Sňatky a rozvody v Plzeňském kraji v roce 2025

Po roce 2022, kdy se skokově navýšil počet sňatků v regionu vlivem kompenzací neuskutečněných svateb v době koronavirové pandemii, počet uzavíraných manželství znovu klesá. Počet rozvodů se začíná znovu snižovat až od roku 2025. Stále dochází k růstu průměrného věku vstupu do manželství stejně tak, jako k prodlužování průměrného věku při rozvodu. Více než šedesát procent rozvádějících manželství je s nezletilými dětmi. Čtvrtina případů rozpadu oficiálních vztahů v regionu přichází po 5–9 letech manželství.

Sňatky

Sňatky lokalizované na základě trvalého bydliště ženicha v Plzeňském kraji, kterých bylo v roce 2025 evidováno 2 413 tvoří 5,7 % z celkového počtu v Česku a umístily se tak na 8. příčce v mezikrajském srovnání. Na prvním místě stojí Praha s 6 025 sňatky a na posledním se umístil Karlovarský kraj s 1 152 sňatky. Z hlediska okresů proběhlo nejvíce svateb v okrese Plzeň-město, a to právě 838 sňatků. Naopak nejméně párů bylo sezdáno v okrese Domažlice, a to 195.

Z celkového počtu svateb v Plzeňském kraji bylo nejvíce ženichů ve věku 30–34 let, a to právě 546 mužů. Naopak nejméně početná skupina ženichů byla ve věku 16–19 let (7). Nejvíce početná skupina nevěst byla mapována ve věku 25–29 let (616), nejméně ve věku nad 70 let (16).

Průměrný věk ženicha při vstupu do manželství byl 38,5 let, což je o 2,6 roku více než před deseti lety, u nevěst se věk od roku 2016 navýšil dokonce o 3 roky na hodnotu 35,8 let. Věk, ve kterém muži v průměru vstupovali v roce 2025 do 1. manželství, byl 33,9 let, u žen se pohyboval na hodnotě 31,1 let. Při 2. a vyšším počtu manželství byl průměrný věk ženicha 51,3 let a průměrný věk nevěsty 47,9 let. Do manželství vstupovali snoubenci převážně svobodní (v 62,8 % případů) a jednalo se o první sňatek (ženichové 73,5 % a nevěsty 72,2 %). Rozvedených bylo více než jedna čtvrtina (25,7 % u ženichů a 25,9 % u nevěst).

Z hlediska státního občanství novomanželů, bylo ženichů cizinců v Plzeňském kraji 355. Téměř v 15 % případů uzavřených svazků tak byl partner ze zahraničí, ve srovnání s rokem 2016, kdy tomu tak bylo jen v necelých 6 % sňatků. Nejčastěji to byli Ukrajinci (212) a Slováci (48). U nevěst byl podíl z celkového počtu svateb obdobný, a i zde dominovaly Ukrajinky (283) a Slovenky (35). V součtu se v kraji v roce 2025 vdávalo 361 žen s jiným než českým občanstvím, což je téměř 3krát tolik ve srovnání se situací před deseti lety.

Graf 1 Sňatky v Plzeňském kraji

Z hlediska vývoje posledních dvou dekád jsou patrné klesající tendence od roku 2008 až do minima sledovaného období, kterého bylo dosaženo v roce 2013 s počtem sňatku 2,4 tis. Následující výrazný růst sňatečnosti koresponduje s populační silou ročníků, které se dostávají do sňatkuschopného věku. Gradující počet svazků byl přerušen rapidním poklesem v letech 2020 v souvislosti s pandemickými karanténními opatřeními. V roce 2022 se již situace dostává na úroveň před covid-19, mimo jiné i v souvislostí s kompenzací sňatečnosti párů, kterým pandemie svazek znesnadnila. V tomto roce se tak počet uzavřených sňatků naposledy přiblížil hranici 3 tis. a od té doby klesá, nejen v souvislosti s nejslabšími generacemi narozenými na přelomu století, ale i s obecným trendem snižující intenzity uzavírání oficiálních svazků. Od roku 2022 se tak počet sňatků v našem kraji snížil téměř o pětinu a v roce 2025 tak dosáhl ještě nižší hodnoty než v době pandemie.

Nejoblíbenějšími dny pro svatební obřady se v roce 2025 staly 7. a 21. červen, ale také 6. září, kdy ve všech případech bylo shodně uzavřeno 99 sňatků.

Hrubá míra sňatečnosti dosáhla v roce 2025 v Česku 3,9 ‰, což je téměř totožná hodnota jako v Plzeňském kraji. Nejvyšší míry bylo dosaženo v Praze, a to 4,3 ‰, nejnižší naopak ve Zlínském kraji (3,6 ‰). V rámci Plzeňského kraje byl nejvyšší počet sňatků na 1 000 obyvatel mapován na severu Plzeňska a na Tachovsku, kde v obou případech ukazatel překročil hodnotu 4,1 ‰, na rozdíl od příhraničních okresů Domažlice a Klatovy, kde se hodnota pohybovala kolem 3,5 ‰.

Tab. 1 Sňatky podle krajů a okresů v Plzeňském kraji v roce 2025

Rozvody 

V Česku došlo v roce 2025 k 21 231 rozvodům, z toho v rámci Plzeňského regionu bylo rozvedeno 1 207, což tvoří 5,7 % rozvodů z republikového souhrnu. S počtem rozvedených párů se náš region umístil na 8. příčce v porovnání s ostatními kraji. Nejvíce rozvodů proběhlo ve Středočeském kraji následovaného Prahou a nejméně rozvodů v kraji Karlovarském, což může být mimo jiné způsobeno nízkou sňatečností v regionu. Nejvíce rozvodů v Plzeňském kraji proběhlo v okrese Plzeň-město (375, tj. 31,1 %), naopak nejméně manželství bylo rozvedeno v okrese Rokycany (83, tj. 6,9 %).

Od roku 2007, kdy bylo ve sledovaném období posledních 20 let dosaženo nejvyšší hodnoty 1 734, se projevoval spíše klesající trend s mírnými výkyvy, a to až do minima dosaženého v roce 2022, kdy bylo rozvedeno jen 1 043 párů. V následujících dvou letech došlo k růstu, který byl přerušen v roce 2025, ve kterém se počet rozvodů meziročně o 22 snížil.

Průměrný věk při rozvodu v roce 2025 dosáhl 45,6 let u mužů a 42,7 let u žen. Tak jako se zvyšoval průměrný věk vstupu do manželství, prodlužoval se i průměrný věk při rozvodu. Za posledních 10 let se průměrný věk rozvádějících v případě mužů zvýšil o 1,5 roku a žen o 1,8 roku. Nejvíce žen, a to konkrétně 237, se v Plzeňském kraji rozvedlo ve věku 45–49 let. U mužů bylo maximum mapované ve stejné věkové kategorii, a to s hodnotu 245. Pokud situaci porovnáme s hodnotami evidovanými před deseti lety, je zde patrný posun, neboť v roce 2016 dominovaly počty rozvádějících se žen i mužů ve věkové skupině 40–44letých.  Zároveň za posledních deset let výrazně ubylo nejen rozvádějících se osob mladších 30 let věku, ale i rozvodů osob ve věku 30–34 a 35–39 let.

V Plzeňském kraji se nejčetněji, a to ve více než čtvrtině případů, rozpadla manželství po
5–9 letech, přičemž ještě před dvěma lety mezi rozvedenými dominovaly páry s manželstvím trvajícím více než 20 let. Naopak nejméně rozvodů bylo ve skupině manželství trvajících do jednoho roku, kterých bylo v kraji evidováno pouze 47. O první rozvod se jednalo v případě mužů v 85,5 %, u žen byl podíl nižší, a to 83,6 %. U 12,4 % mužů, resp. 14,6 % žen se jednalo o druhý rozvod

Graf 2 Rozvody v Plzeňském kraji

Podíl rozvodů s nezletilými dětmi je 60,3 % v Plzeňském kraji. Nejvíce rozvodů s nezletilými dětmi bylo evidováno na Vysočině a v Jihomoravském kraji (shodně 63,3 %), naopak nejméně v Praze (53,8 %). V Plzeňském kraji proběhlo 479 rozvodů bez nezletilých dětí, 348 rozvodů s 1 nezletilým dítětem, 333 rozvodů s 2 nezletilými dětmi a 47 rozvodů s 3 a více nezletilými dětmi.

Hrubá míra rozvodovosti dosáhla v Česku za rok 2025 v průměru 1,9 ‰, což je obdobná hodnota jako v případě Plzeňského kraje (2,0 ‰). Nejvyšší míry bylo dosaženo ve Středočeském kraji, a to 2,2 ‰, na rozdíl od Prahy, kde rozvodovost dosáhla jen 1,7 ‰.

Na základě indexu rozvodovosti, který udává kolik rozvodů připadá na 100 sňatků, vyplývá, že polovina ze sňatků celkem v kraji v roce 2025 byla rozvedena. Meziročně se tento ukazatel mírně navýšil, má ale dlouhodobě velmi proměnlivý charakter. Hodnota dosažená v roce 2025 byla nejvyšší za poslední dekádu, a v meziročním porovnání vzrostl počet rozvodů na 100 sňatků o 2,0. Ve srovnání s republikovým průměrem je hodnota indexu rozvodovosti v regionu téměř totožná. V rámci kraje byl index nejvyšší v okrese Domažlice (64,6) a naopak nejnižší v okrese Rokycany (40,7).

Kontakt:

Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 704 688 719
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz