Struktura mezd zaměstnanců v Plzeňském kraji v roce 2025

Podle výsledků strukturálního šetření mezd dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji v roce 2025 u mužů 55 300 Kč, u žen byla nižší téměř o 10 tisíc. Celkově byla průměrná mzda v regionu pátá nejvyšší v mezikrajském srovnání. Rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem v kraji představoval 10,5 %.

Strukturální šetření mezd se odlišují od ostatních mzdových zjišťování, kde jsou sledovány přímo mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků či organizací. Podle tohoto šetření průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském regionu dlouhodobě náleží do skupiny těch vyšších v porovnání s ostatními kraji v republice, v roce 2025 dosáhla úrovně 50 589 Kč a byla pátá nejvyšší. Nejlépe jsou placení zaměstnanci v Praze, jejich průměrná hrubá mzda zde činila 65 594 Kč měsíčně. Kromě Plzeňského kraje byla překročena částka 50 tisíc Kč u průměrné mzdy ve Středočeském, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Minimum bylo zaznamenáno v Karlovarském regionu (45 257 Kč).

Průměrná mzda mužů v Plzeňském kraji dosáhla v roce 2025 částky 55 300 Kč a byla o 9,6 tisíc Kč vyšší než u žen. Podíl průměrné mzdy u žen tvořil 90,3 % z celkového průměru, jejich mzda tak představovala 45 692 Kč. Mzdy celkem meziročně vzrostly o 7,3 % a byl to nejvyšší meziroční nárůst od roku 2020. Za pět let se průměrná mzda navýšila o 34,5 %, tj. téměř o 13 tisíc Kč. Během tohoto období se mzdy u mužů zvyšovaly rychleji než u žen, výjimkou byl pouze rok 2021, kdy průměrná mzda u žen vzrostla více než u mužů. V roce 2025 byl zaznamenán meziroční nárůst průměrné mzdy u mužů o 8,5 %, u žen to bylo méně, o 7,3 %.

Graf 1 Medián a průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců podle pohlaví v Plzeňském kraji

Součástí strukturálního šetření mezd je rovněž zjišťování mzdového mediánu, který představuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení a lépe tak vypovídá o skutečné mzdové úrovni. Medián mezd v Plzeňském regionu vzrostl mezi roky 2024 a 2025 o 7,1 % na hodnotu 45 256 Kč. Rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd celkem v roce 2025 činil 5,3 tisíc Kč, což představuje 10,5 %. Také v rámci mzdového mediánu lze spatřovat genderovou rozdílnost ve mzdách. Prostřední hodnota mezd u mužů meziročně vzrostla více, a to o 7,9 %, u žen o něco méně, tedy o 7,7 %. Muži tak pobírali mzdu ve výši 48 898 Kč, ženy téměř o 7 tisíc Kč méně, tj. 41 996 Kč. Z hlediska vývoje mediánu mezd od roku 2020 je patrné kolísání mezi oběma pohlavími, kdy častěji dochází k meziročnímu navýšení mediánu mezd u mužů, nicméně v roce 2021 a 2023 byl zaznamenán vyšší meziroční nárůst mzdového mediánu u žen. Za pět let došlo u mediánu mezd celkem k navýšení o třetinu, tj. o 11,3 tisíc Kč.

Tab. 1 Struktura průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v Plzeňském kraji

Podle členění struktury průměrné mzdy zaměstnance v Plzeňském kraji tvořila základní složka mzdy v roce 2025 více než dvě třetiny z celkové mzdy. Druhou podstatnou částí mzdy jsou prémie a odměny, jejichž podíl představoval 14,6 %, náhrady mzdy poté tvořily více než desetinový podíl. Meziročně byl v regionu v roce 2025 zaznamenán pokles základní složky o 1,4 p. b. zejména ve prospěch navýšení podílu týkajícího se ostatních příplatků, tento podíl vzrostl o 1,2 p. b. Z delšího časového pohledu od roku 2020 se snížil především podíl složky náhrady mzdy (o 1,5 p. b.), což souviselo s covidovým obdobím v letech 2020–2021, kdy zaměstnanci byli častěji v pracovní neschopnosti nebo karanténě. Zároveň došlo také k mírnému poklesu podílu složky za prémie, odměny a příplatky za přesčas.

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO dosahují na nejvyšší mzdy v Plzeňském kraji zákonodárci a řídící pracovníci, kteří v roce 2025 přesáhli prvně hranici 100 tisíc Kč. Jejich průměrná mzda se oproti roku 2024 zvýšila o 6,5 % na 103 834 Kč. Nejvyšší meziroční nárůst mzdy však zaznamenali řemeslníci a opraváři, a to o 10,4 %, kteří si v roce 2025 přišli v průměru na 46 498 Kč. Zřetelné navýšení průměrné mzdy ve srovnání s rokem 2024 je patrné i u technických a odborných pracovníků, jejich mzda vzrostla o 9,2 % na 55 784 Kč. Naproti tomu nejméně si meziročně polepšili specialisté, kterým se mzda v průměru zvýšila jen o 1,1 %, přesto jsou tito zaměstnanci po kategorii zákonodárců a řídících pracovníků druhými nejlépe ohodnocenými v zaměstnání, jejich průměrná mzda činila 67 649 Kč. I když se pomocným a nekvalifikovaným pracovníkům jejich průměrná mzda meziročně zvedla téměř o 6 % a překročila hranici 30 tisíc Kč, patřila tato kategorie zaměstnanců stále k nejhůře placeným. V delším časovém období od roku 2020 bylo zaznamenáno maximum v navýšení průměrné mzdy řemeslníkům a opravářům, kterým mzda vzrostla za pět let až o 39,0 %.

Tab. 2 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO v Plzeňském kraji


Poznámka:
Strukturální mzdová statistika v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Protože objem zjišťovaných informací v ISPV je rozsáhlý a šetření je pracné a nákladné, zejména pro menší podniky, provádí se jen u vzorku jednotek vybraných v zásadě náhodně na základě Registru ekonomických subjektů, přičemž pravděpodobnost výběru stoupá s velikostí jednotky. Pro shromáždění údajů je využíváno elektronického sběru přímo z podnikových databází.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin. 

Medián mezd představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, kde polovina mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Na rozdíl od průměrné mzdy (aritmetického průměru) není ovlivněn extrémními hodnotami a lépe vypovídá o skutečné mzdové úrovni v konkrétní kategorii.

Kontakt:
Ing. Lenka Hamouzová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 145
M: 704 645 852
E: lenka.hamouzova@csu.gov.cz