Regionální účty v Plzeňském kraji 2019

Plzeňský kraj dosáhl v roce 2019 v HDP na 1 obyvatele v PPS 81,1 % průměru EU 28 členských zemí. V letech 2013–2018 se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umisťoval v tomto ukazateli trvale na třetím nejvyšším místě za Hl. městem Prahou a Jihomoravským krajem. V roce 2019 se však dostal až na páté místo za Středočeský a Královéhradecký kraj. Růst produktivity práce zpomalil a v roce 2019 byl meziroční růst v tomto ukazateli nejnižší ze všech krajů. Míra investic byla v roce 2019 čtvrtá nejnižší. Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele meziročně rostl nejrychleji ze všech krajů a Plzeňský kraj se zařadil na třetí nejvyšší místo.

Regionální účty představují významný zdroj pro hodnocení ekonomické výkonnosti jednotlivých regionů. Vycházejí z údajů ročních národních účtů sestavených pro Českou republiku, metodicky odpovídají Evropskému systému účtů (ESA 2010) a důsledně dodržují pravidla a doporučení platná pro členské země Evropské unie, s nimiž jsou plně harmonizované.

V souladu s metodikou ESA 2010 jsou regionální účty zjišťovány pracovištní metodou, to znamená, že makroekonomické ukazatele za podniky jsou rozděleny do regionů podle skutečného místa působení jeho pracovišť. Hrubá přidaná hodnota za organizace, které působí ve více regionech, je alokována na základě objemu mzdových prostředků vyplacených zaměstnancům v jednotlivých krajích. Ukazatele účtů domácností se vztahují k místu bydliště domácností.

Regionální makroekonomické ukazatele jsou revidovány v souladu s revizemi ročních národních účtů. Aktuální údaje zahrnují výsledky mimořádné revize ročních národních účtů v roce 2020, která se týkala celé časové řady. Údaje za rok 2019 zatím vycházejí z notifikační verze ročních národních účtů.

Regionální hrubá přidaná hodnota

V roce 2019 dosáhla v Plzeňském kraji hrubá přidaná hodnota (HPH) výše 251 568 mil. Kč. Oproti roku 2018 vzrostla o 4,4 %. Na tvorbě HPH ČR se Plzeňský region podílel 4,8 %. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl sedmý nejvyšší. Na tvorbě HPH se podílela odvětví služeb 55,3 %, průmyslu 35,8 %, stavebnictví 5,6 % a zemědělství, lesnictví a rybářství 3,2 %.

V časové řadě let 2013–2019 se regionální hrubá přidaná hodnota v běžných cenách neustále zvyšovala. Nejvyšší meziroční zvýšení bylo zaznamenáno mezi lety 2016 a 2017. Ve struktuře HPH byl v roce 2019 v porovnání s rokem 2013 zaznamenán nejvyšší pokles v odvětví průmyslu, a to o 2,3 procentního bodu (dále jen p. b.). Oproti roku 2013 se odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství snížilo o 0,5 p. b. a stavebnictví o 0,1 p. b. Naopak se zvýšil podíl odvětví služeb, a to o 2,8 p. b.

Ve struktuře HPH měl Plzeňský kraj v porovnání s ČR vyšší podíly v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) o 1,1 p. b. a v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) o 6,6 p. b. Naopak podíl terciárního sektoru (služby) na HPH byl v Plzeňském kraji oproti ČR nižší o 7,7 p. b. 

Podíly sektorů na hrubé přidané hodnotě v krajích ČR

Nejvyšší podíl primárního sektoru na hrubé přidané hodnotě dosahovaly v roce 2019 kraje Vysočina (6,0 %) a Jihočeský kraj (4,4 %), oproti tomu nejnižší Hl. město Praha (0,4 %) a Liberecký kraj (1,6 %). V porovnání s ostatními regiony se Plzeňský kraj v podílu primárního sektoru na HPH umístil na čtvrtém nejvyšším místě.

Nejvyšší podíly sekundárního sektoru na hrubé přidané hodnotě byly zaznamenány v krajích Zlínském (50,2 %) a Královéhradeckém (46,2 %), nejnižší podíly měly Hl. město Praha (14,9 %) a Jihomoravský kraj (33,1 %). V mezikrajském srovnání dosáhl Plzeňský region v tomto ukazateli šestý nejnižší podíl.

Podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě byl nejvyšší v krajích Hl. město Praha (84,8 %), Jihomoravském (64,3 %) a Karlovarském (63,9 %), nejnižšího podílu bylo dosaženo v krajích Zlínském (47,3 %) a Vysočina (49,4 %). Výše podílu terciárního sektoru na HPH v Plzeňském kraji byla v mezikrajském srovnání pátá nejvyšší.

Hrubý domácí produkt

V roce 2019 dosáhla hodnota hrubého domácího produktu (HDP) v běžných cenách v Plzeňském kraji výše 278 672 mil. Kč, meziročně vzrostla o 4,2 %. Na HDP ČR se region podílel 4,8 %. V porovnání s rokem 2018 klesl tento podíl o 0,1 p. b., oproti roku 2013 byl nižší o 0,2 p. b.

HDP ve srovnatelných cenách (předchozí rok = 100) rostl v Plzeňském kraji v období let 2013–2019 průměrným meziročním tempem 2,9 % (sedmé nejrychleji rostoucí průměrné meziroční tempo v porovnání s ostatními kraji). Průměrné meziroční tempo růstu v letech 2013–2019 dosáhlo v ČR 3,0 %. Nejvyšší průměrné meziroční tempo růstu za toto období bylo zaznamenáno v Hl. městě Praze 3,8 % a v Královéhradeckém kraji 3,8 %, naopak nejnižší průměrné meziroční tempo růstu měly kraje Karlovarský (0,9 %), Moravskoslezský (1,6 %) a Ústecký (1,6 %).

HDP na 1 obyvatele umožňuje navzájem porovnávat ekonomickou výkonnost krajů. V roce 2019 činila výše tohoto ukazatele v Plzeňském kraji 474 310 Kč. V porovnání s ostatními kraji byla tato hodnota pátá nejvyšší. Plzeňský kraj byl oproti dosaženému průměru ČR nižší o 12,0 %.

V roce 2019 dosáhl průměr HDP na 1 obyvatele v ČR 538 816 Kč. K vyššímu průměru tohoto ukazatele v ČR významně dlouhodobě přispívá Hl. město Praha. Výše HDP na 1 obyvatele v roce 2019 v Hl. městě Praze převyšovala průměr ČR o 121,0 %. Praha patří v rámci EU k regionům s nejvýkonnější ekonomikou. Na těchto výsledcích se významnou měrou podílí nejen pracovní síla s vyšší kvalifikací, ale i populace z ostatních regionů, která do Hl. města Prahy dojíždí za prací. Terciární sektor (služby) tvoří významnou součást hrubé přidané hodnoty. V roce 2019 tvořil tento sektor v Hl. městě Praze 84,8 % hrubé přidané hodnoty. Průměr HDP na 1 obyvatele v ČR bez Hl. města Prahy by činil 447 164 Kč a oproti tomuto průměru by byl HDP na 1 obyvatele v Plzeňském kraji vyšší o 27 146 Kč.

V časové řadě 2013–2018 se Plzeňský kraj v HDP na 1 obyvatele v rámci mezikrajského porovnání umisťoval trvale na třetím nejvyšším místě za Hl. městem Prahou a Jihomoravským krajem. V roce 2019 se však dostal až na páté místo za Středočeský a Královéhradecký kraj.

Plzeňský kraj dosáhl v roce 2019 v HDP na 1 obyvatele v PPS 81,1 % průměru EU 28. V následujícím grafu je zobrazen kromě průměru ČR a PLK ekonomicky nejsilnější kraj Hl. město Praha a ekonomicky nejslabší kraj Karlovarský. Zatímco Hl. město Praha překračuje průměr 28 členských zemí EU ve standardu kupní síly o 103,7 %, Karlovarský kraj je o 41,6 % nižší než je průměr za 28 členských zemí EU. ČR dosahovala 92,2 % průměru EU 28.

Průměr ČR byl v porovnání s Plzeňským krajem vyšší o 11,0 p. b. HDP na 1 obyvatele v PPS se používá pro mezinárodní srovnání jednotlivých zemí a regionů v EU, protože lépe vystihuje ekonomickou výkonnost než HDP na 1 obyvatele v EUR. Standard kupní síly oproti euru odstraňuje rozdílnou cenovou hladinu jednotlivých zemí, která je ovlivněna nadhodnocením či podhodnocením směnného kurzu. Podhodnocení směnného kurzu je patrné z ukazatele HDP na 1 obyvatele v EUR, ve kterém Plzeňský kraj v roce 2019 dosáhl 57,7 % průměru EU 28.

Tvorba hrubého fixního kapitálu

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) představuje hodnotu pořízení hmotných i nehmotných investic, majetku, který nebude spotřebováván, ale bude využit pro další produktivní činnost. V roce 2019 činila THFK v Plzeňském kraji 63 921 mil. Kč, meziročně se zvýšila o 3,2 %. Na THFK v ČR se podílel Plzeňský kraj 4,2 %.

THFK na 1 obyvatele dosáhla v roce 2019 v Plzeňském kraji 108 796 Kč. Meziročně se tento ukazatel zvýšil o 2,4 %. THFK na 1 obyvatele byla v porovnání s ostatními kraji pátou nejvyšší zaznamenanou hodnotou. Od roku 2013 hodnota investic připadající na 1 obyvatele střídavě klesala a rostla až do roku 2016. Od roku 2016 až do roku 2019 se THFK připadající na 1 obyvatele neustále zvyšovala.

Meziročně se nejvíce THFK na 1 obyvatele zvýšila v krajích Jihomoravském (o 19 031 Kč) a Olomouckém (o 16 443 Kč). Pokles se v tomto ukazateli vyskytoval pouze v Hl. městě Praze (o 19 717 Kč) a v Libereckém kraji (jen o 44 Kč). Plzeňský kraj patřil k regionům, kde tato hodnota meziročně vzrostla méně než ve většině krajů. Meziroční přírůstek v Plzeňském kraji činil 2 533 Kč a nižší byl jen v kraji Ústeckém (994 Kč).

V grafu zobrazujícím míru investic (podíl THFK na HDP) dosahoval Plzeňský kraj nejvyšších podílů v letech 2006, 2007 a 2009. V roce 2006 byla míra investic nejvyšší a činila 34,3 %. Ve sledované časové řadě 2013–2019 dosahoval tento podíl podstatně nižších hodnot. Nejvyšší hodnota podílu v této sledované časové řadě činila 23,2 % a byla zaznamenána v roce 2018. V roce 2019 tvořil tento podíl 22,9 % a oproti předchozímu roku se snížil o 0,2 p. b. V ČR byla míra investic vyšší než v Plzeňském kraji, v roce 2019 činila 26,2 % a oproti Plzeňskému regionu byla vyšší o 3,3 p. b.

V roce 2019 dosáhly nejvyšší míry investic kraje Středočeský (36,0 %) a Hl. město Praha (27,9 %). Nejnižší podíl měl Královéhradecký kraj (19,4 %).

Podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na HDP

Efektivně vynaložené investice na výzkum a vývoj (VaV) přispívají ke zvyšování ekonomické výkonnosti v jednotlivých krajích. V roce 2019 činil podíl celkových výdajů VaV na HDP v Plzeňském kraji 1,8 %. V porovnání s ČR byl podíl výdajů VaV na HDP nižší o 0,1 p. b.

V časovém období let 2011–2015 byl podíl celkových výdajů VaV na HDP v Plzeňském kraji v porovnání s ostatními kraji střídavě na třetím a čtvrtém nejvyšším místě. V rozmezí let 2016–2019 se Plzeňský kraj střídavě umísťoval na pátém až šestém nejvyšším místě.

Nejvyšší podíl výdajů VaV na HDP v roce 2019 měly kraje Jihomoravský (3,1 %), Hl. město Praha (2,6 %) a Středočeský (2,5 %). Nejnižší podíly byly naopak zaznamenány v krajích Karlovarském (0,3 %) a Ústeckém (0,4 %).

Čistý disponibilní důchod domácností

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci nehmotných aktiv. V roce 2019 činil ČDDD v Plzeňském kraji 155 707 mil. Kč, meziročně se zvýšil o 9,3 %. Na ČDDD v ČR se podílel Plzeňský kraj 5,4 %.

ČDDD na 1 obyvatele dosáhl v roce 2019 v Plzeňském kraji 265 019 Kč (třetí nejvyšší hodnota v mezikrajském porovnání). Meziročně se zvýšil o 8,4 % a v porovnání s průměrem ČR byl nižší o 1,2 %.

V časové řadě 2013–2019 se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání s výjimkou roku 2018 umisťoval na třetím místě. Meziroční nárůst ČDDD na 1 obyvatele (8,4 %) byl v Plzeňském regionu v porovnání s ostatními kraji nejvyšší. Na druhém nejvyšším místě se umístil Královéhradecký kraj (8,2 %) a třetí místo obsadil Jihomoravský kraj (7,5 %). Nejnižší meziroční růst v tomto ukazateli byl zaznamenán v Hl. městě Praze (2,4 %) a Jihočeském kraji (4,2 %).

Produktivita práce

HDP na 1 zaměstnaného (zaměstnaní celkem včetně sebezaměstnaných podle místa pracoviště) dosáhl v roce 2019 v Plzeňském kraji 964 213 Kč. V porovnání s loňským rokem se produktivita na 1 zaměstnance zvýšila o 21 880 Kč, tj. o 2,3 %. HDP na 1 zaměstnance v ČR (1 058 507 Kč) byl v porovnání s Plzeňským krajem vyšší o 94 295 Kč.

V produktivitě práce se Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji umístil v roce 2019 na pátém nejvyšším místě, ačkoli její meziroční růst (21 880 Kč) byl nejnižší ze všech krajů. V časové řadě 2013–2019 se Plzeňský kraj umístil v roce 2013 v porovnání s ostatními kraji na pátém nejvyšším místě a v letech 2014–2018 s výjimkou roku 2015 (čtvrté nejvyšší místo) zaujímal třetí nejvyšší místo. Nejvyšší HDP na 1 zaměstnaného byl zaznamenán v Hl. městě Praze (1 616 861 Kč) a Středočeském kraji (1 083 344 Kč), nejnižší v krajích Karlovarském (725 135 Kč) a Ústeckém (867 300 Kč).

Meziročně vzrostl HDP na 1 zaměstnaného nejvíce v krajích Ústeckém (o 10,1 %) a Středočeském (o 8,9 %). Naopak nejnižší růst byl zaznamenán v krajích Plzeňském (o 2,3 %) a Pardubickém (o 3,2 %).

Mezi hlavní faktory, které mohou významně ovlivňovat produktivitu práce, patří kvalifikace a motivace zaměstnanců, efektivně vynaložené investice, kvalitní řízení zaměstnanců, sofistikovaná výroba a investování do vědy a výzkumu.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz