraje, následována Českými Budějovicemi (941) a Brnem (410). Při detailnějším pohledu si studenti z Plzeňského kraje zvolili v Plzni v 6 108 případech právě Západočeskou univerzitu, kde byl největší počet studentů umístěn na Fakultu pedagogickou (1 357) a následně ekonomickou (1 318). Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni poté navštěvovalo k 31. 12. 2025 celkem 580 studentů z našeho kraje.
Právě Plzeň si za svoje místo studia zvolilo 14,7 tis., tj. 4,5 % ze všech studentů vysokých škol v Česku, čímž se řadí v rámci republiky na páté místo po Praze (130,1 tis.), Brně (67,5 tis.), Ostravě (23,9 tis.) a Olomouci (23,7 tis.). Z celkového počtu studujících v Plzni bylo 56,0 % žen a téměř 10 % tvořili cizinci. Kromě 6 783 studentů (46,1 %) pocházejících z Plzeňského kraje jich na vysokou školu do Plzně směřovalo ve větším počtu i téměř 1,5 tis. ze Středočeského, necelých 1,3 tis. z Jihočeského a 1,2 tis. z Karlovarského kraje. Současně se Plzeň stala místem studia pro 1,2 tis. studentů bydlících v zahraničí.
Tab. 1 Studenti vysokých škol s místem studia v Plzni
1 Zdrojem dat je systém Sdružených informací matrik studentů (SIMS). Publikované údaje jsou v případě počtu studentů podle stavu k 31. 12. daného roku. Zdrojová databáze SIMS je průběžně doplňována a aktualizována, publikované údaje jsou dle stavu k 20. 1. 2026.
2 Údaje vypovídají o počtech fyzických osob, tj. každý student je v příslušném celku zahrnut jen jednou, včetně studentů, kteří současně studují ve více studijních programech. Celkové počty studentů tak nemusejí souhlasit se součty za jednotlivé vysoké školy, případně jednotlivé obory studia, formy studia a typy studijních programů. Jeden student může být zapsán do, resp. může absolvovat více oborů, forem studia apod.
Kontakt:
Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 734 352 264
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz