Průměrná mzda v Plzeňském kraji ve 3. čtvrtletí 2020

Ve 3. čtvrtletí roku 2020 mzdy v kraji mírně vzrostly. Naopak počet zaměstnanců se oproti stejnému období předchozího roku lehce snížil. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy v regionu vzrostly i reálně.

Plzeňský kraj se ve 3. čtvrtletí 2020 může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky, která činila 34 558 Kč. Lépe jsou na tom jen kraje Hl. město Praha (43 035 Kč) a Středočeský (35 652 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 31 448 Kč, což je o 3 954 Kč méně, než je republikový průměr (35 402 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje kromě Středočeského již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Olomouckém (o 6,4 %), nejméně pak v Hl. městě Praze (o 3,5 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 3,3 %. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 5,1 %, reálně vzrostla o 1,7 %. V Plzeňském kraji vzrostla nominální mzda oproti stejnému období předchozího roku o 1 542 Kč, tj. o 4,7 %, reálně se pak zvýšila o 1,4 %. Medián mezd v ČR činil 31 183 Kč a oproti stejnému období předchozího roku vzrostl o 5,1 %, u mužů dosáhl 33 261 Kč, u žen 28 825 Kč.

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji snížil o 3,1 % na 206,7 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců nedošlo v žádném kraji ČR. Nejvýraznější pokles tohoto počtu byl zaznamenán v Karlovarském kraji (o 6,3 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané snížil o 125,0 tisíc zaměstnanců, tj. o 3,1 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@csu.gov.cz