Sociální služby v Plzeňském kraji v roce 2025
Nejžádanějším druhem pobytových sociálních služeb byly v Plzeňském kraji v roce 2025 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Nejčastěji byl v regionu vyplácen příspěvek na péči osobám podle II. stupně, tj. se středně těžkou závislostí na péči jiné fyzické osoby. Mladistvých do 18 let v Plzeňském kraji, kteří měli jeden z průkazů osob se zdravotním postižením, bylo v roce 2025 přes jeden tisíc.
Zařízení sociálních služeb
V Plzeňském kraji se nacházelo v roce 2025 celkem 159 zařízení sociálních služeb s 5 252 lůžky. V příslušných sociálních zařízeních tvořily téměř dvě pětiny služby provozované formou celoročního pobytu. Jedná se o domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.
Jednou z legislativně stanovených služeb sociální péče je pobytová služba s celoročním provozem v domovech pro seniory. Tato služba je určena zejména těm seniorům, jimž nelze zabezpečit pomoc v jejich přirozeném sociálním prostředí. V Plzeňském regionu bylo v roce 2025 provozováno 26 domovů pro seniory s kapacitou 1 565 lůžek pro jejich klienty. Z dlouhodobého pohledu má vývoj počtu lůžek proměnlivý charakter. Meziročně se počet lůžek v domovech pro seniory zvýšil o 49. Od roku 2008 byla vůbec nejnižší kapacita v kraji v roce 2024 (1 516 lůžek), naopak nejvyšší v roce 2012 (1 842 lůžek). Průměr počtu lůžek na jedno zařízení dosahuje hodnoty 60,2 v kraji, což je méně než republikový průměr (66,9 lůžek).
Tab. 1 Kapacita vybraných zařízení sociálních služeb podle krajů k 31. 12. 2025
Další legislativně definovanou službou sociální péče je pobytová služba s celoročním provozem v domovech se zvláštním režimem, které poskytují služby osobám trpícím duševní nemocí, Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence. V Plzeňském kraji se nachází těchto zařízení 23 s kapacitou 1 954 lůžek. Z retrospektivního pohledu je patrné, že od roku 2008 dochází k navyšování počtu i kapacity zařízení. Za deset let vzrostla kapacita do roku 2025 téměř dvojnásobně, což znamenalo o 901 lůžek víc. V regionu byl zaznamenán poměrně výrazný meziroční nárůst lůžek nejen v roce 2025 (o 9,3 %), ale i v roce 2024 (10,0 %). Průměrná kapacita lůžek v těchto zařízeních činí 85,0 lůžek, tj. o 19,4 lůžek na jedno zařízení nad republikovým průměrem, a byla ve srovnání s ostatními kraji v republice nejvyšší.
V zařízeních sociální péče je dále definována pobytová služba s celoročním provozem pro osoby se sníženou soběstačností vyžadující pravidelnou a komplexní péči, kterou jim nelze zajistit v jejich přirozeném sociálním prostředí, jedná se o domovy pro osoby se zdravotním postižením. V Plzeňském kraji se nalézá 12 těchto zařízení s 1 070 lůžky pro své klienty v roce 2025. V posledních deseti letech je počet lůžek pro osoby se zdravotním postižením téměř neměnný. V průměru tak na každý tento druh zařízení v kraji připadá 89,2 lůžek v roce 2025 a byla v mezikrajském srovnání nejvyšší. Tato hodnota převyšuje republikový průměr o 37,3 lůžek na jedno zařízení.
Mezi další nejvíce využívaná pobytová zařízení sociálních služeb můžeme zařadit azylové domy a chráněné bydlení. Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. V roce 2025 Plzeňský kraj nabízel 10 azylových domů s celkovým počtem 294 lůžek. Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. V roce 2025 byla tato služba přístupná v Plzeňském kraji celkem v 5 zařízeních s celkovou kapacitou 260 lůžek.
Graf 1 Kapacita vybraných pobytových zařízení sociálních služeb v Plzeňském kraji (k 31. 12.)
Tab. 2 Počet a kapacita vybraných zařízení sociálních služeb v Plzeňském kraji k 31. 12.
Mezi další kromě výše zmiňovaných zařízení sociálních služeb v Plzeňském regionu, které disponují lůžkovou kapacitou, se řadí centra sociálně rehabilitačních služeb (13 zařízení s 45 lůžky), týdenní stacionáře (1 zařízení s 29 lůžky), terapeutické komunity (1 zařízení s 15 lůžky), služby následné péče (2 zařízení s 9 lůžky) a domy na půl cesty (1 zařízení s 8 lůžky).
Mezi zařízení, která nabízela v roce 2025 největší počet služeb bez lůžkové kapacity, patřily sociální poradny (29 služeb), denní stacionáře (9 služeb), nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně terapeutické dílny (obě shodně 7 služeb).
Příspěvek na péči
V prosinci 2025 bylo registrováno v Plzeňském kraji 22,6 tis. příjemců příspěvku na péči. Příspěvek na péči je vyplácen podle stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. Stupně závislosti jsou rozdělené od lehké (I.), přes středně těžkou (II.), těžkou (III.) až po úplnou (IV.) závislost. Výdaje na dávky za rok 2025 byly poskytnuty ve výši 2,8 mld. Kč. Nejčastěji je vyplácen příspěvek na péči podle II. stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Tento příspěvek byl v roce 2025 vyplacen 7,3 tis. příjemců, což byla téměř třetina ze všech příjemců příspěvku na péči. Více než dvě třetiny ze všech příjemců příspěvku na péči byly oprávněné osoby starší 65 let, tj. 15,4 tis. osob. Podíl žen představoval 58,5 % ze všech příjemců příspěvku v regionu.
Výdaje na dávky se od roku 2020 navýšily do roku 2025 o 915 mil. Kč., za tu dobu přibylo také 2,2 tisíc příjemců příspěvků na péči. Nejvyšší nárůst se týkal oprávněných osob ve věku nad 80 let (o 15,7 %), podle stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby se jednalo o stupeň IV. (o 21,1 %).
Mezi příjemci příspěvku na péči v kategorii podle stupně závislosti v roce 2025 mírně převažovaly ženy nad muži. Pouze podle těžkého stupně závislosti (III.) měli muži vyšší podíl oproti ženám, a to o 2,6 procentních bodů. Z hlediska struktury věku oprávněné osoby to byli naopak muži téměř v celé věkové škále, kteří častěji pobírali příspěvek na péči. Vyšší byl podíl žen pouze ve věku 80 let a více, a to více než dvojnásobný, ve srovnání s muži ve stejné věkové struktuře. Z celkového počtu 13,2 tis. žen, kterým byl přiznán příspěvek na péči, představovaly ženy ve věku 80 let a více nadpoloviční většinu (51,9 %).
Graf 2 Příjemci příspěvků na péči v Plzeňském kraji v prosinci 2025
Tab. 3 Příspěvek na péči podle stupně závislosti, věku a pohlaví v Plzeňském kraji
Držitelé průkazů osob se zdravotním postižením
V prosinci roku 2025 bylo v Plzeňském kraji evidováno 21 721 držitelů průkazů osob se zdravotním postižením (OZP). Data o počtu a struktuře držitelů průkazů OZP, která poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, byla revidována včetně údajů za předchozí roky. Pokles počtu držitelů po revizi souvisí se zohledněním případů předčasného ukončení platnosti průkazu OZP, např. z důvodu úmrtí. V původních údajích tyto osoby zůstávaly do konce platnosti uvedené na průkazu. V roce 2025 bylo o 312 osob se zdravotním postižením méně než v roce 2024, tj. pokles o 1,4 %. Největší podíl osob se zdravotním postižením tvoří držitelé průkazů ZTP (osoby s těžkým postižením). V roce 2025 se jednalo o 15 555 osob, jež tvořily 71,6 % z celkového počtu držitelů průkazů se zdravotním postižením. Jednu pětinu pak představovaly osoby se zvlášť těžkým postižením s potřebou průvodce (ZTP/P) a se středně těžkým postižením (TP) jich bylo 1,9 tisíce.
V roce 2025 mělo v držení průkaz se zdravotním postižením 11 011 žen (50,7 %) a 10 710 mužů. Jen s průkazem v kategorii ZTP/P byl podíl mužů v roce 2025 mírně vyšší než podíl žen ve stejné kategorii.
Mladistvých do 18 let v regionu, kteří měli jeden z průkazů osob se zdravotním postižením, bylo v roce 2025 celkem 1 044. Nadpoloviční podíl představovali mladí držitelé průkazu ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) a v 44,8 % případů vlastnili mladí pod 18 let průkaz ZTP (těžké postižení).
Graf 3 Držitelé průkazů osob se zdravotním postižením v Plzeňském kraji v prosinci
Tab. 4 Držitelé průkazů osob se zdravotním postižením podle pohlaví a věku v Plzeňském kraji
V roce 2025 bylo nejvíce držitelů průkazů osob se zdravotním postižením ve věku 65 let a více (60,9%), naopak nejmenší počet byl evidován u osob ve věku do 14 let (3,7 %). Lidé ve věku 65 let a více vlastnící průkaz ZTP (těžké postižení) tvořili nadpoloviční podíl z celkového počtu osob se zdravotním postižením (50,4 %). Z kategorie osob se zvlášť těžkým postižením s potřebou průvodce (ZTP/P) jich bylo nejvíce ve věku 15–64 let (2 508 osob).
V mezikrajském srovnání byl Plzeňský kraj v roce 2025 na sedmém místě v počtu držitelů průkazů osob se zdravotním postižením. Nejnižší počet byl evidován v kraji Karlovarském (8 614), nejvyšší naopak v kraji Jihomoravském (44 619). Podíl Plzeňského kraje z celkového počtu držitelů v Česku činil 6,2 %. Na území Plzeňského regionu žilo nejvíce osob se zdravotním postižením v okresech Plzeň-město (5 516) a na Klatovsku (4 789), jejich společný podíl na celkovém počtu držitelů průkazů v kraji představoval téměř polovinu.
Kontakt:
Ing. Lenka Hamouzová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 145
M: 704 645 852
E: lenka.hamouzova@csu.gov.cz