Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. čtvrtletí 2021

V 1. čtvrtletí roku 2021 mzdy v Plzeňském kraji nominálně vzrostly, pokud však zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně klesly. U počtu zaměstnanců se projevil dopad koronavirové krize, jejich počet meziročně poklesl. 

Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2021 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom kraje Hl. město Praha (44 432 Kč), Středočeský (35 296 Kč) a Jihomoravský (34 540 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 30 148 Kč, což je o 5 137 Kč méně, než je republikový průměr (35 285 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje kromě Středočeského již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v Kraji Vysočina (o 4,6 %), nejméně pak shodně v Karlovarském a Plzeňském kraji (o 1,8 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 2,2 % a k reálnému růstu mezd došlo v deseti krajích. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 3,2 % a reálně se zvýšila o 1,0 %. Medián mezd činil 29 867 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 2,5 %, u mužů dosáhl 32 235 Kč, u žen 27 237 Kč.

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji snížil o 3,2 % na 208,0 tisíc. V důsledku koronavirové krize došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve všech 14 krajích ČR, nejvyššího poklesu bylo dosaženo v Karlovarském kraji (o 5,5 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané snížil o 57,3 tisíc zaměstnanců, tj. o 1,4 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@csu.gov.cz