Struktura půdy v Plzeňském kraji k 31. 12. 2025

Plzeňský region má druhou největší výměru lesních pozemků a také trvalých travních porostů v Česku. Významnou část zemědělského fondu v kraji představuje půda orná vykazující dlouhodobě pokles ve prospěch trvalých travních porostů a lesních pozemků. Z hlediska využití pozemků v kraji se jedná o relativně vyváženou krajinu, kde se nachází vysoký podíl zalesněných ploch.

Český statistický úřad přebírá údaje o struktuře pozemků z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Celková výměra Plzeňského kraje k 31. 12. 2025 představovala 7 649 km², z toho téměř polovinu tvoří půda zemědělská (49,2 %), jedná se o půdu ornou, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. Nezemědělská půda, která je charakterizována lesními pozemky, vodními, zastavěnými a ostatními plochami, tvoří druhou část celkové výměry, a to 50,8 %.

V porovnání s ostatními kraji v republice se vyskytuje největší plocha orné půdy ve Středočeském kraji (532,6 tis. ha), Plzeňský kraj se zařadil s výměrou 247,2 tis. ha na páté místo. Nejvíce rozsáhlá území lesů (382,0 tis. ha) a trvalých travních porostů (174,8 tis. ha) jsou situována v Jihočeském kraji. V našem regionu se nachází druhá největší výměra právě u lesních pozemků (309,7 tis. ha), i trvalých travních porostů (114,5 tis. ha).

Tab. 1 Struktura pozemků podle krajů k 31. 12. 2025

Největší část zemědělského fondu v Plzeňském regionu k 31. 12. 2025 představuje orná půda, a to 65,7 %, která ovšem z dlouhodobého hlediska vykazuje klesající tendence. Stěžejní plochy obhospodařované půdy, kde se pravidelně pěstují různé plodiny, se vyskytují v okolí Boru, Plzně, Horšovského Týna, Klatov nebo Manětína. Za posledních deset let se podíl orné půdy v kraji snížil o 1,5 procentního bodu, tj. o 6 319 ha, ve prospěch trvalých travních porostů a v menší míře také k užitku zahrad. Rozloha trvalých travních porostů tak vzrostla téměř o 4 tis. ha, jejich podíl tvořil s 30,4 % rovněž význačnou část zemědělské půdy. Kromě trvalých travních porostů se na podílu klesající orné půdy podílelo i zalesňování krajiny. Výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa v regionu představovala dominantní část z nezemědělské půdy, a to 79,7 %. Plocha lesních pozemků se za stejné období zvýšila o 1 220 ha. Tyto lesní pozemky se nacházejí především v horských a podhorských částech Šumavy a Českého lesa a dále na severovýchodě kraje v oblastech Brd a Křivoklátska. Meziroční změna bilance půdní struktury v regionu napodobuje ty dlouhodobé. V Plzeňském kraji byl zaznamenán meziroční pokles orné půdy o 347 ha, na straně druhé naopak nárůst zahrad o 199 ha a lesních pozemků o 176 ha.

Tab. 2 Struktura pozemků v Plzeňském kraji (k 31.12.)

Nejvyšší podíl orné půdy z celkové výměry konkrétního okresu mají na území Plzeňského kraje okresy ležící v blízkosti krajského města s převážně zemědělským charakterem, a to Plzeň-jih (41,3 %) a Plzeň-sever (40,1 %). Téměř ve všech okresech našeho regionu došlo meziročně k poklesu orné půdy, výjimkou bylo Tachovsko, kde byl zaznamenán nárůst této plochy o 58 ha. Maximální meziroční redukce orné půdy se projevila v okrese Plzeň-jih, a to o 174 ha. Nejlesnatějšími okresy Plzeňského kraje jsou Rokycany (48,9 %), Tachov (43,7 %) a Klatovy (43,5 %) z celkové výměry. Meziročně došlo k rozšíření lesních pozemků ve všech okresech, především na Klatovsku, kde plocha lesů vzrostla o 86 ha. Z rozboru půdního fondu podle jeho struktury je také zřejmý trvající růst podílu zastavěných ploch, které tvoří 1,3 % celkové výměry kraje, a nejvíce se na něm podílí rozšiřující se zástavba vlivem urbanizace v okrese Plzeň-město. Podíl zastavěného území v okrese Plzeň-město tvoří 5,2 % z celkové výměry okresu a meziročně se jeho plocha zvýšila o 4 ha. Přesto nejvíce meziročně vzrostla plocha zastavěných ploch včetně nádvořích v okrese Rokycany, a to o 12 ha. I když má okres Plzeň-město vyšší podíl zastavěných ploch než v ostatních okresech regionu, nachází se zde poměrně rozsáhlá soustava Boleveckých rybníků, okres Plzeň-město tak disponuje nejvyšším podílem vodních ploch, a to 2,3 % z celkové výměry okresu.

Tab. 3 Struktura pozemků v okresech Plzeňského kraje k 31. 12. 2025

Jedním z environmentálních indikátorů k posouzení ekostabilizačního potenciálu a odolnosti území vůči změnám je koeficient ekologické stability¹. Jedná se o ukazatel charakterizující krajinný typ z hlediska využití pozemků a v Plzeňském kraji dosáhl k 31. 12. 2025 hodnoty 1,44. V meziokresním srovnání nejvyšších hodnot koeficientu ekologické stability dosáhly zejména okresy Klatovy (2,01) a Tachov (1,74) představující vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami a nachází se zde nejvyšší podíl lesnatých pozemků (Šumava a Český les). Relativně větší hodnoty byly zaznamenány i v okresech Rokycany (1,61) a Domažlice (1,43) také s vyšším zastoupením lesních ploch. Nejnižší hodnoty koeficientu ekologické stability (vyjma specifika okresu Plzeň-město) dosáhl okres Plzeň-jih (1,00), jedná se o území intenzivně využívané pro zemědělskou výrobu, kde je hodnota ukazatele ovlivněna relativně nízkým podílem lesních pozemků s vysokým podílem orné půdy.

Srovnáme-li hodnoty koeficientu ekologické stability v rámci Česka, k 31. 12. 2025 dosáhl optimálních, tzn. nejvyšších hodnot kraj Liberecký (2,49) s nejvyšším podílem lesních pozemků (44,8 %) a mezi kraji s druhým nejnižším podílem orné půdy na celkové výměře (18,9 %), jedná se o přírodní krajiny s převahou trvalých přírodních ekosystémů. Po kraji Libereckém následuje kraj Karlovarský (2,21) s podobnou strukturou. Nejméně stabilní je podle dosažené hodnoty tohoto koeficientu Hl. město Praha (0,33) s nejvyšším podílem zastavěných a ostatních ploch. Následuje Středočeský kraj (0,69) s nejvyšším republikovým podílem orné půdy na celkové výměře (48,7 %). V porovnání s Českem (1,12) byl koeficient ekologické stability v Plzeňském kraji vyšší o 0,32.

¹ Koeficient ekologické stability představuje poměr ekologicky stabilních (lesy, trvale travní porosty, sady, zahrady, vinice, chmelnice a vodní plochy) a nestabilních (orná půda, zastavěné a ostatní plochy) krajinotvorných prvků na daném území.

Kontakt:
Ing. Lenka Hamouzová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 145
M: 704 645 852
E: lenka.hamouzova@csu.gov.cz