Sociální služby v Plzeňském kraji v roce 2024
Nejžádanějším druhem pobytových sociálních služeb byly v Plzeňském kraji v roce 2024 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Nejčastěji zde byl vyplácen příspěvek na péči osobám podle II. stupně, tj. se středně těžkou závislostí na péči jiné fyzické osoby. Mladistvých do 18 let, kteří měli jeden z průkazů osob se zdravotním postižením, bylo v regionu v prosinci loňského roku přes jeden tisíc.
Zařízení sociálních služeb
V Plzeňském kraji se nacházelo k 31. 12. 2024 celkem 153 zařízení sociálních služeb s 5 092 lůžky. V příslušných sociálních zařízeních tvořily více než jednu třetinu služby provozované formou celoročního pobytu. Jedná se o domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.
Jednou z legislativně stanovených služeb sociální péče je pobytová služba s celoročním provozem v domovech pro seniory. Tato služba je určena zejména těm seniorům, jimž nelze zabezpečit pomoc v jejich přirozeném sociálním prostředí. V Plzeňském regionu bylo v roce 2024 provozováno 23 domovů pro seniory s kapacitou 1 516 lůžek pro své klienty. Z dlouhodobého pohledu má vývoj počtu lůžek proměnlivý charakter. Meziročně se počet lůžek v domovech pro seniory snížil a kapacita tak byla v kraji vůbec nejnižší od roku 2008. Od roku 2019 byl zaznamenán mírný meziroční nárůst lůžek jen v roce 2020. Průměr počtu lůžek na jedno zařízení dosahuje hodnoty 65,9 v kraji, což je méně než republikový průměr (67,9 lůžek).
Další legislativně definovanou službou sociální péče je pobytová služba s celoročním provozem v domovech se zvláštním režimem, které poskytují služby osobám trpící duševní nemocí, Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence. V Plzeňském kraji se nachází těchto zařízení 21 s kapacitou 1 788 lůžek. Z retrospektivního pohledu je patrné, že od roku 2019 dochází k navyšování počtu i kapacity zařízení. Do roku 2024 vzrostla kapacita za pět let téměř o 40 %, což znamenalo o 505 lůžek víc. V regionu byl zaznamenán poměrně výrazný meziroční nárůst lůžek v roce 2024, který představoval 10,0 %. Průměrná kapacita lůžek v těchto zařízeních činí 85,1 lůžek, což je o 20,0 lůžek na jedno zařízení nad republikovým průměrem a zároveň nejvyšší hodnota ve srovnání s ostatním kraji.
V zařízeních sociální péče je dále definována pobytová služba s celoročním provozem pro osoby se sníženou soběstačností vyžadující pravidelnou a komplexní péči, kterou jim nelze zajistit v jejich přirozeném sociálním prostředí, jedná se o domovy pro osoby se zdravotním postižením. V Plzeňském kraji se nalézá 12 těchto zařízení s 1 078 lůžky pro své klienty. V posledních pěti letech byl počet lůžek pro osoby se zdravotním postižením téměř neměnný. V průměru tak na každý tento druh zařízení v kraji připadá 89,8 lůžek, což je nejvíce v mezikrajském srovnání. Tato hodnota převyšuje republikový průměr o 37,8 lůžek na jedno zařízení.
Mezi další nejvíce využívaná pobytová zařízení sociálních služeb můžeme zařadit azylové domy a chráněné bydlení. Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. V roce 2024 Plzeňský kraj nabízel 10 azylových domů s celkovým počtem 292 lůžek. Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. V roce 2024 byla tato služba přístupná v Plzeňském kraji celkem v 5 zařízeních s celkovou kapacitou 270 lůžek.
Mezi další kromě výše zmiňovaných zařízení sociálních služeb v Plzeňském regionu, které disponují lůžkovou kapacitou, se řadí centra sociálně rehabilitačních služeb (13 zařízení s 87 lůžky), týdenní stacionáře (1 zařízení s 29 lůžky), terapeutické komunity (1 zařízení s 15 lůžky), služby následné péče (2 zařízení s 9 lůžky) a domy na půl cesty (1 zařízení s 8 lůžky).
Mezi zařízení, která nabízela v roce 2024 největší počet služeb bez lůžkové kapacity, patřily sociální poradny (30 služeb), denní stacionáře (8 služeb), nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně terapeutické dílny (obě shodně 7 služeb).
Příspěvek na péči
V prosinci 2024 bylo registrováno v Plzeňském kraji 22,4 tis. příjemců příspěvku na péči. Příspěvek na péči je vyplácen podle stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. Stupně závislosti jsou rozdělené od lehké (I.), přes středně těžkou (II.), těžkou (III.) až po úplnou (IV.) závislost. Výdaje na dávky byly poskytnuty v loňském roce ve výši 2,5 mld. Kč. Nejčastěji je vyplácen příspěvek na péči podle II. stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Tento příspěvek byl vyplacen 7,4 tis. příjemců, což byla téměř třetina ze všech příjemců příspěvku na péči. Více než dvě třetiny ze všech příjemců příspěvku na péči, tj. 15,2 tis. osob, byly oprávněné osoby starší 65 let. Podíl žen představoval 58,8 % ze všech příjemců příspěvku v regionu.
Výdaje na dávky se od roku 2019 navýšily do roku 2024 o více než 790 mil. Kč, za tu dobu přibylo také 1,9 tisíc příjemců příspěvků na péči. Nejvyšší nárůst se týkal oprávněných osob ve věku 1–17 let (o 13,8 %), podle stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby se jednalo o stupeň IV. (o 15,1 %).
Držitelé průkazů osob se zdravotním postižením
V prosinci roku 2024 bylo v Plzeňském kraji evidováno 22 033 držitelů průkazů osob se zdravotním postižením (OZP). Data o počtu a struktuře držitelů průkazů OZP, která poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, byla revidována včetně údajů za předchozí roky. Pokles počtu držitelů po revizi souvisí se zohledněním případů předčasného ukončení platnosti průkazu OZP, např. z důvodu úmrtí. V původních údajích tyto osoby zůstávaly do konce platnosti uvedené na průkazu. V prosinci 2024 bylo o 508 osob se zdravotním postižením více než v předchozím roce, tj. nárůst o 2,4 %. Největší podíl osob se zdravotním postižením tvoří držitelé průkazů ZTP (osoby s těžkým postižením). V prosinci 2024 se jednalo o 15 619 osob s těžkým postižením, jež tvořily 70,9 % z celkového počtu držitelů průkazů se zdravotním postižením. Jednu pětinu pak představovaly osoby se zvlášť těžkým postižením s potřebou průvodce (ZTP/P) a se středně těžkým postižením (TP) jich bylo téměř 2 tisíce.
V prosinci loňského roku mělo v držení průkaz se zdravotním postižením 11 333 žen a 10 700 mužů. Jen s průkazem v kategorii ZTP/P byl podíl mužů mírně vyšší než podíl žen ve stejné kategorii. Mladistvých do 18 let, kteří měli jeden z průkazů osob se zdravotním postižením, bylo v regionu v prosinci 2024 celkem 1 024. Nadpoloviční podíl představovali mladí držitelé průkazu ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) a v 45,0 % případů vlastnili mladí pod 18 let průkaz ZTP (těžké postižení).
V prosinci 2024 bylo nejvíce držitelů průkazů osob se zdravotním postižením ve věku 65 let a více (62,3 %), naopak nejmenší počet byl evidován u osob ve věku do 14 let (3,4 %). Lidé ve věku 65 let a více vlastnící průkaz ZTP (těžké postižení) tvořili nadpoloviční podíl z celkového počtu osob se zdravotním postižením (50,5 %). Z kategorie osob se zvlášť těžkým postižením s potřebou průvodce (ZTP/P) jich bylo nejvíce ve věku 15–64 let (2 469 osob).
V mezikrajském srovnání byl Plzeňský kraj v prosinci 2024 na sedmém místě v počtu držitelů průkazů osob se zdravotním postižením. Nejnižší počet byl evidován v kraji Karlovarském (8 175), nejvyšší naopak v kraji Jihomoravském (48 089). Podíl Plzeňského kraje z celkového počtu držitelů v Česku činil 6,1 %. Na území Plzeňského regionu žilo nejvíce osob se zdravotním postižením v okresech Plzeň-město (5 615) a na Klatovsku (4 833), jejich podíl na celkovém počtu držitelů průkazů v kraji představoval téměř polovinu.
Kontakt:
Ing. Lenka Hamouzová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 145
M: 704 645 852
E: lenka.hamouzova@csu.gov.cz