Sklizeň zemědělských plodin v Plzeňském kraji v roce 2024

Obiloviny zaznamenaly v roce 2024 v Plzeňském kraji pokles sklizně vlivem snižujících se hodnot v případě pšenice a ječmene. Naopak v souvislosti s rostoucí výnosností ovsa, která byla mezi regiony Česka nejvyšší, se téměř o polovinu zvýšila jeho sklizeň. Meziročně také narostla výměra i produkce tritikale. V obou případech byl u nás vypěstován druhý nejvyšší objem těchto plodin v Česku po dominujícím Jihočeském kraji. Na třetí příčce mezi regiony se Plzeňský kraj umístil ve sklizni jetele, u kterého došlo od roku 2023 k nárůstu plochy téměř o čtvrtinu.

Obhospodařovaná zemědělská půda tvoří k 31. 5. 2024 v Plzeňském kraji přes 40 % rozlohy. Za posledních 10 let se její výměra navýšila o 10,8 tis. ha, tj. o 3,4 % a dosáhla tak v roce 2024 hodnoty 325,9 tis. ha. Obdobný trend vývoje byl zřejmý i v případě obhospodařované orné půdy, která tvoří její největší část, a to 63,9 %. Plocha obhospodařované orné půdy se od roku 2014 zvýšila dokonce o 11,5 tis. ha, tj. téměř o 6,0 % na hodnotu 208,3 tis. ha mapovanou v roce 2024. V souvislosti s tímto vývojem byl patrný mírně rostoucí trend osevních ploch v posledních letech. V letech 2005–2010 se osevní plochy razantně propadly o více než 10 %, poté kolísaly mezi 190–195 tis. ha a od roku 2019 je zřejmé mírné oživení. Konkrétně ve srovnání s rokem 2023 se rozloha osevních ploch zvýšila o 1,6 tis. ha (tj. o 0,8 %) a v roce 2024 tak dosáhla na hodnotu 197,9 tis. ha.

K nejčastěji pěstovaným plodinám v Plzeňském kraji patří bezesporu obiloviny na zrno. S celkovou sklizňovou plochou 104,3 tis. ha bylo v roce 2024 v kraji soustředěno 8,0 % z jejich celorepublikové rozlohy. Zároveň se však plochy obilovin v kraji mírně snižují už od roku 2023, což zároveň koresponduje se snižujícími se hodnotami sklizně. V roce 2024 se na území kraje sklidilo 555,6 tis. t zrna, což je o 6,5 % méně než v předchozím roce. Hektarový výnos tak dosáhl pouze 5,32 t/ha. Dominantními pěstiteli jsou v tomto případě kraje Středočeský a Jihomoravský, kde se dohromady koncentruje více než třetina veškeré sklizně obilovin na zrno.

Z hlediska druhové skladby se pokles mezi obilovinami nejvíce projevil u pšenice, která tvoří jejich největší část, a to 55,8 % v případě plochy a 60,6 % v případě sklizně. V Plzeňském kraji tak bylo v roce 2024 na ploše 58,2 tis. ha vypěstováno 336,7 tis. t pšenice, což je o 10,7 % nižší sklizeň než v roce 2023. I přes to, že došlo k meziročnímu poklesu plochy o téměř 5 %, snížení vychází zejména z nižšího výnosu, který klesl o 6,1 %, a to z 6,16 na 5,79 t/ha v roce 2024.

Úbytek zaznamenala i produkce ječmene, druhé nejčastěji pěstované obiloviny v kraji. Jeho plocha se ve srovnání s rokem 2023 snížila jen mírně o 0,4 %, a to vlivem poklesu ploch ječmene jarního. V tomto konkrétním případě však byla ztráta plochy kompenzována 12,6% růstem výnosnosti, neboť sklizeň byla i přesto o 5,6 % vyšší než v předchozím roce. Naopak i přes 2,0% nárůst plochy v případě ječmene ozimého došlo vlivem téměř pětinového poklesu výnosnosti k ročním ztrátám o téměř 20 tis. t na jeho produkci. I tak byla sklizeň ozimého ječmene v našem kraji v roce 2024 po kraji Středočeském druhá nejvyšší mezi regiony Česka.

Také v pěstování dalších druhů obilovin a to ovsa a tritikale se Plzeňský kraj umístil na druhé příčce po dominujícím Jihočeském kraji. Zároveň se jedná o druhy, které v kraji zaznamenaly meziroční nárůst nejen plochy, ale i sklizně. Konkrétně v případě uměle vzniklé obiloviny tritikale, která je křížencem pšenice a žita setého, došlo ve srovnání s rokem 2023 k více než pětinovému růstu plochy, a i přes pokles výnosu zaznamenala sklizeň 11,1% růst. Na rozdíl od ovsa, kde se v téměř 50% růstu sklizně odráží zásadně vliv navýšení výnosnosti. Z podprůměrné hodnoty 2,76 t/ha mapované v roce 2023 se její hodnota dostala na 3,89 t/ha v roce 2024, což byl nejvyšší hektarový výnos v meziregionálním srovnání. V rámci Plzeňského kraje se tak vyprodukovalo 36,9 tis. t, tj. 18,4 % z celkové sklizně této plodiny v Česku.

Mezi obilovinami relativně nejvýrazněji meziročně narostla plocha kukuřice na zrno, a to o 75,2 %, tím i sklizeň o více než 87 %. Přesto tato plodina stále dosahuje v kraji zanedbatelného významu a její produkce představuje pouze 1,6 % z celkové sklizně v Česku, což je mezi regiony čtvrtá nejnižší hodnota po Hl. městě Praze, Karlovarském a Libereckém kraji.

Plochy luskovin a bílkovinných plodin na zrno dosáhly v roce 2024 nejvyšších hodnot od roku 1997. Jedná se však o plodiny, jejichž výnosnost je velmi nestabilní a pěstování rizikovější. Což dokazuje i přes mírný růst plochy výrazný pokles sklizně mezi roky 2023/2024, kdy se produkce snížila o 15,1 %. Největší část z tohoto segmentu plodin tvoří v Plzeňském kraji hrách polní, kterého bylo v roce 2024 ze 4,3 tis. ha sklizeno 6,4 tis. t, což je o 22,3 % méně než v předchozím roce.

K růstu ploch došlo v roce 2024 i u brambor, kterých se v kraji vyprodukovalo na ploše 1,1 tis. ha o 15,8 % více než v roce 2023. Zároveň tak s hodnotou 31,9 tis. t tvoří téměř 5 % z celkové sklizně v Česku.

Z olejnin je typickým produktem v kraji řepka, která ovšem meziročně zaznamenala 10% pokles ploch a spolu s klesající výnosností tak o 22,2 % ubylo i sklizně. V roce 2024 se zde řepka pěstovala na ploše 27,8 tis. ha, na kterých bylo produkováno 81,1 tis. t plodiny. K dalším olejninám pěstovaným v regionu patří mimo jiné i mák, jehož plocha se meziročně navýšila spolu s hektarovým výnosem, v obou případech o více než 17 %. Sklizeň máku v Plzeňském kraji předčila rok 2023 o 38,0 %, tj. o 382 t a s produkcí 1,4 tis. t dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních deset let. Kromě máku se v kraji na ploše 509 ha vypěstovalo také 1,3 tis. t slunečnice na semeno, což byla ovšem z retrospektivního hlediska poslední dekády podprůměrná sklizeň.

Kromě monokulturních plodin jako jsou právě nejčastěji pěstované obiloviny zatěžující půdu z hlediska jejich vysoké potřeby živin, se často na orné půdě pěstují pícniny, které je vystřídají a umožní tak kromě dalších benefitů půdě zregenerovat. Celkem pícniny na orné půdě zaujímaly v roce 2024 v Plzeňském kraji ze zemědělských plodin druhou největší plochu po pšenici. Na 54,4 tis. ha, což představuje meziroční navýšení 10,8 %, se vyprodukovalo 494,0 tis. t píce.

K nejvíce pěstovaným pícninám, které slouží z důvodu vysokého objemu hmoty a zároveň hodnotného obsahu živin ke krmným účelům hospodářských zvířat, patří kukuřice na zeleno. Této plodiny, která se sklízí ve vlhkosti 65 %, aby byl zachován její genetický potenciál z hlediska energetické hodnoty a stravitelnosti, se v kraji na ploše 26,3 tis. ha sklidilo 823,0 tis. t. Hektarový výnos tak dosáhl hodnoty 31,33 t/ha.

Mezi další pícniny, které se často využívají jako meziplodiny, patří v Plzeňském kraji jetel a vojtěška. Konkrétně v případě jetele došlo k meziročnímu nárůstu plochy téměř o čtvrtinu a sklizně dokonce téměř o třetinu. V kraji se tak koncentrovalo 14,1 % z celkové sklizně v republice a jednalo se tak o třetí největší úrodu po Vysočině a Jihočeském kraji.

Z hlediska pěstování trvalých travních porostů se náš kraj s 12% podílem na produkci Česka zařadil po Jihočeském kraji na druhé nejvyšší místo. Na ploše 114,3 tis. ha se v roce 2024 usušilo 391,0 tis. t sena, což je vlivem poklesu výnosnosti nižší hodnota než v předchozím roce.

Ze zeleniny je v případě našeho kraje možné zmínit hlávkové zelí, jehož produkce do roku 2024 vlivem zásadního navýšení výnosu o 43,8 %, narostla na 1,4 tis. t. Výnosnost, která republikový průměr překonala o 25,69 t/ha, dosáhla mezi regiony Česka nejvyšší hodnoty.

Kontakt:
Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 704 688 719
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz