Průměrná mzda v Plzeňském kraji ve 2. čtvrtletí 2019

Ve 2. čtvrtletí roku 2019 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 32 986 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 2 069 Kč, tj. o 6,7 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 3,8 %. 

Plzeňský kraj se ve 2. čtvrtletí 2019 může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji ČR. Lépe jsou na tom pouze kraje Hl. město Praha (42 297 Kč) a Středočeský (36 153 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 29 691 Kč, což je o 4 414 Kč méně, než je celorepublikový průměr (34 105 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje kromě Středočeského kraje již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Moravskoslezském (o 7,8 %) a Královéhradeckém (o 7,6 %), nejméně pak v kraji Hl. město Praha (o 6,3 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 2,8 % a k reálnému růstu mezd došlo ve všech krajích. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 7,2 % a reálně se zvýšila o 4,3 %. Medián mezd činil 29 127 Kč.

Počet zaměstnanců² se v kraji snížil o 0,2 % na 214,9 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo v šesti krajích ČR, nejvíce v Hl. městě Praze (o 2,7 %), Královéhradeckém (o 1,2 %) a Jihomoravském kraji (o 0,7 %). V osmi krajích pak došlo k poklesu tohoto počtu, nejvíce v Moravskoslezském kraji (o 3 tisíce). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 20,7 tisíc zaměstnanců, tj. o 0,5 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@csu.gov.cz