Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. čtvrtletí 2024

Zaměstnanci v Plzeňském a Středočeském kraji zaznamenali v 1. čtvrtletí roku 2024 nejvyšší nominální nárůst mezd v rámci celé ČR. V Plzeňském regionu mzdy za toto období nominálně i reálně vzrostly, u evidenčního počtu zaměstnanců došlo spíše ke stagnaci.

 Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2024 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky, která činila 41 273 Kč. Lépe jsou na tom kraje Hl. m. Praha (56 372 Kč), Středočeský (43 554 Kč) a Jihomoravský (43 037 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 37 089 Kč, což je o 6 852 Kč méně, než je republikový průměr (43 941 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. m. Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce ve Středočeském a Plzeňském kraji (shodně o 7,6 %), nejméně pak v Praze (o 6,2 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 2,1 %, ve všech 14 krajích i v ČR celkem tak došlo k reálnému nárůstu mezd. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 7,0 %, reálně se zvýšila o 4,8 %. Medián mezd činil 36 651 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,5 %. U mužů dosáhl 39 541 Kč, u žen 33 793 Kč.

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji zvýšil jen zcela nepatrně na 216,3 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo celkem jen ve 4 krajích ČR, nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v Praze (o 2,1 %), Plzeňský region se zařadil na čtvrtou pozici, před ním došlo k menšímu zvýšení ještě u Jihomoravského a Středočeského kraje. Naopak nejzásadnější pokles byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji (o 1,5 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 5,2 tisíc zaměstnanců, tj. pouze o 0,1 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
E: tereza.mildorfova@csu.gov.cz