Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. až 4. čtvrtletí 2018

V 1. až 4. čtvrtletí roku 2018 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 30 722 Kč, což představuje oproti stejnému období roku 2017 zvýšení o 2 148 Kč, tj. o 7,5 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 5,3 %.

Plzeňský kraj se v 1. až 4. čtvrtletí 2018 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hl. město Praha (40 011 Kč), Středočeský (32 492 Kč) a Jihomoravský kraj (30 778 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 28 003 Kč, což je o 3 882 Kč méně, než je celorepublikový průměr (31 885 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje kromě Středočeského kraje již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v krajích Středočeském, Královéhradeckém a Olomouckém (shodně o 8,8 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,1 % a reálná mzda tak vzrostla ve všech krajích ČR. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 8,1 % a reálně se zvýšila o 5,9 %. Medián mezd činil 29 247 Kč, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,1 %, u mužů dosáhl 31 910 Kč a u žen 26 490 Kč.

Počet zaměstnanců² se v kraji zvýšil o 0,4 % na 214,7 tisíc. K nárůstu jejich počtu došlo téměř ve všech krajích ČR, nejvíce v Hl. městě Praze (o 3,6 %) a v Libereckém kraji (o 1,9 %), pouze v kraji Karlovarském došlo k poklesu (o 0,2 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 61,5 tisíc zaměstnanců, tj. o 1,5 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@csu.gov.cz